Sauna co nakonec nebyla privátní erotické povídky

"A uděláš mu to rovnou tady, nebo si to necháte až na potom?”

Alenina potměšilá otázka byla první a vlastně jedinou větou, která za posledních několik minut v malé sauně zazněla. Seděla přitom opřená o svého Petra, přímo proti Kláře a Radimovi. Otázka, která by se mohla zdát příkrá, snad dokonce nepatřičná. Kdyby pro nic jiného, tak už proto, že Kláru a Radima vidí prvně v životě. Ještě při představování po vstupu do nečekaně sdílené sauny si všichni vykali. Měli ji sice mít jen pro sebe, ale místo tu ještě zbývalo a když už ti dva nečekaně dorazili, přece je nevyhodí. Nemůžou přece za to, že to na recepci někdo popletl.

A ta otázka, ta vlastně nijak příkrá nebyla. Dala si záležet na tónu a dikci s jakou ji položila. Pobavení, zvědavost, povzbuzení až vyzývavost.

Ostatně, Klára si začala. Z prvu se oba páry saunovaly a potily tiše a cnostně. Tak, jak to etiketa saunování žádá. Po chvíli to ale začalo s Klárou šít. Letmé doteky po Radimově těle. Zprvu jen takové, co by se snad ještě daly zařadit do kategorie "blízkých, ale nikoli vyloženě důvěrných partnerských pozorností”. Opatrně při tom pomrkávala po Aleně s Petrem. V tak malém prostoru to přece jen těžko mohli nevidět nebo ignorovat. A když se ani po chvíli nedočkala žádného jejich ošívání nebo významného pokašlávání, pustila se dál a zajela Radimovi nepokrytě do slabin.

"Jakože šukat v sauně?!” Opáčila jí teď Klára s hraným překvapením. "Copak jsme zvířata?” ušklíbla se.
I ona si dala dobrý pozor na tón, který použila. Drzost, provokace, snad i příslib. Na to pustila cukajícího se ptáka z ruky, plácla Radima rozhodně po stehně a oba se zvedli. Za moment už měli Alena s Petrem saunu jen pro sebe. .
...
Petrovo pozdvižené obočí a Alenino překvapené naklonění hlavy. To byla první reakce těch dvou, když se po pár minutách i oni vraceli z ochlazovacího bazénku do relaxační zóny. Na lehátkách se tam rozvalovali Klára s Radimem. Uvolnění, jen nedbale přikrytí osuškami.

"Překvapeni?” rýpla si hned Klára, když zaznamenala jejich udivené pohledy.
"To taky, ale hlavně pobaveni.” přitakala Alena.
"Takže jsme vás nepohoršili? Nebo tak něco?”
"Ani nepohoršili, ani tak něco.” Zazubila se Alena. "Když už něco, tak spíš trochu zklamali.”
"Zklamali?” zopakovala otázku Klára a vrátila ji zpátky Aleně.
"Tak trochu jsem doufala, že nám to divadlo dohrajete do konce.”
"V tom vedru?” zapýřila se Klára, jako by tohle měl být jediný důvod jejího údivu.

Protože postavit přesně mířenými doteky partnerova ptáka do plné pohotovosti za přítomnosti a pohledů dalšího, docela neznámého páru, to vše v malinké sauně, na tom by přece nic tak podivuhodného být nemělo.

"To je taky fakt.” chápavým tónem se do konverzace prvně zapojil i Petr. "Každopádně bych si vsadil, že touhle dobou už budete zašití někde na pokoji.”
"Tak to bys prohrál.” uculila se Klára.
"A to je dobře.” uzavřela ten rozhovor Alena.

Na moment se zdálo, že k tomu ještě Klára něco dodá, ale krátké setkání pohledů daný okamžik posunulo do fáze, kdy už jsou slova navíc.
Petr je obě zvědavě pozoroval, ale nakonec se i on beze slov uvelebil na lehátku🡕 a ostentativně si otevřel knížku.

Když se Klára po chvíli zvedla a začala svou osušku skládat do úhledného balíčku, tak nějak všichni tušili, že to není zrovna proto, aby si Radima konečně odvedla na pokoj. Nešlo o to, že tak znovu odhalila svou nahotu. Hezky rostlá a sportem tvarovaná brunetka dobře věděla, že má co ukazovat a evidentně ji to bavilo. Jak v sauně, tak i teď. Šlo spíš o to, že tahle nahota byla poněkud nadržená. K lehátku🡕 si jistě mohla dece🡕 ntně přidřepnout, ona se však raději rozkročila hluboce se ke skládání osušky předklonila.

Doteď se daly nedbale zakryté, polotuhé penisy obou pánů a vytrčené bradavky dam s úsměvem vzájemně taktně přehlížet. To erotické dusno si tu ostatně vytvořili společně a všichni se tím dobře bavili. Klára to konečně rozsekla. Předkloněná ke skládání osušky vyzívavě předváděla vytrčený zadek i leskle promáčenou a vzrušením pootevřenou prcinu všem, kdo měl chuť se podívat. Pohled neodvrátil nikdo. Všichni tři s nelíčeným zájmem sledovali jak se ladně pohupuje v bocích při tom, jak dělá úkroky na jednu a potom i na druhou stranu. Chápejte přece, je to velká osuška, není to jen tak ji složit.

Konečně byla hotová. Napřímila se a zářivě se na všechny usmála. Nikdo se už nesnažil klopit pohled. Mimoděk si prsty projela klín a pokud ten údiv nad tím, kolik vlhkosti jí na nich ulpělo, hrála, hrála ho skvěle.

Tu osušku neskládala jen tak pro nic za nic. Skvěle se jí hodila jako podložka pod kolena, když si přiklekla k Radimovi. Neklečela u něj dlouho. Chtěla šukat. Potřebovala šukat. Už to nebyla jen provokace. Nechala ho ležet na lehátku🡕 a rozkročmo si na něj nasedla. Pohledem mu dala na srozuměnou, že tou aktivní bude ona. Byli nadržení a sehraní. Nepotřebovali víc, než minutu nebo dvě. Takový fofr to byl. Ona věděla co dělá, když na něm pumpovala pánví a on se nechal ochotně vést. Byla by ještě rychleji, než on, ale počkala na něj. V momentě, kdy on začal pulsovat a pumpovat se svezla i ona. Hlasitě, chtivě, divoce. Na pár chvil spolu odletěli do nikam.

Papírová krabice potištěná nicneříkajícími elegatními vzory v natažené mužské ruce. To bylo první, co uviděla skrz mžourající víčka při návratu z toho sladkého tripu. Nedávalo jí to smysl.

"Tumáš, bude se vám to hodit.” zněl k tomu z povzdálí Petrův hlas.
Teď už to smysl dostávalo. Papírové kapesníčky se vážně hodit budou.
"Ještě počkej.” broukla napůl nepřítomně.

Stále ještě byla s Radimem. On v ní a ona v něm. Ještě stále se v ní cukal a dával ji pocítit jen zvolna ustupující erekci. Parkrát se na něm zhoupla. Jen lehounce. Někdy býval po výstřiku tak přecitlivělý, že i tohle na něj bylo moc. Dnes jí ale bylo odpovědí spokojené zamručení. Zatnula ty správné svaly a krouživými pohyby pánve z jeho polotuhého ptáka doždímala poslední kapky semene. Až teď se nadzdvihla a nechala ho vyklouznout.

"Tak teď už... děkuju... ještě jeden mi podej... hmmm... ještě dva...”

Klára si od Petra nechávala podávat další a další kapesníčky a střídavě s nimi utírala Radima i sebe. Nakonec se svezla zpátky na své lehátko🡕 . Uvolněná, zády opřená o stěnu, znovu rozloženou osušku kolem ramen, ruku s posledním složeným kapesníčkem přitisknutou do rozevřeného klína. Teď už vážně nebylo co skrývat a na co si hrát. "Ufff... tohle bylo dobrý, tohle sem fakt potřebovala.” odfrkla si slastně a ještě napůl zadýchaně.

Petr si Alenu opřel o sloup hned vedel jejich lehátka🡕 . Tedy, Alena se velmi ochotně opřela a nastavila sama. Petr jí k tomu jen lehce poplácal po zadku těsně před tím, než si ji načal. Předheru ani přípravu nepotřebovali. Po tom, co právě prožili s těmi dvěma, nutně potřebovali šukat. NUTNĚ! Přesněji řečeno, šukala Klára Radima. Petr Alenu mrdal. Místností se neslo jeho funění, její naříkání, třepotalo se tu mlaskání a pleskání do sebe naražejících těl a občas zavibrovalo i energické plesknutí přes zadek. Ani oni se se svým vrcholem nezdržovali. Ani oni se nerozpakovali prožít a odžít si ho důkladně, hlasitě a beze zbytku.

Ještě v nich obou dozníval. Alena cítila jeho ruce v bocích a jeho koule tisknoucí se jí na klitoris. Cítila vlhkost klína i stehen a slábnutí v kolenou. Byla ráda, že ji drží. Drží a nepouští.

"Tohle se vám asi bude hodit.” zazníval k nim rozesmátý Klářin hlas a šustění papírových kapesníčků...