V jednom království žil starý král a ten měl jediného syna. A když tento dorostl, zavedl ho, do nejvyšší věže jejich královského hradu a zde v kulaté podkrovní komnatě mu ukázal dvanáct obrazů nádherných princezen a dal mu vybrat. Sám se vzdálil na ochoz, protože si chtěl dát v klidu jointa, jak byl ze všeho utrmácen. Princ, když se ocitl sám, si všiml, že je tam ještě jeden obraz - třináctý, ale ten je zahalen do černého sukna. Zvědavě jej poodhalil a od úžasu až sedl na zadek. Byla tam namalována princezna tak nádherná, že se mu tajil až dech.
Tu chci a žádnou jinou! zvolal, až se tatík na ochozu od leknutí zakuckal a když nahlédl do komnaty, hned poznal, kolik uhodilo. Bylo zrovna dvanáct a nad komnatou byly věžní hodiny se zvonem. Tu má v moci černokněžník, vyber si jinou!snažil se překřičet dunění zvonu starý král. Princ si je opět všechny prohlédl, ale své rozhodnutí nezměnil. Tak si tedy za ní běž, s pánembohem pravil s úšklebkem stařec. A princ nelenil a ještě v podvečer se ocitl na okraji hlubokého černého lesa, ve kterém měl mít sídlo onen mocný čaroděj, který unesl princeznu, zrovna ve chvíli kdy si šla pro občanku a od té doby ji věznil a čekal, až se bude moci vdávat, aby ji pojal za choť a udržel tak svůj rod. Princ zahlédl v temných houštinách blikat světlo a tam u ohně našel tři podivné pocestné. Já jsem Dlouhý, představil se první. A já Ještědelší, přidal se druhý. Mně říkají Vytrvalej, dodal třetí a hledáme nějakou službu. Tak to pojďte do služby ke mně, jsem královský syn a jdu si pro princeznu, A tak se s ním dohodli a odevzdali mu pasy. Druhý den po poledni dorazili k černokněžníkovi. Ten byl jako obvykle oblečen do černého hábitu a na hlavě měl nataženy tři bílé prezervativy. Nejdříve budeš princi hádat, která je královská dcera, pravil černokněžník a nahnal do síně tucet holek a jelikož byl děsně lakomej, neměly holky na sobě nic oblečeno. Princ je politoval a začal si je pořádně prohlížet. Již se chtěl dát podat, když tu ukázal na jednu prstem. Toto je princezna." "U sta hromů, jak jsi to poznal? láteřil zloduch. Má tři zlaté chlupy na ní a to mají pouze opravdové královské dcery.
Já vůl, mohl jsem jim půjčit alespoň trenýrky, ta lakota mne jednou zhubí! skřehotal zaskočený zmrd. Ale to není vše, nyní tě čekají tři těžké úkoly! "Za prvé, máte poznat, kde je princezna nejhlubší... To byl úkol, jako udělaný pro Dlouhého. Měřil, měřil, až mohl na ono místo ukázat prstem. Uhádls, trefa do černého! zahýkal kouzelník, zlostí zrudl a na hlavě mu praskl a rozletěl se na tisíc kusů horní prezervativ. Princezna ale remcala, že si nic neužila... A to bude váš druhý úkol, holenkové, chechtal se pán domu. Asi s tím měl nějaké zkušenosti. Jenže Ještědelší přistoupil k úkolu velmi zodpovědně a po nějaké době se dočkali. Čaroděj ryčel vzteky tak, že přehlušil i princeznu a navíc mu praskl druhý prezervativ na hlavě.
Ale jen jednou? přilila olej do ohně princezna. Hahá, ječel od radosti zloduch. To je poslední úkol a to se tady ještě nikomu nepodařilo! dodal s trochou zahanbení v hlase. Tak to bude asi úkol pro mne, děl Vytrvalej a dal se do díla. A že dostál svému jménu, tak musel černokněžník přenechat princeznu a na hlavě mu od závisti praskl i třetí prezervativ, jako připomínka toho, na co vše zapomněl. A že vypadal bez prezervativů, jako pták, běžel se ukrýt v černém lese, kde kráká dodnes.
A ostatní? Princezna si vzala Vytrvalého za muže a ten je stále hoden svého jména a dnes už kolem nich skáče plno harantů, co budou jistě po tátovi. Princ se z Dlouhým a Ještědelším se vydali, hned po svatbě na které byli čestnými hosty, na pouť hledat princeznu, které budou stačit a kterou by přivedli královskému fotříkovi, co vyhlíží a kroutí na věži.
A z toho plyne, milé děti, poučení - Bejt Dlouhej a nebo Ještědelší, je fajn, ale ještě lepší je bejt Vytrvalej a nebo to risknout sám!
Komentáře