"Teď jsme se teprve dozvěděli podstatu věci. Jste obě ze sexuálního hlediska nezajímavé, tudíž jako hračky neatraktivní a proto jste nebyly vybrány. Jako tréningový materiál jste dostačující a některé ty vaše nedostatky dokonce můžeme odstranit." Dívky na sebe nechápavě pohlédly a jako první je napadlo, jestli jim snad chtějí voperovat prsní implantáty.
"Kuncová pojď sem!" Jana přistoupila ke Kocourovi, který stál u stolu. Dosud byla v podprsence, jinak zcela nahá, stejně jako Simona. Byla o hlavu vyšší než Kocour, což vždycky nesl nelibě, protože odjakživa trpěl napoleonským komplexem. Sedl si na pohovku a Simoně poručil, aby si sedla vedle něho. Jana stála čelem k nim a její přirození bylo akorát přibližně v úrovni jejich očí. "Ceckama se nebudem zdržovat a začneme rovnou píčou. No jo, má jí strašně malou, na to jaká je to kobyla. Simčo, kontrolní otázka. Jak bychom mohli tu nánu zvětšit?" Simona vůbec nechápala a odpověděla otázkou: "Nějakou operací pane?" "No to by jistě šlo, ale máme i rychlejší a levnější metody", zamnul si rukama připlešlý Kocour. Pak se otočil k přísedícím a zeptal se jich. "Pánové je tu někde vakuová pumpa s příslušenstvím?" "Co to jako má být?" Opáčil Krakovec. Když mu to Kocour vysvětlil, tak řekl, že dosud používali biče, nože a takové podobné věci spíš z vybavení středověké mučírny. "Já bych to ale fakt potřeboval", trval na svém Kocour. Dýně někam zavolal a pak řekl že za chvíli to někdo přinese. Oba byli zvědaví na Kocourovi metody. Ten si jejich zájmu povšiml a začalo mu stoupat sebevědomí. Otočil se k Simoně a začal s přednáškou. "Vakuová pumpa je skvělá kamarádka, udělá kundu tak velkou, jak budeme chtít. Taky by toho šlo docílit bitím třeba gumovou hadicí, nebo napícháním injekcí s nějakým roztokem." V duchu se radoval, jak si novou mučírnu zařídí pěkně podle svého. Obě dívky při představě toho co je čeká, byly bledé hrůzou.
"Zatím si dobře prohlédneme s čím budeme pracovat. Kuncová rozkroč se!" Dívka uposlechla. Stydké pysky se jí ani náznakem nerozevřely a zůstaly způsobně u sebe. Kocour je začal žmoulat mezi prsty a opovržlivě pronášel, jaká že to je slabota. Natahoval je dolů, kroutil s nimi do stran a nakonec Janě píču do široka roztáhl. Objevily se malé pysky které byly naprosto nevýrazné. "Podrž mi to!" Křikl na Simonu. Ta převzala Janiny velké pysky a držela je široce roztažené do stran. Kocour se pokoušel Janě dvěma prsty shrnout předkožku klitorisu, a klel, že by na to potřeboval pinzetu. Nakonec se mu to podařilo a objevila se špička Janina poštěváčku. Nebyla o moc větší než špendlíková hlavička. "To je bída, to je bída." Opakoval Kocour.
"Než nám donesou pumpu, tak si trochu zacvičíme. Svorky a závaží tu koukám máte. Tady Kuncová má oddech. Simčo teď ty, vyšpul na mě tu tvoji nádheru." To co měla Simona mezi nohama opravdu nevypadalo příliš vábně. Celé přirození jí pokrývaly zbytky seškvařených chlupů a na velkých pyscích se jí mezitím utvořily puchýře a zarudlé skvrny od toho, jak byla popálená. Kocour jí ukázal kovovou zubatou svorku a zeptal se. "Chceš to na pysky nebo na poštěváka?" Simona byla z takového výběru rozhozená. "Pokud si nevíš rady, dostaneš to na obojí." "Né, né, prosím, pane, připněte mi svorky jenom na pysky." Tuto volbu provedla Simona při představě, jak by se jí svorka zakusovala do poštěváčku. Dobře věděla jak je citlivý, když se s ním sama laská. "Jste čubky nevychovaný. Zatím jste nepochopily jak máte správně mluvit." Zlobil se Kocour. "Ne svorky na pysky, ale třeba svorky na moje dívčí, nevinné, stydké pysky." "Omlouvám se pane, že jsem vás zklamala." Uvědomila si svou chybu Simona. "Nasaďte mi prosím svorky na moje zarudlé, popálené, stydké pysky." "No, to je lepší." Kocour připnul svorku na Simonin levý pysk. Pružina byla velice silná a kovové zuby se nemilosrdně zahryzly do jemné kůže přirození osmnáctileté dívky. Simča vykřikla, do očí jí vyhrkly slzy a křičela: "Né, éé, sundejte tó, óó, to strašně bolí, aůů, ůů, jaj, jaj, božéé, éé." Instinktivně zamířila rukama ke klínu, ve snaze si svorku odepnout a nesnesitelné bolesti se tak zbavit. Zároveň však věděla, že by to jejího trýznitele rozzlobilo a následoval by tvrdý trest. "Zase špatně!" Hřímal Kocour. "Bolí tó. Žádný tó už tady nechci nikdy slyšet! To platí pro obě! Koukej rychle dát ruce za hlavu." Řval Kocour když viděl, jak trpící Simona přešlapuje a bezradně mává rukama okolo svého klína. Spojila ruce za hlavou a v závalu pláče mezi vzlyky s obtížemi vykřikovala: "Bolí mě pysk, můj levý, holčičí, stydký pysk." Nebylo divu, protože v místech zákusu se kůže porušila a objevily se i drobné kapičky krve. Navíc na jednom místě zuby prorazily puchýř, který tam byl jako upomínka na depilaci. Kocour vzal druhou svorku a stejným způsobem ozdobil ještě pravý pysk. Opět následoval hlasitý výkřik. Simona měla ruce křečovitě spojené za hlavou a zarývala si do nich nehty, aby potlačila nutkání dát je dolů. Přešlapovala střídavě z jedné nohy na druhou. To bylo to jediné, co vlastně mohla dělat, ale od bolesti jí to nijak neulevovalo. Sténala: "Bože, ach bože, moje pyskýýý, moje stydké pyskýýý. Mám je holčičííí, mám na nich jemnou, mladou kůžičku a vy mi je mrzačítéé, panéé, éé." Přidávala Simča v domnění že mučitele obměkčí.
"Ještě jsme ani nezačali princezničko. Teď přidáme závaží. Začneme kilovkama, nebo se cítíš rovnou na pětikilo?" "Ne, ne, ne to né, éé." Hned si však uvědomila svou chybu a křičela: "Prosím zavěste mi kilová závaží na moje nestoudné, pubertální, stydké pysky, pane!" "No vida jak se učíš", radoval se Kocour. Závaží připnul na kroužky u svorek a nechal je pěkně zhoupnout. I dvě kilogramová závaží stačila k tomu aby dívce natáhla labia o pár centimetrů. Ozval se další křik. Simona strnule stála s očima vytřeštěnýma a tentokrát už nepřešlapovala, ale nohy se jí třásly. Vzlykot přešel do vytí. "Moje pyskýýý, moje stydké pyskýýý, natahujou se mi až k prasknutí, panéé, éé, éé." "Teď si dáš kolečko kolem místnosti a pěkně se ukážeš támhle pánům!" Simona opatrně vykročila. Šla velice pomalu. Při každém kroku o sebe závaží zazvonila a zhoupla se, což její utrpení ještě zhoršovalo. Polohlasně dokola blábolila: "Moje pysky, moje nestydaté, pubertální, holčičí, stydké pysky. Natahujou se mi pysky, mám je natažený, strašně natažený." Už nad tím ani nepřemýšlela. Její ústa pouze opakovala naučené fráze. Došla k dvěma přísedícím a zastavila se. "Dobrý den pánové. Jmenuji se Simona Konečná, je mi osmnáct let a přišla jsem vám ukázat svoje natažené, stydké pysky." "Hmmm seš fakt dobrej Kocoure." Notovali si ti dva úchyláci. Dýně zlomyslně závaží rozhoupal čímž opět vyvolal dívčin řev. "Aů, ůů, ůů, už néé, urvou se my pyskýý, moje natažené, stydké pyskýýý, moje ubohé pyskýýý."
Ti dva měli pochopitelně z jejího utrpení radost a aby jí to ještě osladili, tak Dýně začal svojí rozkouřenou cigaretu dívce cpát do mezírky mezi nataženými pysky. Krakovec si chvatně také zapálil a jal se kolegu následovat. Nebohá Simona už nemohla víc křičet. Hlas ji zradil, tak už jen sýpala. Ruce dolů se dát neodvážila, odstoupit se také neodvážila, tak jen přešlapovala na místě a opakovaně zatínala svěrač ve vulvě. Oba muži střídavě strkali zapálenou cigaretu do škvírky a zase ven aby ji rozdmýchali. Když dokouřili, nechali nedopalky v dívčině přirození. Kocour Simče pokynul, a ona se směšnými krůčky vydala na cestu k němu. Ruce za hlavou, stále v podprsence a s nataženým přirozením, ze kterého dopředu trčely dva vajgly. Závaží se pohupovalo a dívka bezduše blábolila. Moje pyskýýý, mám natažené stydké pyskýýý, natahujou se mi stydké pyskýýý, mám popálené stydké pyskýýý, asi o ně přijdu. Dovrávorala až ke Kocourovi. Ten ji poplácal po zádech a pochválil. "Šikovná holka."
Komentáře
čím ďalej tým horšie