Synova náruživá snoubenka erotické povídky

Pavel přivřel loktem dveře lednice, odložil špinavou lžíci do dřezu a zamířil z kuchyně do potemnělé chodby s plnou pusou francouzských brambor, které zůstaly na horní polici v malém skleněném pekáčku od oběda. Bylo krátce před devátou večerní a v televizi běžel jejich oblíbený seriál, který s manželkou Leonou sledovali pravidelně každou neděli z pohodlí manželské postele. Když míjel koupelnu, všiml si světla pod pootevřenými dveřmi a zvědavě nakoukl dovnitř. V příštím okamžiku spatřil mladou ženu oděnou pouze ve sporém nočním úboru a lehce se zachvěl. Stála v předklonu u umyvadla, jednou rukou si přidržovala vlasy, aby si je nenamočila, v druhé svírala zubní kartáček a hltavě lokala vodu z kohoutku. Pavel přejel pohledem její nahá stehna, která se ztrácela pod sukýnkou tmavé noční košilky dosahující jí těsně pod zadek a mimoděk ho napadlo, jestli má pod ní kalhotky nebo je naostro a ztěžka polkl. Vzápětí se narovnala, všimla si ho v zrcadle a otočila k němu hlavu. Vypitou vodu důkladně promnula v plných ústech, až se jí tváře napínaly jako balóny, pak ji rychle vyplivla do umyvadla a utáhla kohoutek. "Hned ti to tu uvolním," špitla, otočila se zpět k umyvadlu, kartáček vložila do barevného kelímku v rohu a spěšně si prohrábla prameny dlouhých hustých vlasů. Do vzduchu se uvolnila nevtíravá vůně šampónu a Pavel ji dlouze nasál nosem. Nakonec si přejela jazykem po zubech, vycenila je na sebe do zrcadla, a pak se konečně otočila a udělala k němu dva kroky. Její poprsí se svůdně zhouplo ve výstřihu noční košilky s dece🡕 ntní obloučkovou lemovkou, konečky prstů se letmo dotkla Pavlovy paže a protáhla se dveřmi na chodbu. "Dobrou noc!" usmála se na něj přes rameno a spolkla ji tma na chodbě. Pavel na sebe chvíli mlčky civěl do zrcadla, pak se lehce usmál a zavrtěl hlavou. Sklonil se nad umyvadlem, napustil si do dlaní studenou vodu, namočil si obličej a krátce si promnul zátylek. Měl by jít, seriál už určitě začal a Leona se ho bude zbytečně vyptávat, kde se zdržel. Vůně vlasů mladé ženy tu s ním ještě stále byla, jako by ani nikam neodešla. Jmenovala se Žaneta a už příští týden se měla stát jeho snachou.

Dvaapadesátiletý Pavel pracoval jako likvidátor pojistných událostí a mezi kolegy v kanceláři platil za svědomitého a spolehlivého pracanta, který všechny svěřené úkoly vždycky dotáhl do zdárného konce. Do kanceláře přicházel s úsměvem na rtech a zrovna tak ji opouštěl, což vzhledem k povaze jeho práce nebylo vždy snadné, ale všichni ho znali jako kliďase, kterého jen tak něco nevyvedlo z míry, ostatně to i jeho manželka Leona a jejich dvě děti. Nikdy nezvýšil hlas, pokud to nebylo nezbytně nutné a věci řešil s příslovečným klidem Angličana. Pavel byl vysoký, měl atletickou postavu se širokými rameny, laskavé zelené oči, vysoké čelo a nakrátko ostříhané tmavé vlasy, které sice už dávno ustoupily šedinám, ale to ho netrápilo ani v nejmenším. Miloval plavání a každou neděli si chodil zahrát kopanou s mančaftem složeným ze současných i bývalých kolegů. Pavla vlastně trápilo máloco, patřil k těm několika procentům šťastně ženatých mužů a teplo rodinného krbu pro něj bylo vším. Jejich dcera už s nimi delší dobu nebydlela a za necelý měsíc měla termín porodu, syn se ženil příští sobotu, s manželkou měli do budoucna obývat spodní patro jejich dvougeneračního domku a chlapi v práci se mu potají skládali na dědkovské papuče.

Pavel vklouzl za dveře ložnice, znělka seriálu akorát začínala. "No, kde jsi?" houkla na něj Leona, "teď jsi neviděl úvodní scénu a zase se mě budeš na všechno vyptávat!" Seděla s nataženýma nohama na lůžku a zády se opírala o kované čelo, na klíně měla položenou svou oblíbenou misku se zdobeným okrajem plnou oříšků. Pavel si lehl vedle ní, položil jí ruku na odhalené stehno a palcem nadzvedl lem jejích saténových kalhotek. "Počkej," okřikla ho a nedůtklivě se ošila, "teď ne!" A tak si založil ruku pod hlavu a upřel oči na televizní obrazovku, děj však skoro nevnímal. Stále měl před očima scénu z koupelny a Žanetina nahá stehna. Když děj seriálu přerušila reklama, Leona se rychle zvedla, klekla si na kolena, svlékla si bílé tílko s úzkými ramínky, a poté i kalhotky a natáhla se k Pavlovi. Její mírně pokleslé prsy se jí ladně zhouply pod tělem, když mu stáhla trenýrky z boků a upřela oči na jeho tlustý klacek, který jí překotně nabýval před očima. Co se jí týkalo, šlo to Pavlovi jako na povel a spokojeně se uculila, když mu v příštím okamžiku trčel ke stropu ložnice. "Ale než skončí reklama, jo?" špitla, olízla si dlaň, promnula mu v ní čuráka, vyhoupla se na něj a rychle si ho zavedla mezi stehna. Zakroužila na něm pánví a začala rychle přirážet. Pavel sevřel její půlky v dlaních, Leona byla o necelých pět let mladší a postavu měla štíhlou jako proutek, ještě aby ne, široko daleko platila za nekorunovanou královnu diet. Tlumeně vzdychala a dávala si záležet, ale po chvíli ztichla jako když utne a plácla Pavla po předloktí. "Co je s tebou?" houkla na něj nevrle," soustřeď se přece!" Pavel upřel oči do rozkroku, kde se válel jeho změklý klacek a s provinilým výrazem pokrčil rameny. "Promiň, Leonko, máme toho teď v práci hodně." A jemně ji položil vedle sebe na lůžko. Jeho manželka na něj chvíli nevěřícně civěla, a pak se začala spěšně oblékat. "Zítra jdeme s Michalem pro ten oblek, už ho má ušitý!" zasyčela na něj podrážděně. "Už zítra?" otočil k ní Pavel hlavu. "Jo, zítra," přitakala, "říkala jsem ti to už nejmíň třikrát!" A vztekle si stáhla tílko k pasu. "Mám toho teď prostě moc, přes léto je vždycky frmol, lidi jezdí na dovolenou," zvedl k ní oči od televizní obrazovky, "copak je to pro tebe novinka?" Leona neodpověděla, nasoukala se do kalhotek, položila si misku s oříšky do klína a natáhla paži ke sklenici bílého vína na nočním stolku vedle lůžka. Reklama naštěstí vzápětí skončila a Pavel si v duchu oddechl. Pořád se nedokázal zbavit předešlého obrazu z koupelny.

Druhý den se Pavel vrátil z práce domů dřív, opravdu toho měli přes léto víc, ale přestože bylo pondělí a týden teprve začal, měl nezvykle volno. Ulice města připomínaly tou dobou výheň sklářské pece, ale dopravní špička ještě naštěstí nezačala a s úlevou si doma svlékl sako, uvolnil si kravatu a knoflíček u krku. Na kuchyňskou linku položil klíče od auta a telefon a napustil si do sklenice vodu z kohoutku ve dřezu. Na displeji telefonu svítila ikona obálky, klikl na ni, psala Leona, že vyzvedne Michala v práci a společně se zastaví pro jeho svatební oblek. Vzápětí za sebou uslyšel kroky, do kuchyně ladně vplula mladá tmavovláska a s úsměvem ho pozdravila. "Ty už jsi doma?" Pavel si přidržel sklenici u úst a mlčky jí pozoroval. Přešla k lednici, vytáhla z ní krabici s pomerančovým džusem a postavila ji na kuchyňskou linku. Pak zvedla paže k sektorové skříňce a podala si čistou sklenici. "Doufám, že jsi mi včera neviděl až do kuchyně," uchechtla se a způli jí naplnila, "neměla jsem kalhotky!" Pak se hltavě napila a Pavel mimoděk sklouzl pohledem do jejího klína, kde byly do tenké látky legín věrně obtištěny oblé bochánky její kundy. Všimla si toho a rozpustile se rozchichotala. "No fakt, nekecám!" A přitom na něj spiklenecky zamrkala, jako by mu právě svěřila nějaké tajemství, "nemám je ani teď!" "Psala Leona, že vyřídí s Michalem ten oblek," převedl Pavel obratně řeč jinam a Žaneta ledabyle pokrčila rameny. "Nabídla jsem se, že s ním půjdu, ale Leona si trvala na svém." "Ona to nemyslí zle," usmál se na ni, "to víš, žení jediného syna!" Mladá tmavovláska odložila sklenici na kuchyňskou linku a založila si ruce na prsou. "Tyjo," protáhla významně, "v sobotu už budu vdaná paní, zaslíbená do konce života pouze jednomu muži!" A vzápětí rozpřáhla své útlé paže do stran. "Vždyť to je šílený!" "Není to tak zlé, však uvidíš!" Pavel se na ni usmál a znovu po ní přejel očima od hlavy k patě.

Bylo jí necelých osmadvacet, měla vysokou postavu, dokonale krásnou tvář s jemnými dívčími rysy a střapatou, hustou hřívu v jemném odstínu lískového ořechu sahající jí až k prsům. Obrovské, plné rty a podmanivé tmavě hnědé oči orámované hustými kartáči řas a tenkými linkami obočí. Na sobě měla jen tmavě modré tílko se špagetovými ramínky a světlé legíny pod kolena, spodní prádlo evidentně neřešila, ale v odpoledním horku, které panovalo za okny, se ani nebylo čemu divit. "A už to na tebe někdy nějaké ženské zkoušely?" změřila si ho zkoumavým pohledem a Pavel rychle přikývl. "No, jéje, a kolik!" Mávl ledabyle rukou. "Hlavně nepozorné řidičky, které potřebovaly, aby pojistné plnění dopadlo v jejich prospěch!" "A ty jsi nikdy nepodlehl?" "Nikdy," zavrtěl Pavel rezolutně hlavou. "Ani kdybych tou řidičkou byla já?" Špitla, pomalu si provlékla ruce uzounkými ramínky tílka a přidržela si ho na těle, aby se jí nesvezlo k pasu. Pak se k němu otočila zády, svlékla si ho přes hlavu a ladně si stáhla legíny ke kotníkům. Přitom na něj vystrčila svůj kyprý zadek s dokonale souměrnými půlkami a Pavel na něj užasle vytřeštil oči. Ve spodních partiích byla malinko objemnější a na stehnech si všiml mírných náznaků začínající celulitidy. Pohledem rychle sklouzl do svého rozkroku a uvědomil si, že Žanetina nahota na něj fungovala úplně stejně jako ta Leonina. Klacek mu začal pomalu nabývat a mladá tmavovláska k němu zvolna přešla. Na nahém hrudníku se jí mezitím pohupovaly bochánky velkých prsů s malými, světle hnědými dvorci a přirozeně vzrušenými bradavkami. Její odstín kůže byl mléčně čokoládový, své opálení tento rok viditelně nezanedbala. "Tak co bude?" špitla a naklonila se k němu. Pavel znovu ucítil vůni jejích vlasů a ztěžka polkl, skoro tři dekády v manželství ho zbavily jakékoliv rezistence vůči takto rafinovanému a přímočarému chování. Navíc, nemohl si pomoct, nahá Žaneta vypadala v jeho očích naprosto úchvatně a její plné čtyřky ho definitivně přemohly. Nechal ji, aby mu uvolnila poklopec a stáhla kalhoty🡕 i s trenýrkami ke kolenům, podřepla před ním a stehna chlípně odtáhla do stran. Jeho čurák se mezitím dral překotně vzhůru, a jakmile dosáhl úrovně Žanetiných úst, hladově ho vtáhla dovnitř a tlumeně zasténala.

Sála ho jemně a s citem a neustále k němu cukala očima, Pavel svíral v sevřené pěsti její vlasy a slabě hekal, její pusa si v tu chvíli žila svým vlastním životem. Měl úctyhodný klacek, ona si ho však bez uzardění pouštěla hluboko do hrdla. "Jestli budeš stříkat, tak můžeš," uculila se na něj, "nevadí mi to, všechno to spolykám a ráda, uvidíš!" Pavel ji ale nevnímal, v příští vteřině ji zvedl z podlahy, odkopl kalhoty🡕 stranou a rychle se zbavil košile. Popadl ji do náručí, až hlasitě zavýskla a položil jí zády na pohovku v obývacím pokoji. Žaneta si sevřela prsa v dlaních a roztáhla nohy. V klíně, pokrytém strništěm tmavých chloupků, které naznačovaly, kam sahá při optimální délce ochlupení jejího Venušina pahorku, se vyjímala masitá kunda s velkými pysky namačkanými mezi oblými narůžovělými bochánky. Pavel je pomalu rozevřel prsty a zasunul mezi ně jazyk. Ucítil slanou chuť Žanetiny šťávy a ona pronikavě zasténala a zvedla k němu hlavu. Lačně jí lízal a pomáhal si prsty, které jí po chvíli zasunul do uzounké řiti a pohodlně v ní zmizely po celé délce. Žaneta přes něj rychle přehodila nohy, klekla si na všechny čtyři a vystrčila na něj svou uzrálou broskev. Pavel nahradil prsty v jejím řitním otvoru klackem a překvapivě se nesetkal s žádným větším odporem. Zuřivě do ní přirážel a svíral ji v pase, mladá tmavovláska supěla přes pevně stisknuté čelisti a přitom si prsty přejížděla přes klitoris. "Opovaž se udělat dovnitř!" ječela hystericky, "chci to všechno spolykat, rozumíš?" Pavel už se držel jen silou vůle a vzápětí jí nacpal klacek do rozšklebené kundy, dokonale elastické horko ho ochotně přijalo a vtáhlo s hlasitým mlasknutím do sebe, až se mu nohy nekontrolovatelně roztřásly. "Už, Žanetko," vyrážel ze sebe, "už budu..stříkat!" Rychle se z ní vytrhl, mladá tmavovláska se k němu rychle sklonila a podržela si vlasy za hlavou. "Už?" sýpala, "tak dělej, dej mi to všechno!" A v příštím okamžiku byla umlčena hustým cákancem semene, který ztěžka dopadl do jejích doširoka rozevřených úst. Ochotně držela a s úsměvem kývala k Pavlovi hlavou, aby si na závěr setřela prstíkem potřísněnou bradu a celou dávku labužnicky spolkla. "Máma mě učila, abych po sobě nenechávala nepořádek," uculila se na Pavla a vzápětí mu poslušně olízala škubající se klacek do sucha.

Pavel si otřel zpocené čelo a posadil se na sedadlo pohovky, hlavu spustil mezi ramena a dlouze vydechl. "Jaká jsem byla?" Žaneta se na něj usmála a pohladila ho bříšky prstů u nohou po zádech. "Bude ze mě dobrá manželka, co myslíš?" Pavel k ní otočil hlavu a zvolna přikývl. "S tebou to chlap vyhraje, neboj," procedil mezi zuby a protáhl si ztuhlý krk. Příští sobotu vedl Michala k oltáři a počkal s ním než tam dorazila Žaneta se svým otcem. Potutelně se na něj uculila, ale rychle škubl očima jinam, nechtěl zkrátka nic riskovat a cítil se provinile. Od pondělí se v noci pořádně nevyspal, svědomí ho sžíralo s tak mučivou silou, že měl chuť tlouct hlavou o stěnu. Když došlo na gratulace, snažil se Žanetu co nejrychleji odbýt, ale zadržela ho u sebe. Jemně mu přitlačila koleno do rozkroku, což pod bohatě vrstvenou sukní jejích šatů nebylo patrné a zašeptala mu do ucha: "Zapomeň na to, že budeš dělat, že mě neznáš," a tlumeně se rozchichotala. "Nebo brzy rozšíříš statistiku rozvedených, ty dokonalej svatoušku!" Pavel na ni upřel nervózní pohled a sotva znatelně přikývl. "Brzo se ti ozvu," šle🡕 hla po něm ještě pohledem a teprve pak ho od sebe propustila. Pavel upřel oči na Leonu, která se k Žanetě přitočila, objala ji a přitom ji s pláčem sdělovala, že by si lepší snachu snad ani nemohla přát. Spolkl knedlík ve svém krku, přesunul se k ženichovi a otcovsky ho poplácal po zádech. "Vítám tě mezi ženáčema!" zahlaholil, "teď už máš s ostatníma ženskýma utrum!"