Erotické povídky ❤ Inspirace pro lepší sexuální život.

Od první pusy po poslední vzdech erotické povídky

Jednoho letního večera, kdy by bylo venku tak příjemně, by mi Monča z ničeho nic napsala, že nestihla vlak, a jestli by nemohla přespat u mě. Já byl chvíli proti, že to nejde, ale nakonec bych svolil... Furt jsem měl v myšlenkách, že to nebyla náhoda, a tak jsem jí napsal, ať chvíli počká, že nachystám aspoň postel. Po chvíli mi píše, že je venku večer příjemně, jestli se nechci projít, a pokud mám víno, ať ho vezmu sebou. Byl pátek, tak jsem si řekl, proč by ne? Jen co jsem vyšel, uviděl jsem, jak má na sobě takové letní šatičky, které ta noční lampa odhalovala. Šli jsme se projít ke kolejím, na novou cestu, kde byla opodál voda a lavičky. Než jsme došli, sedmička vína byla už na půl vypitá. Na chvíli jsme si sedli a povídali si.

Víno už bylo skoro vypité a hovor plynul líně jako ta voda opodál. Pak si Monča beze slova stoupla. Chvíli jen tak stála proti mně, ruce podél těla, a já cítil, jak se vzduch kolem nás mění. Vůně léta, jejího parfému a vody se smísily do omamné vůně.

Natáhla ke mně ruku, a když jsem se zvedl, jemně mě posadila zpátky a sama si mi obkročmo sedla na klín. Cítil jsem teplo jejího těla skrz tenký letní materiál. Vzala mou tvář do dlaní a začala mě líbat... pomalu, zkoumavě, jako bych byl odpověď na otázku, kterou si kladla celý večer.

Aniž by přestala, jednou rukou sjela na můj rozkrok a šikovnými prsty rozepnula knoflík. Pak přerušila polibek, sesunula se z mých kolen a pomalu, se stejným tajemným úsměvem, klesla na zem. Neřekla ani slovo, jen se nadechla, odhrnula si vlasy z cesty a sklonila hlavu.

A jediné, co jsem ucítil, bylo mokro, jak mě její zlobivé ústa obepnula, a já v ten moment věděl, že ten ujetý vlak byla jen její past a já do ní celý spadl.

Jednou rukou jsem se zapřel o lavičku, druhou jsem jí vjel do vlasů. Svět kolem se smrskl jen na teplo jejích úst, na ten vlhký, rytmický pohyb, který neměl nic společného s něhou... byl to hlad. Cvrčci v trávě jako by ztichli, nebo jsem je přes vlastní zastřený dech přestal vnímat. V duchu mi znovu probleskla ta její zpráva: "Nestihla jsem vlak." Lhářka. Nádherná, promyšlená lhářka. ?

Neubrala na tempu, naopak. Jako by celou tu cestu, celé ty hodiny čekání, proměňovala v tenhle jediný okamžik. A já věděl, že tohle je teprve začátek jejích zlobivých nápadů. Letní noc byla ještě mladá, láhev vína prázdná a ty její prokleté šatičky... ty teprve čekaly, až je z ní sundám.

Když jsem už myslel, že to dál nesnesu, zastavila se. Podívala se nahoru, oči se jí leskly odrazem pouliční lampy. Usmála se tím svým spikleneckým úsměvem a řekla: "Tak co, půjdeme domů? Ta postel, cos mi nachystal, by neměla zůstat prázdná."

Jen co jsme došli ke mně domů, všiml jsem si, jak jí z jednoho ramene padají pomalu šaty, ale ona mě vzala za ruku a vedla mě přes ložnici k těm druhým dveřím. Otevřela je a vešli jsme do obýváku. Hned vlevo u dveří byla menší postel, ale ona bez zaváhání kráčela dál, až na konec místnosti, kde stály dvě postele přímo proti sobě... dva romantické boxy oddělené jen úzkou uličkou. A na samotném konci, mezi nimi, byly dveře do druhé koupelny.

"Takže ty si můžeš vybrat, na kterou postel si mě dáš," řekla a otočila se ke mně. Pomalu si stáhla druhé ramínko šatů. Látka jí sklouzla až k pasu a zůstala viset na bocích jako pozvánka. "Nebo...?" pokračovala a kývla hlavou směrem ke koupelně, "mi ukážeš tu sprchu?"

Rovnou jsem ji chytl za ruku a odvlekl ke sprše a zeptal se, jestli pustí sprchu ona, nebo já. Nic neřekla... Stála ve dveřích a pomalu si stahovala šaty přes boky. Letní látka se svezla na zem jako provinilé tajemství. A pod nimi... nic. Jen ona, nahá kůže, stíny žeber a plynulá křivka boků. Žádné kalhotky. Ani stopa po nich.

Zůstal jsem zírat. Ona si všimla mého výrazu a koutky rtů se jí zvedly v tom svém spikleneckém úsměvu.

Pak se otočila zády, jako by chtěla zkontrolovat teplotu vody, a v tu chvíli jsem to uviděl. Mezi jejími půlkami se leskl kovový kolíček, decentní, stříbrný, zastrčený přesně tam, kam by to člověka ani ve snu nenapadlo. Seděl tam jako pečeť na tom nejzlobivějším nápadu, jaký kdy kdo vymyslel.

"Mončo..." zašeptal jsem. "Tohle jsi měla celou cestu? V tom vlaku? Na lavičce?"

Ohlédla se přes rameno, oči plné zlobivosti, a řekla: "Bál by ses, že bych ti ujela, kdybych ho neměla?"

Pára začala pomalu plnit malou koupelnu. Monča vklouzla dovnitř první, ohlédla se na mě tím svým pohledem... vlasy se jí začaly lepit na ramena, kapky vody jí stékaly po zádech a obkreslovaly každou křivku.

"Tak pojď," řekla a natáhla ke mně ruku.

Vstoupil jsem za ni, přitáhl si ji zezadu za krk k sobě a nechal horkou vodu, ať nás oba zalije.

Při polibcích na rty, líčka jsem jí zašeptal do ucha... "Ten kolíček v tobě zůstane, aspoň nezapomenu, jaká jsi zlobivá holka." Zachvěla se a já pokračoval v polibcích – ouška, krk, dekolt – a každým dotykem mých rtů jsem směřoval pomalu dolů, dokud jsem se nepozastavil u jejích bradavek, kterým jsem dal zvláštní péči.

Jednu jsem vzal do úst, jazykem kroužil kolem, zatímco prsty druhé ruky jsem si pohrával s tou druhou. Monča zasténala a zaklonila hlavu, voda jí stékala po tváři a na má ústa.

Nespěchal jsem. Střídal jsem tempo... chvíli něžné olizování, chvíli jemné skousnutí... a ona se pod mými doteky prohýbala čím dál víc. Cítil jsem, jak se jí zrychluje dech a jak se její prsty zaryly do mých ramen.

Pak jsem poklekl. Rukama jsem jí sjel po bocích, přes bříško, a podíval se nahoru. Ona sklopila pohled, oči zamlžené chtíčem, a já se usmál.

"Teď je řada na mně, abych tě ochutnal..." zašeptal jsem.

Její stehna se rozevřela, jako by mě pozvala dál, a já přijal pozvání. ?

První dotek mého jazyka přistál na té její malinké borůvce. Jakmile jsem začal kroužit kolem toho nejcitlivějšího místa, vydechla a ruka jí vylétla k mým vlasům. Střídal jsem krouživé pohyby a jemně ji sál, nedalo mi to a musel jsem přidat i prsty, které do ní vklouzly, jako by dnes měly V.I.P. přístup. Její boky se začaly pohybovat proti mým rtům, dech se jí tříštil o kachličky.

"Ještě..." hezky zavzdychala.

A já chtěl, aby to cítila. Aby věděla, že teď jsem tady pánem já. Zrychlil jsem, přitiskl ji pevněji k sobě a cítil, jak se jí začínají třást stehna. Byla těsně před vrcholem...

A v tu chvíli jsem přestal. Zvedl jsem se, otočil ji a přitlačil na zeď. V očích se jí mísil šok s chtíčem. Kolíček se zaleskl ve sprše.

"Myslela sis, že jsi ty ta lovkyně?" zašeptal jsem a vklouzl do ní zezadu.

V tu chvíli jí to došlo. Ta past, co na mě nastražila, se obrátila. Byla moje. Celou dobu byla moje. A já si s ní teď mohl dělat, co budu chtít.

Šukal jsem ji proti zdi, dokud se jí netřásla kolena a ze rtů se jí nelynuly ty nejsladší vzdechy. Už jsem to nemohl vydržet a musel vypnout sprchu, osušili jsme se a já si ji odvedl do ložnice. Položil jsem si ji na postel, vlhkou s rozcuchanými vlasy a pohledem plným odevzdání. "Počkej mi tu chvíli..." zašeptal jsem a šel si vzít ty moje zlobivé hračky pro zlobivé holky.

Lehl jsem si k ní na bok a začali jsme se líbat, rukou jsem jí sjížděl od ramene po boku až k zadečku, který jsem pevně začal mačkat... už jsem to nevydržel a hodil si ji na záda, ať mi poslušně leží. Dal jsem jí pásku na oči a zašeptal do ouška... "Dneska jsi jenom moje, rozumíš?" Uhm, zakývala jsi.... "Neslyším tě, řekni to," a ty bys s rozechvělým hlasem řekla... "Dneska jsem jenom tvoje." "Tak jsi hodná..." zašeptal bych a začal jsem si s tvým tělem hrát.

Koukal jsem se na to tvoje nahé tělo, jak mi tam ležíš jako obrázek, a úplně bys mě vyzývala, abych tě celou ochutnal.

Chytl bych ti prvně nohu, kterou bych si položil na mé rameno tak, ať ji máš narovnanou, a začal ti ji polibky papat. Chtěl bych, abys přes pásku na očích jen poslouchala a cítila, co ti dokážu způsobit té tvojí malinké princezně tam dole. Od chodidla bych tě ladně papal, líbal, cucal i lízal směrem k lýtkům a sjížděl níž ke stehnům, až bych ji měl u sebe blízko na dosah, ale polibkama bych po tříslech ji objel na druhou nožku, které bych dal tu stejnou péči. Po nějaké době bych se znovu polibky vydal až k ní, ale jen nepatrně bych se o ni vouskama otřel. Zavzdychala bys a automaticky by se tvoje ruka usadila na mých vlasech. Koukl bych na tebe a polibky mezi prsy bych se dostal až k tvým rtům. Při polibcích bych ti prstem sjel po rtech a zašeptal... "Ty tvé ruce, když jsou volné, jsou nebezpečné." Slyšela bys, jak se nakláním od tebe, a slyšela, jak něco kovového cinká – a byly to pouta. Při polibcích bych ti ruce chytl a dal k sobě a spoutal a zašeptal do ucha... "Taaak, a teď si s tebou budu dělat, co budu chtít." V zápětí bys na to odvětila "ano, pane"... Úplně by mě ojela husí kůže, jak to vyšlo z tvých úst, a v duchu si řekl: "Čím více ji omezím, tím více bude submisivní?"

Lehl si k ní na bok a začal jsem jí jazykem jezdit po oušku, po lalůčku, vzdychat jí do ucha a rukou ji u toho nasírovat dole. A jazykem sjíždět od krku až k prsům, do kterých bych se zakousl – zpočátku jemně, potom silněji. Jednou rukou bych si hrál a druhou cucal a obráceně, dokud bych neuviděl, jak se ti bradavky pod mým dotykem stahují do tvrdých kuliček. Vzal bych skřipce na bradavky a dal ti je na každou. Sykla jsi, prohnula se v zádech, ale neřekla jsi ani slovo. Zatahal jsem za řetízek. Zasténala jsi. "Hodná holka. Vydržíš to pro mě, že jo?"

Potom jsem ti roztáhl nožky a přitlačil k tělu. Kolíček se pořád leskl na svém místě. A já tě držel ze zadní strany stehen přitlačené na tvé tělo a začal tě papat, celou jsem tě špičkou jazyka projel až nahoru. Úplně bys tekla vzrušením, tak aby mé prsty do tebe mohly lehce vklouznout. Úplně bych si vychutnával, jak tě nahoře cucám a k tomu prstím, až by to začalo dělat tak hezké zvuky v tobě.

Aby toho nebylo málo, vzal bych si vibrátor a zajel s ním do tebe, přiklonil se k tvým rtům a začal je líbat. Vzdychala bys mi u toho, v tu chvíli to pro mě byla ta nejlíbeznější písnička.

Jak bych koukl dolů, všiml bych si, že ti vypadl kolíček, a dal ti ho tam zpátky a pokračoval v polibcích.

Po nějaké době bych viděl, jak ti vypadl znova, a já bych ti zašeptal do ouška: "Ale, ale, tady je někdo zlobivý, to tvůj zadeček se tak vzrušením roztahuje? Co s tím provedem?" A hned bych si pod tebe lehl, dal si gel na mé dva prsty a každým z nich bych zajel do tvých nadržených dírek. Pomalu bych zajížděl a vyjížděl, u toho tě jazykem papal, a vzrušovala bys mě neskutečně.

"Prosím..." vydechla jsi.

"Prosím co?"

"Prosím... chci to."

"Chceš co? Řekni to."

"Chci... chci tě taky papát."

Usmál jsem se. Ta slova zněla jako prosba i výzva zároveň. "Takže ty bys chtěla, aby sis mohla taky hrát?" zašeptal jsem. "A myslíš, že si to zasloužíš?"

Přiklonil jsem se k jejím rtům a zašeptal: "Když jsi tak hezky poprosila..."

Chytil jsem ji za pouta, pevně, a přitáhl si ji na kraj postele. Sedl jsem si před ni, pořád s tou kontrolou v očích, a ona přede mnou klečela na kraji postele... nahá, s pouty, s bradavkami sevřenými ve skřipcích a tím zlobivým kolíčkem, co se jí znovu leskl mezi půlkami.

"Tak ukaž, co umíš," řekl jsem a sundal jí pásku z očí. Chtěl jsem, aby viděla každý centimetr, který si vezme do svých úst.

Sklonila hlavu a já ucítil teplo jejích úst. Byla hladová. Ten hlad, co celý večer předstírala, že je nevinný, se teď projevil naplno. Jedna ruka v poutech, nemotorná, ale odhodlaná, druhá se mi opřela o stehno. Dělala to pomalu, jako by si mě vychutnávala, a já jí nechal. Chvíli. Než jsem jí chytil za vlasy a převzal tempo.

"Hodná holka," zasténal jsem. "Teď už jsi opravdu moje."

Jen co jsem to dořekl, byla její hlavička v mých rukách a já si ji začal přitlačovat hlouběji. Žádný něžný šeptání, žádný prosby. Teď jsem udával tempo já... rychlý, nemilosrdný, přesně takový, jaký si ta tvoje zlobivá pusinka zasloužila. Cítil jsem, jak se mi celým tělem rozlévá to sladký napětí, a věděl jsem, že už to nevydržíš. Přitáhl jsem si tě ještě blíž.... žádnej únik, žádnej oddech – a narazil do tebe naplno. Celej, až po podbřišek.

Tvoje rty se otiskly na moji kůži, jak ses nadechla a pokusila se nezakuckat. Ale já ti to nedovolil. Držel jsem tě tam, hluboko, a užíval si ten pohled... tvoje oči zalitý slzama, tvoje pusa narvaná mnou.

"Ták," zavrčel jsem ti do ucha, "to je přesně to, co jsi chtěla, že jo? Bejt moje malá zlobivá hračka." A ty jsi nemohla nic říct. Nemohla jsi nic, jen polykat a koukat na mě tím pohledem plným chtíče a odevzdání. Ta past, co jsi nastražila, ti teď sevřela hrdlo – a ty jsi za to byla vděčná.

Jakmile jsem z ní vyklouzl, podívala se na mě. Ne prosebně – čekala. Ta malá potvůrka věděla, že ještě nejsem hotovej. Usmál jsem se a beze slova jí natáhl pásku zpátky přes oči. Ani necekla.

"Myslela sis, že dostaneš odměnu tak snadno?" zašeptal jsem jí do ucha, zatímco jsem jí odepínal pouta. Uvolnila zápěstí a já ji bez varování přehodil na břicho. S lehkým vydechnutím se zabořila hlavou do peřin. Ale její zadek... ten zůstal v pozoru. Vystrčený, připravený, jako by se mi vysmíval.

Ten kolíček se jí mezi půlkami leskl jako malý poklad. Chytil jsem ji oběma rukama za boky a přitáhl si ten zadeček blíž. Mačkal jsem ho, roztahoval, užíval si ten pohled – její šťávička z ní pomalu stékala po vnitřní straně stehen a já cítil, jak mi péro znovu pulzuje vzrušením. Nemohl jsem z něj spustit oči.

"Víš, co se stane, když je holka takhle zlobivá a ještě k tomu tak krásně nastrčená?" Neodpověděla. Ani nemusela.

Chytil jsem ji pevněji a jedním plynulým pohybem do ní vklouzl zezadu. Až nadoraz. Zajela ještě hlouběji do peřin, prsty zaryla do prostěradla a já v tom jejím vykřiknutí slyšel přesně to, co jsem chtěl – čistou rozkoš smíchanou s kapitulací. Ten zvuk, co se rozlehl ložnicí, byl lepší než všechny její lži o ujetých vlacích. ?

Její zadeček byl tak neodolatelný, že jsem ji na něj musel plesknout. Rána se rozlehla ložnicí a já viděl, jak se jí na kůži rozlévá růžová stopa mých prstů. A znova. Druhá rána, tentokrát na druhou půlku, a pak další, až byl celý zadeček krásně červený a já slyšel, jak do peřiny zavzdychala: "Aww joo..."

Chytil jsem ji za vlasy a přitáhl si ji k sobě. Prohnula se v zádech, hlava jí klesla dozadu, a já jí během přírazů zašeptal do ouška: "Cos to říkala?"

Nic. Ani slovo. Tak jsem ji pustil a ona se znovu zabořila tváří do peřin.

Můj pohled sklouzl na ten stříbrný kolíček mezi jejími půlkami. S každým mým pohybem se začal vysouvat ven... jako by ho ten její nadržený zadeček sám vytlačoval. Usmál jsem se a chytil ho mezi prsty. Vytáhl jsem ho pomalu, až na samotný konec – a pak ho tam znovu zasunul. A znova. A znova. Takhle jsem si s ní hrál, šukal ji zezadu a zároveň jí ten kolíček zasouval a vytahoval, fascinovaný tím, jak jí zadeček pulzuje kolem mého péra i kolem toho kovového šperku.

V tu chvíli jsem uslyšel, jak zamručela do peřiny: "Hhmm... uhhhm... jooo..."

Zasunul jsem kolíček zpátky na místo, přitáhl si ji celým tělem na sebe a zeptal se znova: "Říkala jsi něco?"

A ona, s hlasem rozechvělým a odevzdaným: "Šukej mě... jako tvoji poslušnou děvku."

Chytil jsem ji oběma rukama za prsa, její skřipce na bradavkách jen poskakovaly, co na nich pořád visely, a přirážel jsem do ní. Hluboko. Nemilosrdně.

"Jako takhle to ty ráda?" zamručel jsem a cítil, jak se celá chvěje proti mně.

A ona už neodpovídala slovy – jen tělem, co se prohýbalo pod mými prsty, a vzdechy, co plnily ložnici jako ta nejsladší písnička.

Bez váhání jsem si ji otočil na záda. Jemně, ale pevně. Páska přes oči, nádech, ticho. Všiml jsem si té mřížované kovové konstrukce na stěně za postelí – jako stvořené pro tuhle chvíli. Vzal jsem hedvábné provazy, svázal jednu ruku do strany, pak druhou, ne silně, jen lehce, aby cítila to bezvládí. Nohy jsem jí svázal za kotníky a přitáhl je blíž k tělu. Ležela přede mnou, bezbranná, roztažená, a já se na ni chvíli jen díval.

Sklonil jsem se k ní. Cítila, jak se moje péro otírá o tu její princeznu tam dole. Dal jsem jí pár vlhkých polibků, u posledního jsem ji kousl do rtu a stáhl ho dolů. Naklonil se k jejímu uchu: "Ummm... kdyby ses jen teď mohla vidět. Jak krásně mi tu ležíš, úplně bezbranná a spoutaná... a teď si s tebou Mareček bude hrát jako s poslušnou děvkou."

Odklonil jsem se, zakousl se do jejích bradavek a zároveň do ní vklouzl... rukou jsem si ho zavedl, pomalu, hluboko. Začal jsem ji šukat, rytmicky a tvrdě, a u toho jí vzdychal do ucha. Mé rty jí jezdily od krku k prsům, vzrušením jsem jí chytil i ty spoutané nohy a začal je líbat.

Kolíček jí mezitím ze zadečku zase vypadával. Chytil jsem ji za krk a zašeptal: "Řekni mi... kam se poslušné děvky šukají?"

Se zakloněnou hlavou a červenými tvářičkami slabě odpověděla: "Do zadečku..."

"Takže copak by chtěla teď moje poslušná děvka ze všeho nejvíc?"

"Aby si mi vyšukal zadeček..."

"Tak jsi hodná," odpověděl jsem.

Nasadil jsem jí roubík – ať mě tolik nevzrušuje to její vzdychání. Kolíček šel stranou. Pořádně jsem si péro namazal gelem, sklonil se k ní a pomalu, soustředěně, se zasunul do jejího neposlušného zadečku. Ruce jsem položil na její podbřišek – cítil jsem, jak do ní zajíždím, cítil jsem se v ní vlastními prsty skrz kůži. Vyšukával jsem z ní dušičku.

Vzrušením jsem jí sundal roubík a vložil prsty do úst. Cucala je, zatímco jsem do ní dál přirážel. Nedal jsem jí klid. Držel jsem tempo, dokud jsem ty vlhké prsty nevytáhl a nestrčil do té její princezny tam dole. Šukal jsem ji do zadečku, prstil v princezně a ona nemohla nic. Jen jsem pozoroval její nožičky, jak se cukají a třepou slastí. Až se silně chtěla stáhnout koleny k sobě a já ucítil, jak mě v zadečku i v princezně svírá a vytlačuje. Hlavu měla zakloněnou a jediné, co jsem slyšel, bylo: "Ahhhhh..."

Kurva, ten pocit... Extrémně vzrušující.

Volnou rukou jsem jí strhl pásku z očí. Chytil jsem ji zezadu za hlavičku, zaklonil ji: "Koukej. Koukej, jak tě šukám a prstím zároveň." A jak tlačila, začal jsem do ní ještě silněji zajíždět, prstit ji rychleji. Cítil jsem, jak mé prsty zalilo mokro, a najednou jsi začala stříkat a v tu samou chvíli jsi ucítila, jak ti v zadečku pulzuje moje horké sperma.

Vysunul jsem ho. Z tebe to jen teklo.

Rozvázal jsem tě. Zhasl. Lehl jsem si za tebe, přitulil se, objal tě kolem pasu. Ty už jsi vyčerpáním skoro spala. Obejmul jsem tě pevněji a zašeptal ti do vlasů: "Jsem rád, že si ten vlak nakonec nestihla."

🕙 Přidáno dnes
📂 Kategorie:

Hodnocení: zatím nehodnoceno

Jak se vám líbila povídka?

Komentáře