Následující den mě probudila babička až krátce před polednem "Halooo, ospalče, vstávej! Oběd je na stole. Přeci neprospíš celý den!". Otevřel jsem oči a mžouravě se rozhlédl po sluncem osvětleném pokoji. "To je už poledne?", zeptal jsem se udiveně a pomalu se soukal z pod prohřáté peřiny. A byla to pravda. Byl jsem tak unavený z včerejší záchranné akce🡕 na neutralizaci, že jsem prospal celý den.
"Kolik si dáš buchtiček?", zeptala se babička. "Buchtiček? Jakých buchtiček?" nakřenil jsem udiveně pusu na babču, protože jsem ani zbla netušil, o čem mluví. "No buchtiček se šodó přeci!". A jo, buchtičky se šodó... oběd. Zas jsem zapomněl, že na dnešek je moje oblíbený jídlo. Sedl jsem si k talíři a babička mi nandala 6 velkých buchtiček, které pak zalila vanilkovým krémem, kterému se tak vtipně říká... ŠODÓ. Proč? Není to divný? Haha... Hned mě ale napadlo, že ta konzistence, a tak, je něčemu podobná. V hlavě mi hned naskočila scéna, jak klečím nahatý mezi stehny medvědáře a z jeho pindíka stříká sperma, které vypadalo hodně podobně, jen tedy hodně bělejší. Jaké by to asi bylo, buchtičky se spermatem? Hmmm... nevím. Ale asi jsem koukal až příliš dlouho do prázdna, protože mi babča dala pohlavek a hýkla na mě, abych nezevloval a jedl. Úplně jsem se zastyděl na co to myslím. Co se to se mnou děje? A rychle jsem začal myslet na jiné věci.
Naštěstí mě děda po obědě zaměstnal nošením dřeva od špalku, kde vytrvale sekal, do kůlny. Pečlivě jsem ho skládal do komínků, aby hezky proschlo a na zimu mohlo hezky hořet, a tak pěkně praskat v kamnech. No jo, ale už se blížil čas jet do fabriky na odpolední směnu. Ještě zbýval týden a pak výplata... a nový počítač! Weeee!
Skočil jsem ještě do vany, usušit, učesat a pak už do garáže pro kolo a do práce. Bylo zas moc pěkně. Sluníčko svítilo, usměvavý lidi se vraceli z práce a vlastně nebyl důvod se mračit. Jen já se cítil trošku nesvůj. Cestou mě i napadlo se vrátit domů a do továrny pak zavolat, že mě třeba dneska bolí hlava, ale na druhou stranu jsem ty penízky potřeboval a třeba na to, co medvědář řekl, už zapomněl.
Po půl hodině jsem se doploužil do šatny. Převlékl si pracovní kombinézu, kterou mi dnes babča čerstvě vyprala. Voněla jako želatinový medvídci... ach jo, taky mohla vybrat něco normálního. Na dílně bylo vše jako kdykoliv jindy. Lidi ještě pracovali, ale už se pomalu balili k odchodu domů. Snažil jsem se spíš schovávat, abych nebyl moc na očích a pozoroval jsem, jestli mě náhodou medvědář nezmerčí. Naštěstí nic... Bylo tu zatím "bezmedvědářovo".
Po necelé hodině zela díla prázdnotou a byl by slyšet snad i padající špendlík. Tedy až na lehký bručivý zvuk ventilátorů vysoko u stropu – bylo fakt vedro. Čas pomalu plynul. Práce mi šla hezky od ruky a v půlce směny jsem už měl hotovo. To byl totiž plán "A". Chtěl jsem se co nejdřív zašít někam do tmavého kouta a přečkat do konce směny. Proč? Přeci aby mě medvědář nenašel!
Zhasnul jsem světla, aby to vypadalo že v dílně nikdo není, a potichu se chtěl vykrást zadními dveřmi ven. Jakmile jsem je ale otevřel, byl tam on. Medvědář...
"Ale, ale! Kampak to jdeš?" řekl zvídavě a porozhlédl se po potemnělé dílně, která opravdu vypadala, jako kdybych se neměl v plánu vracet. "No, já... já...", koktal jsem překvapeně a klopil zrak..."já, já jsem už dneska všechno udělal, tak jdu ven". Pomalu jsem se šinul přitisknutý zády ke zdi, abych ho obešel. Zastavila mě jeho ruka, kterou se opřel tak, že mi jí zatarasil cestu. Sklonil se blíž ke mně a tiše zašeptal: "Ne, ne, ne... ještě nemáš hotovo. Ještě jsi neudělal mě!". No a tohle byl asi plán "B". Natáhl se po klice dveří, které jsem měl za sebou a stiskl jí. Dveře vrzly a já se ohlédl do tmavé místnosti připomínající další zapomenutý příruční sklad. Ucítil jsem, jak mi medvědář položil ruce na ramena a tlačí mě dozadu do té místnosti. Dveře zacvakli a bylo ticho. Ne takové jako v dílně s ventilátory u stropu, ale opravdu ticho. "Svlíkni se a dej mi tu kombinézu", zaznělo klidným, ale rázným tónem v hlase.
Rozbušilo se mi srdce. Věděl jsem, že prvních pár okamžiků je to divný a vždycky se stydím, ale pak po chvilce to už není tak zlý, a nakonec je to docela fajn. Ale říkejte to mladému klukovi, který na takové věci není zvyklý. Obnažovat se před nadrženým chlapem jsem měl dělat dnes teprve potřetí. I jako předtím jsem celý zrudnul studem a začal se svlékat. Zabzučel zip kombinézy🡕 a pak jsem jí ze sebe ostýchavě svlékl a podal medvědářovi. Ta rázem letěla kamsi do kouta a já dostal pokyn si kleknout. Bylo to trapné... zase nahatý. Všiml jsem si vlevo malého zašpiněného okénka. Naštěstí bylo tak špinavé, že i kdyby jím dovnitř někdo koukal, nic by neviděl. Srdce mi i tak pořád bušilo a cítil jsem se nesvůj. Medvědářova ruka mi projela ve vlasech a otočila mi hlavu zpět k němu. Měl už rozepnutý poklopec a z chlupatého klína mu trčel už ztopořený penis. Sklonil ke mně zrak a s klidem řekl skoro až s filozofickou vážností: "Víš, přirozená věc pro chlapa jako jsem já je třeba sedět za volantem velkýho náklaďáku, nebo s pořádnou sekyrou kácet v lese stromy. Ale pro prcinku jako jsi, pro tu je nejpřirozenější klečet nahej před pořádným chlapem jako jsem já a hezky mu ho kouřit."
Nevěděl jsem, co na to říct. Sklonil jsem se blíž jeho rozkroku a vzal si penis do pusy. Medvědář se pousmál a dodal: "No vidíš, už víš, kde je tvoje místo!". Zase jsem zrudl studem, ale nedalo se nic dělat. Pomalu jsem mu přejížděl rty po penisu jako už dvakrát předtím, ale už jsem tak trochu věděl, jak to dělat. Po chvilce jsem se už i přestal stydět a snažil jsem se, aby byl medvědář co nejvíc spokojený. "No vidíš, je to tak v pořádku, viď?", ozval se shůry rozkročmo stojící medvědář. Jen jsem kývnul hlavou. "To proto, že pták do tvojí pusinky patří, ale patří i do prdelky". S úlekem jsem vykulil oči a zastavil hlavu kmitající po zduřelém penisu tak, že byl v puse zhruba v půlce. Medvědář se pro mě sehnul a zvednul mě tak překvapivě, že mi vyklouzl mlasknutím z pusy ven. Následně mě položil do kouta místnosti na hromadu hadrových kotoučů, kterých bylo v téhle fabrice kupodivu všude dostatek. "No, víte pane, já.... já se na to koukal na internetu a jsem na to oproti vám asi moc drobnej...", koktal jsem roztržitě s obavami v hlase, zatím co se medvědář svlékl donaha, z kapsy vytáhl lubrikační gel, kterým si důkladně potřel penis a pozvolna a sebejistě kráčel blíž. Klekl si přede mě na hromadu kotoučů a pevně mě uchopil za kotníky, které jsem choulil přitažené k tělu. "S tím si nedělej starosti prcinko. Příroda ví, že kluky jako ty budou šukat velký chlapi"... a zvolna, ale silou za ně zatáhl a přisunul si mě k sobě tak, že klečel nad mýma nataženýma nohama a opíral se velkýma, chlupatýma rukama vedle mých ramenou. Sklonil se ke mně a zašeptal mi tiše do ucha: "Budeš kňourat blahem". Nohy mi přitáhl k tělu tak, že jsem měl kolena přitisknutá těsně na hrudníku, čehož důsledkem bylo to, že se mi vyšpulil zadeček přímo proti jeho klínu. Srdce se mi rozbušilo a zas jsem začal cosi koktat. Medvědář nic neřekl. Místo toho si hodil mé nohy na ramena a nalehl na mě. Polilo mě horko. Rukama jsem začal gestikulovat a vysvětlovat, že to nepůjde, ale místo odpovědi mě přitiskl ruce nad hlavu a druhou rukou nasměroval penis na správné místo. Došlo mi, že moje argumenty nemají valný efekt a že si prostě chce zašukat a já k tomu mám posloužit.
Ucítil jsem, jak mi přitiskl žalud na dírku zadečku a lehce zatlačil. Chvilku se nic nedělo, ale najednou se začal nořit dovnitř. Nejdřív pomalu, jen několik milimetrů, ale mezitím, co mě pusinkoval se najednou žalud do zadečku schoval a penis pokračoval dál. Nevěděl jsem, že je docela hezký se nechat takhle pusinkovat. Připadal jsem si jako plyšová hračka, s kterou se někdo mazlí. Ale ve skutečnosti to mělo odvést pozornost od toho, že jsem měl v sobě už skoro polovinu medvědářova penisu. "Jsi takovej sametovej" pošeptal mi pochvalně do ucha. Ucítil jsem tlak pod pupíkem a to znamenalo, že je ve mně už hodně hluboko. A opravdu. Přitiskl jemně, ale s důrazem své boky na můj vyšpulený zadeček a to znamenalo, že je ve mně už dočista celý. Čekal jsem, že to bude nepříjemný anebo že to bude hodně bolet, ale nic z toho se nedělo. Jen jsem se cítil tak trošku rozněžněně od těch pusinek a ten penis v zadečku k tomu asi prostě patří.
Medvědář ho ze mě po chvilce začal vytahovat. Jak s ním vyjížděl ven, rozlil se mi po těle mravenčivý pocit, z kterého jsem byl nesvůj. Když byl ze mě skoro venku, mravenčení ustalo. Penis se ale začal vracet a mravenčení se vrátilo také. Mědvědářovo boky se zvolna rozvlnily a tím i jeho penis v mém drobném zadečku. Koukal jsem vystrašeně na to, co se děje a začal se stydět. Ano, bylo to tak. Šuká mě dospělej chlap a já mu dělám holku. Penis hladce klouzal mým zadečkem, který mu vyšpuleně držel vstříc. V zadečku se mi děli nové věci. Z hrdla se mi vydral slastný vzdech a pak další pak zas a zas. Díval jsem se nad sebe na medvědáře, který si se mnou užívá a na ramenou se mu třepou moje bosé nožky. "Opravdu se to děje mě?", blesklo mi hlavou. Vzpomněl jsem si na velkou nerezovou desku opřenou hned vedle sebe u zdi a podíval se na ní. Vše tam bylo jako v zrcadle. Čekal jsem, že mě to vyděsí, ale místo toho mě to vzrušilo. Spatřil jsem pohled na nás z boku v plné akci🡕 . Velký penis mizící v mém drobném těle a medvědářovo houpající se šourek. Po těle mi projela vlna slastného pocitu, který jsem ještě nikdy nepoznal. Napadlo mě, že je to nastupující orgasmus, ale hrozně jsem se bál, že by to tak opravdu bylo. To přeci nejde! Kdyby mě takhle Medvědář uspokojil, tak by měl ve všem pravdu! Cítil jsem, jak se mi zadeček kolem jeho penisu začíná stahovat v drobných stazích a s nimi přichází další a další silnější vlny rozkoše. Nemohl jsem si už pomoc a oddalovat nevyhnutelné.
Místností se rozeznělo přerývavé klučičí vzdychání a já se začal pod nahatým medvědářem schvět v orgasmu. Bylo moc pěkný, ale i trapný zároveň. Vyšpuloval jsem zadeček ještě víc vstříc jeho penisu a chtěl jsem ještě. "To je ono čubičko, hezky si to užij" zaznělo mi do ouška. Víc se na mě natiskl a začal mohutně přirážet. Snad po pěti dalších přírazech mi začal hekat do ucha a mě bylo jasné, že už je taky v nejlepším. Po pár dalších křečovitých přírazech a hlasitém projevu se do mě udělal jako do holky. Chvilku byl klid a nic se nedělo. Jen tam na mě tak ležel s nohami stále na ramenou a tiše oddychoval. "Tak co, budeš moje čubička?" zeptal se pak medvědář a pohladil mě po vlasech. "Ano, budu", odpověděl jsem celý červený studem a díval se, jak pak ze mě vyndává už povadlý penis a ze zadečku mi vytéká bělavé sperma.
Potřeboval jsem skoro ¾ hodiny na to, abych nabral dost sil a mohl se postavit na nohy. Mezi tím mi sperma naschlo na stehna, ale to nevadilo. Než jsem šel domů, dal jsem si sprchu a pro jistotu na mě medvědář dohlížel, protože to na mě byl napoprvé docela odvážní zážitek. Kus před vrátnicí se ode mě oddělil, aby nás spolu nikdo neviděl a pak nezbývalo než nasednout na kolo a hurá domů. Když už doma všechna světla zhasla a babča s dědou šli spát, ležel jsem v posteli na břiše a myslel na sperma, které do mě medvědář nastříkal. Bylo uvnitř v bříšku a co dál? Nejspíš se vstřebá... nezmění mě to? Najednou pípnula zpráva na WhatsApp. Byl to medvědář. "Od dneška si ho nesmíš honit rukou! Do batůžku jsem ti dal robertka, smíš se udělat jen s ním do prdelky. Rozumíš!?" Vyskočil jsem z postele a přesvědčil se, jestli říká pravdu. A opravdu, byl tam! Rychle jsem ho strčil pod peřinu a vzal si do ruky zpátky mobil. "Ano, rozumím..." odpověděl jsem. "Tak si ho tam zasuň a pošli mi fotku"... odpověděl. Bylo to docela vzrušující, tak jsem to udělal. Vklouznul do mě docela hezky a když tam byl celý, vyfotil jsem si zadeček i s ním a poslal. Medvědář byl spokojený a nakázal mi, abych s ním v sobě spal až do rána. Oblékl jsem si tedy raději pyžamo, kdyby mě babča ráno nečekaně sundala peřinu, a nechal ho v sobě, jak si přál. Usnul jsem vrzy i s telefonem v ruce.
Ne ale na dlouho. V noci mě probudilo divné svrbění v zadečku. Odkryl jsem peřinu, stáhl si pyžamové kalhoty🡕 , abych viděl na svoje půlky a zjistil jsem, že robertek má režim vibrací a že se mi náhodou při vrtění v posteli spustil. Co víc, měl ještě další 4 stupně a každý další byl o kus příjemnější. Nebudu to natahovat. O pár minut později jsem tiše pokňourával slastí s robertkem hluboko v zadečku a myslel na pořádnýho chlapa, který mi to dělá. Nakonec jsem poslal fotku medvědářovi, jak mám popotažené pyžamové kalhoty🡕 , kde je vidět můj zadeček z něhož vykukuje konec robertka a troška vystříknutého sperma z mého malého pindíka. Dostal jsem veeeeeelkou pochvalu dokonce i virtuální pusu. Už teď bylo nadevše jasné, že se v budoucnu hodně věcí změní... ale teď už honem na kutě.
Komentáře
nádherné. ako ti závidím.