Otrokář 5 erotické povídky

Jednou, když jsme zase s Otrokyňkou seděli v baru a povídali si, zmínila se o tom, že si o našich zážitcích občas povídá se svými kamarádkami a že si všimla, že některým z nich se její vyprávění moc líbí a závidí jí. "No tak to budeme muset udělat pořádnou akci🡕 ve více lidech. Kolik těch kamarádek je?" hned jsem vyzvídal. "Takhle jsem to nemyslela, ale nakonec proč ne, když vymyslíš nějaký zajímavý plán, myslím, že tak pět holek by do toho šlo." Tím diskuse na toto téma skončila, hluboko v mém mozku podvědomí pracovalo na plný výkon a za pár dní se mi najednou ten plán vybavil. Občas jezdíme s přáteli po světě a lákají nás zajímavá místa jako je Carnac, Etna, nebo Draculův hrad. A právě na Draculově hradě v Rumunské vesničce Bran, jsme se vloni při vodce velmi spřátelili s průvodcem. Když jsem si vybavil nádherně Draculovské interiéry hradu, bylo mi jasné, že to je to správné místo pro akci🡕 . A ta pravá středověká mučírna! Je jasné, že to bude náročné zrealizovat, že je potřeba vyřešit řadu problémů, ale bude to stát za to. Hned jsem to začal rozebírat s kamarády. Nadšeně souhlasili a Pepa mi vyřešil jeden z největších problémů. "Bratranec má dvacetimístný mikrobus a pokud ho vezmeme sebou, možná by nechtěl ani přidat na benzín. Rozhodnuto, schváleno, teď ještě s otrokyňkou vybrat vhodný termín. To bylo trochu horší. Celá akce🡕 měla trvat asi pět dní a některé holky prý budou mít problémy s dovolenou. Přestože jsme to nakonec stáhli na jeden den dovolené tím, že jsme to naplánovali na 5. - 9. července. Otrokyňka říkala, že pojedou jen čtyři. No i to bude dobré. Zajistil jsem hotel, potvrdil si, že Pepa s tím bratrancem nekecal, seznámili jsme se se všemi účastnicemi zájezdu a termín odjezdu už byl skoro tady. Dva dny před odjezdem si se mnou najednou otrokyňka domluvila schůzku. V restauraci mě trochu zaskočilo, že s ní byly nějaké dvě neznámé holky. "Tohle jsou Lenka a Monika, kolegyně z práce. Bavili jsme se kam kdo jede na svátky, nějak jsem se moc rozpovídala a ony chtějí jet s námi." "Jak moc jsi se rozpovídala? Vědí do čeho jdou, že budou muset bezpodmínečně poslouchat všechny příkazy, plazit se před námi nahé po zemi, nechat si tam strkat vše, co nás namane, poznat na vlastní kůži středověkou mučírnu?" Všimnul jsem si, že to s nimi při mé řeči škublo, ale škublo to i s Otrokyní, takže to mohlo být také vzrušením a nedočkavostí." "Takhle krásně jsem jim to neřekla.

Z tvého popisu mi zvlhly kalhotky, ale v podstatě takhle nějak jsem jim popsala roli zúčastněných dívek. "Ano, to je pravda, víme do čeho jdeme a slibujeme, že budeme poslušné, " přidaly se holky. "Domluveno. Asi už víte, že odjezd je pozítří v deset ráno, " ukončil jsem naší krátkou schůzku. Ve středu dopoledne jsme tedy vyrazili. Jelo nás nakonec dvanáct, což nám v dvacetimístném mikrobuse poskytlo dostatek pohodlí, i když spoustu místa zabírali všemožné rekvizity, které jsem sebou vezl. Přespali jsme u Balatonu a ve čtvrtek odpoledne jsme byli na místě. Samozřejmě jsme po cestě na vhodných místech v lese, ale i za jízdy v autobuse, zkoušeli poslušnost holek a drezúrou je učili co mají dělat, aby v kritické chvíli neselhali. V hospodě jsme se sešli s naším známým průvodcem a sto marek změnilo majitele, aby bylo definitivně potvrzeno, že můžeme dnešní noc strávit na hradě a že nás nikdo nebude rušit. V osm večer nás pak pustil do hradu, se vší tou výbavou a zamknul za námi. Holky jsme odvedli na malé nádvoříčko s kašnou uprostřed krytou zčernalou železnou mříží. Hned jsme jim přikázali ať se svléknou a pak jsme je za ruce připoutali čelem k mříži, tak že dohromady utvořili kruh kolem celé studny. "Přijeli jste sem dobrovolně, hnány svým chtíčem jste nám vběhli do pasti. Tady za těmi zdmi Transylvánského hradu, kde už se událo tolik násilí, přestávají platit veškerá lidská práva, vy tu nejste ani otrokyně, jste jen špinavý hadr na podlaze, se kterým si můžeme a budeme dělat co chceme k uspokojení našich chtíčů. Můžete křičet, jak chcete. Nikdo Vás neuslyší. A kdyby se Vám podařilo utéct, než dojdete do té vesnice pod kopcem, rozsápají vás divocí medvědi. Kdyby se vám podařilo přelstít medvědy, můžete se spolehnout na to, že vaše jazykové znalosti v té zapadlé vesničce nebudou k ničemu. Nikdo vám nebude rozumět ani slovo."

V průběhu mého plamenného projevu chodil okolo studny Pepa, již převlečený do černého katovského a s bičem v ruce a s železnou pravidelností bičoval zadek jedné za druhou. Koneckonců i já jsem si na svůj proslov vzal kostým "Čaroděj ze země Oz" z půjčovny. "Nezbývá vám tedy než se stát poslušnými vykonavatelkami sebebláznivějšího přání kteréhokoliv z nás. Já jsem nejvyšší z pánů a ztrestám osobně a krutě každý odpor. Jana (otrokyňka) je o nepatrný stupínek výš než vy, ostatní hmyz a bude vám radit, velet a vy jí budete naslouchat." Když jsem skončil s potěšením jsem si všimnul kapky šťávy stékající Otrokyňce po stehně. Pak jsem si ale řekl, že proč bych jenom koukal, když si můžu sáhnout a taky, že bych měl zasáhnout z pozice hradního pána - otrokáře proti takové svévoli. Přistoupil jsem k ní, přejel rukou po vnitřní straně stehna, setřel tím tu kapku a v zápětí jsem se prsty ponořil do její pičky. "Co má tohle znamenat ty čubko! Ty jsi úplně mokrá! Říkal jsem, že jste tu pro ukojení našich zvrácených choutek, ne abyste sami vlhli!" Do toho jsem zaslechl Tomův dotaz - "Pane, co máme udělat s těma třema zablešenejma kurvama, které se neoholili?" Potěšen tím, jak se všichni vžíváme do své role jsem zavelel - "Oholte ty píči, co jiného! Já zatím ztrestám tuto opovážlivou čubku!" Kluci tedy dotáhli holky na nedaleké kamenné schodiště, vytáhli své Gilette Mach3, napěnili ty tři pičky a pěkně se pustili do holení. "Chci, aby ses přede mnou plazila jak červ!" přikazoval jsem otrokyni, zatímco jsem jí odvazoval. Chvíli jsem se bavil pohledem, jak se její nahá sexy prdelka vlní nad zemí a její velké kozy hladí staletou dlažbu nádvoří. Pak jsem dostal nápad, jak to ještě vylepšit. Ze svých rekvizit jsem vytáhl kopí. Sám jsem ho vyrobil, na první pohled vypadalo jako opravdové, ale při bližším zkoumání jste zjistili, že nemá žádné ostré hrany a díky hliníku a plastům je lehoučké.

Hrot byl rozšířený, hranatý a opatřený několika výstupky. "Stůj, zvedni ten svůj špinavý zadek, " zavelel jsem a v zápětí teatrálním pohybem lovce zapíchnul opatrně kopí hluboko do její píči, až vykřikla a zaškubala sebou. "Tak, plaz se dál napíchnutý červe!" a ona se plazila, smýkaje za sebou násadou kopí. Když jsem se nabažil, přivolal jsem jí k sobě a nechal jí, ať na mě zase vyšpulí zadeček, vzal jsem za kopí, chvíli jí s ním šukal a pak ho vytáhl. "Teď budeš můj hodný pejsek a tamhle z té mísy mi přineseš jablko!" Poslušně se postavili na čtyři, doběhla k míse, vzala jablko do zubů, vrátila se ke mě a nastavila jablko tak, abych si ho mohl vzít rovnou do pusy. Udělal jsem to. Zakousnul jsem se do jablka z druhé strany a v ten krátký okamžik se jí zahleděl hluboko do očí pohledem říkajícím - "Jsem tvůj přísný a nesmlouvavý pán, ale teď jsem s tebou docela spokojen". Pustila jablko a jako hodný pejsek mi položila hlavu do klína. Chvíli tak ležela a já jí hladil po její husté hřívě a pozoroval kluky, jak holí ty tři holky. Nejdříve se jich všech pět věnovalo holení, ale teď byl Honza a Martin u těch, co zůstali stále připoutané u mříže studny. Hráli si tam se svorkami a závažíčky. Na těchhle rekvizitách jsme si taky dali záležet. Kovové načerněné svorky s mohutným šroubem a závažíčka odlitá z olova asi nebyla součástí středověké mučírny, ale docela by tam zapadla. Právě tato závažíčka teď zavěšovali kluci pomocí svorek holkám na bradavky a píči. A nejen že věšeli závažíčka, také holky postavili naproti sobě a natahovali řetízky mezi nimi. Pěkně od píči jedné napnuli řetěz k píče druhé a ještě na něj pověsili závažíčko. Cítil jsem, jak se mi z toho zvedá a pak jsem také ucítil, jak se mi otrokyňka o něj otírá tváří. "Copak chceš pejsánku? Chceš svojí hračku? No tak dobře, tumáš", vyhrnul jsem sutanu a strčil jí svůj postavený ocas do pusy.

Nevím, jestli kluci čekali na můj povel, jestli nevěděli co dělat bez mého vedení, nebo jestli jsem je jen inspiroval. V zápětí po tom, co mé péro zmizelo otrokyni v pusince, pustili se do toho i oni. Ti tři na schodech si tam holky naaranžovali tak, aby je nejen mohli pěkně šukat, ale taky tak, aby přitom mohli držet za kozy jinou holku a hlavně, aby je ta holka mohla chytit za pytlík a dráždit ho, zatímco péro dovádělo uvnitř jiné. Dění u studny bylo ale ještě zajímavější. Kluci se nenamáhali holky odpoutat, takže teď jejich kozy i píči spojovali asi půlmetrové řetězy a kluci je ze zadu píchali jak zběsilí. Holky byly kozama opřeny o sebe a zadečky vystrkovali jak jen jim to natažené řetězy mezi píčama dovolily. Na nějakou dobu jsem přestal sledovat dění okolo, protože jsem byl příliš zaujatý děním mezi svýma nohama. Až když mé semeno opustilo koule a skončilo z části v puse otrokyně, z části stékalo po jejím obličeji, tak jsem se zase rozhlédl. Zase jsem byl poslední. Holky ležely unaveně na zemi a hladili si unavené a oholené píči. Kluci se šli zatím napít. Vzal jsem si také sklenici šampaňského a promluvil - "Tak, začíná se stmívat, nastává noční rej v Draculově hradě. Vážené návštěvnice, následujte mne prosím do původní, zachovalé hradní mučírny, kde budete podrobně seznámeny s tamním vybavením". Zvedl jsem se, vzal si truhlu s vybavením a vyrazil do mučírny, následován otrokyněmi a za nimi kamarády, kteří ty méně ochotné otrokyně popoháněli bičem. Já jsem zůstal ve svém kouzelnickém kostýmu, zatímco kluci si teď všichni navlékli katovské, včetně kutny na hlavě. V mučírně byla dvě místa na skřipci, kam jsme jemně natáhli první dvě holky, pak tu byla dvě křesla, do kterých jsme upoutali další dvě a poslední dvě, z nichž jedna byla má otrokyně, jsme připoutaly do okovů ve výklencích. Pak jsme rozdělali oheň v krbu u zdi a dali tam nahřívat mučící nástroje a tavit olovo.

Mučící želízka jsem dal do ohně tak, aby se nezahřívala příliš, ale aby to z pohledu holek vypadalo, že jsou přímo v ohni. Ještě jsme zapálili mohutné svíce ve svícnech na stěnách a z Cdčka pustili potichu mou oblíbenou metalovou kapelu "Running Wild" jejíž hudba se k té scenérii skvěle hodila. Než se nahřejí želízka a roztaví olovo, sáhli jsme po palečnicích a jezdili s nimi po těch krásných nahých tělech naznačujíce tu uštípnutí prstu na ruce, tu na noze, tu uštípnutí bradavky, nebo poštěváčku. Já jsem pak vytáhnul svůj vynález, který jsem nazval "španělský robertek". Byl to normální gumový robertek ze sexshopu, ale podélně rozříznutý napůl. Mezi ty dvě půlky jsem pak umístil mechanismus, který mi umožňoval utahováním šroubu ty dvě půlky roztahovat od sebe až na úctyhodných devět centimetrů. Samozřejmě jsem to jako první vyzkoušel na Otrokyňce. Pěkně jsem to zasunul a sledujíce její zvědavý pohled, začal jsem otáčet velkým šroubem. Po chvíli se její oči zakalili vzrušením, začala křičet a svíjet se v orgasmu. Utahoval jsem ještě kousek dál, ale ne úplně na doraz, nechtěl jsem jí příliš zničit hned na začátku několikadenní akce🡕 a nechtěl jsem také, aby musela používat smluvené stopky. Nechal jsem jí tam s píčou roztaženou na osm centimetrů a šel se věnovat ostatním. Železa by už mohla být nahřáta. Zkusil jsem opatrně rukou teplotu hrotu. Ano, jen taktak se dalo udržet, to je ta správná teplota. A špičky natřené tmavě rudou barvou působí věrohodným dojmem vysoké teploty. Rozebrali jsme si s klukama železa a každý se postavil k jedné holce. Já jsem si pro tentokrát vybral jednu z těch na skřipci. Na můj povel pak všichni najednou pomalu přibližovali "rozpálené" železo k ženským ňadrům. Holky se zmítaly v poutech a křičely, asi se v tu chvíli opravdu báli a o to šlo. V jeden okamžik jsme se všichni železem dotkli jejich prsou.

Trochu jsem přitlačil a sledoval její reakce. Její mozek se chvíli snažil přebrat si co se děje, že jí to opravdu pálí, ale že necítí pach spáleného masa a vlastně ani bolest. Když si to přebrala, změnil se ten pocit náhle v orgasmus a ona sebou natažená na skřipci škubala, zatímco já jsem horké železo táhnul přes její břicho dolů na podbřišek, až jsem ho zatlačil zvenku na její pičku. Podobně postupovali i ostatní, jen Tom u otrokyně musel ještě povolit a vyndat "španělský robertek". Za to se mu otevřel výhled do doširoka rozevřené vagíny a on neodolal a strčil tam nejdřív prsty a pak i želízko, které mezi tím už bylo jen vlažné. "Tak, trochu přitlačíme, olovo je už roztavené" zavelel jsem a kluci se přidali ke mě u krbu. Tohle byla nejnáročnější část našeho divadélka. Na ohni se v kotlíku skutečně tavilo olovo, kotlík jsme sundali, zavěsili na stojan a v té chvíli jsme nepozorovaně do kotlíku dali další kotlík s vodou, ve které plavaly kousky ledu, který jsme přinesli v mrazící tašce. Rychle, aby se voda neohřála jsme obřadně do kovových nádobek s dlouhým držadlem nabrali ledovou vodu a přistoupili ke svým otrokyním. "Přiznej, že jsi malá nadržená špinavá čubka, která ho tam chce mít čtyřiadvacet hodin denně!" Vykřikl jsem na ní, zatímco jsem vodu držel nad její pičkou. Sice asi nevěřily, že máme opravdu roztavené olovo, ale čekaly pořádně horkou vodu, a tak se všechny brzy přiznaly. "Pak jste posedlé ďáblem a my vás z toho vyléčíme! Kolegové kati - raz, dva tři, teď!" a vychrstli jsme jim celou nádobku ledové vody na jejich rozpálené píči čekající na vodu horkou. Teď jsme skřipce trochu naklonili, aby ty holky dobře viděly, co se bude dít zrovna tak, jako všechny ostatní. Jako první jsme odvázali Otrokyňku a položili jí na břicho na lavici uprostřed místnosti.

Lavice byla upravená tak, aby byla ve správné výšce, abych Ho do otrokyně na lavici ležící mohl snadno zasunout. Zadeček měla Otrokyně na kraji a nohy spuštěné dolů. Tam byla kláda, do které jsme jí sevřeli kotníky. Druhá kláda byla na krk a ruce. A aby se opravdu nemohla ani pohnout, ještě jsme jí širokým koženým řemenem připoutali v pase k lavici. Otevřel jsem svou tajnou truhlu a mučírnou zavoněly bylinky. Před odjezdem jsem navštívil takovou pěknou lékárničku🡕 specializovanou na bylinky a přírodní léčitelství a hlavně si zakládající na roztodivných archaických tvarech lahvi🡕 ček. V truhle jsem tedy měl asi dvacet rozmanitě tvarovaných flakónků s bylinkami a mastičkami. "Nyní zahájíme léčbu tvé posedlosti. Je to složitá receptura dědící se v našem řádu generaci po generaci již po celá tisíciletí." Pronesl jsem vážným hlasem a vyndal jsem jednu z mastiček. Pěkně tvarovaný flakónek jsem zasunul do její kundičky a chvíli jsem s ním pohyboval, abych ho dostal do správné polohy, zatímco ona křičela vzrušením. Pak jsem pomalu odšrouboval víčko, položil ho stranou, namočil prst do masti a začal mast roztírat po jejích pyscích, zadečku a zádech. Když jsem byl spokojen, mastičku jsem zase zavřel, pořádně utáhnul, až se hranatá lahvi🡕 čka v její pochvě několikrát protočila a vytáhnul ven. Následovala lahvi🡕 čka s mletými květy už ani nevím čeho. Opět jsem jí zasunul, otevřel, nabral trochu květů a posypal její záda a trochu také před její obličej. Když jsem vyndal tuto lahvi🡕 čku s bylinkami, pronesl jsem - "Nyní přistoupíme k vytlučení posedlosti kolíkem". Na to jsem shodil svou sutanu a svůj už pěkně postavený ocas zabořil do té roztažené, promazané a bylinkami vonící píči. Při každém přírazu uhodil Pepa kladívkem na gong.

Po dvaceti pěti přírazech jsem přestal, poodstoupil a tom vzal devítiocasou kočku, jak jsme nazývali bič s devíti zauzlovanými bužírkami. Za odpočítávání gongu jí pak třináctkrát přetáhnul přes zadeček, načež shodil sutanu a dle gongu přesně pětadvacetkrát přirazil. Následoval stejným způsobem Honza a postupně i všichni ostatní. Když jsme skončili, odvázali jsme jí, dovedli do výklenku, kde jsme jí znovu připoutali. Tom pak odpoutal dívku z vedlejšího výklenku a zamknul jí na lavici do klád. Stejně jako já pak použil z kufříku jednu mastičku a jedny bylinky a stejným způsobem jsme jí pak všichni opíchali a zbičovali. Pak následovali i ostatní dle stejného scénáře. Až Pepa, který byl poslední se trochu odlišil, tím že použil dvě vodičky, které vždy jen trochu povolil, aby pomalu vytékaly dívce po stehnech a on je nabíral do dlaní a roztíral po celém jejím těle. Když jsme i tuto dívku připoutali zpět na její místo na skřipci, přistoupil jsem k Otrokyňce "Dle tvé stále mokré píči a smyslného pohledu vidím, že ti bude třeba věnovat zvláštní péči. Chopte se jí! Zpět s ní na lavici!" Pepa s Tomem jí odvázali a odvedli zpět na lavici. Už jsem byl moc nadržený na to, abych se s ní nějak mazlil. Bez váhání jsem jí ho tam strčil a divoce jak pes jí šukal, dokud jsem se do ní nevystříkal. "Následujte mne bratři, naplňme jí svou léčivou šťávou až po okraj!" zavelel jsem krátce po tom, co jsem ho z ní vytáhl. Tom na nic nečekal a skočil na ní. Bylo to krátké, ale intenzívní. Čtvrthodina stačila nám všem, abysme do ní vyprázdnili své koule, až to z ní vytékalo proudem. "Čas na královskou večeři! Odvažte je a následujte mne do hodovní síně." Vystoupali jsme o dvě patra výš, do velké síně s dlouhým hodovním stolem. S klukama jsme se rozsadili kolem stolu, zatímco holky prostírali na stůl přinesené pokrmy.

Když bylo prostřeno, holky si lehli na zem do kruhu kolem stolu. Ruce rozpažené po obvodu kruhu, nohy u sebe směrem dovnitř ke stolu. S klukama jsme pak zapálili šest velkých kostelních svící a zapíchli je holkám do mezírky mezi stehny a kundičkou tak, aby pevně stály. Zhasli jsme světla a při světle svící hodovali. Po jídle jsme opět rozsvítili, zhasli svíce, vyndali je a seškrábali vosk z těch vyholených kundiček a stehen. Dovolili jsme holkám, aby dojedli, co na stole zbylo (nebylo toho zrovna málo), ale s tím, že musí vylézt na stůl, lézt po něm po čtyřech a jíst jen ústy, bez pomoci rukou. My jsme dál seděli u stolu a občas poplácali poblíž se tyčící zadeček, prsty pohladili kundičku, nebo dokonce prsty zajeli dovnitř. Nechal jsem se pak zlákat a do kundičky nejblíže ke mě strčil banán, začal jí s ním pořádně šukat, až se ta nebohá dívka zakuckala, přestala jíst a jen se svíjela na vlnách rozkoše. Když jsem pak prsty druhé ruky pevně sevřel její poštěváček, byla mi odměnou sprška jejích šťáv a řev ženy v orgasmu. Když byly dívky po jídle, slezli ze stolu a na můj povel vlezly pod stůl. Tam si každá vybrala některého z nás, vlezla mu pod sutanu a vzala jeho úd do pusy. Řídili jsme je tak, aby nám jen dělaly příjemně, ale moc nás nerozptylovaly a hlavně neudělaly. Dali jsme si asi tři partičky pokru a pustili se do dalšího dějství. Nasadili jsme si upíří zuby, dlouhé černé paruky, namalovali si krvavě rudé rty a černé oči. Když jsme byli připraveni, odstrčili jsme židle🡕 , vytáhli holky z pod stolu, zakousli se jim do krků, polili je červenou barvou a pak jsme na nich jezdili dokola po místnosti jako na koních. Nakonec jsme si lehli na záda na zem a nechali je nasednout na naše kolíky a vymrdat nás do poslední kapky semene. Na závěr už jsme jen neromanticky rozhodili na zem spacák🡕 y a každý s tou svou po boku usnul.

Ráno jsme společně vše poklidili, zabalili a přesně v osm, jak bylo domluveno, nás průvodce pustil z hradu ven. Po snídani v hotýlku nás čekal výstup na zdejší nejvyšší horu, kde nejen přespíme, ale hlavně tam je naplánován čarodějnický rej.