Přišel jsem za tebou erotické povídky

Kdybych teď otevřel dveře tvé kanceláře, na okamžik se zastavím a budu tě pozorovat. Jak sedíš za stolem a snažíš se soustředit na práci, ale ten známý úsměv v koutku rtů tě prozradí dřív, než stihneš cokoli říct. "Ty tu nemáš co dělat" řekneš tiše.
A já se jen usměju. "Přišel jsem za tebou."
Postavím se vedle tebe a budu si užívat ten okamžik, kdy se naše oči setkají. Vždycky mě dostane ten tvůj pohled. Trochu něžný, trochu bezbranný, ale odevzdaný a úplně odzbrojující.

Položíš pero na stůl a lehce nakloníš hlavu.
"A jak dlouho tu chceš být?"
Udělám další krok blíž, že mezi námi nezůstane ani malá skulinka.
"Dokud se na mě budeš takhle dívat."
Na chvíli se kolem nás zastaví čas. Telefony budou zvonit někde daleko, svět za dveřmi bude existovat jen jako vzdálený šum. Budu vnímat jen tebe.
Tvoji vůni.
Tvůj úsměv.
To, jak se snažíš tvářit nevinně, i když moc dobře víš, co se mnou děláš.

Pomalu přejedu rukou po tvých zádech a přitáhnu si tě k sobě ještě blíž.
"Víš, co mám na tobě nejradši?"
Zavrtíš hlavou.
"Že mě dokážeš přimět myslet jen na tebe."
Na okamžik sklopíš oči a pak se na mě podíváš tím způsobem, který ve mně vždycky probudí touhu tě obejmout a už nepustit.

"Tak sis měl přijít dřív, za chvíli všichni půjdou na oběd" zašeptáš.
Usměju se.
"To nevadí. Dneska mám pocit, že všechno důležité teprve začne."
A potom tě obejmu.
Pevně. Tak jak to máš ráda.
Protože někdy je nejkrásnější právě ten okamžik těsně předtím, než se dva lidé přestanou ovládat a nechají za sebe mluvit svoje srdce.

Mám rád tu chvíli, kdy se přestaneš snažit být silná a prostě se o mě opřeš, protože jsi natolik v bezpečí, že můžeš odložit svou sílu a nechat se vést tam, kam by ses sama neodvážila. Mám rád ten pocit, když Ti jediným pohledem seberu tvou obranu a ty mi za to ještě poděkuješ.

V tu chvíli ti rukama spoutám zápěstí nad hlavou. "Ani se nehni!" A mé koleno ti vnikne mezi stehna. Miluji Tvé polibky, Tvé heboučké, plné rty. Chci aby mě líbaly a zároveň toužím, aby vytvořili těsný kroužek kolem kořene mého penisu... Než bych se v myšlenkách rozhodl, zda je chci mít na svých rtech, nebo špičce svého žaludu, vyhrnul bych ti sukni, odsunul kalhotky stranou a jedním hlubokým přírazem Tě umlčel. Moje mohutné Tělo by Tě drtilo proti omítce a já bych do Tebe vnikal znovu a znovu, dokud bych si nevzal všechno pro co jsem přišel. Z klidného muže se najednou stává predátor.

Stačí jedna změna v mém hlase, jeden prudší pohyb a ty víš, že všechna pravidla slušného chování právě skončila. Od té vteřiny už neexistuje okolní svět, jen můj pevný stisk a Tvá potřeba mi v každém směru vyhovět a víš, že Tvůj pán už nepotřebuje slova, když tě jeho ruka na krku tě ovládá úplně dokonale.

V tom zazvoní pracovní telefon... "Zvedni to!" Řeknu Ti tiše do ucha a posadím Tě na stůl.
Mluvíš do telefonu, profesionální a klidná...

Já si kleknu přede Tebe a sundám Ti kalhotky.

Sledoval bych Tě, jak bojuješ o dech, zatímco do Tebe mé prsty zajedou tak hluboko, jak jen to jde...

"Pokračuj" Pošeptal bych Ti do klína. Kontrast mezi Tvým hlasem v telefonu a tím, co bych Ti dělal jazykem, svými rty a prsty, by byl až šílený... Přesně bych věděl co s Tebou chci udělat a ty bys mi to poslušně dovolila... Položila bys telefon a Tvůj nádherný, silný a mokrý orgasmus by se dostavil téměř okamžitě!

Zase bych vstal, objal Tě a dal Ti tak najevo, že jsi v bezpečí. Že Tě mám rád a políbil Tvé rty. Cítila bys tu sladkou vůni Tvé touhy, kterou jsi mi před několika vteřinami dala a slízala z nich poslední kapičky Tvých šťáviček. Mám rád tu Tvou odevzdanost, kdy tvé tělo odpovídá na mé rozkazy dřív, než je tvá mysl stačí zpracovat. Protože to je tou nejčistší formou touhy.

Byla bys spokojená, ale stále ještě bys věděla, že ještě není konec. Přitáhla by sis moje boky blíž k sobě, dala mou špičku ke vchodu do své svatyňky a přitlačila svůj klín k tomu mému, abych do Tebe mohl proniknout.

Tvé něžné polibky, doteky dlaní, tanec Tvého klína a chtivý, až škodolibý výraz ve tvých očích, snad jako odplata za to, co jsem Ti před tím zpusobil, by vyvrcholily v nádherné křeče v mém podbřišku. Svými výstřiky bych Tě naplnil až po okraj a ty bys nenechala vůbec nic nazmar. Tvá kunčička by mě nechala do sebe pohodlně proniknout, ale pokaždé, když by sis ho vytahovala ven, prohnula by ses v zádech, abys ho v sobě zlomila, sevřela a vyždímala ho do poslední kapičky.

"Všechno je moje" řekla bys tentokrát Ty.

A já bych nemohl jinak, než souhlasit...

Najednou by bylo slyšet zvuky lidí, kteří jdou na oběd...

"Nechci Tě pustit, ale musíš rychle pryč", řekla bys mi a nádherně mě ještě políbila na cestu...

Pohladil bych Tě po tváři, po vlasech a při odchodu se na na Tebe ještě podíval. V tu chvíli bych viděl něco neuvěřitelného. Jak sedíš na židli, spokojená, uspokojená, s nevěřícím výrazem, mírně roztaženýma nohama a mokrýma kalhotkama, do kterých Ti právě vytéká moje semeno...