Špatný den erotické povídky

Jak se mnou mohl mít Martin a vůbec většina kolegů takovou trpělivost? Já se fakt divím, že mě ten chlap nezabil. Dobře, pomíchat slazené čaje s diabetickými svedu i já nějakým záhadným způsobem. Za to se na něj zlobit nebudu.

Svíjí se u umyvadla jak kdyby tu ruku měl ustřelenou a skoro brečí. Chlap. Proboha, kdy že to zrušili tu povinou vojnu? "Na použité jehly se prostě nesahá! A s těmi kontejnery, do kterých se ty kurvičky a skleněné ampulky vhazují, se manipuluje opatrně! Co je na tom k nepochopení?!" zjebu ho na sesterně. Člověk by skoro řekl, že jsem zlá domina. Proud vody už dávno vymyl tu rudou spoušť. Nedokážu pochopit jak to mohl všechno rozsypat a takhle parádně si u toho zřídit ruku. Jako já si taky dokážu zapíchnout jehlu do prstu a vyšilovat jak blbá, ale to jsou ještě jehly sterilní, nepoužité. Usazuju ho na židli🡕 a celou ruku mu postříkám dezinfekcí. Další jekot a stížnosti na jeho práh bolesti. Bezva, konečně nejsem největší posera a bolestín oddělení já. Rychle si chystám na tácek věci na odběry. On na mě kouká jak kdybych spadla z Marsu, ne my jsme přeci z Venuše. "Postup při poranění kontaminovanými nástroji taky neznáš? Že se dělají odběry na infekční choroby, jako třeba žloutenku....Nic?" divím se zas já a on kroutí hlavou. Ale hned mi připomíná, že já přeci krev brát nesmím. Ještě mu budu muset vysvětlit jak to chodí v praxi a co si, s kterými kolegy může a nemůže dovolit. Zaškrtím mu ruku a ať si zacvičí. Upozorňuje mě, že z toho má strach a dělává se mu špatně. Jó hochu, já bych se víc bála těch infekčních chorob než toho upíra, co tě teď bude sát. Alespoň, že žíly má hezké. Je to skoro sexy. Tohle může vzrušovat snad jen sestry. Ty nemůžu minout ani propíchnout. Ani si nevšimne u toho sebelitování , že už mám hotovo. Posměšně mu na vpich lepím náplast se zvířátky a prohlížím ještě ranky jestli v nich nezůstal nějaký střep. Pak mu vytisknu žádanku, vrazím jeho zkumavky s krví ať si to odnese do laborky, skočí s kolegou z druhé interny na patologii a já po něm raději uklidím tu neplechu na zemi, aby se nezranil ještě víc. Kolegyně už se u toho představení málem stihly zadusit smíchy kávou🡕 , mrchy jedny škodolibé. Ještě že už máme skoro padla a zbývá jen pár věcí. Nechval dne před koncem směny.

Když už si myslím, že se nic nemůže posrat tak přiběhne celej hysterickej, že jsem mu lhala. Ne, tohle je ženská uvězněná v chlapském těle. Fakt. Na patologii. Je tam. Lhala jsem mu. Nesouvisle drmolí. Pane bože, ze mě udělají ministryni zdravotnictví jestli tohle přežiju. Bezva, brzy z něj vypáčím, že na patologii je malé dítě a já přeci říkala, že tady nebudou. U všech čertů, jiní se s tím v maloměstské nemocnici nesetkají celé roky a zrovna dneska tenhle cíťa? Milosrdná lež je někdy dobrá. Chtěla jsem ho ochránit, protože jsem věděla, že to nezvládne. To se mi nepovedlo tedy. Nicméně ho za to pěkně zjebu, že nemá co čumět a prolézat chlaďáky. Má si hledět svého a připomínám mu, která že oddělení máme na starost. Trochu to pomáhá a háže se do klidu. Znova mu zopakuju, že se s tím fakt běžně setkávat nebude. Super, jedno nervové zhroucení zažehnáno. A já potřebuju asi lexaurin nebo pár panáků. Ještě toho musíme spoustu stihnout před koncem a teď už ho budu mít na očích, tak se určitě nic nestane.

Předávám službu, stres opadá a já už se vidím doma. Beru si tašku s věcmi, hážu do ní čistou uniformu z prádelny a chci jít, když v tom mě ten idiot popadá za ruku a že musím s ním. Nějak divně cupitá. Čelo má orosené, je bledý. Něco ho bolí. Okej, máš moji plnou pozornost, chlape. Fakt jdeme na toalety. Tam z něj vypadne, že si s ním něco udělal. Obracím oči v sloup a co s tím mám jako já dělat. Aha, musím mu pomoct. Nevím teda jak, ale per to do mě, chlape. Ze sprcháče vytáhne rozbalenou močovou cévku. Je tak trošku od krve. Jo, ten pohled znám, když si jí nějaký expert pokusí vyrvat z močáku ačkoliv to je výkon, protože na jejím konci je balónek, který se naplní tak aby z toho močáku prostě nevypadla. Tak se ptám, která babča si to vyrvala? Žádná. Dostávám krátkou přednášku, že to některé muže vzrušuje strkat si takové předměty do močové trubice a on to chtěl zkusit. Aha, takže ta krev na kterou koukáme je z toho jeho kašpárka. Musím se neskutečně ovládat. A tvářit se naprosto chápavě. A že to kurva hrozně bolí. No to souhlasím, tenhle úkon mám za sebou a mě na tom teda nikdy nic nerajcovalo. Já teda nevím jak to dělají pánové doma, ale u nás se k tomu využívá znecitlivující gel, takže to klouže a nestane se tohle. Vysvětluju mu, že existuje dole v přízemí moc fajn oddělení, urologické se mu říká a může si tam zajít. Má z toho asi takovou hrůzu jak já. Ještě mu vysvětlím posměšně, že ty cévky mají různé průměry a tyto jsou určené výhradně pro ženy jestli si nevšiml. Nakonec jdu na sesternu a beru z lékárny onen zázračný gel , pár malých stříkaček a dobře mu poradím si to do té močové trubice narvat. Nic lepšího mě nenapadá, ale mohlo by to fungovat. Z té představy pomalu omdlévá. Takže zatímco sedí na hajzlu a tváří se, že určitě umře a já uvažuju jestli jsem si na to neměla vzít rukavice🡕 , když mu to tam peru dovnitř , otevírá dveře kolegyně. Bezva, největší komediální představení oddělení právě začíná. Všichni kolegové smíchy omládnou určitě o deset let.