Erotické povídky ❤ Inspirace pro lepší sexuální život.

Nejhezčí ženská ve městě erotické povídky

Karolína je jednoznačně nejhezčí ženská ve městě. Drobná, štíhlá a její věk by jí nikdo nehádal. Všichni chlapy se za ní otáčej, nadbíhaj jí a každej ji chce dostat do postele. Ona se ale tváří chladně, odměřeně a na žádnej z těch zjevnejch signálů nereaguje. Naopak se zdá, že čím víc se chlapi snaží, tím je nedostupnější.

Karolína je vdaná, spokojená a zájem chlapů ji spíše odrazuje a znechucuje. Má ráda svůj klid a rozhodně se nehodlá pouštět do žádných dobrodružství. Její manžel je kliďas, vůbec nežárlí a zájem ostatních chlapů o jeho ženu mu dělá spíš dobře. Karolíně stoprocentně věří a ani on nemá potřebu lovit někde jinde.

I já se za ní musim pokaždý otočit, když projde kolem, zkrátka si nemůžu pomoct. V těch nejdivočejších snech si představuju, co všechno s ní dělam, a péro se mi vždycky postaví, jakmile na ni jen pomyslim.

Je mi pětadvacet a mam přítelkyni, krásnou mladou Katku, ale ta sexu zrovna neholduje. Já to navíc potřebuju furt a vždycky se mi líbily starší paničky.

Dneska vyřizuju papíry na úřadě, což je otrava. Než jsem obešel všechny kanceláře a vyplnil lejstra, totálně to ze mě vysálo všechnu energii, ale naštěstí už to mam za sebou a odcházim dlouhou chodbou domů. Najednou se otevřou nejbližší dveře a z nich vyjde ona. Bohyně v letních šatech🡕 s nějakejma deskama v rukou. Málem do sebe vrazíme: "Pardon, dobrý den," koktám. "Dobrý den, nic se neděje," usměje se na mě Karolína a pokračuje dál. Musim se za ní otočit a v tu chvíli si usmyslim, že ji musim dostat. Za každou cenu. Ať to stojí, co to stojí.

Hned po návratu domů to nevydržim a musim si to udělat. Představuju si při tom, jak mě kouří a pak jí to dělam v kuchyni zezadu a ona je opřená o kuchyňskou linku. Za chvíli se udělam a řvu u toho jako nadrženej jelen.

Zjistit kontakt neni tak složitý. Na stránkách úřadu má email i telefon. Vim, že ji chtěj vomrdat všichni chlapy ve městě a taky vim, že je nepřístupná ja egyptská sfinga. Ale trpělivost přináší růže.

"Hlavně se nenech odradit při prvnim neúspěchu," nabádám se. Je mi jasný, že to nesmim vzdát za žádnou cenu.

A pak to začalo. Nejdřív jsem zkusil napsat mail. Bez odpovědi. Pak esemeska na služební mobil. Potom jsem jí poslal kurýrem růže. Nejdřív neodpovídala, pak se ozvala, že nemá zájem o schůzku, kino ani kavárnu.

Zkoušel jsem volat, ale pokaždý to bylo stejný, většinou to položila, někdy opakovala, že nemá zájem. Samozřejmě jsem ji začal šmírovat. Nenápadně, aby si mě nevšimla. Občas jsem poslal malej dárek, drobnost. Vyznal jsem jí lásku emailem, esemeskou i po telefonu. Celý to trvalo asi půl roku. Vedu si deník, kde si všechno zapisuju, s přítelkyní už ani nemáme sex, ale jí to nevadí, náš vztah jí vyhovuje i bez sexu (možná je radši, když po ní nic nechci).

Připravuju strategie, plánuju, nejim, nespim, zhubnul jsem. Při svejch 180 cm vážim něco málo přes šedesát kilo, ale nic mě nemůže zastavit. Nevzdávam se, vim, že to dokážu.

Zkoušim i jinou taktiku. Chvíli se neozývam a pak se zase připomenu. Jsem připravenej i na to, že na mě vlítne její manžel nebo policajti, ale zatím nic. Až jednoho dne, kdy jsem si zase dal na pár dní pauzu, přijde zpráva: "Už ses dlouho neozval, co je s tebou?" Srdce mi málem vyskočí z hrudníku. Poprvé se ozvala sama! Okamžitě odepisuju a zvu ji do kavárny. "Ale ne tady ve městě," přilítne od ní zpráva, "v pátek mám školení v Plzni, tak tam."

Okamžitě si beru dovolenou a v pátek vyrážim do Plzně. Sraz máme ve tři v jedné malé kavárně u náměstí. Jsem tam o půl hodiny dřív, nervózní, jako kdybych měl maturovat.

A pak vstoupila. Mam pocit, že je ode dne krásnější. Sedá si ke stolu proti mně a objednává kávu🡕 . "Ahoj odvážlivče," měří si mě pohledem. "Ahoj krásko," soukam ze sebe. "Jsi vytrvalej a to mě přesvědčilo, abych s tebou zašla na kafe." "Jsem z toho ještě teď hotovej," přiznávam. "Ale neříkej," kroutí hlavou. Pak ale dodá: "Jsem vdaná a nehodlam se rozvádět, co si od toho slibuješ?" "Víš, že jseš nejkrásnější ženská ve městě?" "To teda nevim." "Teď už to víš. Sedim v kavárně s nádhernou ženou a jsem nejšťastnější člověk na světě," dodávám.

Ona vážně zčervenala. Aby zakryla rozpaky, napije se kávy, ale mě neobalamutí. Dělá jí to dobře. "Jseš mladej na to, abys oblboval starší ženský," spustí, ale já vim, že mam vyhráno. Chytnu ji za ruku: "Miluju tě." Pak ji chytnu i za druhou. Polekaně se rozhlédne, jako by hledala někoho, kdo by nás mohl prozradit, ale kavárna je poloprázdná a není tu evidentně nikdo, kdo by nás znal.

"Co po mně vlastně chceš?" vyhrkne, ale nechá svoje ruce v mejch. "Abys mi splnila sen." Koukáme na sebe, ona samozřejmě ví, co chci, vždycky to věděla a teď váhá, jestli mě poslat do háje nebo si užít s mlaďochem. Cejtim, jak se rozhoduje. Pořád ji držim za ruce. Pak se odtáhne, opře se o židli🡕 a s ledovým klidem pronese: "Tak jo."

Tenhle okamžik jsem si asi stokrát představoval a přemejšlel, jak se zachovat, kdyby k tomu někdy došlo. Teď sedim, koukam s pusou dokořán a zmůžu se jen na jediný slůvko: "Fakt?" Karolína jen přikývne a usměje se.

"Mám ale dvě podmínky. Bude to dneska a jen jednou, víckrát už ne." Polknu, ale okamžitě přikyvuju, jako že jo. I jednou je to bomba.

"Zavolej na tohle číslo, snad budou mít volno," strká přede mě papírek. Teď mi dochází, že má všechno připravený a promyšlený. Volám a objednávám pokoj v hodinovém hotelu. Pár stovek za dvě hodiny je fantastická cena.

Za pár desítek minut parkujeme u velkýho domu na kraji Plzně. Pokoj je malej a útulnej s velkou manželskou postelí, sprchovým koutem a záchodem. Karolína ze sebe v mžiku svlíkne všechno, co má na sobě. "Pojď, dáme si sprchnu," navrhne. Strhávám ze sebe všechno během několika sekund a letim za ní do sprcháče.

Mam strach, jestli se neudělam ještě ve sprše, protože péro mam tvrdý jako kámen už od tý chvíle, když jsem překračoval práh pokoje. Ve sprše pod proudem horký vody se vzájemně mydlíme, osaháváme a taky líbáme. Karolína si bere můj klacek do ruky a jemně ho honí. Netrvá to dlouho a stříkam jako pominutej.

Po sprše si vlezeme do postele a Kája mi předvádí svoje umění. Beree si mě do pusy a jemně saje ochablej úd. Ale to není všechno. Líže a saje mi koule, olizuje hráz a jazykem občas zajede až k zadku.

Tohle by muselo probudit i mrtvolu. Za chvíli mi zase stojí. Kája vytáhne z kabelky kondom a nasadí mi ho. Pak si na mě sedne a pomalu si strká můj klacek do sebe. Za chviličku ho má v sobě celýho, přivře oči a lehounce vzdychne. Pak na mě začne pomalu jezdit, postupně zrychluje a já jsem v sedmym nebi. Masíruju jí přitom drobná prsa a lehce taham za bradavky. Netrvá to dlouho, Karolína na mě dosedne a krásně se udělá. Nekřičí nahlas, ale její dlouhé vzdechy a drobnej třas těla prozrazujou, že právě měla orgasmus.

Potom ze mě sesedne, položí se vedle mě a roztáhne nohy. Na nic nečekam a zabořim do ní znova svýho ptáka. Chci jí ukázat, že jsem borec plnej síly, a tak mrdam jako o závod, zarážim do ní svoje péro až po kořen a pícham jako zběsilej. Karolína přiráží, ale teď už se příliš nekrotí a heká jako na lesy. Další orgasmus už doprovodí hlasitým výkřikem, rukama mě obejme a přitlačí na sebe.

Já ji ale nedam vydechnout. Obracim ji na břicho, leham si na ni a vrazim jí ho tam zezadu. V téhle poloze už ji to dělam pomalu. Vychutnávam si tu slast, je to božský a nádherně dráždivý, a tak po pár minutkách stříkam do kondomu svou druhou dávku. Převalim se vedle Karolíny na záda a se zavřenejma očima zhluboka dejcham. Kája se ke mně,otočí dá mi pusu a odejde do sprchy.

Domů jedem každej sám. Mrzí mě, že už se to nebude opakovat, ale je mi jasný, že jsem dal slib a podruhý už mi nedá.

Pár dalších měsíců jsem o Karolíně neslyšel, ale pak započala šeptanda, tak typická pro maloměsto. Začalo se povídat, že Karolína už není tak nedostupná, že už ji pár chlapů dostalo do postele, že se vyspala s různejma maníkama. Jestli je to pravda, nebo ne, nikdo neví. Ale jedna věc je jistá. Chlapi ji přestali otravovat. Jako by je najednou už nelákala. Přestala bejt v očích mužskejch exkluzivní zboží. A tak má klid, po kterym vždycky toužila.

Jestli to je o těch různejch milencích pravda, nebo si to někdo jen vymyslel, nevíme. Ale já můžu říct, že jsem se vyspal s nejhezčí ženskou ve městě.

🕙 Přidáno 18.9.2024
📂 Kategorie: Nevěra, Zralé ženy

Hodnocení: 5/5

Jak se vám líbila povídka?

Komentáře