Subinka a rybník erotické povídky

Vše to začalo docela nenápadně. Po tom co jsem byl o jednom víkendu s pár známými na fajn akci🡕 u nás na vesnici, se mi objevila žádost o zprávu na instagramu.

Když jsem si všiml dívčí profilové fotky, bylo mi jasné, že buď potřebuju finanční radu, obchodovat s kryptoměna🡕 mi nebo jsem opět zapomněl vrátit knížku do knihovny.

Naštěstí se žádný z těchto celkem obvyklých scénářů nekonal a pod zprávou jsem našel velmi milý pozdrav od zatím neznámé slečny.

Chvíli jsem přemýšlel o koho by se mohlo jednat, pak mi ale došlo, že jde o jednu spolužačku mých kamarádů z dříve zmíněné víkendové akce🡕 , kterou jsem tam zahlédl, bohužel s ní ale nemluvil.

Nebylo to tím, že bych s ní mluvit nechtěl nebo by se mi zdála nesympatická. Bohužel jsem ve velmi specifickém víru dění měl jiné starosti nebo mluvil s lidmi, které jsem dlouho neviděl. K tomu všemu byla spolužačkou generačně mladších kamarádů a sama o sobě vypadala ještě mladší, takže to nebyla jedna z těch holek, o kterou bych měl na první dobrou zájem.

Když jsem tedy zjistil, že se odpovědí této milé slečně nedostanu jednou nohou do kriminálu, začala mi pomalu odkrývat její, pro mě zatím neznámý záměr. Psala mi, že se mnou chtěla na oné akci🡕 moc mluvit, dokonce jsem se dozvěděl, že nebyla první, na které jsme se už potkali.

Zdálo se, že má toho vůči mně docela dost na srdci, tak jsem ji nechal, aby se rozepsala, přičemž jsem odpovídal jen velmi krátce, až to občas vypadalo, že odpovídám z pouhé slušnosti. Řešila život, společné kamarády, záliby, zkrátka docela všední věci, o kterých se dva lidé baví, když se chtějí navzájem poznat.

Sama od sebe a docela rychlým tempem přidávala na osobitosti konverzace, začala se mi svěřovat s docela osobními i intimními záležitostmi svého života. Dále jsem však raději zůstával v roli posluchače, občas až jakéhosi pasivního kývajícího oslíka, a i když mi spousta od ní svěřených informací přišla zajímavá nebo i vzrušující, snažil jsem se zachovat klidnou a vážnější tvář.

Snad možná i proto pak pokračovala chválou na mou osobu, že jsem jí i při nepřímém setkání přišel jako velmi rozumný, vyspělý a uvědomělý. Doteď si myslím, že to bylo tím, že mě potkala na velkém přelomu mého života, kdy toto období nazývám jako to, kdy jsem nejvíc ,,zfotrovatěl,,.

V tomto období jsem se začal velmi uklidňovat, srovnávat si své záležitosti v hlavě i v životě, six pack na břiše jsem vyměnil za one pack, na který jsem dodnes hrdý a ne nebojte, nejsem obézní. Jenom jsem přišel na to, že poctivá chlapská postava znamená přibrat k holým svalům i nějaký ten tuk a vypadat, že se mi prostě daří.

Neúnavná a rozhodnutá se v poznání posunout co nejdále pokračovala ve společné konverzaci, kdy konečně přišla na řadu řeč o prvním společném setkání. Já jako už člověk umírněnější než jsem dříve býval jsem zvolil tu pro mě nejověřenější klasiku, a tou nebylo nic jiného než společná procházka přírodou někde blízko.

Když jsme si domluvili společné místo a čas poblíž jejího bydliště, naložil jsem psy do auta a vyjel k cíli, ve kterém už na mě ona holčina čekala.

Přivítali jsme se objetím, psy jsem nechal běhat na volno poblíž nás a za společné konverzace jsme se vydali na zatím celkem obyčejnou vycházkou lesem k blízkému rybníku.
Dodnes si pamatuji, jak moc mi oproti online chatování připadala nevinná, taková mladá zlatá holčina, která měla moji oblíbenou kombinaci zelených očí s hnědými vlasy. Přišla mi hrozně roztomilá, když se snažila zakrýt svou nejistotu, jasně viditelnou řečí těla za vážnými tématy.

A právě tématy o kterých jsme se při procházení bavili vás nudit nebudu, spousta z nich navazovala na naše předchozí online konverzace a nic moc zajímavého by na nich pro cizího člověka nebylo. Po nějakém moc příjemně stráveném čase jsme se zastavili u rybníka, kdy oba moji psi hned věděli co mají dělat a nebylo to nic jiného než koupání.

Po chvíli, co jsme je sledovali ze břehu, prohodila moje nová kamarádka směrem k vodě do vánku docela nenápadnou, přes to velmi šokující větu.

,,Je tu krásně, ráda bych ti ho tady podržela."

V mírném šoku a nejistý tím, co jsem to právě slyšel jsem svůj pohled otočil směrem k ní.

,,Neboj, jsem moc poslušná."

Stále neschopný slova jsem ji sledoval a nejistý tím, jestli se jedná o nějaký test nebo vtip jsem setrval na svém nechápavém, přesto vážném pohledu na ni.

Nečekala už ani vteřinu a začala se svými nezapomenutelnými kroky, kdy mě nejdříve mírným tahem za mé levé rameno otočila směrem k sobě. Gumičkou na jedné z rukou si ze svých oříškových vlasů udělala dlouhý cop, klekla si přímo přede mě a z kalhot mi vytáhla penis.

Teď už úplně bez schopnosti ze sebe vydat jedinou hlásku jsem ji nechal dělat, co se jí jenom zlíbí, protože si moc dobře pamatuji, že mě se to rozhodně líbilo. Chvíli si s mým penisem hrála pouze jednou rukou, pak se rukama opřela o paty svých tenisek a vzala si jej do úst.

Po chvíli kouření ,velmi jemného a příjemného jako ona sama mi vzala mé ruce a přiložila je zezadu na svou hlavu a poté své ruce vrátila zpět na paty. V tu chvíli už mi bylo jasné, že po mě žádá určitou dominanci a proto jsem velmi opatrně, přesto rozhodně začal její hlavu tlačit proti mně a tím ji chvílemi i mírně dusit.

Nebudu machrovat a rovnou přiznám, že se submisivní dívkou jsem nikdy předtím žádnou sexuální zkušenost neměl, spíše jsem měl štěstí a přirozený um na dominantnější partnerky. Proto jsem všechny své tehdejší kroky volil velmi rozvážlivě, až přímo řekl bych manuálně, zkrátka nic spontánního a přirozeného.

I přes to se ale zdálo, že si to užívám nejen já, ale i ona a dnes už s úsměvem vzpomínám na tento nezapomenutelný okamžik, kdy se vám psi čvachtají v rybníce a váš penis při tom čvachtá v ústech slečny zároveň. (pardon, ale toto velmi výstižně shrnutí jsem si nemohl odpustit)

Po chvíli, kdy bylo jasné, že na mě už cosi přichází, jsem se jí to snažil dát svými vzdechy jasně najevo, pochopila to a jednou rukou mě začala honit až do samotného výstřiku a to přímo do svých úst, ve kterých se po chvíli vše co ze mě zaslouženě dostala ztratilo.

Zvedla se, trochu si oprášila kolena a s úsměvem mi hned dala pusu na tvář, načež prohlásila pouze:

,,Tak už asi půjdeme ne?"

Nezmohl jsem se na nic více než na pouhý úsměv a přikývnutí, zavolal jsem si psy z vody a vyrazili jsme směrem zpět k autu.

Po cestě zpět už jsme toho tolik neprobrali a spíše jsme oba tak nějak přemýšleli nad tím, co se to vlastně u rybníka přihodilo.

Naštěstí jsme se po příchodu k autu ještě zmohli na pár vět, domluvili jsme se, že si určitě napíšeme, naložil jsem psy do auta a vyrazil zpět k domovu, zatím co ona se pěšky vydala k tomu svému.

Ano, může se vám to zdát jako velmi zdlouhavý příběh a ano, je to v podstatě dlouze obkecaná verze příběhu o tom, jak mi ho jedna holka vykouřila u rybníka. Pro mě to však byl začátek něčeho velmi krásného a snad si najdu ještě čas napsat vám o našich dalších společných setkáních, která občas nabrala docela jiné obrátky....