Příběhy jedné noci erotické povídky

Klára. 38 let. Pracovala ve středním managementu, hodně práce od počítače, něco ježdění autem, hodně na telefonu. Deset let zadaná. Ona o sobě říkala "obyčejná baba, co ráda vaří". Pro lidi okolo byla věčně toužící idealista s analytickým myšlením a černým humorem. Jak vypadala? Nevýrazná, dokud se nezasmála. Její smích byl hlasitý, srdečný a smála se ráda a často. Co ten její doma? Despotický workoholik který Kláře vzal hodně idejí o budoucnosti. Asi proto se o to víc držela těch pár posledních, které si chránila v sobě jako svůj poklad. Měla své divoké roky za sebou už dávno, ale někdy ... občas... litovala skutečnosti, že je pověsila na hřebík definitivně.

Pak přišly rány. Milenka. Místo muže jí doma seděl protivný muž, kterého jako by ani neznala. Restrukturalizace týmů v práci, po které přišla tvůrčí pracovní krize.

Ráno za ránem přestávala postupně poznávat v zrcadle sebe. Doma bydleli ti cizí lidé najednou dva vedle sebe. Její myšlenky se potácely bezvládně v jejím těle a tělo se motalo ulicí. Rozhodnutí přišlo poté, co jí dořval šéf, že ji dohnal k slzám. Nenáviděla se za to, že se cítí být bezbranná, že ji vidí jako ubohou chudinku. Nenáviděla se za to, že se nebránila. A nenáviděla fakt, že se jí nikdo nezastal, i když to nikdy po nikom nechtěla. Doma už o tom ani nemluvila. Proč? Stejně ji neposlouchal ... Její závislák na honění při erotických webkách.

Tak se stalo, že Klára se jednoho rána pozdravila v zrcadla a řekla, že takhle už ne. Začala si hledat novou práci. Patřila k lidem, kteří měli co nabídnout, takže byla otázka týdnů, kdy měla jasno co bude dál v práci. Ale to byla jen první otevřená propusť v hrázi. V ní byla celá řeka touhy začít žít ve svém životě naplno. Vyrazila si na dovolenou, kterou už několik let vybírala spíš formálně, než reálně. Sama. Nepotřebovala s nikým rozebírat své momentální pocity. Chodila po horách. Fotila. Přemýšlela. A poslední večer si vyrazila do místního klubu. Užívala si, že je neviditelná a jen pozorovala lidi okolo sebe. Pila gin s tonikem. Poslouchala hudbu. A všímala si letmých pohledů klučiny, co se staral u zvuk. Mladší, výrazný pohled ve tváři. Líbil se jí. Občas se na něj usmála. On každý úsměv vracel. Hudba hrála dál, ona si šla ven zapálit. Normálně nekouřila už víc jak deset let. Ale na dovolené si užívala rána s výhledem na hory, šálkem kávy a cigaretou na balkóně jen v triku a kalhotkách.

Stála opřená o stěnu a kouřila, když k ní přišla taková o deset mladší, střapatá holka, co si broukala cosi jazzovýho. Zaujala ji úžasným hlasem. Přísahala, že byl lepší jak originál.

"Nemáš zapalovač?" hodila po ní smutnej kukuč.
Klára zavrtěla hlavou. Sama si venku půjčila zapalovač od kluka, co už tam nebyl.
"A nemohla bych si připálit od tebe?"
Klára se zasmála a souhlasila.

Kočka pak poodstoupila, napůl tancovala a broukala si dál. Zapálenou cigaretu v prstech. Líbila se jí. Na holky vyloženě nebyla, ale občas jí nějaká ... zaujala. Měla tak metr padesát na výšku. Vysportovaný nohy, plnější boky, pěkný velký prsa, hnědý vlasy, oči do modra a pihovatá. Byla rozpustile roztomilá a Klára z ní nechtěla spustit zrak. Když se ten žabec na ni zpátky otočil, tak se Klára nestihla otočit včas.

"To jsi mě svlíkala pohledem?" řekla drze.
Do Kláry vjelo cosi, co u sebe sama neznala. "Nesvlíkala, zatím."
"Aha, a nechceš to dohnat?"

Chvilku se holky tak prazvláštně hecovaly. Klára se vlastně bavila. Helena byla provokatérka a očividně na holky i kluky. Po chvilce se Helena rozloučila, že jde zpátky dovnitř. Klára jen mávla a stála tam s pobaveným výrazem. Vnímala hudbu, co šla zevnitř. Pak uviděla siluetu ve dveřích a druhou za ní. Ven šla Helena a ... klučina od zvuku. Šli rovnou k ní. "Tohle bude zajímavé." Pomyslela si pobaveně.

"Martin se na tebe ptal. Prej jestli tě neznám. Tak jsem řekla, že už jo. Že dobře kouříš."
V tu chvíli se Kláře v hrdle zadrhl kouř z cigarety a přidusila se.
"Twl vtip. Neudus se sim tě."
"Martin ... jsem kamarád od Heleny." a podával ji ruku.

Prohodili pár slov, pak spolu prohodili pár drinků. Byla půl čtvrtá ráno.

"Nejdeš s náma"? zeptala se jí Helena.
"Kam?"
"Martin má tady o tři bloky dál byt."
Klára úplně netušila, jestli tohle je to, co je dobrý nápad, ale těch špatných zrealizovala v životě už dost. Šla.

Martin se po ní díval takovým lehkým úsměvem. Líbil se jí a tušila, že ona jemu taky. Helena šla dva kroky před nimi, pořád poskakovala, tancovala a zpívala. Byla opilá, ale užívala si svůj svět.

Když došli na byt, tak Martin se zeptal, jestli něco nepotřebuje. Klára ho poprosila o něco k pití. Posadila se na gauč. K ní si lehla Helena. Hlavu jí položila do klína a začala jí hladit všude možně po těle. Poddala se těm dotekům a přidala se. Zajela jí dlaní do výstřihu pod tričko. Do podprsenky. Helena začala vrnět blahem jako velké kotě. Mnula jí prso a bradavku. Nevěděla kam až může a chce zajít, ale prsa ta holka měla fakt krásný. Bavilo jí to. Helena se zvedla, přetáhla si svršky přes hlavu a nasedla Kláře na klín. Bez ptaní ji vrazila jazyk do pusy a hodně hluboce a hladově se s ní začala líbat. Vzdychala u toho a snažila se u toho Kláru svléknout do půl těla, což se jí asi po minutě povedlo. Klára jí chytila za obě prsa. Byla tak plná, pevná. Sehnula se k nim a přisála se Heleně na bradavku.

Martin je sledoval unešený tím pohledem a po chvilce se odvážil přidat. Stoupnul si za Helenu a chytil Kláru za ruce na Heleniných prsou. Ta s rukama sjela na Helenin zadek. Chvíli se tam jen tak mazlili, dotýkali tělo na tělo, postupně se svlékali, až Martin rozdělal gauč a udělal tak jeviště pro jejich rozkošnou zábavu.

"Polož se na mě. Sem." a ukázal na stehno Kláře.
Položila se tedy na něj. Ležela mu na třísle. Nahá. Helena se jen usmála a roztáhla jí od sebe nohy. Lehla si mezi ně a bez okolků ji začala lízat a sát. Klára se chtěla prvně bránit, ale Martin ji chytil za prsa a jen tiše řekl, ať se nebrání, pokud se jí ti líbí. Líbilo. Ale to netušila, že Helena se teprve rozehřívá. Po chvilce se na ni šibalsky podívala. chytila za podkolení a přitáhla jí nohy k tělu tak, že měla okvětí jejího klínu vyšpulené jen k polaskání. Helena se začala o její klín otírat. Prvně proužkem chloupků táhnoucích se nahoru od klitorisu a pak i klitorisem a ještě maličko víc a dál. Klára sotva popadala dech. Helena se rozjížděla směrem k orgasmu a Martin fascinován touhle krásou mnul tělo Kláry, jeho penis se jí otíral o tvář a opravdu hodně chtěl do téhle rozkoše přirazit celou délkou a tvrdě.

Helena se vrtěla na Kláře, dokud se opravdu neudělala. to byl moment, kdy se vyměnila s Martinem.
"Tak a teď uděláš ty mě totéž, co jsem dělala já na tobě."
Klára se tedy začala třít Heleně o klitoris svým klitorisem. Bylo to hodně příjemné. Martin nečekal. Dvě o sebe otírající se mokré buchtičky ... potřeboval je naplnit. Zajel do Kláry a začal přirážet. Ta až vyjekla překvapením a z vrnění přešla do hlasitého vzdýchání. Martin jí držel za prsa, občas letmo políbil na krk nebo rameno a ona se vrtěla na Helenině mokré pussynce. Bylo to šílené, nepopsatelné. Udělala se, několikrát. Ani jeden z těch dvou ji nechtěl pustit dolů. Byla mezi nimi lapená ve spleti rukou a nohou. Následovala touhu, vnímala jen mokro tekoucí jí po nohách. Helena totiž stříkala pokaždé, když se udělala. A byla u toho zatraceně hlučná. Martina k tomu ani nepotřebovala. Takže se věnoval o to víc Kláře.

Když tušil, že už dlouho nevydrží, poprosil holky, aby se přeuvelebily. Klára se položila na břicho Heleně. Měl tak dokonalý pohled. Helena mnula bradavky Kláře.
"Dělej si to." řekl Kláře. A tak se začala prstit. Ten pohled ho dostal. Díval se na ně. Bylo to jako dívat se na dvě dokonale rozmrdané, prostopášné bohyně. Pocákal je obě. Na obličej, prsa ... Helena neváhala. Rozetřela si to přes prsa a pak i Kláře. Vrněla pod jejími doteky a tak se k ní natočila a začala jí líbat. Klára očividně neměla dost. Martin seděl a díval se na tu nádheru. V tu chvíli cítil, že se z toho buď vylíže, nebo odejde s ostudou. Přidal se.

Ráno Helena spala jako zabitá. Martin už byl v kuchyni, když se Klára snažila probudit sprchou. Udělal jí kafe.
"To bylo hodně pěkný v noci." řekl tak nějak aby prolomil to ticho. Klára se pousmála. Mlčela.
"Zopakujeme si to někdy?" pronesl ještě. Pokývla hlavou, broukla cosi jako "hmm", posbírala si věci a že půjde. Martin se na ni podíval se zvednutým obočím.
"Vím, kde bydlíš." a mrkla na něj než zabouchla dveře. Venku si vzala tágo a odjela na hotel. Zabalila si věci. Končila jí dovolená, vracela se domů. A měla telefon na Helenu.