Neřekla ani slovo, dopíjela kafe a její zrak se neustále upínal na obojek ležící před ní... Pomalá hudba hrající v restauraci jakoby prodlužovala čas, kdy jsem čekal na její reakci... Vezme si ho či nikoliv? Cinknutí pokládajícího hrnku🡕 a její ruka se natahovala směrem k obojku... Kousek před ním se zastavila, jakoby zamrzla... Mám strach, že to nezvládnu a stydím se! téměř vykřikla...
Pokud vás zajímá příběh o prožitcích s jednou stydlivou, ale velmi perverzní subinkou, pojďme tedy na úplný začátek... Vše začalo seznámením na xchatu. Založil jsem místnost s názvem Hledám Submisivní ženu. Po pár hodinách chatování jenž nevedlo k žádnému seznámení, přišla ona. Jmenovala se Simona...
Lehce jsme prošli základní seznamovací fráze ve smyslu kdo odkud, je kolik nám je atd. Jmenovala se Simona a svěřila se mně, že má v tento večer hodně vypito. Ten den kdy jsme se potkali na xchatu, měla rozvodové stání a ukončila po deseti letech své manželství... Rozhovor se najednou začal ubírat zajímavým směrem...
já: Proč jsi šla zrovna zde na chat, do mé místnosti bdsm?
simona: Ještě že mě nevidíš... jsem opilá a brečím a také jsem úplně blbá. Dala jsem tomu kreténovi deset let života, obětovala svou kariéru, všechno. Nemám děti jenž jsem si přála a také potlačila své sny a touhy jen abych se starala o svého manžela. A co za to? Ten hajzl mě podváděl s kolegyní a nakonec mě i opustil.
já: To je mi líto, určitě se najdeš někoho lepšího.
simona: Nikoho nechci, chci mít klid od všech chlapů a být sama.
já: Chápu po rozvodu tak mluví každý i kdysi já. Pořád mi není jasné proč jsi ale tu?
simona: Chci splnit své sny... Celých deset let v manželství jsem je potlačovala. Manžel se mnou skoro nespal, musela jsem se ho prosit o pár chvilek sexu jednou za měsíc.
já: O čem sníš?
simona: Počkej jdu si nalít další víno, jinak se budu stydět.
já: Ok.
simona: Smažeš to pak, co ti napíšu?
já: Ne nesmažu, vytisknu si to a dám do obýváku místo obrazu... pokusil jsem o vtip :)
simona: hahaha já: Tak povídej, vždyť ani nevím kdo jsi.
simona: Sním o spoustě ujetých věcí v sexu. Třeba že budu mít zavázané oči, obojek na krku a někdo si mě takto odvede domů... Otevře dveře chytne mě za vlasy a strhne mě na postel... donutí mě abych se svlékla, ale já nebudu chtít a budu vzdorovat. Nebude se mnou mít slitování, dá mě pár facek a pak ze mě strhá všechno oblečení... Přiváže mě k posteli a bude mě nadávat že jsem děvka a ojede mě... Pak mě bude ponižovat, donutí mě dělat nějaké domácí práce, udělá si ze mě otrokyni, jenž ho bude muset poslouchat a být mu po vůli kdykoliv bude chtít... Mám těch představ plnou hlavu už několik let a nemohu se toho zbavit... Panebože já nevěřím tomu, že jsem to někomu napsala, hned to smaž prosím...
já: Ouu to je krásné zadání.
simona: Jaké zadání?
já: Na realizaci příběhu a setkání...
Několik dnů jsme pak pokračovali po večer v psaní. Vlastně jsme si psali o všem, jen ne o sexu a jejích tajných touhách... Zjistili jsme, že máme hodně podobné názory na život, dokonce i stejné zájmy, ale o sexu jsme už nikdy nepsali. Uběhl měsíc a já se rozhodl posunout naše setkání z virtuálního prostoru do reality.
já: Tento víkend se potkáme simona: Cože? Proč? ne, ještě ne!
já: Ano, půjdeme spolu na kafe a pak se uvidí.
simona: Co se uvidí?
já: Pokud budeme oba chtít, odvedu si tě domů a budeme realizovat to o čem jsme se bavili, když jsme se seznámili.
simona: Ne, já se stydím a mám strach.
já: Nemáš mít s čeho. Potkáme se v restauraci a dáme si kafe. Když se mi budeš líbit a budu tě chtít, položím před tebe obojek. Když budeš chtít i ty prožít své sny, vezmeš si ho a požádáš mě ať ti ho nasadím. Když nebudeš chtít necháš ho ležet na stole a každý půjdeme domů.
Týden uběhl jako voda a já seděl se Simonou v restauraci. Krásná, štíhlá žena... vypadala na třicet ale spíše měla více... Vlasy vyčesané do copu, dece🡕 ntně nalíčená, uplé šaty🡕 se stejně dece🡕 ntním výstřihem, jenž spíše než že by něco ukazoval aktivoval představivost... Naleštěné vysoké kozačky, jakoby prodlužovali už tak její dost dlouhé nohy...
Probrali jsme opět vše možné od práce až po koníčky, ale o sexu nic, žádná narážka, náznak... V kapse u saka jsem měl nachystaný obojek. Hned co jsem ji při příchodu uviděl, bylo mi jasné že jí ho nabídnu... Odskočil jsem si na záchod a jak jsem se vracel přistoupil jsem k ni zezadu. Něco pro tebe mám... Políbil jsem ji do vlasů a položil obojek na stůl.
Neřekla ani slovo, dopíjela kafe a její zrak se neustále upínal na obojek ležící před ní... Pomalá hudba hrající v restauraci jakoby prodlužovala čas, kdy jsem čekal na její reakci... Vezme si ho či nikoliv? Cinknutí pokládajícího hrnku🡕 a její ruka se natahovala směrem k obojku... Kousek před ním se zastavila, jakoby zamrzla... Mám strach, že to nezvládnu a stydím se! téměř vykřikla...
Její oči sledovaly mé rty a čekala na odpověď... Ano i to je možné, že to nezvládneš, tak půjdeš jednoduše domů. Teď je to na tobě... odvětil jsem s úsměvem. Chvilka ticha jenž se zdála věčností a pak sebou nervózně trhla. Její ruka se vymrštila do prostoru a pevně stiskla obojek. Já ale nechci jít domů, nasaď mi prosím ten obojek!
V přítmí restaurace našeho boxu jsem se naklonil, odhrnul vlasy z jejího krku a nasadil obojek... Mlčky jsme vyšli ven a já k obojku připnul krátké vodítko... Pod příkrovem noční oblohy jsem si ji přitáhl za vodítko k sobě... teď pojedeme ke mně domů a tam ti řeknu co budeš dělat... V očích se jí zablesklo, nic neřekla jen mě políbila na rty a já pokynul kam jdeme...
Komentáře