Míša na kolejích 3 erotické povídky

Bylo to pozdě večer. Já jsem ležela na posteli v Karlově tričku a dívala se do stropu. Karel říkal, že si jen na chvíli odskočí. Že si chce s Honzou něco říct. Já jsem přikývla. Byla jsem unavená a zároveň mi pořád tepalo mezi nohama. Pořád jsem cítila, jak se na mě Honza díval. Jak se mu to líbilo. A Karel mi předtím šeptal, že jsem byla odvážná. Že se mu to moc líbilo. Že jsem jeho holka.

Slyšela jsem je za dveřmi. Ne úplně zřetelně, ale dost. Karel mluvil tiše a Honza se občas zasmál. Já jsem nerozuměla všemu, ale pár slov ano. "Je naivní." "Musí se to učit pomalu." "Když jí to řekneš ty, udělá to." "Chce, abys byl spokojený." Já jsem ležela a poslouchala. Nevěděla jsem přesně, o čem mluví, ale cítila jsem, že o mně. A že Karel ví, co dělá. Že se o mě stará. Že ví, jak mě vychovat. Já jsem tomu věřila. Protože mi to říkal. Protože když mi to říkal, hladil mě a díval se mi do očí.

Pak se dveře otevřely. Karel vešel první. Za ním Honza. Já jsem se posadila a přitáhla si tričko níž. Karel se na mě usmál a sedl si vedle mě. Honza zůstal stát kousek od postele. Díval se na mě. Já jsem cítila, jak mi znovu hoří tváře.

"Míšo," řekl Karel tiše. Položil mi ruku na stehno. "Honza ti chce něco říct. A já chci, abys ho poslouchala. Protože já vím, že to zvládneš. Že se učíš."

Já jsem se na něj podívala. Pak na Honzu. Honza se usmál. Nebyl to zlý úsměv. Byl to úsměv, ve kterém bylo vidět, že se mi líbím. Že se mu líbilo, co viděl předtím. Já jsem to věděla. Cítila jsem to.

"Jsi hezká," řekl Honza. Hlas měl klidný. "A Karel říkal, že se nestydíš. Že chceš, aby byl spokojený. Já bych tě rád viděl líp. Jen trochu. Nic víc. Když budeš chtít."

Já jsem mlčela. Dívala jsem se na Karla. On mě hladil po stehně a díval se mi do očí. Říkal mi to pohledem. Že je to v pořádku. Že se nemusím bát. Že on ví, co je pro mě dobré. Že když to udělám, bude na mě pyšný. Já jsem přikývla. Protože jsem mu věřila. Protože jsem chtěla, aby byl spokojený. Protože jsem chtěla slyšet, že jsem odvážná.

Karel mi pomalu vytáhl tričko přes hlavu. Já jsem se nebránila. Seděla jsem na posteli nahá od pasu nahoru a dívala se na své ruce. Cítila jsem, jak se na mě oba dívají. Karel se naklonil a políbil mě. Nejdřív na rty, pomalu, pak na krk, pak níž. Jeho ruka mi sjela na prso. Hladil mě palcem přes bradavku a já jsem tiše vydechla. Bylo to teplé a příjemné. Já jsem zavřela oči a nechala ho. Cítila jsem, jak mi bradavka tvrdne pod jeho prstem. Jak se mi zrychluje dech.

"Lehni si," řekl tiše. "A roztáhni nohy. Jen trochu. Honza se jen podívá. Nic víc. Já tu budu."

Já jsem poslechla. Lehla jsem si na záda a roztáhla nohy. Jen trochu. Cítila jsem, jak se mi mezi nimi chladí vzduch. Jak jsem mokrá. Jak se na mě dívají. Karel mě políbil znovu, tentokrát na prso. Jeho jazyk mi přejel přes bradavku a já jsem se prohnula. Jeho ruka mě hladila po druhém prsu, mačkala ho jemně, palec kroužil kolem bradavky. Já jsem dýchala rychleji. Bylo mi teplo a zároveň se mi třásly nohy.

"Vidíš?" řekl Karel tiše, skoro pro Honzu. "Nestydí se. Je krásná, že jo? Podívej se na ni."

Honza přikývl. Jeho pohled se znovu posunul. Já jsem věděla, kam se dívá. Na prsa, která Karel líbal a hladil. Na to, jak se mi zvedají, když dýchám. Na bradavky, které byly tvrdé a tmavé. Pak níž, na břicho, na místo mezi nohama, kde jsem měla stehna od sebe. Já jsem cítila, jak se mu to líbí. Jak se mu líbím takhle. Nahá. Roztáhnutá. A Karel mě hladil a díval se na mě tak, jako by čekal, že to zvládnu.

Honza se přiblížil. Já jsem to cítila. Jeho dech. Jeho pohled. Karel mi řekl, ať otevřu oči. Já jsem je otevřela. Honza stál mezi mými nohami a díval se dolů. Díval se na mě. Na to, co předtím líbal Karel. Já jsem cítila, jak mi hoří tváře a jak se mi zároveň stahuje žaludek.

"Jen se dotkne," řekl Karel tiše. Jeho ruka pořád hladila moje prso, palec kroužil kolem bradavky. "Jen trochu. Chci, abys to cítila. Abys věděla, že se ti to líbí. Jsi moje. A já chci, abys byla odvážná."

Já jsem přikývla. Protože jsem mu věřila. Honzovy prsty se mě dotkly. Jemně. Na vnitřní straně stehna. Pak výš. Já jsem vydechla. Bylo to jiné než Karlovy prsty. Chladnější. Já jsem se třásla. Karel mě políbil na prso znovu, jazykem přejel přes bradavku, a já jsem tiše zasténala. Honza se mě dotýkal dál. Pomalu. Jeho prsty přejely přes mě, přes to mokré místo, a já jsem cítila, jak se mi mezi nohama sbírá teplo.

"Je mokrá," řekl Honza tiše. Já jsem to slyšela. Cítila jsem, jak se mi z toho stahuje žaludek a zároveň jak mi to pulzuje mezi nohama.

Karel se usmál a políbil mě na rty. "Vidíš?" šeptal mi. "Líbí se mu to. Líbíš se mu. A tobě se to taky líbí, že jo? Řekni to."

Já jsem přikývla. "Líbí..." vydechla jsem. Protože to byla pravda. Protože jsem chtěla, aby byl Karel spokojený. Protože když mi to říkal, jeho prsty mačkaly moje prso a Honzovy prsty se mě dotýkaly mezi nohama.

Honza vsunul prst dovnitř. Pomalu. Já jsem se prohnula a vydechla. Bylo to těsné a teplé a já jsem cítila, jak se mi to líbí. Karel mě líbal na prsa, střídavě, jeho jazyk a rty na bradavkách, a já jsem se třásla. Honza přidal druhý prst. Pohyboval jimi pomalu, dovnitř a ven, a já jsem cítila, jak se mi to sbírá v břiše. Jak se mi to líbí, i když se stydím. I když vím, že se na mě dívá někdo jiný než Karel.

"Dobře," šeptal Karel. "Tak. Jen se uvolni. Jsi odvážná. Jsi moje."

Já jsem zavřela oči. Cítila jsem Karlovy rty na prsou, jeho jazyk, jeho prsty, které mačkaly a hladily. A Honzovy prsty uvnitř, které se pohybovaly rychleji. Já jsem dýchala rychle, přerušovaně. Cítila jsem, jak se mi to sbírá. Jak se mi to stahuje. Jak se mi to líbí. Karel mi šeptal do ucha, že jsem krásná. Že jsem odvážná. Že se mu to líbí. Že takovou holku ještě neměl.

Pak to přišlo. Já jsem se prohnula a tiše vykřikla. Cítila jsem, jak se mi to stahuje kolem Honzových prstů. Jak se mi to třese v celém těle. Jak mi teče mezi nohama. Karel mě držel a líbal na prsa a já jsem se třásla a dýchala rychle. Bylo to silné. Silnější než když jsem to dělala sama. Silnější než když to dělal Karel. Já jsem nevěděla, jestli se mám stydět, nebo jestli je to takhle správně. Věděla jsem jen, že Karel je se mnou spokojený. Že se na mě dívá tak, jako by byl pyšný.

Když to přešlo, Honza vytáhl prsty. Já jsem ležela a dýchala pomalu. Karel mě políbil na rty a řekl: "Vidíš? Zvládla jsi to. Jsi moje."