Byl pozdní páteční odpoledne a měl jsem celý byt pro sebe. Terezka odešla na nákupy, řekla, že bude pryč nejméně dvě hodiny. Nemohl jsem si pomoct – jakmile za ní zaklaply dveře, zamířil jsem do koupelny. Ve skříňce na prádlo jsem věděl, že má své kalhotky. Některé z nich voněly ještě po ní. Po té, kterou tak miluju a toužím po ní, až mě to někdy bolí.
Byly tam – černé, krajkové, drobné. Ty, které měla na sobě předevčírem. Přitiskl jsem si je k obličeji, vdechoval tu známou, lehce pižmovou vůni jejího těla. Byl to ten druh vůně, co mě dokáže vzrušit rychleji než jakýkoli dotek. Stál jsem v koupelně, kalhotky pevně přitisknuté na obličeji, oči zavřené, a pomalu jsem začal...
Cvaknutí kliky. Zalil mě mrazivý pocit. Než jsem stihl cokoliv schovat, vešla do koupelny. Zůstala stát ve dveřích. Zírala na mě. Pak se jí rty stočily do pobaveného, zvrhle potěšeného úsměvu. "No ne... Ty malej prasáčku... ty si čucháš moje kalhotky?" pronesla pomalu, hlasem nasáklým šokem, ale i chtivostí. Pomalu za sebou zavřela dveře.
"Tak moc ti chybím, že si musíš pomoct takhle?" šla ke mně, pomalu, boky se jí pohybovaly jako v tanci. Vzala mi kalhotky z ruky. "Tohle tě tak bere, jo?" natáhla je a přitiskla mi je zpátky na obličej. "Tak si je pořádně užij. A pak mi ukážeš, jak moc mě chceš." Klekla si přede mě. Podívala se mi do očí, v těch jejích byla hra, oheň, dominance. "Vytáhni ho. Hned."
Chvěl jsem se, ale poslechl. Kalhotky mi sklouzly z obličeje, zatímco jsem si rozepínal zip. Před ní jsem odhalil, jak moc mě to celé vzrušilo. V očích se jí zablesklo. Vzala ho do ruky. S klidem, s kontrolou. Pomalu přejela špičkou jazyka po špičce žaludu, a pak zvedla oči. "Chutnáš mi... a teď drž. Bude to mokrý."
Její rty mě obemkly, pomalu, hluboko. Jazyk kroužil, sátí bylo přesně tak dráždivé, jak jsem si představoval v těch nejtajnějších fantaziích. Sálala z ní ta moc – ona byla ta, kdo mě chytil při činu. A teď si mě brala. Bez otázek, bez slitování.
"Líbí se ti to, co? To je lepší než si jen čichat moje kalhotky, viď?" zamumlala s mým tvrdým ptákem v puse. Přejížděla po něm nahoru dolů, chvíli jemně, chvíli tvrději. Vzdychal jsem, hlavu zakloněnou, prsty zaryté do krajky její podprsenky.
Pak přestala. Ustoupila o kousek. Olízla si rty. "Chci, abys mě vyšukal. Tady. Na zemi. Ale ne jen tak – já ti budu říkat jak. Každou polohu ti ukážu, a ty mě budeš poslouchat, jasný?" Položila se na záda, nohy roztáhla, kalhotky si přitáhla zpět a pomalu si je stáhla dolů. Roztáhla si kundičku prsty a pohlédla mi do očí. "Začni pomalu. Jen špičkou. Chci cítit, jak do mě zajíždíš. A pak... pak mi to udělej pořádně. Naplň mě..." Pomalu jsem ji začal zasouvat, přesně podle jejího přání. Tělem jí projel vzdech. "Teď se do mě opři. Dělej, přirážej pořádně... mmm, takhle... ještě..." sténala a naváděla mě. "Přetoč mě na kolena. Chci psí styl. Vezmi mě zezadu, chci tě hluboko. Chyť mě za boky, nešetři mě." Klečela přede mnou, zadek vystrčený, kundička už mokrá, připravená. Vklouzl jsem do ní znovu a začal přirážet, jak si přála.
"Tvrději! Chci, abys mi ji rozjebal. Naplň mi tu děvku, dělej!" křičela přes rameno. Její slova mě hnala dál. Vnímal jsem každý její stisk, každý pohyb boků. Byla moje učitelka a já její poslušný žák. "Teď si lehni na záda. Sednu si na tebe." přikázala. Nasedla na můj klín, dosedla na mě a začala se vlnit. "Takhle... cítíš to? Miluju, jak mě plníš. Drž mě za boky, nech mě jezdit. Ukážu ti, co to je jízda." Pohybovala se v kruzích, rytmicky, pomalu i rychle, střídala tempo a záměrně mě dráždila. "Dělám ti to dobře, co? Mnohem lepší než čuchat si moje kalhotky, že jo?" zasyčela. "Ještě jednu. Zvedni mě. Chci tě na sobě, když se přitiskneme. Dej mi nohy kolem pasu. Opevři mě o zeď. Vystříkej mě ve stoje."
Držel jsem ji, její tělo na sobě, cítil jsem její prsa na hrudi, dýchání, její rty mě líbaly, šeptala mi do ucha: "Chci to všechno. Všechno do mě. Dělej... už... už..." A pak to přišlo. "Stříkej... stříkej do mě, miláčku..." zašeptala. Její tělo se zachvělo a já se uvolnil v ní, úplně, naplno. Dlouho jsme jen stáli, ona v mém náručí, můj dech se zklidňoval. Pak se mi podívala do očí a s úsměvem zašeptala: "Tak co, lásko... není tohle lepší než čichat si moje kalhotky?" Usmál jsem se a políbil ji. "Jo... je. Ale stejně mi je zase nech někde na očích." A ona se zasmála. "Ty zvrhlíčku..."
Komentáře