Z pamětí senilního kaňoura 15 erotické povídky

Je to přezdívka, kterou nejraději slyšela. I když sama o sobě není moc originální, tak vyjadřuje cosi milého, co není úplné, ale přitom dobře použitelně a pro muže příjemější, než totéž bez zdrobněliny. Sdělení "není úplné" je samozřejmě nepřesné, jde o úplnost ve smyslu vývoje, neboť funkčnost zde je a mnohdy na základě vnitřního vztahu i podstatně přijatelnější. Pindulku jsem poznal podstatně dříve než jsme spolu začali chodit a než jsem jí tak začal říkat. Pracovala totiž na národním výboru, snad ještě krátce před tím, než jsem tam nastoupil sám. Považoval jsem jí tehdy za sympatické děvče, ale ne tolik přístupné jako jiné paničky, s kterými jsem obcoval. Potom jsme se náhodně setkali na nějaké dlouhodobé instruktáži na Moravě. Když jsme se sblížili, zjistil jsem, že má něco z kultivovanosti Pavlínky, malinko vášně Vášnivky, trochu masochismu Zdenky, hodně nápadů Toničky, něžnosti Jindřišky a mládí Marušky. Že tancuje líp než Číňanka, poroučí důsledněji než šéfová a podřizuje se přesněji Květoslavě. Prostě předcházející zážitky mě v ní splynuly, ale nejenom v představách, nýbrž i ve skutečnosti. Snad to bylo i věkem, snad shodou okolností, že mne tolik zaujala. Lhal bych kdybych tvrdil, že beze zbytku těch žen bylo mnohem více, ale jednou musím končit a přestat čtenáře unavovat. Hodí se mi k tomu právě tato žena, která byla zároveň dítětem a někdy i mužem, s kterou jsem i dlouho vydržel a tudíž hodně prožil v různých prostředích a situacích. Protože nechci své vyprávění končit nějakým oficiálním způsobem, uprostřed života, dovolil jsem si tento dlouhý úvod, abych jej nemusel dávat na konec, aby rozloučení nebylo nenadálé, ale vyplynulo přirozeně, aby předpokládalo pokračování... Ta instruktáž trvala asi čtrnáct dní a již prvý z nich, o přestávce, když jsme kouřili v široké sloupové chodbě společenského domu, jsem si všiml štíhle ženy s delšími vlnitými vlasy světlehnědě barvy, jak osamocená u jednoho ze sloupů náruživé potahuje dým cigarety. Měla na sobě jednoduchou, krátkou, šedou sukni🡕 , světlemodrý svetřík ukrývající evidentně drobná ňadra a na něm pletenou vestu na knoflíky. Štíhlé nohy, obuté do sandálů s nízkým podpatkem zdobily bílé podkolenky. Působila utěšeným dojmem a byla mě povědomá, nicméně jsem jí neměl kam zařadit. Sledoval jsem jí upřeně, až si mě všimla a znatelně zaostřila pozornost.

Bylo mě jasné, že se nemýlím a určitě mě taky někde viděla. Usmál jsem se a ona můj úsměv plaše opětovala. Vydal jsem se k ní. Udělala dva drobné krůčky vpřed. "Dobrý den, neviděli jsme se už někde?" S překvapením jsem uslyšel její odpověď - "Několikrát, na emenvé". V tu chvíli mě všechno došlo. "A kde ses tady vůbec vzala? Copak emenvé potřebuje tenhle kurs?" "Já už tam nedělám aspoň pět let." "A kde děláš?" "V ROSTOPsu." Pokračovali jsme ve vzájemném vyptávání. Dozvěděl jsem se, že národní výbor neplatil dobře, že manžel jí zahýbal, a tak se rozvedla, že děti nemá a tatínek umřel a podobně. Nakonec jsem se zeptal jestli můžu sedět s ní. Svolila s naprostou samozřejmostí a zdálo se mi, že s potěšením. Byla tady sama stejně jako já a kromě mě nikoho jiného neznala. Sledoval jsem jí, jak si dělá poctivě poznámky, drobným úhledným písmem. Ruce měla štíhlé s pevnými, pěstěnými nehty. Měla na nich nanesený růžový lak. Jinak se mi jevilo, že není vůbec nalíčená. Občas se na mě podívala a bylo v tom něco z pocitu sounáležitosti, ale žádná výzva. To, že jsem seděl vedle ní ve mě vyvolávalo příjemně uklidňující pocity, nicméně žádné vzrušení. Občas jsme se dotkli loktem nebo rukou, když jsem jí na něco upozorňoval v jejím zápise. To mi tehdy na okamžik vyvolávalo vzpomínku na dopoledne se Zrzkou na lesní brigádě. S úžasem jsem meditoval, jak nástroje zůstávají stejné, ale pocity nabývají trochu jinou podobu. Brnění, které se mě tehdy v lese zmocňovalo, zůstávalo kdesi ukryté, ale přesně jsem věděl, že je připraveno vyklouznout na povrch, nebo ještě lépe do správných míst. Bylo samozřejmé, že budeme spolu chodit i na jídlo. Všechno však neprobíhalo úplně stejně jako jindy. Ten první večer, když jsme odcházeli z jídelny jsme se rozloučili srdečně, ale nepozval jsem jí na skleničku, protože jsem vycítil, že bych věc uspěchal, ona sama se ostatně nechovala tak, jako by na to čekala. Druhý den jsme si šli zatančit do kavárny v přízemí a bylo to podobné. Tančila nádherně, nicméně soustřeďovala se pouze na tanec. Aniž jsme to vyslovili bylo jasné, že je nám spolu dobře a že to zatím stačí. Třetí den jsme opět tančili a občas jsem jí k sobě trochu přitiskl. Poddávala se tomu, ale tvářila se, že to patří k věci. Nemohla však pochybovat o tom, že jde o úmysl, protože měla drobná prsíčka, a když jsem je chtěl poznat na hrudi, musel jsem jí přitisknout opravdu úzce. Další den jsme po tanečku zašli ještě do vinárny. Dali jsme si oba becherovku. Pila pomaleji, a když já měl už třetí v sobě, tak jsem se zeptal - "Co myslíš, nemohli bychom si ten pobyt tady trochu zpříjemnit?" Upřela na mě světlé oči ve kterých se zrazilo porozumění, ale mlčela. "Líbíš se mě a už jsem takový, že to musím říci. Víš, že bydlím sám, a tak tě zvu k sobě.

Můžeme jen tak posedět, když se ti nebude do ničeho chtít, " naléhal jsem dál. Její tvář měla přemýšlivý výraz a pak se ke mě pomalu naklonila, aby se lehce na okamžik přitiskla - "Taky se mi líbíš a líbil ses mi už na emenvé", dodala po krátké pomlce. Usmál jsem se neznatelně a těžko mohu popsat svoje pocity. Už jsem jí viděl nahou na svém lůžku a přitom jsem se předem spokojoval s nezávazným rozhovorem a pouhou milou společností. Po pravdě jsem sám sebe nepoznával, asi jsem začínal být starý. "Tak půjdeme?" zeptal jsem se, abych se ubezpečil. Přikývla a tak jsem mávnul na vrchního - "Všechno dohromady a připočítejte k tomu lahvi🡕 čku Becherovky. Vezmeme si jí sebou." Sedla si na erární gauč, já zůstal na křesílku. Povídala všechno možné, o svém dětství, rodině ve které vyrůstala, o amatérském souboru, ve kterém hrála a bylo jí evidentně příjemně se vymluvit. Becherovku pila jen málo a roztržitě. Když jí došla řeč, přesunul jsem se k ní a bez otálení jí jemně políbil na ústa. Podívala se na mě zkoumavým pohledem a to mi zase připomnělo Jindřišku, když jsem jí poprvé políbil v kanceláři. Pak jsme se líbali dál. Něžně a požitkem vychutnávali setkání jazyků a vlhkost úst. Objal jsem jí oběma rukama, hladil útlá záda a vískal jí ve vlasech. Byl jsem vzrušený, ale přitom jsem měl pocit, že se mazlím se školačkou. Nevím, kde se ten pocit vzal, protože líbala nádherně. Snad to bylo tím, že se tomu soustředěně věnovala a já si zase vzpomněl na jiný zážitek z mladých let, na polibky mladé doktorky. Když jsem jí sáhnul na ňadra, odsunula mě rázně ruku. Když jsem později vedl její ruku na svůj ztopořený úd, nechala jí tam jen okamžik, ale zase sundala. Objala mě také, ale její ruce spočívaly na mých ramenou klidně. Původní pocit vyrovnanosti se měnil v podezření, že je sexuálně chladná a utvrdil jsem se v tom, když se mě zeptala - "Mohla bych tady dnes přespat, ale jen tak. Rozumíš mě?" Rozmrzelo mě to ale ne úplně, protože jsem si vzpomněl na to co jsem jí navrhoval dole ve vinárně. Tehdy jsem netušil čeho je schopná a že si mě vlastně testuje. Když jsem přisvědčil požádala mě, abych zhasnul a vysvlékla si sukni🡕 . Nechala si kalhotky a blůzku. Pod dekou🡕 se nechala hladit po celém těle, ale jen přes oděv. Vzdal jsem to a usnul. Bylo to ostatně lepší než spát sám. Když jsem se ráno probudil nikdo vedle mne neležel, snad to ani nebyla pravda, napadlo mě v první chvíli. Osprchoval jsem se a oblékl. Ke snídani přišla pozdě v džínech a bílé košili🡕 . Sedla si jako by se nic nestalo, ale chovala se jaksi ostražitě. Když jsme se pozdravili, tak jsem se zeptal - "Proč jsi mi utekla?" "Vzbudila jsem se ještě v noci a šla k nám na pokoj. Ta bába co s ní spím je hrozně zvědavá." Celý den se vyznačoval rozpačitým a nejistým ovzduším. Přesto se mi při večeři zeptala - "Můžu dneska přijít?" Souhlasil jsem, ale moc jsem si od toho nesliboval. "Tak já přijdu asi za půl hodiny." "Nepůjdeme si zatancovat? zeptal jsem se udiveně. "Jak chceš, já nemusím." Přišla po více než hodině.

Měla na sobě jinou, bílou košili🡕 z tenké látky a džíny z rána. Pokračovali jsme ve včerejším počínání, ale když jsem jí začal hladit malá ňadra už se nebránila. Jakmile jsem jí začal rozepínat košili🡕 , zašeptala - "Zhasni prosím tě". Pak se nechala svléknout. Oknem jsem pronikalo jen málo světla, a tak jsem z ní moc neviděl. Hladil jsem jí po celém těle. Kůži měla suchou, maso měkké a hebké. Ve chvíli, kdy jsem se nad ní přesunul roznožila. Ten pohyb stehen byl poslušný a odevzdaný. Klekl jsem si a dlaní hladil suché chmýří na rovné, jen málo vypouklé plošince pod stydkou kostí. Rozpletl jsem chloupky a uvolnil lístečky takřka nezvlhlých pysků. Dírka se pod mými prsty trochu otevřela a v okamžiku, kdy jsem nasadil žalud na vchod, uslyšel jsem tichý pláč. Vyvedlo mě to z míry. "Copak ti je, ty nechceš?" zeptal jsem se a začínal být otrávený. Zavrtěla hlavou a objala mě oběma rukama. Nerozuměl jsem tomu, ale jak jsem se k ní skláněl, vnikal jsem do zpola suché a tudíž těsné pochvy. Byla to zvláštní situace. Tiše plakala, slzy jí tekly, za chvíli jsem měl zmáčenou tvář, ale její zadeček od úplného zasunutí vykonával přímo vzorný, krouživý pohyb. Ležel jsem na hebkých prsíčkách, rukama držel útlá ramena, ona spojila ruce na mých zádech a vteřinu po vteřině se její klín uvolňoval. Nebylo to však ochabnutím svalů, nýbrž stoupající vlhkostí. To klasickém čítankově spojení, bez dalších rušivých doteků netrvalo dlouho. Zcela neočekávaně, hrozně záhy jsem ucítil křečovité stahy kolem svého údu, které ve vlnách vyvěraly z bezedné hloubky, Její nekontrolovaná rozkoš bez vnějších příznaků mě tak ovládla, že jsem v poslední chvíli udělal zpětný pohyb a nechal ho vycukat na jejím plochém bříšku. Ležela pode mnou tiše a pokorně. Sám jsem vychutnával nábožně okamžik štěstí a odevzdání. Snad po hodině jsem natáhl ruku k vypínači.

"Počkej chvíli, " ožila. Zarazil jsem se. Rychle se zvedla, natáhla si kalhotky a oblékla košili🡕 . "Už můžeš." Ve žlutavém světle noční lampičky měla ještě na řasách slzy, ale oči jí zářily štěstím. "Proč jsi plakala?" Zavrtěla hlavou a schovala jí na mém rameni. Chvíli tak setrvala a pak požádala - "Dej mi cigaretu prosím tě". Zapálil jsem dvě a jednu jí podal. Kouřila opřená o moje rameno. Oba jsme mlčeli. Cítil jsem, že něco tak povznášejícího se nestává každý den. Bylo jasné, že dokáže moc a přitom ve mě zůstávala nejistota z jejího chování. Nechtěl jsem se však na nic vyptávat a ani jsem to nikdy potom neudělal. Postupně mi stejně došlo z jejích občasných útržkovitých sdělení, že jsem byl pro ni vždycky jakýsi ideál, který nakonec došel naplnění. Byla nedůvěřivá a tak do poslední chvíle si nebyla jistá, zda představy se budou opravdu krýt se skutečností. Vážený čtenář jistě promine, že na tomto místě, v posledním příběhu udělám opět krátké odbočení. Chci jen upozornit na to, že každý vztah zůstane ve vzpomínkách nejvíce obtisknut svými počátky, prvním poznáním. Přitom další zážitky mohou být intenzivnější, ale už nejsou první a znamenají vlastně "jen" pokračování toho základního. Proto jsem i v tomto případě setrval na prvním milování trochu déle s ulpěním na mnoha detailech... Když jsme dokouřili již třetí cigaretu, došel jsem do skříně pro pivo a usedl zase vedle ní. Napila se dychtivě. Stále jí neopouštěl blažený výraz a já ho chtěl ještě umocnit. Naklonil jsem se k ní a řekl tichým, rozechvělým hlasem - "Víš, že jsi děsně příjemná pindulka". Zatetelila se a opět zabořila nos někam ke klíční kosti pod mým ramenem. Bylo to asi přesně to, co jsem chtěl vyjádřit.

Nejvíc na mě zapůsobila schopnost její kundičky prožívat rozkoš, ale zároveň jsem tu sladkou studánku musel brát jako součást milého těla a osobnosti k němu patřící. Personifikoval jsem si jí tedy do příslušného, ústředního bodu a ona to také tak pochopila. Ten večer jsme nějak oba cítili, že zážitek byl pro oba tak mimořádný, že ho nebudeme nějak vylepšovat, že by bylo škoda jej něčím doplňovat. Usnuli jsme v objetí, a jak jsem se propadal do mrákot, slastně jsem registroval tichý dech. Když jsem ráno otevřel oči pocítil jsem dosud nepoznanou újmu. Pindulka zmizela jako včera a tentokrát mě to připadalo nespravedlivé. Byl jsem opravdu asi starý, nebo jsem našel něco co mě mohlo opravdu fyzicky chybět. Začal jsem o tom uvažovat, a i když mě rozum říkal, že je to blbost, tak mne tem pocit neopouštěl. "Tohle mi chceš dělat po každé? zeptal jsem se u snídaně. "Neboj, to bylo naposledy. Vzbudila jsem se v pět a bába stejně byla už vzhůru." Večer jsme byli tancovat, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Do pokoje jsme spěchali jako o závod a jen zaklaply dveře, začali se chvatně svlékat. Sundala si košili🡕 a zhasla. Těšil jsem se, že si jí konečně prohlédnu, ale zase mě z nepochopitelných důvodů tomu zamezila. Neřekl jsem ale nic. Když jsem vylezl na gauč, byla už připravená. Dlouho jame se líbali a navzájem hladili. Opět, jako včera, nádherně odzbrojujícím způsobem rozevřela svoje stehna jako leknín květ. Její masožravá květinka spolkla mého ptáčka s chtivostí a tentokrát milování trvalo snad hodiny. Po každé, když to na ní přišlo zrychlila dech a přitiskla mne na sebe. Dokázal jsem se ovládnout, a tak z toho opravdu něco měla. Nakonec jsme ani nekouřili, jak jsme toho měli dost.

Přimáčkla se ke mě a dýchala mi na krk. V polospánku se otočila, vrazila mi měkkou prdelku do klína a se slovy - "Drž mě, " usnula. Objal jsem jí tak, že jsem jí položil ruku na prs a taky jsem byl hned v pánu. Když jsem se probudil, byla již oblečená, ale v pokoji. Seděla na křesílku a kouřila. "Dobré ráno, " pozdravila a usmála se. "Ahoj, víš že kouření na lačný žaludek je hrozně nezdravý." Mávla rukou - "Ráno, ale nejvíc chutná". Podotkl jsem - "Znám ještě lepší situaci". Pochopila a pohrozila mi prstem. Naše večery měly pevný řád. Tanec, čtvrthodinka ve vinárně, dvě piva v recepci a zhasnout. Teprve náš večer na rozloučenou to změnil. Po dlouhém milování, ležela bezvládně na zádech, shrnutou deku pod sebou. V tu chvíli jsem rožnul stolní lampičku. Zaskočilo jí to, udělala pohyb, jako by si chtěla zakrýt prsa, ale pak si před nenadálým světlem zakryla předloktím oči. Zůstala tak ležet a vědomě se vybavila mému pohledu. Měla žlutavě hnědou kůži a na těle žádný bílý proužek, ani přes boky, ani přes prsa. Ta měla malá, kulatá, s přiměřenými, žádoucími bradavkami, zakončenými drobnými cecíky. Stíhle ruce, tělo, které se v bocích správně zaoblovalo a přecházelo v plná, ale rovněž štíhlá stehna a jim odpovídající lýtka. Šlapky drobné k zulíbání. Zulíbal jsem napřed prsa. "Ty máš krásný kozičky. A jaký bradavky, " pochválil jsem jí. Viděl jsem jak na krku zčervenala. Pak se na mě po očku podívala, když trocha nadzvedla ruku na obličeji. "A jakou máš pindulku, " pokračoval jsem, hladíc krátké chmýří se zlatistým nádechem na koncích chloupků. "Ty kecko, " špitla. Posadila se a objala mne kolem krku. Do mezery mezi námi jsem vložil ruce a uchopil špičky prsíček do prstů. Zatímco jsem je zlehka tiskl, zeptal jsem se

"Proč jsi mě ty kozičky nechtěla ukázat?" "Vždyť žádný nemám, " odpověděla a sklopila oči. "Ty blázínku, malý mám nejradši, " ujistil jsem jí a vsunul ruku do jejího odkrytého klína. Šimral jsem vlhké ústí a přitom líbal lalůček malého ouška. Když přerývavě oddychovala, pomohl jsem jí na svůj banán. Seděla mi na klíně, který zahřívalo vlhké teplo. Tiskla se ke mě ňadry. Líbali jsme se a houpali tak, že její bradavky se chvílemi otíraly o chlupy na mých prsou. Když nám to nestačilo, překulil jsem jí, stále zapuštěným a začal přirážet. Držel jsem kolena zvednutých nohou daleko od sebe a s rozkoší sledoval jak brouzdám ve vyšpulené studánce, obklopené řídkým, nazrzlým rákosím. Pindulka sama měla hlavu na stranu a ač měla oči otevřené nedívala se na bod našeho spojení. Když už jsme usínali, položil jsem jí ruku do klína. Ležela na znak a já na boku a jenom se trochu posunula, aby našla nejlepší polohu. Tak se ocitlo její ucho zase před mými rty. Začal jsem její lalůček šimrat špičkou jazyka s úmyslem, aby se jí lépe usínalo. Za krátkou chvíli jsem ale zjistil, že mám ruku celou mokrou a přívaly oleje mi tekly mezi prsty. V mžiku jsem byl zase ztopořený. V této době se mi to v tak krátkém časovém období už nestávalo. Pak jsem ho koupal v olejové lázni a on se tam zakalil zase na hodinu. Vzpomínám si, že když jsme byli později v létě se známými na dovolené pod stan🡕 em, udělal jsem jí to během dne šestkrát. Vždycky jsme zatáhli zip a v dusném ovzduší prožívali diluviální rozkoše. Po sedmé to pak bylo na jezeře v gumovém člunu. Sundal jsem jí spodní díl plavek, ona si přehodila nohy přes boky člunu a já ve stejné poloze vnikl do široce otevřené propasti, jejíž stěny pokrýval stříbrný sliz. Rákosí kolem nás zakrývalo jen v nejnutnější míře, ale moc jsme se o to nestarali, protože zážitek svou neobvyklostí stát za to. Tím den zdaleka neskončil...

Tohle malé odbočení má jen dokumentovat, jak na mě působila, a jak mě vracela do mladých let. Tehdy šestkrát a víckrát denně nebylo nic mimořádného (třeba s Markétou), ale později (jak porozumí zkušený čtenář) musí jít o mimořádnější motivaci. Když jsme se tedy potěšili po třetí, políbila mě na rty, zakňourala "dobrou noc" a zase mě zahřívala prdelinkou klín, nevědouc o sobě. Večer na rozloučenou pokračoval ještě ráno. Probudil jsem se a poznal, že se opírám něčím tvrdým o měkké, oblé masíčko, pokryté rozpálenou kůží. Přehodil jsem ruku přes vystouplý bok a skončil ve spleti zcuchané travičky. Když jsem jí trochu pohrabal, našel jsem brázdičku, složenou z něžných řasinek. Pod nimi to brzy začalo bublat spodní vodou, a když v polospánku začínala vrtět zadečkem a stočila se do klubíčka, aby můj pluh brázdu snadněji obdělal, nedalo to moc práce. Mačkal jsem oba prsy a zvlášť hroty bradavek. Stisknul jsem v jeden okamžik cecík trochu víc a ozvalo se slastně zakňourání. Tehdy jsem poznal, že ani to jí není proti mysli a napříště jsem se toho držel. Otočila se ke mě zrudlou tváří, jakmile jsem jí zkropil vnitřní kůži stehen. Dala mi pusu a povídá - "Ahoj, dobré ráno." "Ahoj, " odpověděl jsem a usmál se očima do jejích. Byla spokojená každým nervem. "Na tohle školení nikdy nezapomenu." "Nemuselo by zůstat jenom u něj." "To myslíš vážně? Její výraz byl zase zkoumavý. "A jak jinak. Ty snad někoho máš?" "Mám jenom tebe." Přitulila se ke mě. "Moc tě miluju." Pak mi zadala nehty do prsou. "Miluju! Moc!" Ze mě vyšlo - "Ty ani netušíš, jak já tebe." "Tomu nevěřím. Vždyť tě znám." "Ale já jsem se vedle tebe změnil." Byl jsem o tom přesvědčen a ona to přijala.

Odhodila přikrývku a začala se česat před zrcadlem. Ležel jsem se sladkou nečinností v posteli a díval se její urostlou postavu zezadu. Nejvíc mě však zajímala oblast uprostřed pod půlkami, kde v mezírce mezi stehny provokovaly nazlátle chloupky, slepeně stopami našeho milování... Zavolala mě hned v pondělí ráno. V telefonu, stejně jako v posteli, měla příjemný hlas. Moc však nemluvila a cítil jsem, že mě chtěla slyšet. Po hodině jsem se vymluvil na práci, ale to dopoledne volala čtyřikrát. Večer jsme šli do kina a ještě před tím do cukrárny City. Chtěla si zakouřit, a tak jsem jí vyhověl, i když v cukrárnách pivo neprodávají. Dal jsem si kafe a také zlikvidoval dva hřebíčky do rakve. V kině mě držela za ruku a v okamžicích vzrušení nad dějem, mi jí drtila. Na rozdíl od ní jsem měl ruku za chvíli zpocenou, ale nevadilo jí to. Jak jsem po čase poznal, potřebovala stále kontakt. I venku mě nejraději držela za ruku nebo kolem pasu, když já jí kolem ramen. Mládl jsem tehdy vedle ní, i když v duchu jsem si připadal spíš jako puberťák. Po filmu jsme zašli do Jihočeské restaurace. O filmu nemluvila, ale prohlásila, že se jí líbil. Myslím, že to tehdy byly "Úsměvy letní noci" od Bergmana (před skončením promítacího monopolu). Pomalu jsem zjišťoval, že víc než racionálně jedná a vnímá instinktem. "Tak co, pojedeme ke mě?" Vyfoukl jsem kouř nad její hlavu. "Je dost pozdě a já mám doma tolik práce." Neznělo to, ale moc odhodlaně. "Práce počká, " pronesl jsem obligátní formuli. Ještě chvíli se nechala přemlouvat, ale pak jsem nechal zavolat taxíka a odfrčeli jsme. U mě doma si to ani moc nepohlížela. Chtěla jen, abych zhasnul lustr a začala se dychtivě svlékat v slabém svitu noční lampičky. Vklouzla do postele, rozevřela stehna známým pohybem a já vnikl do těsného objetí, které se s přítokem něžného oleje začalo uvolňovat.

"Jsi sladká milenka, " šeptal jsem. "Nádherně mokrá, to je blaho" a podobně. Při každém slově se zatetelila a přimáčkla ke mě. Sama nemluvila, jen před vyvrcholením se ozvalo - "Miláčkůůů". Bylo pozdě, dala mi pusu a položila mi hlavu na rameno, zatímco já jí objímal kolem ramen, leže na znak. Ráno jsem se samozřejmě probudil s jejím zadkem opřeným o břicho. K využití situace, jako před dvěma dny na Moravě nedošlo, protože začaly všední dny se svou neúprosnou naléhavostí. Volala mi neustále a chtěla, abych se ozýval sám. Dělalo mi to trochu potíže, protože už jsem měl určité postavení a podle toho musel dělat, ale ta bláznivost a divokost mě odzbrojovala. V posteli však tolik divoká nebyla a iniciativa zůstávala na mě. Spolupracovala však neobyčejně přesně a jen málo kdy se vzepřela mému nátlaku. Rozkoš prožívala tiše a dávala jí najevo jenom záchvěvy pohlaví a těla. Hrozně ráda si nechala trápit kozičky a to byla snad jediná věc, ke které mě sama provokovala. Štípal jsem citelně hroty jejích koziček, bral je do zubů a více než zlehka tiskl. Vždy napnula celé tělo a hrudníček vystrčila proti mě. Ještě to popíšu. Jen zcela ostýchavě ovšem vzala do ruky můj úd a podobně jako doktorka vůbec odmítala vzít si ho do úst. Tentokrát jsem byl, ale natolik taktní, že jsem jí nenutil, protože jsem věděl, že pravý čas přijde. Přirozené vlohy totiž nepochybně měla. Postupně takřka nepozorovaně začala žít u mě. Zpočátku jsme šli ke mě z práce, když jsme si před tím dali rande před sámoškou a nakoupili nějaké potraviny. Nechtěla, abych platil sám. Potom jsme šli s nákupní taškou mezi sebou, protože nedala jinak, než že jí ponese za jedno ucho. Toho se držela, i když jsme si třeba někam vyjeli, nebo nesli jiný nákup. Když jsem jí dal klíče, tak bylo příjemné přijít domů, kde již byla, protože pracovní doba jí končila dřív.

Přišel jsem, zul boty🡕 a pověsil sako. Pindulka seděla v kuchyni u stolu a často kouřila. Jak jsem vstoupil, vstala a šla mi naproti s nastavenými ústy. "Chceš kafe, nebo čaj?" odešel jsem do pokoje, zapnul televizi, pokuřoval a vypil co mě přinesla. Když jsem dopil, byl na stole odložený oběd. Nejraději smažila maso všeho druhu a já ho taky nejraději konzumoval. Potom jsme relaxovali. Seděla mi na klíně, já jednu ruku kolem jejích ramen, v druhé pivo a sledoval fotbal, zatímco ona se stulila s hlavou na mém rameni a bránila mě ve výhledu. Bylo to roztomilé, stejně jako pohodlné, když jsem měl každé ráno připravené vyprané a vyžehlené oblečení. Začal jsem si tvrdě uvědomovat o co jsem přicházel před tím, když jsem se spokojoval jen s přísně účelovými setkáními... Když přišla z koupelny v lehké noční košilce, čekal jsem na ní s cigaretou. Zdusil jsem jí a otočil k ní. Po dni pohody jsem měl dost času obšťastnit bez spěchu mladé tělo ležící vedle mne. Sklonil jsem se k jejím ústům, které ochotně nastavila, ale nevnikl do nich jazykem. Objížděl jsem jím chutně vykrojené rtíky a pak uchopil spodní ret do zubů. Převaloval jsem jej a objížděl. Hladil jsem volnou rukou celé tělo, ale jen v náznacích, abych jí připravil na maximální rozkoš, která musela narůstat pomalu. Sama si přetáhla košilku přes hlavu a já pokračoval na holé kůži. Zachvívala se pod každým mým dotekem zejména, když jsem zlehka objížděl kulaté hebká ňadérko a nakonec brnknul prstem o jeho vrcholek. Zatajila hlasitě dech a tak jsem pomalu postupoval, vlekouc prsty po její kůži do rozkroku, který mimovolně rozevírala. Nezastavil jsem se ale uprostřed, nýbrž přejížděl po jemné kůži na vnitřku stehen. Uhýbala pod šimravými doteky a nastavovala chtivou píču, ale stejně jako já věděla, že je to jenom hra a musí ještě počkat. Teprve v okamžiku, když se začala nekontrolovatelně kroutit jsem se zmocnil pohlaví.

Pod ještě suchými chlupy mne čekalo vlhké, připraveně lůno. "Ty jsi krásně mokrá, " šeptal jsem při rytmickém přejíždění dlaní na plošince mezi jejíma nohama. Samozřejmě to působilo rozkoš i mě a možná i větší než potom, protože jsem ještě dokázal ovládat své smysly, i když moje tvrdá kláda byla už dávno zabořená do jejího boku. Rozmazával jsem mazlavé mýdlo po okolí vchodu. Začala zvedat zadeček a tehdy jsem na ní přilehl a bez pomoci dlaně vklouzl do nádherně uvolněného ústí. "Ty tečeš! To je balada, " vykřikoval jsem. Nebylo to potřeba, protože lepkavé blátíčko nám stékalo po stehnech a mlaskalo mezi nimi. "Máš nádhernou pindulku, kundičko moje." Vždycky se tetelila, stydlivě klopila řasy, ale poslouchala moje řeči napjatě. Přehodil jsem jednu nohu přes její, aby spojení bylo těsnější. Vnikal jsem tak trochu ze strany a ležel na šikmo. "Dej mi kozičky, " požádal jsem. "A zvedni ruce." Dala ruce nad hlavu a spíše symbolicky zvedla trup, nabízejíc mě prs. Brnkal jsem ukazovákem na vztyčenou čepičku bradavky. "Milánku, " zaprosila. "Tak já tě štípnu, " reagoval jsem. "Třikrát. Napřed málo, pak víc a nakonec tě nepustím, " vyrážel jsem ze sebe, ale nic jsem nedělal. "Chceš?" Pokračoval jsem v její hře. Zakývala rychle hlavou se zavřenýma očima. Hlásku vsak nevydala."Vydrž, " šeptal jsem a drobnými krůčky prstů jsem se blížil na vrcholek. "Teď, " řekl jsem a lehce stiskl. Vypjala se, ale jen na okamžik, protože jsem hned vztyčený hrbolek pustil. Tak to pokračovalo. Po druhé jsem zmáčkl silněji a déle, po třetí jsem cecík nepustil a převaloval v prstech. To se ke mě přitiskla v křeči, prudce oddechovala a šíleně kroutila zadkem s pindulkou hermeticky přitlačenou na kořen mojí mrkve. "Lásko moje, " zavzdychala, když se zemdleně uvolnila. "Ted se podíváme na druhou kozu, " řekl jsem a vyměnil stehno mezi svýma nohama, nedopřávaje jí oddechu.

Vyměnil jsem ruce a hrátky pokračovaly do stejného konce. Chvíli jsme odpočívali, pak jsem jí otočil a vnikl ze zadu. Protože jsem však dobře nedosáhl na prsa, které měla přitisknuté k prostěradlu, požádal jsem, aby si klekla. Když poslechla rozkázal jsem - "Vystrč tu prdelku". Vyšpulila jí a já se neudržel a přisál se ke krásně rozšklebeně puklině žemličky. Cukla zadkem a sedla si na paty, když si uvědomila co dělám. "No ták, zvedni se. Já už to neudělám." Váhavě jí vystrčila a já už způsobně zasunul tyč mezi otevřené řasy a začal pravidelně strkat. Chvíli jsem jí držel za oblé boky, přirážejíc tak její půlky na svoje břicho, ale když jsem poznával, že dál už to nevydržím, nalehl jsem na ní jako pes, uchopil prsa do hrstí a zmáčkl spolu s výstřikem. Vůbec neprotestovala. Na moje zařvání odpověděla dlouhým stenem a zpětným tlakem proti mě, jak z rozkoší přijímala moje semeno ve chvějící se kundě. Nezlobíš se?" zeptal jsem se, když jsme ještě nazí pololeželi s cigaretami v rukou. "Vůbec ne, mám tě ráda." Zase ale klopila oči. "Chtěla bych mít tvoje dítě, i když si mě stejně nevezmeš." Ten dodatek zněl trochu jako otázka, ale místo komentáře jsem jí pohladil po vlasech. Po pravdě, byl jsem v takovém rozpoložení, že bych byl ochoten i souhlasit. Zatím zůstalo u toho, že jsem ho napříště už nevytahoval. Chodili jsme občas do kina, a občas si zatancovat, někdy na chatu, ale nejraději jsme se drželi doma. Mít svůj byt, když tam někdo dychtivě čeká a my se k němu vracíme rádi je paráda. Samozřejmě jsem zašel občas i na pivo s klukama z basketu. Brala to, i když jsem přišel trochu nalítej a dokonce se o mě starala s pochopením. Jednou se mi ale nahromadily tři dny, kdy jsme jednou měli basket, pak pivo a hned další den výborovou schůzi. Ležela v posteli a jídlo nikde

Mávl jsem nad tím rukou a začal se v ložnici svlékat. "Nevadí ti, že jsem tu pořád sama?" ozvalo se z postele jasným hlasem a v přísvitu lampičky jsem uviděl nepřívětivé oči. "Chlast je ti milejší než já." "Nic jsem nepil, měli jsme schůzi a zapomněl jsem ti to říct zlatunko", řekl jsem smířlivě. "To je jedno, schůze nebo chlast, jsem tu pořád sama, " skoro ječela. "Nepřeháněj, " řekl jsem už rázněji. Kvůli tobě se nemůžu na všechno vykašlat." "Hlavně, že kašleš na mě, " zanaříkala a provokativně se otočila na bok. Ten výbuch mě překvapil, ale v duchu jsem nad tím mávnul rukou a vlezl do postele. Pohodlně jsem se natáhl a začal klidně oddechovat. Bylo to poprvé co jsme se nemilovali. Neusnul jsem, protože se začala pořád převracet. Napřed demonstrativně, později bezradně. Dělal jsem že spím, ale přitom jsem se docela dobře bavil. Najednou zvedla mojí deku se slovy - "Vezmi mě k sobě". Nečekala na souhlas, přitulila se a položila mi hlavu na prsa. Dělal jsem že spím, i když mě začala jemně hladit na hrudi. Kdyby mě sáhla níž samozřejmě by poznala co to se mnou dělá a že spánek jen předstírám. Když už jsem myslel, že mi žalud musí puknout naráz jsem vstal nebo lépe řečeno posadil se shazujíc obě deky🡕 na zem. V té tmě se mi zdála trochu vyjukaná, ale když jsem jí otočil na břicho, udělala to ochotně. Dokonce trochu roznožila, jakmile jsem jí vyhrnul košilku. Ale neudělal jsem to co čekala. Jen jsem jí dvakrát pořádně plácnul přes holou až vyhekla a zakryla si jí dlaněmi. Odsunul jsem jí po chvíli ruce, když se nehýbala a nic neřekla. Pak jsem začal obě půlky jemně hladit. Uvolnila se a podávala se tomu. Když jsem jí začal líbat kůži zadničky, vrátila na ní ruce, ale nechala si je bez velkého odporu zase sundat. Pak jsem bral špetičky masa do zubů a jen sebou škubala. Když jsem vsunul prsty mezi chloupky, byla už v náležitém očekávání. Otočil jsem jí a nechal hlavu v těch místech, kde byla před tím. První laskání jazykem znamenalo vyčkávací reakci, ale když jsem přistál na poštěváčku a začal uvnitř tanec prsty, ostych z ní spadnul. Jakmile se přihlíželo to nejlepší, byla svolná s tím, že se otočím a kleknu si s koleny vedle její hlavy. Pokračoval jsem v započaté činnosti z druhé strany a netrvalo dlouho a ucítil jsem ostýchavě sevření prstů a pak si dala na čas, než jsem ucítil váhavě dotyky jazýčku.

Dost jí to vyvedlo z míry, protože její vyvrcholení se dostavilo později než jsem čekal, ale to už jsem ho měl hluboko, skoro v krku a zpracovávala ho i zuby. Já jsem však svého ještě nedosáhl, a tak jsem jí otočil na bok, pokrčil jednu její nohu tak, že si jí opírala o prsa a sedl si na natažené stehno druhé nohy. Vlezl jsem dovnitř s pomocí této pružně opory a dokončil dílo. V Pindulčině pindulce jsem ho nechal vystříkat k jejímu velkému uspokojení. "Dobrou noc, " řekl jsem s políbil jí. Usínal jsem spokojen s vědomím, že jsme učinili další pokrok. Ona ne! Zase mě začala čechrat chlupy na prsou a hladit mě - "Tak už se na mě nezlob, " řekla nelogicky. "Proč bych se zlobil, " opáčil jsem překvapeně. "Když já sem tu opravdu sama, " vzlykla. Nepřestávala mě však hladit a pak líbat na prsou, zatímco rukou sjížděla dolů. Bylo to tak pomalé, že když konečně dorazila tam kam chtěla, setkala se se stojící svíčkou. Začala po ní přejíždět teď již pevnými prsty. Zřejmě se jí tento nástroj zalíbil a později opravdu na něj častokrát hrála nejrůznějším způsobem. Též ho jenom políbila a usedla na mě. Zatímco poskakovala, sundala si košilku. Uchopil jsem do prstů bradavky koziček, které měly tendenci opustit jí odstředivou silou. Takhle jsem je trochu uklidnil, ale ne jí. Když jsem trochu zesílil stisk, zaťala mi nehty do prsou a mlela sebou, že jí občas vyklouzl. Vždy ho neprodleně a neomylně vrátila zpátky. Potom jsem jí přitáhl k sobě a bral si špičky prsíček do úst. Oddechovala zprudka a pak na mne padla vysílením. Byli jsme hotovi současně. Spánek však přepadl dřív mě. Byl jsem přikrytý živou poduškou a do snu jsem cítil, jak mi v hluboké a stále hlubší studánce uvadá. Ráno jsem se probudil přikrytý dekou🡕 , ale sám. V kuchyni se svítilo a ozýval se z ní zpěv.

S chutí jsem zbodnul dva chleby s máslem a vyzunknul hrnek🡕 ceylonského čaje. Zářila výbornou pohodou a já na včerejší nedorozumění úplně zapomněl. Nebylo ostatně poslední a nejsilnější. Ponenáhlu jsem poznával, že se občas potřebuje vyřádit a že důvody zpravidla nejsou z těch nejzávažnějších. A co si máme vykládat. Jak by člověk za chvíli prožíval krásné chvíle a souznění duší, kdyby ho v životě nepotkávalo nic jiného. Kde by měl srovnání? Následující večer, jsem se docela těšil na soulož, neboť bylo zřejmě, že jsme udělali další kvalitativní skok. Pindulka jednoznačně začínala kopat první ligu. K večeři mě udělala přírodní řízky a koupila Plzeň. Dala si pivo se mnou a u televize mě sedala na klíně. Hladil jsem jí přes šaty🡕 , ale bylo nám dobře natolik, že jsme si mohli dovolit počkat. Dodívali jsme se na film a pak hupli teprve do postele. Když jsem jí ale vyhrnul košilku, zjistil jsem, že má kalhotky. Někdy si je nechávala, protože jí dělalo dobře, když jsem jí svlékal. Tentokrát mě, ale odsunula ruku se slovy - "Nejde to. Většinou před tím jsme si dávali pusu a usnuli. Tentokrát však se ke mě přimáčkla hrudí a začala mě líbat. Přitom mě hladila po zádech, po zadku a nakonec sklouzla mezi nohy. Prsty se samozřejmostí obemkly můj válec a pak stoupaly a klesaly. Natáhl jsem se pohodlně na záda a podával se jejímu laskání. Začala to zkušeně vylepšovat líbáním a kousáním do prsou, na krk a občas mě přejede po pytlíku. To mne tak lechtalo. že jsem se vždycky otřepal. Její pohyby vynikaly vláčností a zadržovaným požitkem. Pak už jsem to nevydržel, uvolnil jsem se, položil jí na záda a klekl si nad ní. Ohon se ocitl akorát na silničce, mezi malými prsíčky, která s naprostou samozřejmostí spojila stříškou své dlaně. Spíš jsem drhnul než klouzal po hebké kůži, ale s takovou rozkoší, že intenzita výstřiku by umožnila holení, kdyby měla nějaké vousy.

Bílá bradka se pomalu rozpouštěla a já se něžně sklonil k její pusince a jemně do vsunul jazyk. Líbal jsem jí s pocitem nefalšované lásky s ona mi ten pocit pokorně vracela. Ráno jsme se dostali na vrchol našeho oboustranného odevzdání. Protože nastala sobota, lenošili jsme trochu déle a bylo příjemné hřát se v závětří teplého těla. Klimbal jsem tentokrát výjimečně otočen zády k ní a z mrákot mě dostalo nesmírně jemné šimrání. Vlekla prsty po celých zádech od shora dolů, kolem páteře, napříč a vískala mě ve vlasech. Stále měnila místa a zřetelně jsem chápal, že si dává záležet a že jí to dělá hrozně dobře. Bylo pro ní vůbec typické, že nepřijímala jenom sama rozkoš s náruživostí, ale stejně obětavě totéž působila i mě a možná, že to jí vzrušovalo ještě víc. To ráno jsem si to začínal poprvé silně uvědomovat. Nikdy nespěchala a spíš mě napínala. Její doteky se přenesly na zadek, vnější stranu stehna a potom dopředu. Její něžná ruka vzbuzovala dojem doteků malého dítěte. Svíčka mi hořela plamenem, prudce jsem oddechoval, svíjel se a posléze nervózně nastavoval ústřední orgán. Bavilo jí moje vydráždění a svědomitě se mu vyhýbala. Protože nakonec hrozila fakticky perforace sliznice žaludu, vzdal jsem to a byl nucen převzít iniciativu. Otočil jsem se tak nečekaně, že rozšířila oči překvapením a strnulá rukou uprostřed pohybu. Čapla mne dosud nepoznaná vášeň a pomalu jsem nevěděl co dělám. Převrátil jsem jí na bříško, chvatně vyhrnul košili🡕 a stáhnul kalhotky a odstrčil překážející vložku. Byla snad trochu zaskočená, ale zdálo se, že i očekává něco, co ani přesně netuší, ale co bude velký a nový. Odevzdala se tedy vzniklé chvíli s jakýmsi napjatým očekáváním. Nezdržoval jsem se stažením kalhotek dolu. Jen když jsem dostatečně odkryl půlky.

Rozevřel jsem je rychle, plivnul na strachy přeci jenom trochu sevřený konečník, abych zjemnil průnik, totéž jsem udělal na žaludu a nasadil jej na druhou dírku. Nešlo to tak snadno, ale cpal jsem se dovnitř jako šílený. "Ááhhrmm!" ozval se dušený výkřik. Tiskla hlavu do polštáře trochu ustupovala, ale žárovém rozevírala takto dosud panenský vchod až jsem konečně byl začepený až po kořen. "Jau, jau, jau, " sténala. "Ach to bolí, " vyrážela, ale přitom úplně jasně dávala najevo, jak jí právě tato bolest dělá dobře. "Lásko moje, Pindulko, já tě miluju, " vykřikoval jsem. "Mám ho tam celej, ty jsi těsná, je to je blaho" a skutečně nic méně jsem necítil. Pružné maso půlek tisklo beztak sevřený pyj a nepotřeboval jsem ani moc pohybovat tam a zpátky. Tisknul jsem se k ní jako blázen, vrtěl jsem šroubovákem přímo bezhlavě a rukama mačkal obě kozy až k závrati. "Hrghgh, " zařval jsem po chvíli a v bezhlavé křeči jsem obemykal celé její tělo. Sténala spolu se mnou a vychutnávala posvátnost naprostého odevzdání. Ani osvobození potom neprobíhalo snadno, ale nakonec jsem se vysíleně zvrátil naznak. Položila mi hlavu na prsa, tvář rudou, zkropenou slzami, ale oči s výrazem naprostého štěstí. "Lásko moje, mám tě rád, " říkal jsem procítěně a hladil jí otevřenou dlaní vlasy i záda. Pomrkávala slastně a tiskla se ke mě a mlčením říkala víc, než kdyby se jakkoli ozvala. Tenhle zážitek definitivně odsunul do nedohledno všechny Vášnivky, Toničky a další. Pindulka mě stále víc přesvědčovala nejen prak🡕 ticky, ale i slovy, že se s ní stalo něco, co se stává jen výjimečně. Probudilo se v ní sladké zvířátko a už jí nepustilo. Tenhle způsob jsme si občas zopakovali, ale nijak nezneužívali, protože její zadeček byl vždycky na čas poznamenaný. Docházelo k tomu, ale dokonce i mimovolně....

Vypadala jako dívka, ale stále to ještě bylo dítě... Kozičky, velká jako mladá ptáčátka, byly posazené daleko od sebe a byly tak pružné a pevné, že se vůbec nezachvěly, když jsem je mačkal a zlehka poklepával. Chtěl jsem, aby se zformovaly ještě ne zcela vyvinuté bradavky potažené jemnou blankou. Když jsem je bral do prstů, ukrývaly tvrdé knoflíčky a jen jsem je trochu zmáčkl holčička přivírala zářivá očka a sykala bolestí. Kůže pěkně zformovaných stehýnek byla sametová a ustupovala pod mojí dlaní, sunoucí se vzhůru do růžového rozkroku, který zřetelně nabízel každý plátek překrveného masíčka, dosud spatně zakrytý jemnými, mechovými chloupečky. Šimral jsem to místečko prsty a děťátko krčilo nohy a dávalo kolena od sebe. Protože stála a já klečel, musel jsem se jen málo sklonit, abych se dostal ústy k tomu panenskému poupátku. Vlhčil jsem ho jazykem a znovu uchopil malé tenisové míčky koziček. Něžná ptáčátka jemně pružila a dětská kundička se stále více rozevírala pod doteky jazyka. Do uší mě stále neodbytněji vnikal tentokrát slastný sykot. S nevýslovnou něhou jsem jí objal, jednou rukou na zádíčkách, druhou přes oblou zadničku jsem jí uložil pod sebe a díval se jak sama široce rozevírá klín. Rozhodila ruce a sevřela pěstičky v okamžiku, když jsem nasadil žalud na úzký vchod. Se zvláštní jasnozřivostí jsem vnímal úplně všechno. Odevzdané mladé tělíčko pod sebou, stisknutá víčka, která se zachvívala jak jsem zvyšoval tlak. Stejně sevřené plné rtíky, plné ale ploché bříško a faldíčky půlek přecházejících v něžná, až neuvěřitelně roztažená stehna. Nožky takřka neměla pokrčené, takže byly vidět i malé růžové šlapky. To všechno jsem viděl takovým celkovým pohledem a přitom zvlášť sledoval rozevírající se úzké červené závojíčky, které se deformovaly jak pyj vnikal stále více do těsného vchodu. Dětská tvář se zkřivila bolestí a začala se měnit.

Nebyl jsem si jistý jestli se podobá Marušce nebo Jindřišce, ale zůstávala pořád mladá. Bolestný sykot se postupně změnil ve vzrušený a byl najednou tak naléhavý, že přehlušil všechno a já zjistil, že hlasitě vzdychá a sténá Pindulka.... Byla tma a neuvěřitelné horko. Připadal jsem si jako v bahenních lázních a teplo se neustále soustřeďovalo do jednoho bodu. Měl jsem ho zase mezi jejími půlkami, jednou rukou jsem objímal ňadra a prsty druhé vnikl do mokrého klína. Pindulka se na mě tlačila horkou zadničkou a pomáhala mému vášnivému pokračování. Vůbec mi nevadilo, že pokračuji při vědomí, protože skutečnost byla intenzivnější než sice krásný, ale sterilní sen. Pro nás oba to byl důkaz, jak silně na sebe působíme. "Ty jsi taky spala?" zeptal jsem se, když bylo po všem a dýchala mi do tváře, už otočená tváří ke mě. Jenom přikývla a pevněji objala štíhlými pažemi můj krk. "Vidíš, jak tě mám rád, " zašeptal jsem. "A vidíš jak já tebe, " odpověděla. Pak nás teplo uspalo a zážitek který ostatně nebyl ojedinělý se propadl do bezvědomí. Přibližně týden poté, jsme jeli na chatu, protože jsme si chtěli přetapetovat pokoj, který nám naši nechali. Asi se jim zdálo, že by bylo vhodné, abych natrvalo zakotvil právě s Pindulkou, a tak byli velkorysí. Měl jsem rozbité auto, a tak jsme jeli vlakem. Měla svojí kabelu dost těžkou, a tak jsem chtěl nést zbývající dvě. Nedala jinak, než že jí poneseme (tu největší) mezi sebou. V obchodě jsme do ní doplnili ještě bochník chleba, kafe, láhev vodky a karton cigaret. Než jsme došli k chatě, tak jsme byli parádně orvaní. Vyjádřila to po svém. Pustila tašky a ladně se mi zhroutila do náruče. Měl jsem co dělat, abych jí udržel, protože vysílení markýrovala perfektně. Její kozičky rozpláclé na mé hrudi však byly naléhavé a těsné objetí oboustranně vyjadřovalo naprostou sounáležitost. Byly to maličkosti, ale vždycky přinášely nadpohlavní zážitky.

Udělala míchaná vajíčka s petrželí a salát z našeho záhonu. Po večeři bylo jasné, že práci na zítřek nebudeme připravovat. Otevřel jsem vodku, a když jsem si nalil první skleničku, povídá - "Nedal by sis pivo?" "To víš, že jo! Ty taky?" Byla to stará hra, protože šlo o to, kdo pro něj půjde. Dnes se jen usmála, vzala džbánek a vydala se na cestu. Zálibně jsem pozoroval její štíhlou postavu a zejména zadeček, rytmicky stoupající a klesající hned zleva, hned zprava. Těšil jsem se na studený pivo, ale víc na to, co přijde po něm. Držela se mnou krok, takže džbánek dlouho nevydržel. I potom mě napodobovala, neboť než jsem se vysvlékl byla už nahá. Seděla na gauči s nohama nataženýma a s porozuměním sledovala jak se mi zažíhá svíčka. Jenom jsem jí položil na bok, takže její tělo svíralo úhel devadesát stupňů. Hladil jsem neobvykle vystouplé boky, oblé půlky a plná stehna. Jak jsem položil hlavu na prostěradlo, jednu nohu, tu hořejší, pokrčila a já se zblízka díval do zívající tlamičky s ostrůvky bílého, lesklého povlaku. Roztíral jsem ho prsty a potom jazykem. Uvěznila mi hlavu ve sladké cele želízky pružných stehen. Pamatuji si, že jsme tehdy vystřídali všechny polohy a potom, asi tak po hodině, když jsme zaujali tu nejklasičtější napadlo mě - "Nemáš chuť na cigaretu?" Ožila - "To je dobrý nápad! Zapálíš mi?" Zapálil jsem dvě cigarety, vsunul jí jednu mezi rty a pak jsme vychutnávali přestávku. Dívali jsme se do očí, usmívala se raráškovsky, ale nezapomínali ani na základní činnost. Hlavně ona. Mezi vdechováním namodralého kouře občas sevřela svalstvo pičky a dala mi znát, že pečuje o náležitý tvar a kondici mého banánu. Bylo to božské kouření a jen neradi jsme udusili špačky. Kdybyste měli hlad, určitě bychom i pojedli. Ještě asi půl hodiny jsme zkoušeli různé cviky, než jsem se nad ní slitoval.

Už začala omdlívat, a tak jsem zrychlil. Leželi jsme právě s nohama nataženýma, takže jsme se dotýkali celou délkou stehen, takže jej jí poštěváček nemohl být dokonaleji pilován. S mocným proudem, který se v ní beznadějně ztrácel ve vlnách, několikrát tiše vykřikla a byla hotová asi po dvacáté. Povolila nohy, aby vadnoucí ocas vnikl hloub a mohl tak ještě nějaký čas odpočívat v horké studánce. Nohy pak spojila na zádech a stiskla stejně jako objetí rukou. Chtěla mě udusit, ale dusila spíše sebe. Pak povolila a já usnul co by nemluvně na měkké podušce, na které mě tolik chutnala i cigareta... Ani tapetování ovšem neprobíhalo klidně. Měla na sobě jen bílé bavlněné tričko🡕 a růžové froté kalhotky od plavek. Nanášel jsem dole na papír lepidlo a oblá sedinka, kterou příjemný materiál ještě svůdněji zakulacoval, pořád přitahovala moje oči. Vždycky, když povystoupila na štaflích, zaujala mě i buchtička, která se převalovala pod úzkou látkou. To mi vnucovalo vzrušující představu pysků jak se třou o sebe. Nutkalo mi to k tomu, abych zase vyzkoušel jak by se třely o ztopořeného čuráka. Právě když začínala lepit další pás, moje představy mě přemohly. Opatrně jsem položil ruce na oblost látky, abych jí nevylekal. Ztuhla, ale nikoli odmítavě. "Ty čuňáku, " zaprotestovala, nech mi to aspoň dolepit! Vždyť to spadne." Taky hned začala horlivěji přitlačovat papír ke zdi. "Neboj se, nespadne, já ti dám čas, " ujišťoval jsem jí, ale stejně jsem jí obnažil. Chlupy uprostřed půlek byly tak lákavé, že jsem do nich zabořil obličej. "Nech mi aspoň slézt, " zaprosila. "Já ti pomůžu, " řekl jsem a objal jí okolo stehen tak, že moje prsty skončily v jejím rozkroku. Lepila stokrát líp než umělý klíh na tapety. Potom už jen stačila dokročit na pevnou zem a měla ho tam.

Opírala se o šprycle a já s rozkoší vnikal do odkryté buchtičky, která stejnoměrně nanášela lepidlo na můj tapetovací váleček. Držel jsem její půlky a palci rozvíral a zavíral vchod v rytmu jejího vrtění. Zavzdychala s mým výkřikem a potom otočila zrůžovělou tvář ke mě - "Ty jsi opravdu čuňák. Vždyť sem musej sousedi vidět." Intonace ovšem svědčila o tom, že takového kance bere i se svědky. Nevím jak by to skončilo. Naštěstí, ale už do poledne přijela její kamarádka Milena s manželem Vaškem a byli jsme na tapetování čtyři. Odpoledne jsme pak rozdělali oheň a vytáhli kytary. Byla to úspěšná brigáda, protože na cestování pro pivo jsme byli čtyři a to pro co jsme přijeli už bylo splněno. Milena byla hezká holka, ale když jsem se na ní v záři ohně díval napadlo mě, jestli bych si s ní tak dobře zakouřil jako s Pindulkou. Bez námahy mi došlo, že určitě ne. Od té doby, co jsme měli chatu vlastně pro sebe, jezdili jsme tam často. Pindulka sice občas zabouřila, ale potom bylo dlouho čistě nebe. Užívali jsme života jako manželé a přitom jsme jimi nebyli. Myslím, že to bylo to nejideálnější, co jsme mohli udělat. Stal jsem se nakonec sekčním šéfem, a tak jsme vlastně neměli zádně starosti.

Tonička byla nyní mojí podřízenou a často jsem s ní spolupracoval, ale k ničemu nedošlo, stejně jako s většinou dalších žen, s kterými se naskytla příležitost. Měl jsem toho doma požehnaně a na takové úrovni, že všechno ostatní byl jen odvar. Nemohu tvrdit, že občas jsem nezměnil klícku, ale to jenom proto, abych se utvrdil, že ta Moje je nejsprávněji těsná, přiměřeně protažená a ke všemu ochotná. Třeba na židli🡕 u kuchyňského stolu nebo vyšpulená na opěradle křesla v obýváku či ve vaně při společném koupání. Chodili jsme kolem sebe po bytě naoko nevšímavě, ale pak jsme do sebe rádoby nahodile narazili, ruce zamířily na správná místa, odhalily je a spojení, které následovalo dalo zapomenout na předchozí a zároveň slibovalo další. Největší požitek jsem měl z vnikání. To ostatně vždycky, ale též jsem to vnímal podstatně zkušeněji a jaksi nábožněji. Dřívější bezhlavé šoupání se změnilo v gurmánské vychutnávání. Cítil jsem žaludem naprosto přesně každý chloupek, záhyb i hladkost pochvičky a klouzal jsem chvíli rychle, potom zas po milimetrech a s rozkoší sledoval Pindulčino chvění, jak se těší, že zase zrychlím. Byla hrozně ráda, když jsem si ještě pomáhal rukou či prsty ať už kolem či uvnitř zejména, když jsem si všímal frajtříka. Když to bylo zezadu měla ráda zrychlující se popleskávání po půlkách i šimrání na zádech a vnitřní straně stehen. Od momentu, který jsem již popsal, neodmítla nic. Jen se zarazila, když jsem se jí zeptal, zda bych se nemohl napít z její studánky. Tvářila se nerozhodně. Měla obavy, zda jí sekt nebude pálit, ale zároveň bylo vidět, že by to ráda zkusila. Slavili jsme právě můj svátek a já žadonil - "Dovol mi to Pindulko, to bude ten nejlepší dárek". Přitom její dárky byly vždycky štědré, ale tentokrát jsem musel svojí žádost opakovat a doprovodit chtivými polibky na tváře i ramena. Nakonec zavřela oči a zvrátila se.

Uchopil jsem jí zespoda stehen a zvedl nahoru, aby poloha pánve nejlépe odhalila pohárek s chlupatou obroučkou. Když jsem šampus nalil na bříško, otřásla se chladem. Jak stékala dolů, čekal jsem již s připraveným jazykem a vychutnával slavnostní přípitek. Vzrušovalo to i ji, ale pořád jsem trochu cítil její obavy. Když jsem svůj požitek dovršil tím, že jsem pičku otevřel a nápoj nalil dovnitř jen podivně zasténala - "Ach to je... to je... zvláštní..." Poznal jsem, že je to tak akorát, a tak jsem vysál co se dalo a na to obšťastnil dezinfikovanou vagínu až chorobně ztvrdlým penisem. Šťávy se smísily a vychutnání bylo dokonalé. Nakonec těch našich bylo daleko víc, protože jsem bezohledně plenil její prsíčka a bradavky, což měla zvlášť ráda. Jak mi schází jsem zjistil, když odjela na školení. Totéž, při kterém jsme se dali dohromady. První týden jsem jakž takž přežil, zejména proto, že i já jsem byl na dvoudenním kursu a shodou okolností na něm uviděl bývalou šéfovou. Jak jsem již ?