Ranhojič erotické povídky

Krajinu halil sychravý soumrak, když ranhojič dorazil k osamělému stavení na okraji vsi. Byl to muž, ze kterého sálal klid, ale i znepokojivá síla; pod tmavým pláštěm se mu rýsovala postava zvyklá na dlouhé cesty a jeho oči, hluboké a nečitelné, jako by viděly člověku až do morku kostí. Brašna s bylinami a nástroji mu s každým krokem tiše narážela do boku.

Žena, která mu otevřela, byla sama. Její muž byl už týdny na cestách za obchodem. Nabídla mu místo u ohně a skromnou večeři, ale když pokládala mísu na stůl, obličej se jí zkřivil bolestí a ruka jí bezvládně klesla.

"Tvé rameno," pronesl ranhojič nízkým, podmanivým hlasem. Nebyla to otázka, ale konstatování. "Ukaž mi ho."

V jeho hlase byla autorita, které se nedalo vzepřít. Usadil ji na lavici u ohně a přikázal jí, aby odložila svrchní šat. Pod jeho intenzivním pohledem se cítila obnažená víc, než kdyby byla skutečně nahá. Když se jeho velké, horké dlaně dotkly její kůže, tělem jí projela rána. Nebyla to však jen bolest ze zánětu, ale elektrické napětí z jeho přítomnosti.

"Je to ztuhlé. Zanedbané," zamumlal a jeho prsty se nekompromisně zaryly do jejích svalů. "Bude to bolet, než to povolí. Budeš mě poslouchat a nebudeš se hýbat."

Ona jen tiše vydechla a sklonila hlavu. Jeho dominance ji fascinovala; byl záhadný, voněl po šalvěji a dálkách, a z jeho doteků sálala jistota muže, který přesně ví, co dělá. Pod jeho rukama se cítila malá a odevzdaná.

Léčba však brzy přerostla v něco jiného. Ranhojič využil své výhody. Když cítil, jak se pod jeho doteky chvěje nejen bolestí, ale i touhou, přitáhl si ji blíž. Jeho ruka sklouzla z ramene na její šíji a drsně jí zaklonila hlavu, aby se jí mohl podívat do očí.

"Tvůj muž je daleko," zašeptal a v jeho pohledu se objevil dravčí záblesk. "A ty potřebuješ jiný druh medicíny."

Bez ptaní ji otočil a přitlačil ji hrudí k masivnímu dubovému stolu, na kterém ještě před chvílí večeřeli. Náraz byl prudký, ale ona se mu nebránila. Její poddajnost ho vyprovokovala. Jednou rukou jí drsně zakryl ústa, aby tlumil její překvapené vzlyky, a druhou si vyhrnul její těžké sukně.

Zmocnil se jí s intenzitou a naléhavostí někoho, kdo neprosí o svolení, ale bere si odměnu za svou cestu. Vnikl do ní s dravou silou dobyvatelé. Bolest byla ostrou hranicí, která ji v tu chvíli přikovala k přítomnosti. Cítila se naprosto podmaněná, jako majetek muže, který ji před chvílí léčil a teď ji plenil. Každý jeho úder byl potvrzením jeho nadvlády v tomto tichém domě uprostřed noci. Držel ji za boky a hrubými nárazy ji projížděl hladovou, teď již spokojeně rozvlhlou brázdu. Její bělostné polokoule hýždí a mezeru mezi nimi končicí tmavým dolíkem její zadnice měl před očima a vidíce, jak každý nový průnik tu malou branku otevírá, zatoužil si ji podmanit celou. Nabral do úst množství slin a hrubě plivl mezi půlky. Cítila jak jí ta břečka teče k řiti, čehož on hned využil a začal palcem tu kluzkou nadílku roztírat krouživě po obvodu rozety. Cítila jak její prdel povoluje a ona se naráží na jeho palec a pak se roztřásla mohutnou vlnou orgasmu. Teď už tekla tak, že po ní byla louže její slasti. Využil té chvíle, kdy se třásla, vytrhl svůj hrot z její mušle a svůj palec nahradil svým žaludem. Do očí ji vytryskly slzy ale nová vlna slasti vše přehlušila. Ležela břichem na stole a její prdelí prostupoval kyj nalitý k prasknutí. Nikdy by nevěřila, že se jí tam vejde, ani to co to způsobí. Mrdal jí prdel v touze se dodělat a ona křičela bolestí a slastí. Její šťávy, mísící se s její močí jí tekly po stehnech a s posledním mohutným přírazem její střeva zaléval horký proud jeho semene jako láva.

Kochal se jak jej vytahuje z jehí mučené prdelky a jak jí po stehnech teče i jeho živá voda. Utřel si kopí do cípu její sukně a nechal ji odevzdaně ležet na stole, zatímco si v klidu upravoval svůj oděv. Položil jí ruku na vyléčené rameno a s náznakem záhadného úsměvu pronesl: "Ráno už bolet nebude." Pak odešel ke svému lůžku v rohu místnosti, zatímco ona tam zůstala, plná jeho semene a absolutního pocitu pokoření, po kterém v hloubi duše celou dobu toužila.