Kino s milenkou erotické povídky

Před kinem jsem ji poznala už zdálky. Stála stranou od vchodu a hledala něco v kabelce. Když zvedla hlavu a usmála se na mě, konečně ze mě spadla nervozita. Tentokrát nám to opravdu vyšlo.

Objala jsem ji a na chvíli zavřela oči. Tak dlouho jsme se neviděly, že jsem si cestou připravovala, co jí řeknu. Teď jsem si nevzpomněla skoro na nic.

"Jsem ráda, že vás vidím," řekla jsem nakonec.

"Já vás taky."

Sešly jsme se dřív, abychom si před filmem mohly v klidu popovídat. Potřebovaly jsme to. Za poslední týdny se jí změnil život. Rozešla se s partnerem a naznačila mi, že neskončil jen tenhle vztah.

Psala mi, že vím sotva deset procent toho, co se událo. Že mi všechno vysvětlí, až budeme spolu, a potom ji pochopím.

Když jsme se posadily ke kávě, nechala jsem ji vyprávět. Chtěla jsem konečně slyšet, co se stalo, místo abych si skládala příběh z několika zpráv. Občas jsem se na něco zeptala. Některé věci mě překvapily, u jiných mi došlo, proč poslední dobou neměla prostor na setkání.

Nechtěla jsem ji přerušovat ani hned hledat řešení. Hlavně jsem chtěla, aby mi mohla všechno říct.

Když rozhovor trochu polevil, sáhla jsem do kabelky.

"Něco pro vás mám."

Položila jsem před ni zabalené štětce. Rozbalila je a překvapeně se usmála.

"Vy jste mi přinesla dárek?"

"Chtěla jsem vám udělat radost. A mám k tomu jedno přání."

"Povídejte."

"Abyste mě někdy nalíčila. Já se sice malovat umím, ale vy ty oči vystínujete úplně jinak. A tu vaši linku bych taky chtěla zkusit."

Prohlížela si štětce a potom zvedla oči ke mně.

"Tak si na vás někdy udělám čas."

"Já bych vám do toho určitě pořád mluvila."

"To předpokládám."

Rozesmály jsme se a já měla radost, že se vedle ní zase cítím tak přirozeně.

V kině jsme se usadily těsně vedle sebe. Chtěla jsem se držet zpátky. Hlavně si s ní popovídat a užít si, že jsme konečně spolu. Jenže když se ke mně naklonila, aby mi něco pošeptala, vzpomněla jsem si, jak moc mi chybělo ji líbat.

Počkala jsem, až bude v sále tma. Potom jsem nenápadně vytáhla z kabelky dlouhý řetěz perel spojených provázkem.

Všimla si jich a tázavě se na mě podívala. Jen jsem se usmála a nechala je pomalu sklouznout do jejího výstřihu. Jemně jsem řetěz posouvala nahoru a dolů a hladila ji perlami mezi prsy.

Naklonila jsem se k jejímu uchu.

"Já se jimi doma hladím nahá."

Otočila ke mně hlavu. Ta představa ji očividně rozpálila.

"Vy jste malá potvůrka," zašeptala.

Pak mě začala líbat. Byla v tom ta její spontánnost, kterou jsem si tak dobře pamatovala. Perly jsem přestala hlídat a radši je uklidila do kabelky.

Když její ruka zamířila k intimním místům, jemně jsem ji zachytila a odtáhla.

"Já dneska nemůžu," pošeptala jsem. "Mám svoje dny."

Přikývla a nechala mě, abych její ruku podržela ve své. Potom mě znovu políbila.

Seděly jsme blízko sebe, držely se za ruce a občas se snažily sledovat film. Moc nám to nešlo. Stačilo, aby se ke mně obrátila, a zase jsem se usmívala.

Právě to líbání mi chybělo nejvíc. Nemusela jsem nikam spěchat. Chtěla jsem si ho konečně užít.

Když se rozsvítilo, chvíli jsme ještě zůstaly sedět. Potom jsem si oblékla kabát a ona si vzala dárek, který měla položený vedle sebe.

"Tak co, líbil se vám film?" zeptala se.

"Asi bych ho potřebovala vidět ještě jednou."

Venku jsme se shodly, že se nám ještě nechce domů. Zašly jsme si někam sednout a pokračovaly v povídání. Tentokrát už jsme se dostaly i k obyčejným věcem, ke kterým se člověk přes zprávy skoro nedostane.

Občas jsem se přistihla, že jí místo do očí koukám na rty.

"Vy mě posloucháte?"

"Poslouchám. Jen mě trochu rozptylujete."

Usmála se a stiskla mi ruku.

Když jsme se konečně zvedly k odchodu, loučení nám trvalo déle, než jsme čekaly. Po každém polibku jsme ještě něco dodaly a potom přišel další.

"Takhle se mi bude špatně odcházet," přiznala jsem.

"Mně taky."

Nakonec jsme se přece jen pustily a šly každá domů. Po pár krocích jsem se otočila. Ještě tam stála a dívala se za mnou.

Doma jsem vytáhla perly z kabelky a položila je na stolek. Vtom mi přišla zpráva.

"Dobrou noc, malá potvůrko."

Usmála jsem se a odepsala:

"Dobrou noc. A na to líčení nezapomeňte."