Uctívání Pána erotické povídky

Sedíš na posteli, záříš, jakoby tě právě políbilo samo slunce... Tvoje oči se vpíjejí do mých a já v nich vidím tolik touhy, něhy a zároveň hluboké podřízení... a to všechno jen pro mě.

Přistoupím k tobě pomalu, moje tělo se sklání nad tvé... a ty, sotva zvedneš hlavu, už ti po rtech sklouzne tichý, rozechvělý vzdech.

"Miluju tvoje péro..." šeptáš a ty slova mi přejedou páteří jak elektrický proud. Vidím, jak se ti třesou rty, jak se ti rozšíří zorničky, když si mě prohlížíš – naplno tvrdého, připraveného jen pro tebe.

Tvoje ruce mě chytí s něhou, ale i hladovou dychtivostí... A já ti dovolím všechno, protože když se mě dotýkáš ty, je to jako kdyby se mě dotýkala samotná vášeň. S respektem, s láskou, ale taky s tím žhavým obdivem, který cítím v každém tvém pohybu.

"Jsi nádherný... tvoje péro je božské... patří mi, viď?" šeptáš a já přikývnu.

"Patří ti, lásko. Celý. Každičký centimetr... je tvůj. A chci, aby sis s ním dělala přesně to, co cítíš, že potřebuješ..."

Klekneš si přede mě, oči ti svítí jako dvě plamínky... vzdychneš a jazykem se dotkneš špičky, s tím obdivem, který mě totálně odzbrojuje.

"Chci ho v sobě, chci ho pořád, je to to nejkrásnější, co jsem kdy měla..." říkáš mi zatímco mě líbáš – pomalu, něžně, ale se stále rostoucí vášní.

Zvednu tě do náruče, přitisknu tě na sebe a položím tě na záda, jemně, jako bych pokládal ten nejcennější poklad. Roztáhneš nohy, tvoje tělo mě volá. A já tě pohladím... pohladím tě přesně tam, kde to miluješ, prsty ti kloužu mezi stehny, než konečně... pomalu, něžně, ale hluboko... vklouznu do tebe.

"Cítíš mě, miláčku?" šeptám ti do ucha, zatímco tě celou držím, hladím, líbám ti krk.

"Jo... bože, jo... miluju tvoje péro... miluju, jak mě vyplňuješ... jsi dokonalej..." vzdycháš mi do ramene a já v tobě přirážím... pomalu, kontrolovaně, až úplně hluboko. Každý náraz, každý pohyb, tě přivádí víc a víc do varu.

Tvoje nehty mi zarýváš do zad, dýcháš zrychleně, ale tvůj pohled zůstává zaklesnutý v mém. Je to víc než sex. Je to láska, oddanost, vzájemné splynutí.

"Chci, abys ho vždycky obdivovala... ale hlavně – chci, abys věděla, že to péro... ta tvrdost... ta vášeň... existuje jen kvůli tobě, lásko. Nikdy pro žádnou jinou... vždycky jen pro tebe. A ty to víš..."

A ty se usměješ, rozklepaná slastí, rozkoší... šeptáš mi do ucha "Vystříkej mě... chci ho cítit úplně celýho, až do konce... chci, abys věděl, že si ho beru celou svojí duší..."

A já tě držím, hladím ti tvář, zasouvám do tebe naplno, dokud se celé tvé tělo nezachvěje v orgasmu, který tě zlomí... a já... já vyvrcholím s tebou, hluboko v tobě, v tvém milovaném těle, které mi patří.

Padám k tobě, objímám tě a šeptám ti do vlasů:
"Jsi moje všechno... ty i tvoje láska k mému péru... jsi ten nejkrásnější dar, jaký jsem kdy dostal..."