Vydražená manželka erotické povídky

Sofie pracuje v jedné neziskovce, která se stará o ohrožené děti. S manželem potomky nemají a pro ni je její práce smyslem života. Shání sponzory, jezdí s dětmi na různé akce🡕 , pořádá tábory a je víc v práci než doma.

Ale manžel si nestěžuje, věnuje se svým koníčkům – kolo, tenis, fotbálek s kamarády a Sofie je skvělou ženou. Když je doma, perfektně se o něj stará – výborně vaří, byt je neustále uklizený a v posteli je to učiněná dračice.

Teprve nedávno zjistil, co vše je ochotná pro svou práci udělat. Manželskou věrnost neřeší. Věří si a nežárlí na sebe. On už pár úletů měl a Sofie je atraktivní ženská po třicítce, divil by se, kdyby to na ni nikdo nezkusil a ona nepodlehla.

Jiří pracuje ve státní správě a právě na pracovišti, kde převažují ženy, měl ony úlety s jinými ženami. Manželce o tom nikdy neřekl, stejně jako to, že by ho její nevěra pořádně rozrajcovala.

A tak ani nemohla tušit, co způsobí její nenadálý proslov u večeře: "Představ si, Jirko, že se mi podařilo sehnat pár fakt bohatejch sponzorů." "Super," odpovídá s plnou pusou. "Ale má to háček, teda spíš pořádnej hák," pokračuje žena, "chtěli by udělat dražbu." "A v čem je ten hák?" ptá se nechápavě. "Chtějí vydražit nás." "Jak vydražit?" táže se a tváří se jak idiot.

"No mě a pár dalších holek z naší neziskovky," vysvětluje naprosto klidně Sofie. "Vydražit na co?" diví se. "Jako doprovod na akci🡕 ," objasňuje manželka. "To budete placený společnice," prohlásí Jirka, "kdo všechno je ochotný se prodat?" přemítá nahlas a v duchu si představuje Sofiiny kolegyně. Některý jsou fakt hodně dobrý. Ale z pochopitelných důvodů to na žádnou nikdy nezkoušel.

"Jasně že některý to hned odmítly," povídá Sofie, "takže nakonec jsme zbyly tři. "A kolik to hodí?" vyzvídá. "Možná až milion." "A kdo do toho jde kromě tebe?" "Ještě Sára a Zuzana," doplní Sofie. "To tam budeš jediná vdaná," vypadne z Jirky. "A ještě můžeš dodat, že nejstarší," zašklebí se Sofie, ale v tu chvíli netuší, že jejímu muži přijde ten nápad geniální. Naoko se mračí, aby manželka nepojala podezření, ale v duchu je pyšnej na to, že mu jeho ženu budou očumovat jiný a ještě za ni nabízet prachy.

Nastal den D, den dražby. Jirku mrzí, že u toho nemůže být, protože si už v hlavě přehrál hodně scénářů, jak by to mohlo vypadat. Zuzana i Sára jsou mladý kočky a Sofie na svůj věk nevypadá a je to fakt kus.

Dražba proběhne dopoledne a večer budou dělat doprovod svým vydražitelům do jednoho pražského kasina na dobročinnou akci🡕 . Všechny tři vyzvedává firemní řidič a odváží je do sídla právnické firmy, která se uvolila ke sponzorování jejich neziskovky. Přítomni mají být ještě nějací bankéři a podnikatelé.

Auto zastavuje u moderního domu v centru a během chvíle už naše trojice jede výtahem do třetího patra, kde je vítá majitel advokátní kanceláře: "Jsme rádi, že jste přistoupily na tento netradiční způsob sponzoringu, věřte, že takto to bude pro vás výhodnější. Kolegové se plácnou přes kapsu víc, než kdyby se jednalo jen o obyčejnou smlouvu."

Dámy dostaly samostatnou místnost, kde se převlékly do šatů, které si pro tuto příležitost přinesly s sebou. Zuzana na sebe oblékla krátké červené šaty🡕 a děrované punčochy. "Tak to z nich vymámíš těžký prachy," chechtají se Sára se Sofií. Obě zvolily dlouhé společenské šaty🡕 , pod kterými jejich silonky nejsou vidět.

Za pár minutek se ozve zaklepání na dveře: "Jste připraveny, dámy?" Děvčata otevřou dveře a všechny vyjdou na chodbu. Majitel advokátní kanceláře se lehce ukloní: "Prosím, následujte mě," a vykročí chodbou k výtahu. Vyjedou ještě o jedno patro výš a statný padesátník je zavede do malé kanceláře, kde je připravené drobné pohoštění v podobě ovoce a lahví s vodou.

"Dražba se bude odehrávat v naší zasedací místnosti, náš licitátor si vás vždycky přijde vyzvednout, zatím se prosím posaďte." Pak naši trojici opustí a všechny se posadí. "Ani jsme se nedomluvili, v jakym půjdeme pořadí," prohodí Sofie. "Necháme to osudu," řekne Sára a na tvářích všech se objeví úsměv.

Asi za pět minut se ozve ťukání na dveře. "Dále," vyhrknou téměř současně a do místnosti vstoupí menší zavalitější chlapík. "Dobrý den, jmenuji se Viktor a dnes tu mám funkci licitátora. Poprosím první dámu, aby šla se mnou." Na všech třech ženách jsou patrné rozpaky, ale Sofie sebere odvahu, vstane a prohlásí: "Tak já půjdu."

Prošli dlouhou chodbou a vešli do velké prosklené místnosti. Žaluzie zatažené, sporé osvětlení, spíše přítmí. Sofie udělá několik kroků a ocitne se před velikou obrazovkou. Otočí se směrem do obecenstva a vidí asi půltucet mužů v oblecích, kteří sedí na židlích v půlkruhu proti ní. Viktor se k ní nakloní a zašeptá jí do ucha: "Vaše jméno prosím?" "Sofie," řekne polohlasem.

Viktor se ujme slova: "Pánové, dovolte, abych vám představil paní Sofii, která se rozhodla doprovodit jednoho z vás na dnešní charitativní akci🡕 . Přijímám vaše nabídky." "Padesát tisíc," ozve se drobný mužík. "Sedmdesát," zvedne ruku jiný. A než si stačí Sofie uvědomit, co se vlastně děje, slyší, jak Viktor odříkává: "Tři sta dvacet poprvé, podruhé, potřetí," pak praští dřevěným kladívkem do malého stolku, za nímž stojí, a prohlásí: "Přiklepnuto panu Tomanovi."

Ze židle🡕 vyskočí štíhlý čtyřicátník v tmavém obleku, o němž Sofie ví, že je majitelem stavební firmy. Přistoupí k ní, políbí její ruku a pronese: "Moc mě těší." "Mě taky," špitne Sofie a odchází se posadit na volnou židli🡕 vedle sedících pánů.

Zbytek aukce proběhl rychle, za Sáru nabídl starší bankéř sto padesát tisíc. Zuzana se svýma děrovanýma punčochama šla dle předpokladu na dračku a nakonec se cena vyšplhala až na tři sta padesát, který je ochoten vysolit hostitel dnešní aukce.

Všechny dostaly pozvání na oběd a potom je zase odvezl řidič zpátky do sídla jejich nadace. Všechny si se svými společníky na dnešní večer vyměnily telefonní čísla a každá si domluvila individuální odvoz na charitativní akci🡕 do kasina.

"Holky, byly jsme dobrý," prohlásí Sofie a všechny si společně plácnou. Pak se rozejdou a řeknou si, že se uvidí v kasinu. Doma si Sofie dá sprchu a přemýšlí, co na sebe, když ji zazvoní mobil. Na displeji svítí čerstvě uložené číslo se jménem Karel Toman. Zvedne sluchátko: "Ahoj Karle." "Ahoj," ozve se Karlův hlas, "dám půl milionu, když se mnou strávíš noc." Sofie polkne a snaží se vstřebat informaci, která ji totálně šokovala. "Teď nic neříkej, večer tě vyzvednu v sedm, jak jsme domluvený, a pak mi řekneš, jestli pojedeme do kasina nebo na hotel." A potom hovor ukončí.

Místo placený společnice šlapka, podobné myšlenky se teď honí Sofii hlavou, ale stále více ji myšlenka placeného sexu přitahuje. Nenávidí se za to, ale dostat o sto osmdesát tisíc víc je prostě lákavá nabídka.

Obléká si černé body, punčochy a černé společenské šaty🡕 , na nohy střevíce ve stejné barvě a před sedmou je připravena. Jirka je někde na fotbale s kamarády, a tak ji svědomí tíží o něco míň, když ho nemá na očích. V duchu si říká, že to ještě může změnit na to kasino.

V sedm už čeká před domem a za pár minut dorazí černý bavorák. Nastoupí na místo spolujezdce. Za volantem se na ni usmívá Karel: "Ahoj, moc ti to sluší." Má na sobě modrý oblek a i jemu to bezpochyby sekne. "Ahoj," pípne Sofie a připoutá se bezpečnostním pásem. Karel se rozjede a Sofie čeká, kdy to přijde, kdy se zeptá na to, co jí celé odpoledne leží v hlavě. Ale on zatím mlčky řídí, z rádia se line klasická hudba a je jasný, že to nechá na ni, nechá ji v tom vykoupat, aby to byla ona, kdo s tím začne.

Po chvilce ticha, která se zdála nekonečná, vypadne ze Sofie jenom: "Na hotel." Karel se na ni pootočí, usměje se a odpoví také stručně: "OK."

Asi po půlhodinové jízdě zastavuje Karel u malého hotýlku kousek za Prahou. Oba vejdou do recepce, recepční podá Karlovi klíče a naše dvojice pokračuje k výtahu. Vyjedou do druhého patra, Karel odemkne pokoj hned naproti výtahu a oba do něj vejdou.

Hotelový pokoj je překvapivě prostorný. Sofie zjišťuje, že se jedná o podkrovní apartmán s pódiovou postelí, která leží vlastně na zemi. Prostorná koupelna s vanou a sprchou, krb a sedačka. Až teď Karel pořádně promluví: "Chci tě od první chvíle, co jsem tě uviděl." "Mně se taky líbíš," řekne Sofie a políbí ho.

Svlékne si šaty🡕 a na sobě má jen bodýčko a punčochy. Taky si zuje střevíce, klekne si před Karla, rozepne mu poklopec a vytáhne pořádně dlouhýho a tvrdýho ptáka. Vezme si ho do pusy a začne ho honit a sát. Karel si mezitím svléká sako a košili🡕 a obojí odhazuje na zem. Takhle dlouhý ocas ještě v puse neměla. Zastrčit si ho celýho do pusy ani nezkouší, ale kouří ho poctivě a pomáhá si přitom rukou.

"Dobrý," vypadne z Karla. Sofie ho přestane kouřit a postaví se. Karel si svlékne zbytek oblečení, takže stojí před Sofií zcela nahý. Ta si rozepíná body a přetahuje si ho přes hlavu. Chce si stáhnout i punčochy, ale Karel ji gestem zarazí. Přistoupí k ní a prstem se dotkne její kundičky. Potom začne Sofii líbat a prstem jí začne přejíždět po poštěváku. Pak si klekne a pustí se do její prciny jazykem. Líže a saje poštěvák a občas jazykem zajede dovnitř. Sofie krásně vlhne a začíná vzdychat.

Karel se náhle postaví a zvedne ze země své sako. Pak z něj vytáhne balíček prezervativů a jeden vyndá a rozbalí. Nasadí si ho na na svýho dlouhýho ptáka, vezme Sofii za ruku a odvede ji k posteli. "Lehni si na břicho," poručí a Sofie poslechne. Pak si na ni lehne, roztáhne jí nohy a pomalu ho do ní zasune. Sofie zavzdychá, cítí, že v téhle poloze se určitě brzy udělá. Karel chvíli počká a potom ji začne pěkně dlouze mrdat.

Sofie je zalehnutá celou vahou Karlova těla a mizerně se jí dýchá, ale to šukání je opravdová slast, Karlův dlouhý pyj do ní vjíždí a vyjíždí celkem pomalu, ale je to strašně intenzivní a horkost se jí rozlévá do všech částí těla. Netrvá to dlouho a udělá se. Z hrdla se jí vydere jen malý výkřik, ale celé tělo se třese a chvěje. Karel ji přestává píchat a vytáhne ho z ní. Obrátí ji na záda, roztáhne nohy a znovu jí ho tam narve.

Teď ji naopak píchá rychle a zběsile. Přiráží zprudka a tvrdě a za chvíli se udělá, ještě jednou přirazí a všechno pustí do kondomu. Chvíli na ní jen leží a oddychuje a pak se odvalí. Dají si společnou koupel ve velké vaně v koupelně, pak se oblečou a nastoupí do Karlova vozu. "Hodím tě zpátky?" dotazuje se Karel. "Víš co? Ještě bychom mohli stihnout to kasino," reaguje Sofie.

Na charitativní akci🡕 dorazí kolem desáté. Sofie hledá své kolegyně, ale ani Sáru, ani Zuzanu nemůže nikde najít. Po charitativním večeru, kde lítaly vzduchem další velké peníze, posílá Sofie esemesku: "Holky, kde jste?" Zuzana se neozve vůbec a od Sáry pípne jen: "Ani se neptej."