Z pamětí senilního kaňoura erotické povídky

Název povídky svádí k domněnce, že půjde o pohádku o chudé vesnické dívce, nebo povídání o jedné z Amazonek, které jak známo neměly dvě kozy, nýbrž jednu. Někde ale senilní kaňour začít musí, a tak je tomu tedy u dívky na jejíž jméno si pamatuji a pokračuje dívkou, jejíž jméno neznám, ale vzpomínám si, že se dívala jako zmíněné domácí zvíře a moc mi ho tím připomínala. Mohl bych začít ještě dříve, příběhy z útlého dětství, kdy jsme si hrávali na maminku a na tatínka, kdy jsme si v houštinách ukazovali svá holátka a nesměle a nebo naopak s bujarou samozřejmostí je osahávali, hnětli a jinak trýznili, ale to všichni znáte. Je to sice roztomilé, nicméně pro staré kance a jejich družky nezajímavé. Proto začnu na pionýrském táboře, když jsem byl hoch již ne úplně nesmělý. Bylo to někde na severu Čech, na kraji vesnice u lesa. Správní budova tábora měla tělocvičnu, kde se také pořádal karneval na rozloučenou. Všechny holky se připravovaly ne tancovačku a my kluci jsme se na to dívali svrchu a mužně kouřili cigarety, ovšem jen když nás vedoucí neviděli. V tom jsme pokračovali, i když byl ples již zahájen, ale přesto jsme občas zabrousili do tělocvičny, kde se několik šprtů z našich řad snažilo uspokojit hordu slečen. Některé docela stály za taneček, protože už byly správně vyvinuté. Tak se stalo, že jedna z nich pro mě přišla, když jsem se nacházel poblíž placu a byla vyhlášena dámská volenka. Pokukovali jsme po sobě už před tím a teď najednou stála přede mnou. Jmenovala se Maruška. Měla dlouhé, husté, vlnité hnědé vlasy až pod ramena. Ještě hezčí než vlasy však byl celkový dojem, protože byla urostlá, a to v pravém slova smyslu.

Ne tlustá ani hubená. Na štíhlých nohou, které významnou částí své délky koukaly z modré plizované sukně🡕 , měla spartakiádní tenisky a v růžovém tričku bylo tušit podprsenku (tehdy ještě pyšná výbava mladých slečen), hezky naplněnou, nikoli zanedbatelnými prsíčky (samozřejmě i tehdy jsme jim říkali kozy). "Smím prosit, " řekla suverénně. Nechtěl jsem s pravdou ven a tak jsem odvětil - "Mě tancování nebaví, " ale měl jsem strach, aby jí to neodradilo, protože v její blízkosti jsem se tetelil čímsi netušeným. "To nic není, jen pojď, " prohlédla mě s roztomilou nenuceností. Začali hrát polku, a tak jsem jí se špatně zakrývanou nemotorností, uchopil do náruče a začali jsme škobrtat po sále. Velice brzy se přizpůsobila mým antikrokům a já začal zjišťovat, jak je to tancování jednoduchá věc. Kroutili jsme to snad hodinu a pořád se nemohli nabažit. Bylo mi jasné, že i jí je moje blízkost příjemná a dávala to najevo nejrůznějšími rafinovanostmi. Občas jakoby (i když kdo ví?) zaškobrtla a tehdy se mě pevněji chytila a jakoby náhodou dotkla tvrdým prsem. Jindy chtěla, abych jí vzal oběma rukama okolo pasu a sama mě držela kolem krku ale jenom proto, abychom se za chvíli uchopili normálně a oba jsme znovu cítili svoje ruce na těle. Vždycky jsem jí trochu přimáčkl a začal se postupně osmělovat. Přejížděl jsem jí rukama po zádech, abych jí jako lépe uchopil a začalo mě to vzrušovat čím dál tím víc. Potily se mi ruce, ale zároveň jsem jimi vnímal, že i jí vlhne tričko. Přemýšlel jsem, jak to udělat, abychom se octli někde sami, ale přitom jsem z toho měl obavy, protože jsem si všiml jaké má v podpaží husté, nazrzlé chloupky a to vždycky, když si upravovala kadeř vlasů spadlou do čela.

Já jsem ještě zádně pořádné chlupy neměl a hrozně mě to v tu chvíli deprimovalo. Vyřešila to sama. "Uff, tady je horko, " řekla a ofoukla si obličej. "Já snad padnu". Na důkaz toho se ke mě na okamžik přimáčkla, že jsem náležitě ucítil oba její tuhé prsy na své hrudi. "Co kdyby jsme se šli projít?" zeptala se. "No mohli bysme si zakouřit, " přitakal jsem světácky. "Pro mě máš taky?" navázala. "Ty kouříš?" "Trochu." Šla napřed a rovnou ven z budovy. Kráčel jsem za ní a zálibně hleděl na její plnou prdelku, která se nejasně rýsovala pod záhyby sukně🡕 . Když jsem se díval na její provlhlé tričko na zádech, napadlo mě z ničeho nic, jestli má také promočené kalhotky a jaké vůbec má. Zastavila se kousek od vchodu u lavičky a já do ní v zamyšleně vrazil. "Promiň, " omluvil jsem se a zůstal stát. Neuhnula a přitom se otočila. Stála tak těsně přede mnou, že jsme se bezmála dotýkali. "Dáš mi tu cigaretu?" zeptala se a podívala se na mně. Do očí jsem jí moc neviděl, protože byla tma, ale tušil jsem, že se usmívají. "Hned, " odpověděl jsem a sjel rukou ke kapse a přitom se nechtěně zavadil o její pružně ňadro, které se ani nezachvělo. "Promiň, " řekl jsem opět přiblble a začal být nervózní, protože neuhnula a jen se tiše zasmála - "To nic, sedneme si?" zeptala se, když jsem jí připálil vyklepanou Partyzánku. "Jo, " odpověděl jsem oduševněle a počkal až se posadí. Když jsem si sedl vedle ní, položila mi, jako v únavě, hlavu na rameno a povzdychla si - "To byl tanec, já jsem vyřízená". Potáhl jsem šluka a osmělil jsem se dát jí ruku kolem ramen. Neodtáhla se (dneska jsem si jist, že na to čekala), a tak jsme chvíli potichu kouřili. Cítil jsem, že je na mě, abych něco udělal. Nadechl jsem se, otočil se k ní a vlepil jí někam za ucho polibek. Ani teč se neodtáhla, naopak ke mně otočila obličej a já víc tušil než vnímal, že se na mě dívá.

Pak se začal její obličej přibližovat a já mu šel vstříc. Setkali jsme se nemotorně v půli cesty a naše rty se střetly trochu nakřivo. Měl jsem je stisknuté, ale její ústa byla vlhká a otevřená. Tak jsem je také trochu pootevřel a hned jsem ucítil, jak mi do nich vklouzlo něco hebkého. Začala se mě zmocňovat zimnice. Dlouhé vteřiny jsem vnímal vlhkost té rozkošně pusinky. Najednou jsem uviděl jak Maruška zahodila cigaretu a pak mě odhodlaně objala a přitiskla se ke mě spojujíc svoje ruce na mém krku. Cítil jsem najednou silně, jak její prsa pracují v rytmu zrychleného dechu. Stále jsem jí držel jednou rukou kolem krku a v druhé cigaretu. Upustil jsem ji a zatímco ona jazýčkem šmejdila v mojí puse, začal jsem chvějící se pravačkou hledat její prso. Kývala při líbání hlavičkou ze strany na stranu a trochu ztuhla teprve v okamžiku, když jsem konečně její ňadro našel a lehce stiskl. Lekl jsem se, že se vyvine, ale kdepak! Ona se jen natočila, abych jí mohl lépe uchopit a začala mě líbat ještě vzrušeněji. Hladil jsem tu pružnou hruštičku přes tričko a trochu rozmrzele jsem cítil tuhou látku podprsenky. Neodvážil jsem se však zatím jít dál, a tak jsem jí jen opřel lépe o opěradlo, prs hladil a mačkal čím dál tím víc. Začala prudčeji dýchat až mě naráz přestala líbat a vyčerpaně položila hlavu na rameno. Ještě úžeji se ke mě přivinula a pak přimáčkla na okamžik svojí ruku na mou. Stiskl jsem jí tedy ještě víc a v tom jsem se uslyšel jak hrozně funím. Takhle podobně jsme pokračovali a mě se stále neodbytněji (zase z ničeho nic) vnucovala myšlenka zda má kalhotky nebo trenýrky a zda je má propocené. Vyhledal jsem znovu její rty, abych měl připravenou cestu. Ochotně mi je podala a já jí pevněji přidržel a pomalu jsem sklouzl rukou z jejího ňadra k okraji sukně🡕 .

Ze všeho nejdřív jsem si s údivem uvědomil, jak má studené koleno. Začal jsem ruku sunout pomalu výš po chladné, ale pružně kůži. Zdálo se, že to nevnímá, ale náhle ztuhla a dala nohy k sobě. Ruku si dala do klína a odtrhla se, ještě se chvějíc. Do té chvíle jsme nemluvili, až teď jsem se chtěl nechápavě zeptat proč, ale v tom jsme uslyšeli rázný mužský hlas - "Tak co tady děláte?" Ztuhnul jsem, protože to byl hlas jejího otce, který byl vedoucím tábora a na něhož jsme úplně zapomněli. Naštěstí jsme právě seděli způsobně a cigarety dávno dohořely. "My už jdem táto, bylo tam moc horko, " řekla Maruška a zvedla se. "Tak ať už jste tam, " řekl táta dobrácky. "Zrovna hrajem polku!" Ten večer jsme již netančili, ani jsme se spolu nedostali do samoty. Zdálo se mi, že Maruška o to již ani neusilovala. Další den tábor končil a já odjel rovnou k babičce na Moravu. Zůstal ve mě pocit něčeho nenaplněného, ale v těchto letech to člověk snadno překoná. Ale vždycky, když jsem si vzpomněl na večer a Maruškou, zašel jsem na záchod a tam jsem si nahonil pérko. Byl to vesnický, dřevěný hajzlík, ale já tam prožíval krásná pokračování. Maruška měla nohy od sebe, a když jsem sunul ruku nahoru, tak je ještě roztahovala. Neměla trenýrky ani kalhotky a já se mazlil s jejími chloupky a pak ji pokládal na lavičku vyhrnoval sukni🡕 , stahoval tričko a sundával podprsenku. Vzdávala se mi ochotně a já jsem plenil její obnaženě prsy i přístupný klín do vysílení... K babičce chodila sousedčina holka. Byla nohatá, vlasy jak pochcanou slámu a vypadala jako Koza. Nebyla ošklivá, ale já měl před sebou obraz krásné Marušky, a tak jsem o její kamarádství moc nestál. Kromě toho neměla příliš valnou pověst, i když byla snad ještě mladší než já.

Jednou jsem přišel domů jenom v trenýrkách a tričku, jak jsem se toulal venku a ona byla u nás, asi stejně oblečená. Pamatuji jak jsem se právě díval na její tričko, na němž se rýsovaly hroty jejích špičatých prsů, když babička vzala tašku, aby došla pro nákup. Při odchodu se smíchem řekla - "Dávej mi na něho pozor, musím jít i k řezníkovi". Pak odešla. Nevěděl jsem o čem mluvit a právě jsem rozvažoval co se vzniklou situací, když najednou stála přede mnou. Jako hypnotizován jsem viděl její obrovské kozí oči blízko mých. Hrozivě se ale dál přibližovaly stejně jako ona. Pak mi uchopila za ruce, které jsem měl spuštěné podél těla. Nezačala mě líbat, jak jsem čekal, ale stále na mě upřeně až hypnoticky hleděla a nakonec se ke mě lehce přitiskla. Její dech útočil na můj a aniž jsem chtěl, tak jsem cítil (bezradně), jak se mi zvedá. Ona to samozřejmě poznala. Z ničeho nic jsem ležel na zádech a měl trenýrky dole. Pamatuji si nejasně jen na houpající se malá podlouhlá ňadra podobná kravským rohům s růžovými vrcholky a rozšklebenou červenou pičku s řídkým hájkem chloupků. Potom vše proběhlo v neuvěřitelném chaosu a zamlžení. Rozhodně to nebyl povznášející pocit. Já, který jsem měl být dobyvatel, byl znásilňován. Tak ze mě udělala muže Koza.