Příběhy s Lenkou 4 erotické povídky

Když jsme vystoupili z taxíku, bylo už půl jedné v noci. I když začínat v tuto pokročilou dobu pít je dost zvláštní, věděl jsem, že večírek, tedy seminář, jak jsme si tato setkání přátel vodáků pojmenovali, ještě zdaleka nekončí. Tyto semináře totiž zpravidla končívají v časných ranních hodinách a někteří vytrvalci mnohdy vydrželi až do oběda. Majitel restaurace je čestným členem našeho vodáckého spolku a rád se seminářů účastní i osobně. Ostatně, utrží z nás vždy i nemalý peníz. Na těchto seminářích není nikterak omezeno přivést si sebou své přátele, naopak, je to vítáno, protože to může oživit náladu a rozptýlit určitou fádnost. Ovšem, příchod úplně nového člověka není tak obvyklý, a tak jsem byl opravdu zvědav na reakci přítomných na příchod tak výjimečné ženy, jakou Lenka bezesporu je. Na druhou stranu jsem se ale obával i výjimečných reakcí, zvláště když v tuto dobu už mnozí mohou mít dost upito. Ale na nějaké rozhodování už nebyl vůbec čas, museli jsme vstoupit. Dveře salónku jsem první otevřel já a také jsem jako první vstoupil. Za normálních okolností bych nebudil až takovou pozornost, dostal bych nanejvýš vynadáno a musel bych zaplatit pokutu za pozdní příchod, ale stalo se něco, co nikdo z nich, zvláště už v tuto pozdní dobu neočekával. Objevila se nádherná žena. Sotva jsem Lence uvolnil prostor a pustil před sebe, celý salonek zmlknul. Slyšet byla pouze jemná hudba v pozadí a všichni, i ti největší opilci i řídce přítomné ženy mlčky zírali na Lenku jako na zjevení. A bylo se na co dívat. Vlnité, kaštanově hnědé vlasy, které ve vnitřním osvětlení salonku odrážely rezavý lesk, obličej jako obrázek, pevná prsa, která vůbec nepotřebují podprsenku, štíhlý pas a lákavě zaoblené boky, pod nimiž k zemi směřovaly dlouhé, tvarované nohy, které určitě při přitisknutí k sobě ukazovaly všechna lákavá okénka.

Ani deko navíc, ani deko v nedostatku, ideální míry, určitě hodnotil každý. Ale Lenka nohy přitisknuté k sobě neměla, stála tam uprostřed, mírně rozkročena, v červených, přiléhavých minišatech, které v osvětlení salónku byly ještě lesklejší a ještě více zdůrazňovaly její vnady. Přitom tam stála naprosto přirozeně a sebejistě a nabízela se plně hltajícím očím, snad i mírně pohupovala boky v rytmu hudby, jako kdyby vyzývala odvážné k tanci. Zelené oči jí jasně zářily a vyzývaly - Tak tady mě máte, tak na co čekáte nebo se mě snad bojíte? Instinktivně jsem od ní poodstoupil, abych nezacláněl žádným pohledům a i sám jsem znovu a znovu hltal její krásu. Teprve teď, ve společnosti, jsem si ji plně uvědomoval. Vždyť, to já jsem ji sem přivedl. A byl jsem na to jaksepatří pyšný. Tehdy jsem si vůbec nepřipouštěl všemožná rizika spojená se známostí s ní a s tím, že jsem ji do své společnosti uvedl. Jako první se vzpamatoval Ivan, dávný kamarád a spolužák ještě z fakulty - Proboha, kdo to je? Tím spustil lavinu dotazů a snah k okamžitému seznámení se. I ti nejunavenější se hrnuli k Lence a vnucovali svá jména, žadonili o seznamovací polibek a nabízeli svá místa. A Lenka jim zase nabízela svá ústa a na všechny strany rozdávala svádivé úsměvy. V tom lomozu úplně zanikla moje slova, že Lenka je medička, která se narodila v našem městě, a která se v naší firmě seznamuje s přístrojovou technikou, s kterou jako lékařka bude pracovat. Nikdo tomu nevěnoval pozornost. A já sám? Stál jsem tam úplně v zapomnění. Mohlo mě jedině utěšovat, že v zapomnění je i moje pokuta. Po chvíli jsem si sedl na uvolněné místo. Dal jsem si pořádný biftek, protože jsem měl hlad jako vlk. Všechno dění se stále točilo kolem Lenky. Začalo se dokonce i tancovat, třebaže na seminářích to nebylo běžné. Možná, že z toho měly radost i zbývající dvě ženy, protože i ony se tím dostaly k tanci. Nebylo možné, aby dobrých patnáct chlapů tancovalo jenom s Lenkou. Čas plynul a atmosféra houstla.

Po každém tanci si chtěl každý připít s Lenkou na tykání a nabízel jí zrovna, co kdo pil. Všiml jsem si ale, že v tomto je Lenka velice obezřetná. Nenechala se nikým zviklat a zůstávala u svého šampaňského. Já jsem však, osamocen, začal pít co se dalo a rychle jsem doháněl deficit několikahodinové absence. Lenka tancovala ostošest dál a zatím odolávala nepřiměřeným osaháváním. Při jednom pomalém tanci ji však jeden z drzých, opilých, mladých vodáků popadl za zadeček a tvrdě ji k sobě přimáčkl. Zřetelně bylo slyšet její heknutí. Šaty se jí přitom vykasaly a všichni mohli vidět, jak vypadá Lenka i pod sukní. Zírali na její prdelku a rozkrok, který pouze okrajově zakrývaly její černé krajkové kalhotky, či spíše kalhotečky. Měl jsem již upito, ale ještě se ve mně všechno vzbouřilo. To je přece moje zboží, to patří mně a ne nějakému mladému spratkovi. Dokonce jsem si všiml, že ho i Lenka osahává v rozkroku. Chtěl jsem tvrdě zasáhnout, ale zastavil mě ukrutný mužský výkřik. Lenka zmáčkla. Nemusela ani mít zkoušku z anatomie, aby věděla, kde zmáčknout, a už z taxíku jsem věděl, jakou má sílu. Mladík se zhroutil do židle🡕 a svíjel se bolestí. Rozhodně mu nebylo ouvej. Lenka ho pohladila po tváři se slovy - Ještě musíš dorůst, chlapečku. Všechny ta scéna trochu zmrazila, i když to možná schvalovali. Ale všichni jsme si tehdy asi uvědomili, že i nejkrásnější a nejroztomilejší ženská dovede být pěkná potvora. Tak jako tak si Lenka získala respekt a od té chvíle si k ní nikdo nic hodně důvěrnějšího nedovolil. Pustil jsem se opět do pití. Měl jsem na Lenku docela zlost. I poté stále s někým tancovala a já tam seděl sám a sám. Po chvíli ke mně přisedla jedna z žen a chtěla navázat konverzaci.

Za normálních okolností by mě to potěšilo, protože žena byla pěkná třicátnice, vnadná blondýnka, ale tehdy mi to vadilo. Chtěl jsem Lenku, chtěl jsem všem ukázat, že je moje, a třebaže jsem na ní měl zlost nebo právě proto, jsem toužil po tom pořádně a krutě jí pomilovat. Možná i za toho kluka, kterému ublížila. S těmito smíšenými pocity jsem vnímal hovor té ženy. Ani pořádně nevím, co jsem jí povídal já sám. Jenom si pamatuji, že se jmenovala Irena, a že je sekretářkou Vladimíra, mého také přítomného kamaráda. Určitě na něho měla také zlost, protože si jí příliš nevšímal. Ale Vladimír měl starosti sám se sebou. Byl hodně opilý a vypadalo to, že každou chvíli za stolem usne. Irena mě po chvíli přemluvila, abych šel tancovat. Třebaže jsem byl již hodně napitý, nechtěl jsem být nezdvořilý, a tak jsem šel. Při tanci se na mě Irena přímo lepila. Měl jsem v tom horku svlečené sako, a tak jsem, pouze přes košili🡕 , zřetelně cítil hroty jejích velkých prsou. Má je větší, než moje žena i Lenka i přítelkyně Magda. Třebaže jsou již trochu pokleslé, stále ještě jsou dost pevné, přemítal jsem. Nedalo se přehlédnout, že Lenka už netancuje. Podíval jsem se k baru a tam ji spatřil v družném hovoru s Ivanem a ještě jedním kamarádem. Štvalo mě to a chtěl jsem nějak upoutat její pozornost. Pevně jsem přimáčkl Irenu k sobě. Vzdychla a roztáhla trochu nohy. Cítil jsem na svém stehně její teplý rozkrok.Chytil jsem ji pravou rukou za zadek a ještě více k sobě přimáčkl. Přes jemnou látku letních šatů jsem cítil, jak se chvěje vzrušením. Větší zadek, než by měl být ideál, ale macatější ženy, pokud nejsou tlusté, mi nikdy nevadily.

Ba naopak, vždycky jsem si říkal, lepší pět kilo nad, než pět kilo pod. Ovšem, pokud těch pět kilo nad je na těch ženských proporcích. A to Irena splňuje. Prsa a zadek. Hodnotil jsem, spíše podvědomě, Ireniny proporce. Nevím, co mě to napadlo, ale sklouzl jsem rukou až téměř k jejímu rozkroku, prsty nahmatal lem jejích kalhotek a zatahal za něj. Irena opět vzdychla. Tentokrát už nahlas. Dělám vlastně to samé, co před nějakou chvílí ten kluk Lence, pomyslel jsem, stáhl ruku zpět a uvolnil sevření. Ale Irena mě, na rozdíl od Lenky, za varlata nezmáčkla. Dohrála písnička a šli jsme si sednout. Irena nechtěla, ale já jsem šel. Chtělo se mně také už dost dlouho na záchod. Když jsem se vyčural, umyl ruce a vyšel, čekala mě na chodbičce Irena. Prudce na mě vyrazila a okamžitě mě začala osahávat. Byla silně vzrušena a kvílivým hlasem prosila - Prosím tě, udělej mi to. Já jsem tak nadržená, prosím tě, ošukej mě, prosím tě... Žadonila a rozepínala poklopec mých kalhot. Snažil jsem se jí vysvětlit, že nemůžu, a že jsem tady s Lenkou. Vždyť na tě kašle, baví se s jinejma, copak seš blbej? Byla neoblomná a já musel konstatovat, že má trochu pravdu. Znovu jsem dostal na Lenku zlost a asi jsem se jí chtěl pomstít, a tak jsem začal podléhat žadonění Ireny. Nechal jsem se zatlačit na dámské WC. Restaurace U soudku je slušný podnik, a tak i na dámském WC bylo čisto a voňavo. Irena se dostala už k mému penisu, začala ho třít a přitom mě zuřivě líbala. Opět jsem byl vzrušen. Všechny ty události a prožité emoce celého dne ve mně dělaly pěkný zmatek. Dostal jsem opět zlost na Lenku, na Irenu, na celý svět. Chytil jsem Irenu za ramena a odstrčil ji od sebe. Chtěl jsem ukázat celému světu zač je toho loket. Otočil jsem Irenu zády k sobě, zatlačil ji na toaletu a zamkl za sebou dveře.

Irena se okamžitě podřídila. Shýbla hlavu a trup k záchodové míse a vystrčila na mě zadek. Jedním pohybem jsem ji stáhl šaty🡕 až k hlavě. Vyvalila se jí veliká prsa s velkými, růžovými dvorci a drobnými bradavkami. Je opravdu přirozená blondýnka, blesklo mi hlavou. Druhým pohybem jsem roztrhl červená tanga, v kterých obzvláště vynikaly půlky jejího velkého zadku. Světlo světa vzápětí spatřila její vyholená pička. Byla pěkně baculatá. Palcem jsem zarejdil do vagíny a ostatními prsty promasíroval poštěváčka a pysky. Byla dokonale mokrá a vzdychala a vzlykala vzrušením. Rozepnuté kalhoty🡕 mi klesly k zemi a slipy jsem stáhl do půli stehen. Hned potom jsem do ní vrazil svého tvrdého, trčícího ptáka. Zakvílela jako siréna🡕 . To muselo být slyšet snad až ven. Vteřinku jsem zůstal bez hnutí. Ireně se třásl její bílý zadek jako osika. Vzápětí jsme oba začali divoce přirážet, jen to mlaskalo. Irena se snažila otáčet pohled ke mně, ale moc jí to v té frekvenci nešlo. Musela chudák dýchat záchodovou mísu. Podařilo se nám přikrýt mísu za chodu, pouze jsme snížili na chviličku frekvenci přirážení. Irena se oběma rukama držela záchodové mísy a prsa jí teď pleskala o poklop. Ani nevím jak dlouho jsme takto šukali. Irena se třásla, vzlykala a křičela, že už má dost. Určitě prožila mnoho orgasmů, ale já jsem se nemohl stále a stále udělat. Irena prosila, abych přestal, že už nemůže, a že mně ho radši vykouří, ale já jsem nepřestával a řval, že to chtěla, tak ať drží hubu. Myslel jsem, že použiji i anál, ale raději jsem to, naštěstí, zavrhl. Pak Irena sebrala poslední zbytky sil a opět divoce přirážela a kroutila přitom všelijak zadkem. To už přitom jen ochraptěle vřískala. Pak jsem se konečně udělal. Moje tělo se našponovalo a můj pyj stříkal do Irenina vnitřku celou dávku.

Naposledy vykřikla a pak, ještě při spojení začala plakat. Vytáhl jsem již zvadlý úd, vyšel mlčky z toalety a umyl si ruce a obličej. Irena se vypotácela a opláchla také a v rámci možností se upravila. Byla očividně zmožena. Jediné, co jsme si řekli bylo, že si zavoláme. Oba jsme ale věděli, že k tomu nikdy nedojde. V salónku už zůstali jen ti nejvěrnější. Vladimír spal za stolem a Ivan stále seděl u baru. Přisedl jsem k němu. Barman mi automaticky nalil tennessee s ledem. Podíval jsem se na hodinky🡕 . Čtvrt na pět pryč. Hrůza. Kde je Lenka? Věděl jsem, co přijde za odpověď. Šla domů. Asi už ten křik ze záchodu nemohla poslouchat. Prý ti odpoledne zavolá, naštvaně mi odpovídal Ivan a dodal - A pokutu ti promíjím. Za Lenku. Taky už ho obalamutila, pomyslel jsem si. Nechtěl jsem se hádat a tak jsem raději mlčel. Byl jsem dokonale střízlivý. Zaplatil jsem příspěvek i s pokutou do fondu Seminář, vypil naráz whisky a vyšel ven. Bylo už dost světlo. Šel jsem pěšky domů