Portugalské ozvěny 4 erotické povídky

Zbytek naší dovolené se nesl v podobném duchu. Užívali jsme si radovánek ve třech jak na pokoji, tak u bazénu, a nakonec i na hotelové pláži. Během pobytu jsme zjistili, že personál hotelu je k podobným činnostem velice tolerantní a nejen to, rádi se k nim sami připojují. Postupně někteří hosté začali docházet i do jídelny nazí, a nakonec se z toho stala norma, a to tak, že i většina personálu přijala nudismus za svůj a například na servírky nebo pokojské byl při jejich práci opravdu hezký pohled.

Jak se blížil konec dovolené, stále více jsme si uvědomovali, že bude muset náš trojúhelník nějak vyřešit. Nakonec padlo v celku logické rozhodnutí. Irena stejně bydlí u nás, takže navenek jsme manželský pár, který u sebe nechává v podnájmu bydlet kamarádku. A co se bude dít za zdmi našeho domu, to může být každému jedno. Měl jsem jen trochu strach, aby po návratu do běžného života nezačala Magda na Irču žárlit, ale tyhle obavy se časem ukázaly naprosto zbytečné. Dřív jsem těmhle vztahům moc nevěřil a nedokázal jsem si představit, jak můžou v reálu fungovat, ale život mi ukázal, že za určitých vhodných podmínek a při setkání vhodných partnerů to není žádný problém. Dokonce mě holky téměř šokovaly, když z nich vypadlo, že by se vůbec nezlobily čas od času k nám třem do postýlky přibrat ještě někoho dalšího. Ne na stálo, ale jen pro zpestření. Vzhledem k tomu, že i můj pubertální sen byla účast na nějakých pěkných orgiích, asi bych se něčemu podobnému nebránil. Ale to bylo všechno jen ve slovní rovině. Třeba ale do budoucna...
Po návratu domů jsme žili navenek stejný život, jako před dovolenou, ale doma bylo všechno jinak. Začali jsme například po domě chodit všichni nazí, protože jsme zjistili, že je nám bez šatů velice dobře a pohodlně. To sice občas přineslo mírné komplikace, když třeba zazvonil pošťák nebo nečekaná návštěva, ale vyřešily to župany připravené v předsíni, do kterých šlo rychle vklouznout ještě před otevřením dveří. Ohlášené návštěvy jsme vítali samozřejmě oblečení. Uběhlo pár týdnů, když Magda přiběhla z města rozzářená jako sluníčko. "Tak to zafungovalo," vykřikovala nadšeně.
"Počkej, co zafungovalo?" tvářil jsem se zmateně. "No přece to moře, jsem těhotná!" "Fakt? No to je paráda!" nedokázal jsem zkrotit své nadšení. "Slyšíš to, Irčo? Budeme mít miminko," halekal jsem na naši kamarádku. Ta zůstala trochu zaraženě stát a pak se hlasitě rozesmála. To jsme zas zaraženě zírali já s Magdou. "Co ti na tom přijde tak k smíchu?" zeptala se trochu podrážděně Magda. "Počkejte chvilku," řekla Irena a odešla do předsíně. Vrátila se s kabelkou, ze které vytáhla obálku a podávala nám ji. Magda nechápavě nahlédla do obálky a pak se začala smát ještě hlasitěji než před tím Irča. Během záchvatu smíchu mi obálku podala. Nahlédl jsem dovnitř a vytáhl složený list s nápisem "PRŮKAZ PRO TĚHOTNÉ". Nejdřív ve mně hrklo, ale pak jsem i já propuknul v divoký smích.

"Jak dlouho to víš, Iri?" zeptala se Magda, když jsme se do sytosti vysmáli. "Tři dny a celou dobu jsem přemýšlela, jak vám to říct. Je jistý, že to bude Pavlovo, protože s nikým jiným jsem už několik měsíců nespala, a já se strašně bála, jak to přijmete, když to vytoužené miminko jste si k tomu moři jeli původně udělat spolu a já se k tomu jen přifařila. No a teď bych místo tebe, Magdi, měla mít dítě s Pavlem já. Ale jak je vidět, Pavel je fakt třída, dokázal nás zbouchnout obě." "No jo," ozval se ve mně najednou starý pragmatik, "ale jak to vysvětlíme třeba tvým rodičům, že jsi těhotná společně s Magdou. Myslíš, že nebudou mít nějaké podezření?" To už ale do toho zasáhla moje drahá žena: "Myslím, že v tom hledáš zbytečné komplikace. My jsme si pořídili děťátko u moře, tak jak jsme chtěli a Irča se prostě vyspala s někým místním nebo s jiným turistou. Známost na jednu noc, nic o něm neví, nezná příjmení, maximálně jméno, třeba Alex, co já vím, a už ho nikdy neviděla. Miminko je následek. Myslím, že Irčini rodiče nebudou po ničem pátrat a budou šťastní, že mají vnouče. A věřím, že se rádi budou i finančně podílet na jeho rozmazlování, i když zrovna tohle určitě nebude potřeba. No a Pavel bude dvojitej fotr a je to," zakončila svůj monolog Magda. Zírali jsme na ni s Irenou oba dva, ale za okamžik nám došlo, že má vlastě pravdu, že by to nemusel být vůbec žádný problém. Následovaly dlouhé rozhovory o tom, jak všechno zařídit ohledně bydlení, informování rodičů a tak dál. Nejdřív jsme se dohodli, že Irče vyčleníme dva pokoje, jeden pro ni, druhý jako dětský, ale nakonec jsme uznali, že alespoň zpočátku bude lepší, aby obě děti měly společný pokoj a až později jim zřídíme samostatné. Ten Irenčin pokoj bude alespoň pokud budou děti malé, jen kamufláž pro rodiče a případné návštěvy, jinak budeme sdílet jako už teď společnou ložnici všichni tři, když už jsme do ní pořídili to nádherné obrovské letiště, na kterém by se pohodlně vyspalo nejmíň pět lidí. A po všem tom plánování jsme nakonec na tom letišti skončili a tu velkou novinu oslavili krásným milováním, tentokrát o poznání něžnějším než obvykle. Přece jen, k dětem je potřeba se chovat něžně, no ne?

Hned druhý den Irena oznámila rodičům, že je těhotná. Podala jim to tak, jak jsme se dohodli, to znamená, že otec bude neznámý cizinec. K mému překvapení tu informaci přijali naprosto v klidu, ale Irča mi vysvětlila, že její rodiče jsou velice tolerantní a vstřícní a hlavní pro ně je, že se dočkají vytouženého vnoučete. Svým rodičům jsem radostnou novinu oznámil tentýž den a zpráva se setkala s téměř ovacemi. Maminka se mi přiznala, že už moc nedoufala, že se nám zadaří a hned následující den skočili do auta a přijeli se na nás podívat. Když přijeli, Irena byla zrovna u svých rodičů a my jsme se rozhodli, že zatím druhou těhotnou v domě nepřiznáme. Tatínek vytáhl hned mezi dveřmi z tašky lahev🡕 domácí pálenky a poměrně slušně jsme se ten den upravili. Maminka zatím probírala s Magdou nadcházející trable, které souvisí s těhotenstvím a příchodem miminka a moc si nás nevšímaly. Zmoženi radostí a alkohol🡕 em jsme nakonec usnuli v obýváku na křeslech a starostlivé manželky nás jen přikryly deka🡕 mi a nechaly spát. Ráno jsme byli sice trošku rozlámaní, ale díky kvalitnímu alkoholu🡕 nám špatně nebylo a tatínek byl brzy ve formě a měl tendence pokračovat. Tyhle nápady maminka rázně utnula, dotlačila ho do auta, za volant si sedla raději sama a po nezbytném loučení odfrčeli zpátky k domovu. Odpoledne dorazila Irča od svých rodičů s tím, že by rádi přišli na návštěvu, aby viděli, kde bude jejich dcera a vnouče bydlet. Domluvili jsme se, že můžou klidně přijít hned druhý den. Vzhledem k tomu, že bydleli poměrně nedaleko, nemuseli jsme řešit jejich přespání a upozornil jsem Irenu, ať její tatínek nenosí žádný alkohol🡕 , že mi ten týden jedna opička stačila. Zasmála se a slíbila, že to vyřídí.
Následující den jsme přivítali Irčiny rodiče. První, co mě zarazilo, byla její maminka. Vypadal spíš jako její o málo starší sestra a ani náhodou bych nehádala, že je mezi nimi víc jak dvacet let věkového rozdílu. Tmavé vlasy nakrátko sestříhané, štíhlá postava, Prsa asi stejné velikosti jako Irena, jen zadeček se mi zdál o malinko větší. Jinak téměř kopie své dcery. Asi jsem se na ni díval trochu déle, než bylo slušné a probral mě až šťouchanec do zad od mé manželky. Až pak jsem si prohlédl i Irčina tatínka. Byl starší než jeho žena, ale velice zachovalý, prošedivělý plnovous i krátce střižené vlasy, vysoká, šlachovitá postava a výrazně modré, pronikavé oči. Podali jsme si ruce a maminku jsem dece🡕 ntně políbil na tvář. "Dobrý den, já jsem Pavel a moji manželku Magdu asi znáte," představil jsem se. Slova se ujala Irenina maminka: "Magdu známe, ale spíš jako malou holku, když chodila s naší Irenkou do školy. Já jsem Jana a tohle je můj manžel Tomáš," představila sebe i manžela. "Koukám, že bydlení máte hezké a doufám, že vám tu ta naše holka nebude na obtíž." "To v žádném případě, paní Jano," začal jsem ihned oponovat, "my budeme rádi, že tu někdo bude s Magdou, když já nebudu doma." "Prosím, bez té paní," zaprotestovala Jana, "pokud nemáte nic proti, mohli bychom si tykat, co vy na to?"

Rádi jsme souhlasili a přesunuli jsme se z předsíně do obýváku. Když jsme se usadili, Magda s Irenou připravily kávu🡕 a nějaké menší pohoštění a pak už jsme si jen povídali a plánovali budoucnost Irenky a jejího budoucího dítěte. Tomáš se moc nezapojoval do hovoru, zato Jana měla spoustu otázek, a nakonec přišlo i na Magdino těhotenství. "Irenka se nám svěřila, že i Magdička je v očekávání, je to tak?" zeptala se Jana. "A jestli jsem to správně pochopila, podařilo se vám to na stejné dovolené, jako Irence." "Ano, to je pravda," trochu váhavě přisvědčila Magda. "Asi to mořské klima mělo blahodárný vliv," dodala se smíchem. Jana se chvíli dívala střídavě na mě, Magdu a Irenu, a nakonec pomalu povídá: "Mládeži, já z toho mám takový pocit, že ten tajemný cizinec, který přivedl naši Irenku do jiného stavu vůbec neexistuje. Že ten pachatel sedí tady s námi v téhle místnosti. Tak co pletu se?" Podívali jsme se s Magdou a Irenou po sobě, ta sklopila zrak a tiše špitla: "Nepleteš, mami, je to tak, jak říkáš." To rychlé přiznání mi skoro vyrazilo dech, ale když jsem se pak podíval na Irčiny rodiče, jak se po sobě dívají a začínají se usmívat, spadl mi kámen ze srdce. Čekal jsem nějakou moralizující reakci, ale oni to přijali naprosto v pohodě. Irena říkala, že její rodiče jsou vstřícní a tolerantní, ale tohle jsem opravdu nečekal.

"Tak když jsme si teď vyjasnili situaci," chopil se nečekaně řeči Tomáš, "asi by bylo dobré probrat některé technické věci." Bylo vidět, že představuje spíš tu pragmatickou část rodiny. "Na bydlení jste, myslí, dohodnutí. Kdybyste potřebovali nějaké stavební úpravy v domě nebo okolí, klidně dejte vědět, mám malou stavební firmičku a specializujeme se právě na přestavby a úpravy bytů a domů. Samozřejmě budeme fungovat i jako dědeček a babička pro obě děti, kdybyste potřebovali pohlídat a podobně. Domluvíme se ale, že pro okolí bude otec Irenčina dítěte neznámý cizinec, tak jak jste se to snažili namluvit nám," dodal s úsměvem. "Já jen doufám," převzala slovo opět Jana, "že vaše soužití takhle třech bude fungovat po všech stránkách. Něco jsem už o podobných vztazích četla slyšela, ale sama si to tak úplně nedokážu představit... To budete spolu všichni tři i spávat?" zeptala se opatrně. Místo odpovědi Irča vstala, vzala maminku za ruku a odvedla ji ke dveřím do naší ložnice. Jana nakoukla dovnitř a skoro vykřikla: "Tomáši, pojď sem, to musíš vidět!" Tomáš se naklonil přes obě dámy do dveří a jen obdivně hvízdnu: "Tak myslím, že tahle postel jako odpověď stačí, že, Jani?" "To tedy ano, víc už se ptát nebudu... teda skoro. Napadlo mě, jestli se v tak obrovské posteli sami tři nebojíte?" "No mami, co to tady naznačuješ," durdila se Irena. "Nic, nic, jen mě napadlo, že by se tam vyspalo i víc lidí," dodala Jana a mrkla na Tomáše. "My třeba máme doma obyčejné letiště a taky se nás tam občas vejde víc," zakončila nevinným hlasem. Nám třem málem spadla brada a nevěřícně jsme se dívali na Irenčiny rodiče. "To mi chceš říct, mami," vysoukala ze sebe Irča, "že doma pořádáte nějaké orgie nebo snad swingerspárty?"

"No, orgie zrovna ne, ale občas se setkáváme s jedním párem, se kterým si rozumíme i v posteli. Alespoň víš, po kom jsi," razantně zakončila Jana. "A to si i měníte partnery?" byla zvědavá Irena. "Samozřejmě, že ano, dokonce si občas užívám i já s ní a taťka s ním," odpověděla Jana.
"Teda rodičové, tohle bych do vás opravdu neřekla," vydechla Irča. "Zvlášť u taťky bych nečekala, že má zájem i o muže. Ale nakonec proč ne, když se můžou mě s mamkou líbit ženy..." "Ale," usmála se Jana, "takže ty taky? No jo, stejná krev se holt nezapře." Od té chvíle se náš hovor prakticky stále točil kolem sexu a všech jeho variací a já byl jen rád, že jsme u toho nepopíjeli alkohol🡕 , jinak by ten večer dopadl bůhví jak. Nakonec jsme se Janou a Tomášem rozloučili, jenom ten polibek s Janou na rozloučenou už nebyl jen symbolicky na tvář. Přisála se na mě a jazykem mi zarejdila v puse až jsem se skoro lekl. Tomáš, který před chvilkou podobně políbil moji ženu se jen usmál a mrkl na mě. Pak jsem si všiml, že Jana podobně políbila i Magdu, a dokonce svoji dceru, která něco podobného také nečekala a zůstala překvapená jako já, ale nakonec se mi nezdálo, že by jí to až tak vadilo. Když se za návštěvou zavřeli dveře, chvíli jsme po sobě všichni tři koukali a pak jako na povel jsme zamířili do ložnice. Už cestou jsme se zbavili veškerého oblečení a pod dojmem předchozích hovorů a zjištění jsme valnou část noci prošukali jako nadržení králíci. Usnuli jsme až dlouho po půlnoci, unavení sexem s propletenými údy, ale naprosto spokojení.