Cesta vesmírem erotické povídky

Psal se rok 3550 a Noemi si přehrávala v paměti vzpomínky na den, kdy ještě byla malá dívenka, která netušila, jaké zrady na lidstvo život připravuje. Bylo jí tehdy pouhých pět let, když se z rohu místnosti, kde byla téměř neviditelně zabudovaná krabička rozhlasu, ozval nepříjemný a pronikavý zvuk sirény🡕 , která ohlašovala nebezpečí. Ten zvuk si dodnes nedokázala vymazat z paměti i přesto, že se stále snažila myslet na tu dobu co nejméně. Pamatovala si, že vyšla před dům a na všechno co bylo kolem se snášel bílý prášek. Tak zvláštně přitom voněl, podobnou vůni čas od času cítila, když vcházela do matčiny laboratoře, ale v téhle bylo něco, jako by navíc. Před jejíma očima se začaly květiny a stromy chovat, jako by je nikdo už dlouhé měsíce nezalil a doslova uvadaly na počkání. Pak už jen následovalo zatmění před očima a dokonce i v myšlení. Vzpomíná si na poslední slova jejího otce, který vyběhl ze dveří a na celou stráň hlasitým hlubokým hlasem zaklel - "Tohle je náš konec." Tenkrát ho viděla a slyšela naposledy. Cítila, jak při vzpomínce na něj jí po tváři stéká teplý proud slz a nedokázala se svým citům ubránit. Věděla, že pláčem nic nemůže vrátit, ale také věděla, že ten bílý prášek způsobil, že otec byl poslední muž, kterého kdy mohla spatřit. Byl to následek experimentu týmu vědců, kteří se tehdy snažili svým výzkumem docílit větší produktivity zeleně. Zdálo se totiž, že lidská rasa dokonale zničí vše, co ještě dokázalo kvést a rodit plody ovoce. Bohužel vědci netušili nic o viru, který se dostal na Zem. Krátká zpráva v televizi tehdy jen oznámila dopad meteoritu, jenž měl mít obvyklé složení, jako ostatně téměř všechny, které poslední dobou pršely na Zem.

Nikoho přitom neudivilo, že zprávy o meteoritech se objevovaly čím dál častěji. Nikdo se už nezabýval průzkumem těchto vesmírných úkazů a to byla ta chyba. Vir trpělivě a nečině čekal na příležitost, kdy se bude moci adaptovat v našich podmínkách a zkušení laboranti mu jí přinesli až pod nos. Sloučeniny, které obsahoval prach na zeleň, byly učiněným rájem pro tento zákeřný vir a v jeho podmínkách docílil takové mutace, že nejen zhasl život stromů, květin a trávy, ale také docílil nemožnost oplodňování se a to hlavně co se týče lidí. Virus způsoboval poruchu zrání rozmnožovacích buněk spermie. Vznikající vývoj se zastavil v takové fázi tvorby, že nebyli schopné oplodnit vajíčko. Stačilo, aby každý muž jednou vdechl tuto složku a nárok na dědice byl téměř nulový a k tomu se tímto virem smrtelnost mužů prohlubovala a dosahovala v té době nekonečných čísel. Statistiky byly rázem k ničemu. Vědci z celé Země se snažili jak mohli, aby zastavili řádění viru, zkoušeli všechny možné metody, ale výsledky byly k ničemu. Ve střediscích asistované reprodukce to časem vypadalo jako na tržišti. Každý muž chtěl obnovit dozrávání spermií ve svém těle a toužil mít dítě, ale žádný výzkum nedokázal tuto nemoc zastavit. Muži propadali zoufalství a brzy se objevovaly následky mužské neplodnosti v podobě sebevražd a šílenství. Malí chlapci, jenž se ještě stihli narodit, než jejich otcové naposledy zavřeli oči, zemřeli několik měsíců po narození. Jediné co se podařilo, bylo obnovení vegetace. Jak šel čas a lidstvo bylo bez mužů, zvykaly si ženy na ženy a naučily se přijímat lásku svých vrstevnic. Existovala spousta továren na výrobu různých umělých náhražek mužského penisu, kterými si dívky zpestřovaly milostný život. Vzhledem k tomu, že se přestaly rodit děti, ženy často onemocněly rakovinou pohlavního ústrojí. Existoval lék na tuto zhoubnou nemoc, ale stále více se vynakládaly prostředky na doplňování zásob léků. Situace se vyhrocovala, protože se v podstatě zastavil život, ženám přibývaly roky a nové děti se nerodily. Vládní činitelé proto rozhodli, že se speciální tým vědců vypraví na dlouhou pouť vesmírem, kde měli za úkol najít řešení, pro již téměř nezvladatelnou situaci. Noemi tu noc, po které se měla se svým týmem vydat na tu plavbu vesmírem, nemohla vůbec usnout. Už byla téměř zoufalá, že ráno nebude schopná únavou stisknout jediné tlačítko v pilotní kabině, a tak se rozhodla k radikálnímu řešení. Sáhla do zaoblené zásuvky a potmě nahmatala ten úžasně vyhlížející a na omak příjemný, umělý pyj. "Tohle mě snad unaví, už dlouho jsem ho nepoužila, " pomyslela si a rozsvítila lampičku.

Chtěla pohledem na něj probudit své sexuální představy. Svlékat se nemusela, jelikož spala nejraději nahá. Jen vysunula nohu z pod elektricky vyhřívané přikrývky a otevřela skříň, ve které se nacházelo obří zrcadlo. Ráda pozorovala své tělo při vášnivé onanii. Lehla si na záda, široce roztáhla nohy a v odrazu zrcadla se jí naskytl pohled na úplně vyholenou kundičku, která dosud nepoznala pravý mužský penis. Zhluboka vydechla a cítila, jak jí tělem proplouvá vlna začínající rozkoše. Olizovala tu náhražku a těšila se, až bude připravená pojmout ji do svého lůna. Prsní bradavky pod nátlakem jejího dráždění tvrdly a napínaly se. Ukazováčkem si Noemi hladila poštěváček, doslova se vyžívala pohledem na svou dírku a to ji dráždilo k činnosti ještě více. Schválně se jen lehoučce dotýkala svých stydkých pysků a mírně narážela na svůj Venušin pahorek. Byla absolutně rozžhavená a kundička jí pod nátlakem přívalů rozkoše neskonale pálila. Připadalo jí, jako by se své studnice rozkoše dotýkala žhavými uhlíky. Dychtila po dalších vzrušujících pohybech a nedokázala odtrhnout oči od své krásné šťávami zalité lasturky, jenž se vyjímal v zrcadle. Občas zajela něžně do análního otvoru a to jí přinášelo takovou nádheru, že se celá třásla. Tu a tam slízla z bříšků prstů šťávu, která se řítila z dírky její broskvičky ven a nemohla se té laskominy nabažit. Hladila se po stehnech a dychtivě zasouvala penis do své lasturky. Nevnímala okolní svět, dočista zapomněla na starosti a radovala se z té nádhery. Ani nepostřehla cinknutí dveří, to jak její kolegyně z nespavosti zavítala do její místnosti. Sára jen tak chvilku postávala u dveří, které se za ní s šumícím zvukem zavřely, a sledovala Noemi jak si hraje. "Nechceš pomoct Noemi?" Tiše hlesla. Noemi se nelekla, jen beze slova přikývla. Sára si klekla Noemi k nohám a zabořila svůj jazyk do její berušky tak hltavě, že Noemi jen zasténala rozkoší. Potom Sára sáhla do kapsy a vyndala z ní nejnovější model dráždidla poštěváčku. Podobalo se většímu vejci, jen na téměř rovném konci byl malý spínač. Po jeho stlačení počaly proudit z předmětu pravidelné pulsace. Přiložila ho na Venušin pahorek a Noemi se zdálo, že se z toho nikdy nevzpamatuje. Nejen, že její kundička začala okamžitě na tyto výboje reagovat a rozevírala se čím dál více, ale orgasmus se nezadržitelnou rychlostí blížil k vrcholu.

Proplétala své prsty v Sářiných vlasech a laskala její ušní lalůček. Co chvíli vyndala umělý pyj ze své kundičky a jemně ho zasouvala Sáře do její jeskyňky. Ta téměř ani nedýchala a poddávala se pocitům blaha "Dělej mi to ještě víc, pořádně mi ho tam zaraz a nenech mě čekat, " prosila Sára a Noemi jí ráda vyhověla." Chci ho i do druhé dírky, " žadonila Sára a lehkým stlačením spínače přidala na rychlosti pulsace dráždidla. Noemi jí však už nevnímala, neboť kráčela na pomyslné cestě orgasmu. Zmítala se v křeči slasti. Sára nemohla odolat a sama si zavedla penis do svého kulatého zadečku, sykla rozkoší a po chvíli se jí z hrdla draly výkřiky vyvrcholení, jejich ruce a nohy se proplétaly mezi sebou, jazyky si našly cestu k protějším ústům a obě dvě byly kdesi daleko za hranicemi lidského chápání. Milovaly se tak vášnivě, že nedokázaly přestat, znovu a znovu se intenzivně dráždily, vzájemně si pomáhaly docílit vrcholu až padly na zem zcela vyčerpané a unavené. Laskaly se navzájem, tak něžně, jak to dokážou snad jen ženy a víčka jim pomalu těžkla až obě usnuly. Ráno je vzbudil bzukot otvírajících se dveří a technický ženský hlas androida - "Jste očekáváni na kosmické základně, " oznamoval robot a ani se nepozastavil nad tím, že obě ženy jsou nahé a kolem nich se na podlaze povalují erotické hračky🡕 . Tito androidé byli sestaveni a naprogramováni k tomu, aby člověku pomáhali a chránili ho v nesnázích. Obnášelo to však několik zásad, které robot musel respektovat. První zásada byla, že robot nesmí využívat svých anatomických vědomostí o člověku k nabytí sexuálních zkušeností za účelem takto člověka napadnout, ani jinak ho ohrozit. Druhá zásada byla, poslouchat příkazy člověka pokud to neodporuje pravidlu číslo jedna a třetí zásada, že robot musí chránit svého pána, sám sebe svou existenci, pokud to neodporuje zásadě číslo jedna a dvě.

Vzhledem k tomu, že v zásadách nebylo nic o tom, že by android nesměl použít různých rušivých elementů, které by mohly na nějakou dobu vyřadit lidského tvora ze smyslů, tak se často stávalo, že robot který viděl páchat násilí na svém pánu jiným člověkem sáhl po zbrani, která nebyla smrtelná a v podstatě jen dotyčného na určitou dobu paralyzovala. Tuto zbraň dostal do vínku každý robot, ale nebyla určena na lidskou rasu nýbrž proti napadnutí androida zvěří, která očividně neměla v lásce pochodující obvody. Plášť jenž pokrýval celé tělo robota byl vytvořen ze speciální hmoty, která byla k nerozeznání podobná lidské kůži, odolná vůči vodě, žáru a různým chemickým vlivům, ale bohužel se dal snadno protrhnout nebo prokousnout. To činilo roboty zranitelnější a proto dostali zmiňovaný paralyzér🡕 . Byl podobný dřívější pistoli, ale byl mnohem menší, aby se snadno vešel do malé kapsičky na stehně. Stávalo se že ženy chtěly, aby jim androidé udělali potěšení, protože dobře věděly, že v jejich paměti je do posledního detailu zaznamenaná anatomie člověka a jak, který orgán funguje. Ženám bylo jasné, že vyvrcholení v nich dokážou roboti probudit snad nejlépe, jenomže to odporovalo první zásadě a většinou si android v takovéhle situaci naprogramoval sebezničení, než aby porušil zásadu. Bylo ale veřejným tajemstvím, že několik robotů, kteří kdysi dávno záhadně zmizely z továrny na jejich výrobu, neměly dokončený program zásad a tudíž nevěděli, že sexuální hrátky jsou jim tabu. Nikdo nevěděl kdo takové roboty vlastní a tak se po nich časem přestalo pátrat. Na Zemi v podstatě neexistovala žena, která by androida neměla, tyto vykonstruované bytosti se stali nedílnou součástí jejich života. Noemi a Sára kvapem vyskočily z podlahy a v rychlosti se rozloučily.

Obě měly na spěch, protože patřily do týmu, který za několik okamžiků odlétal do světa galaxie, hledat pomoc na jiné planetě. Nevěděly co je ve vesmíru čeká a byly plné vzrušení i strachu z té cesty. Úkol zněl jasně a nekompromisně - "Najít alespoň jednoho muže, který by obnovil život na Zemi." Obě dívky současně vstoupily na palubu vesmírné lodi, kde už na ně čekala další kolegyně s jedním ze svých vlastních androidů, který byl speciálně stvořen pro cestování ve vesmíru. Samozřejmě že i on měl zakódované zásady, jenž mu ukládaly jistá pravidla, jak se chovat k lidem, ale navíc věděl o lodi do posledního šroubečku vše. Byl nepostradatelným doplňkem, jakékoliv cesty lidí, napříč galaxií. Spolupracovnice Sáry a Noemi se jmenovala Ester a byla to velice schopná žena, co se týče vědeckých záležitostí. Měla dlouhé hnědé vlasy, modré oči jí lemovalo husté upravené obočí. Také se svou postavou byla na výsost spokojená, neboť na ní nebyl ani gram zbytečného tuku. Všechno šlo velice rychle, neboť to měly již tisíckrát nacvičené. Usedly do pilotní kabiny vedle androida, připoutaly se a čekaly jen na povolení ke startu. Ve sluchátkách, které měly na uších se ozvalo cinknutí a hlas počítače oznámil povolení startu. Souřadnice neznámé planety, kterou našel tým astronomů v dávno zapomenutých archivech, ženy znaly, stejně jako počítač lodi. Na starých zaprášených kompaktních discích byla malá zmínka o tom že snad existuje planeta na které se předpokládal život. Snad tím směrem i někdo letěl, ale již nebyla žádná zmínka, že by se vrátil. Nebylo tak jisté, jestli jde o život lidský, nebo život absolutně nevhodný pro rozmnožování. Vesmírný koráb se s řevem motorů vznesl do nitra oblohy a všichni doufali, že se brzy vrátí s řešením obnovení života na Zemi.

Ženy v osádce věděly, že se staly jedinou nadějí na nový život a věděly, že na jejich bedrech leží obrovská zodpovědnost za budoucnost celého světa. Když se konečně dostali na orbitální dráhu okolo Země, počítač zapnul fotonové motory a loď pokračovala do vesmíru. Ženy se rozhodly, že půjdou do jídelní kabiny posnídat. Noemi a Sára si sedly na pevně přidělané stoličky a Ester vybírala společnou snídani u jednoho z automatů. Noemi nikdy neměla moc ráda vesmírnou stravu, ale věděla že si bohužel bude muset zvyknout. Automat svým umělým hlasem oznámil že příprava jídla je v konečné fázi. Z jeho nitra vzápětí na běžícím páse, jenž dosahoval až ke stolu, se počalo servírovat nevábně vyhlížející jídlo. Ester vybrala šunku s vejci a zeleninu. Sára, která nikdy nejedla v kosmické lodi, se zděsila - "Toho se ani nenajím, proč je jídla tak málo?" "Neboj se, " odvětila Ester - " Málo toho sice je, ale energetická hodnota je stejná, jako by jsi si to dala doma." Lehce se pousmála a s přesvědčenou chutí se dala do konzumace. Vejce byly velikosti uzávěru od nápoje, šunka o nic větší a zelenina připomínala spíše lístky trojlístku, než obrovské zelné listy. " No dobrá, " sykla Sára a neodpustila si poznámku - "Ale jestli budu mít hlad, tak nám zásoby nevydrží do té doby, než opustíme naši sluneční soustavu!" Když dojídala poslední kousek, nechápala že je přejedená a musela se sama před sebou stydět, že nevěřila té trošce jídla. Posilněny na nějakou dobu se všechny vydaly do kabiny, která měla sloužit, jako odpočívací místnost. Byla tam spousta knih několik křesel s vyhřívaným polstrováním a pohovky. Také nechyběla zásoba erotických pomůcek a časopisů, které byly ještě z dob, kdy se dali fotit i muži při sexu se ženami. Ester vzala do ruky jeden takový časopis a při vzpomínce na svého manžela dosáhla její kundička absolutní vlhkosti.

Ucítila hřejivý pocit v břiše a hodnou chvíli nemyslela na nic jiného, než na to jak by se chtěla pomilovat. Dobře věděla, že jí nezbude nic jiného než sáhnout po různých druzích dráždidel a spokojit se alespoň s těmito náhražkami. Letmým pohledem zkontrolovala situaci v místnosti a když zjistila, že oběma dívkám podivně září oči, při prohlížení těch samých listů, rozhodla se déle se nemučit a uskutečnit svojí touhu milování hned. Po smrti svého muže, se zapřísahala, že nikdy nebude sdílet lože se ženou a kdykoliv měla tu neodolatelnou chuť na sex, upínala se k vylepšeným vibrátorům. Ani teď neměla v úmyslu toto pravidlo porušit a tak jen tiše hlesla - "Nezlobte se dámy, ale já si to musím udělat." Obě dívky se na ní s jistým výrazem překvapení podívaly, ale nebyly proti. Právě naopak. Noemi sama začala ve skříni vybírat různé druhy a velikosti umělých údů a nabízela je Ester. Nemohla jinak, než při pohledu na nový model vibrátoru, něžně s ním zajet pod své kalhotky. Lačně si olízla spodní ret a již věděla že se k Ester přidá. Také Sára nezaváhala a již seděla v křesle s nohama široce roztaženýma a hladila se na své lasturce. Zavřená oční víčka zakrývala chrpovou barvu očí a hebké prsty si pohrávaly s naběhnutým poštěváčkem. Noemi a Ester jí se vzrušením sledovaly a nemohly se nabažit té podívané. Noemi přitom stále přejížděla vibrátorem po své mokré dírce. Kalhotky jí za chvilku spadly ke kotníkům a ona se z nich obratně vyvlékla. Košili si dychtivě svlékla a podprsenka spíš odhalovala, než zakrývala její oblá pevná a velká ňadra. Třela si bradavky, které z ní vykukovaly a zasténala rozkoší. Nemohla však odolat Sářině kundičce a doslova se vrhla jazykem na její klitoris. Prst přitom zasouvala do její jeskyňky a cítila, jak se Sáře stahují břišní svaly. Vibrátor si stačila ještě předtím Noemi pevně přilepit k podlaze, zasouvala si ho pohyby nahoru a dolů do své dírky.

Pyj s ní dělal doslova zázraky. Obě ženy tak vzdychaly blahem a těšily se z přicházejícího orgasmu. Ester je tiše pozorovala a hrála si se svým přirozením. Hltala milostnou scénu, jenž se odehrávala před ní a pomalu jí opouštělo předsevzetí, že se nikdy se ženou milovat nebude. Zatoužila po mlsném jazýčku Sáry, přesunula se k ní. Stoupla si k její hlavě a nastavila k její tváři svou broskvičku, neposkvrněnou jediným chloupkem, nádherně vzrušenou a vlhkou. Hlavou jí sice prolétla myšlenka - "Co že to vlastně dělám?" Ale rychle jí zaplašil chtíč, jenž s ní doslova třásl. Sára nelenila a pustila se do lízání té krásy, kterou měla Ester v klíně. Se zřejmým leskem v očích, který naznačoval jak si to Sára vychutnává, čím dál rychleji přibližovala svým jazykem Ester k vrcholu. Když viděla, že už je téměř na vrcholku orgasmu, zasunula vibrátor do její dírky. Učinila to tak prudce, až Ester zasténala tou božskou nádherou. Sama se začala narážet na ten tvrdý vibrující pyj a zmítala se v návalech rozkoše. Začínala chápat, proč si ženy vzájemně pomáhají v milování a nelitovala, že porušila svůj slib. Vyvrcholení nabralo takové intenzity, že nedokázala jediným pohybem vzdorovat Sářininýmu jazyku, který mistrovsky obhospodařoval její jeskyňku. Pohupovala se a ňadra opisovala její pohyby. Bradavky měla vztyčené a tvrdé k prasknutí. Dlouho si vychutnávala tu blaženost, kterou vnímala všemi smysly. Zdálo se jí, že cítí každou buňku v těle a byla šťastná, že nezůstala po zadu. Když orgasmus pomalu odezníval, sáhla do skříně a nahmátla velký penis na připnutí. I když ho ještě nikdy nezkoušela, nedalo jí to a připnula si ho. Byl tak obrovský, až se z toho samotné Ester zatočila hlava. Zvedla však Sáru z křesla a otočila si jí zády k sobě. Jemným stisknutím spínače, jenž se nacházel na boku pásku, přiměla vibrátor k činnosti.

Chvíli nechala Sáru napjatou a dožadovala se jejího prosíku - "Tak mi řekni kam ho chceš zarazit, udělám ti to jako nikdo jiný." To Sáru vyburcovalo k několika vulgárním slovům - "Opíchej mi obě dírky, tak dělej, nenech se dlouho prosit." Ester jako na povel zasunula penis do její rozpálené dírky. Sára si navíc ze spodu laskala Venušin pahorek. Ester začala divoce přirážet na úd, že se jí samotné zatmívalo před očima. Viděla přitom miliony jiskřiček, které byly náznakem neskonalého vzrušení, jenž se jí rozlévalo po celém těle. Noemi, která se na chvilku ocitla stranou, se už na to nemohla jen tak nečině dívat. Rozhodla se přidat k té dovádějící dvojici. Roztáhla si stydké pysky a nastavila svou kundičku Sáře. Ta jí obšťastňovala poštěváček, jazykem rejdila v její dírce a Noemi si při tom hladila pozadí. Vždy jí vzrušovalo, když se mohla dotýkat svého hebkého zadečku a prstem si laskat jeho úzký otvor. Otočila se a Sáře se naskytl pohled na její rozevřenou mušličku. Hrudníkem se Sára opřela o opěradlo křesla, to aby mohla vsunout prsty do té šťavnaté lasturky. Nejprve vstrčila dva a potom čtyři prsty do té rozžhavené sopky, palcem jí masírovala Venušin pahorek a druhou rukou přejížděla po análku. Noemi téměř křičela rozkoší a když ucítila prst ve svém zadečku, zalapala po dechu. Všechny tři dívky v tu chvíli připomínali jeden velký stroj. Hlasitost jejich výkřiků nabíralo na síle a jedna po druhé tušily své vyvrcholení. "Rychleji, rychleji mě píchej, zaraz mi ho do prdelky Ester, " prosila Sára a netrpělivě vystrčila víš svůj zadeček. "Jak chceš, ale připrav se na to, že ti udělám tak, že se z toho hned tak nevzpamatuješ. Dostanu tam ten kůl celý chceš?" se vzdycháním odpověděla Ester. Sára jen potichu znovu poprosila - "Tak už ho tam dej, strašně po tom toužím." Ester chvilku jen tak kroužila kolem jejího řitního otvoru a pak pomalu, ale s pevnou rukou zasouvala penis dovnitř, do nitra jejího těla. Orgasmus se Sáře dostavil v podstatě okamžitě, kdy ucítila vnikání toho obřího údu do své prdelky. Zatřásla se slastí. Mohla sotva dýchat, jak se ocitala někde na druhé straně ženské mysli. V hlavě jí šumělo a před očima jí hrálo několik barev najednou.

V té extázi ani nepostřehla že její kamarádka Noemi se nachází na stejné cestě. Obě se chvěly jako jablka, která se snaží pod náporem větru udržet na větvích a ve tvářích měly křečovitý i když mysl uklidňující výraz. Ester při pohledu na ně byla opět tak vzrušená, že stačilo aby se jen dotkla svého poštěváčku, něžně ho polaskala. Orgasmus se v ní rozlil jako řeka do moře. Cítila vrchol až u kořínků vlasů a střídalo jí mrazení s nekonečným žárem, jenž spaloval její tělo. Nechtěla se z té slasti vrátit zpět do reality a vibrátorem se pokoušela co nejdéle ten pocit v sobě udržet a prodloužit tu krásu, která v ní vládla. Všechny tři byly totálně vyčerpané, ale věděly, že to co se tady odehrálo, bude mít určitě pokračování. Ležely vedle sebe na zemi a každé z nich se v hlavě rodil nápad jak zdokonalit milostné scény, aby to bylo ještě lepší a přemýšlely, kde je hranice absolutní dokonalosti sexu. Mezi tím kosmická loď opustila sluneční soustavu a vydala se rychlostí, převyšující mnohonásobně rychlost světla, do hluboké a tajemné galaxie. Android neustále kontroloval panel s navigací a sledoval dění ve vesmíru. Náhle jeho elektronické oči spočinuly na blikající kontrolce. Palubní počítač zahlásil výskyt planety. "Ihned do pilotní kabiny. Objevila se planeta, ale není to ta, kterou hledáme, " rozlehl se lodí hlas androida a sezval všechny tři zbývající členy posádky do pilotní kabiny. První se ozvala Ester - "Můžeme zkusit prozkoumat povrch a pak se uvidí". "Franku, " tak se jmenoval android. "Udělej testy." Frankovi se rozběhly prsty po ovládacím panelu, že šlo jen stěží zachytit pouhým okem, které tlačítko právě stisknul. "Než budou výsledky, půjdu si nalít kávu🡕 , kdo si dá se mnou, " zeptala se Noemi. Obě dívky naráz přikývly. Zatímco Noemi přikazovala automatu, aby jim připravil kávu🡕 , Sára a Ester netrpělivě čekaly na dokončení rozboru.

"Už jsem tady, " zvolala s úsměvem Noemi a přinášela černou tekutinu. Vzápětí se zarazila a v očích jejích kolegyň spatřila němý úžas. "Ta planeta má podobné klima, jako u nás na Zemi, " vesele odpověděla Ester na nevyřčený dotaz Noemi. "Zopakuj rozbor Franku, " nařídila Noemi robotovi a ten se beze slova dal do práce. Druhý rozbor potvrdil první a ve všech svitla jiskřička naděje. "Možná jsme u cíle naší cesty, " ozvala se Ester, Sára jen nevěřícně pokývala hlavou a v duchu se modlila, aby to na téhle planetě nevypadalo právě, jako na Zemi. "Kolik máme času než se pokusíme přistát?" Zeptala se Sára Franka, ten bez rozpaků rychle odpověděl - "Jsme dost blízko na to, abychom mohli připravit modul." Rozčilením mluvila jedna přes druhou, až se museli okřiknout. Ester se pokusila přesvědčit Noemi a Sáru, aby tolik nevěřili, že najdou to, co hledají, ale naděje tady přes to byla. Kosmická loď zamířila k orbitální dráze planety a zastavila. Sára, Noemi i Ester seděly pevně připoutány v modulu u ovládacího panelu a čekaly, až se jim otevře průchod lodi. Zkontrolovaly systémy řízení modulu a spojení s Frankem a plné očekávání zažehly motory. Každá z nich myslela na to, jak bude jejich svět zachráněn a lidská populace opět poroste, díky nim a jejich objevení planety, na níž snad najdou to, co Zem potřebuje ze všeho nejvíc. Sára i když se sama zabývala těmito myšlenkami si neodpustila proslov - "Teď myslete na to, co jste se naučili v astronautickém centru, abychom vůbec zvládli přistát." Všechny tři se zasmály a začaly si víc všímat tlačítek v kabině. Se syčením se otevřel průduch v mateřské lodi a modul se vznesl do nitra vesmíru. Frank neustále zkoušel spojení mezi ním a modulem, aby se mohl přesvědčit, že ony jsou stále na příjmu. "Je hezké že náš robot má o nás takový strach, " zavtipkovala Noemi, i když dobře věděla, že Frank samozřejmě strach mít nemůže.

Nutila ho k tomu povinnost, kterou měl naprogramovanou v elektronickém mozku. Nicméně si neodpustil poznámku - "Strach je jen lidská vlastnost a slabost, kterou my androidé naštěstí nemáme, to snad víš Noemi." Opět se modulem rozlehl smích a pochvalné řeči na adresu Ester, jak pěkně svého robota učí. "Nechte těch hloupých vtipů, už tam za chvíli budeme a já jsem tak zvědavá, že na tohle teď nemám náladu, " téměř ostře odsekla Ester. Její úsměv, jenž se po chvíli objevil v její tváři, ale značil, že to s tou ostrostí nemyslela tak doslova vážně. Prostupovali atmosférou a přibližovali se k pevnině. Frank jim zadal souřadnice místa přistání, které určovaly, že zaručeně jejich modul přistane na pevné zemi. Bylo zvláštní, že na téhle planetě bylo neobvykle mnoho míst, které byly pokryty vodou, ale nikdo si s tím hlavu moc nelámal........Pokračování příště pavlinka-megasex.cz Nalešti své oblečení a užij si tu rozkoš. Lesk na latex Nezbytná součást latexových a gumových oděvů. Pro nezasvěcené je důležité uvést, že latexové oděvy se prodávají neleštěné! Pokud chcete mít vzhled krásně lesklý, jako na fotografiích, je nutné oděv vyleštit a tímto leskem také pravidelně udržovat. Vaše milostné hrátky se tak stan🡕 ou ještě vzrušivější a dokonalejší. Orgasmus a rozkoš z vašeho oblečení bude tak jedinečný, jako nikdy před tím. Nebudete se vůbec ostýchat na sebe latex obléci, protože se svým oblečením se budete moci jen a jen chlubit.