Zážitky s Pepou erotické povídky

Čerstvě jsem se tehdy na jaře vrátil z vojny. Což by se dalo považovat jako úžasná věc. Jenže u mě to bylo jinak. Těsně před odchodem do civilu jsem se dověděl, že mě vlastně celou vojnu moje přítelkyně podváděla s jedním - poté už bývalým - kamarádem. Takže jsem se domů vrátil hodně frustrovaný a naštvaný na celý svět, včetně sebe, že jsem na to nepřišel dřív. Zařekl jsem se, že se na holku dlouhou dobu ani nepodívám. Vrátil jsem se do práce jako živočichář do jednoho statku a snažil se přicházet na jiné myšlenky. Jednoho dne si mě zavolal do kanceláře vedoucí s tím, že má pro mě nové místo. To "místo" mě notně vyděsilo - jednalo se snad o nejzapadlejší statek v širokém okolí. S příšernou pověstí ve všech směrech. Leč vedoucí trval na tom, že tam prostě nastoupit musím, že to tam zvládnu, protože jsem mladý, že mně věří...prostě...že to tam dám. Nakonec jsem tedy to nové místo vzal. První dny byly skutečně děsivé - jakási podivná směs lidí prak🡕 ticky z celé republiky, kteří se v tehdejších státních statcích starali o zemědělství. O technické úrovni vybavení se nemá cenu vůbec bavit, zkrátka...katastrofa. Ale povídka má být o Pepovi, k čemuž se pomalu dostávám.

O své sexuální orientaci jsem nikdy příliš nepochyboval. Byly to holky a nikdy bych si nepřipustil něco jiného. Jenže to mělo jistý "háček", kterému jsem zpočátku nevěnoval moc pozornosti. Kdykoli došlo s dívkou k něčemu důvěrnějšímu, skoro vždycky jsem si vzpomněl na zážitky z dětství. To jsme se asi od mých jedenácti let tajně scházeli se stejně starým klukem ze sousedství ve stodole na saně a vzájemně si honili či kouřili péra. Byla to tehdy hodně příjemná zábava a vždycky došlo k pořádnému vyvrcholení. Vydrželo nám to pár let - a jak to tehdy spontánně začalo, tak to poté ze dne na den skončilo. O důvodech jsem tehdy moc nepřemýšlel a můj kamarád myslím, že také ne. Ale zpět na ten "slavný" statek. S Pepíkem jsem se seznámil poměrně záhy. Neustále pobíhal od ničeho k ničemu po statku a ptal se, jestli někdo nechce s něčím pomoct. Dověděl jsem se o něm, že má "vystudovanou" zvláštní školu, na učňák ho nevzali a že tam vlastně dělá jakéhosi poskoka. U mě to bylo to samé. Přicházel za mnou každou chvíli. A i když jsem pochopil, že s ním rozhodně nebudu rozebírat teorii relativity, jeho přítomnost mně nevadila. Vlastně mně postupně docházelo, že se mně to líbí. A že mě začíná přitahovat i fyzicky.
Pepík byl hodně hubený, sice žádný krasavec, ale uvědomil jsem si, že právě to je to pravé. Chodil za mnou do kanceláře a já stále častěji zapomínal, že tam jsem s ním rád a i v době, když už dávno skončila pracovní doba. Nic sexuálního - krom nějakých slovních narážek - mezi námi nebylo.

Až jednoho podzimního dne se to stalo. Já tehdy měl večerní měření mléka v kravíně a Pepa mně pomáhal. Po skončení jsme šli do kanceláře, nalili si vínko a povídali si. Pepíka napadlo, že zhasneme světlo a sedneme si na pohovku v zadní části kanceláře. No proč ne, řekl jsem si. Chvíli jsme vedle sebe mlčky seděli. Já natáhl ruku a přejel mu dlaní přes tepláky v rozkroku. Pepa vyskočil a že nic takového dělat nechce a nebude. Protože se stydí a proto, že ho má hrozně malého. Po chvíli se ale uklidnil a sedl si zpět a naopak ještě více roztáhl nohy. Znovu jsem mu položil ruku do rozkroku a nahmatal jeho péro. Zjistil jsem, že začíná mít erekci a hlavně to, že jeho obavy z malé velikosti jeho péra jsou zcela zbytečné. Shrnul jsem mu tepláky a trenky a byla to skutečná nádhera - krásně tvarované péro s fialovým žaludem s příjemnou klučičí vůní šířící se z jeho rozkroku. Začal jsem mu mačkat kulky a Pepa vzdychal slastí. Vzal jsem jeho péro do úst a začal ho divoce kouřit a po chvilce jsem ucítil horký proud semene v ústech. Po chvíli jsem vyndal svoje péro já a Pepa vykouřil velmi zkušeně mě. Pochopil jsem, že to určitě nedělá poprvé a také to, že tohle všechno je teprve začátek krásných časů, které jsou před námi. Ale o tom až příště...