Narozeninový dárek mojí manželky erotické povídky

Tomáš se vracel domů v den svých narozenin později než obvykle. V práci se všechno protáhlo a on už se těšil hlavně na klidný večer s Lenkou. Během dne mu přišla jediná trochu tajemná zpráva: "Dárek na tebe čeká doma." Nechápal, co tím myslí. Představoval si láhev oblíbeného rumu, něco dobrého k jídlu nebo nějakou drobnost, o které se před pár týdny zmínil. Když ale odemkl byt, okamžitě ho zarazilo ticho. V předsíni svítila jen malá lampička a vedle Lenčiných bot stál pár cizích pánských bot. Tomáš na ně několik vteřin jen zíral. Ještě než stačil domyslet, komu mohou patřit, uslyšel z ložnice tlumený smích. Lenčin smích poznal okamžitě. Pak se ozval i hlubší mužský hlas.

Na chvíli zůstal stát uprostřed chodby a hlavou mu začaly běžet jejich rozhovory z posledních měsíců. Několikrát se s Lenkou bavili o fantaziích a Tomáš jí nakonec přiznal tu svoji. Vzrušovala ho představa, že se jeho žena líbí jinému muži, že ji někdo jiný chce a že by jednou mohl být přítomen situaci, kdy by mezi ní a jiným mužem vzniklo něco víc. Nebyla v tom touha po nevěře ani po ztrátě Lenky. Právě naopak. Celá ta představa ho přitahovala právě proto, že by o všem věděl, všechno by bylo domluvené a Lenka by pořád byla jeho ženou. Jednou se ho dokonce zeptala, jestli by chtěl vědět dopředu, kdyby mu někdy tu fantazii skutečně splnila. Tomáš tehdy odpověděl, že asi ne. Kdyby znal datum, byl by celý den nervózní a možná by na poslední chvíli couvl. Přál by si, aby to přišlo nečekaně.

Pomalu se vydal chodbou směrem k ložnici. Dveře byly jen lehce přivřené. Čím byl blíž, tím víc cítil směs nervozity, zvědavosti, žárlivosti a vzrušení. Najednou uslyšel Lenčin hlas: "Myslím, že už přišel." Pak nastalo několik vteřin ticha a dveře se otevřely. Stála v nich Lenka. Měla na sobě černé šaty, které Tomáš dobře znal, rozpuštěné vlasy a v očích lehkou nervozitu i pobavení. "Ahoj, oslavenče," řekla tiše. Tomáš se podíval kolem ní a zahlédl na kraji postele sedět muže přibližně jejich věku. Znovu se podíval na Lenku a jen se zeptal: "Takže tohle je ten dárek?" Lenka pomalu přikývla. "Jen pokud ho pořád chceš."

Lenka vyšla na chodbu a dveře za sebou zavřela. Vysvětlila mu, že muž uvnitř se jmenuje Martin, že ho poznala před několika týdny a že spolu několikrát mluvili právě kvůli dnešnímu večeru. Martin věděl o jejich manželství, o Tomášově fantazii i o tom, že bez Tomášova souhlasu se nic dalšího nestane. "A když řeknu ne?" zeptal se Tomáš. "Tak odejde a dáme si spolu víno," odpověděla Lenka. "Bez výčitek?" "Bez výčitek." Tomáš se chvíli díval na zavřené dveře. Teoreticky o podobné situaci mluvil mnohokrát, ale až teď poznal, jak intenzivní může být skutečná žárlivost. Zároveň ho ale neuvěřitelně přitahovalo, že Lenka celé překvapení připravila právě pro něj a že si pamatovala každou hranici, o které spolu mluvili.

Nakonec ji vzal za ruku a požádal ji, aby dveře znovu otevřela. Martin se postavil, podal Tomášovi ruku a pozdravil ho. Nebyla v tom žádná provokace ani soupeření. Spíš zvláštní respekt k situaci, ve které se všichni tři ocitli. Lenka otevřela láhev vína a první chvíli si všichni jen povídali. Tomáš si postupně uvědomoval, že to Lenka udělala schválně. Nechtěla, aby byl Martin jen anonymní muž v jejich ložnici. Chtěla, aby Tomáš věděl, kdo s nimi ten večer je, a aby se cítil jako součást všeho, co se bude dít.

Po nějaké době se atmosféra začala měnit. Tomáš si všiml, jak se Martin na Lenku dívá, když se směje nebo když mluví. Byl to přesně ten pohled, který tolikrát viděl ve své představivosti. Najednou před sebou neměl fantazii, ale skutečného muže, kterého jeho žena přitahovala. Lenka si všimla Tomášova výrazu, naklonila se k němu a tiše se zeptala: "Žárlíš?" Tomáš chvíli mlčel a pak přikývl. "Hodně." "A chceš skončit?" zeptala se. Tomáš zavrtěl hlavou. "Právě naopak."

Lenka ho políbila, vstala a přešla blíž k Martinovi. Tomáš cítil, jak se napětí v místnosti během několika sekund změnilo. Martin se krátce podíval na něj, jako by stále čekal na potvrzení, že je všechno v pořádku. Tomáš jen lehce přikývl. Lenka se potom otočila ke svému manželovi a připomněla mu jednu větu, kterou jí kdysi řekl: že nechce mít pocit, že ji ztrácí, ale že ho vzrušuje vědomí, že ji někdo jiný může chtít, zatímco ona pořád ví, ke komu se vrací. "Tak přesně tak to dneska je," řekla mu. Potom se k němu ještě jednou vrátila, políbila ho a na okamžik se mu podívala přímo do očí.

Tomáš si sedl do křesla naproti posteli. Srdce mu bušilo mnohem rychleji než před několika minutami. Už neměl pocit, že přemýšlí o něčem, co existuje jen v jeho hlavě. Seděl přímo uprostřed vlastní fantazie. Lenka se k němu ještě jednou otočila a zeptala se, jestli chce pokračovat. Tomáš chvíli mlčel, podíval se na svou ženu a nakonec řekl jediné slovo: "Ano." V tu chvíli pochopil, že jeho narozeninovým dárkem není jen přítomnost jiného muže. Největším dárkem byla důvěra mezi nimi a vědomí, že se Lenka rozhodla splnit něco, o čem si ještě před několika měsíci myslel, že zůstane navždy jen jeho tajnou představou. A ať už měl ten večer pokračovat jakkoliv, Tomáš už teď věděl, že na tyhle narozeniny nikdy nezapomene.