Paní Kuderová erotické povídky

Uběhlo skoro 14 dní, od mého setkání na nudapláži s paní Kuderovou, teda vlastně Lenkou, mojí bývalou tělocvikářkou. Neuběhla hodina, abych si na to nevzpomněl, ale s každým dalším dnem už jsem ztrácel naději, že se mi ještě ozve. Přemýšlel jsem několikrát nad tím, že bych jí sám napsal, nebo třeba poděkoval, nebo já nevím co, ale přišlo mi to vlastně hrozně divný, když vyjela ona po mě. "Mám se jí podbízet, nebo hrát nedostupného", přemýšlel jsem. "Sakra co dál? Ale zase co ta fenomenální kuřba, ta byla boží". Všechno mi to běhalo hlavou. Byl pátek večer těsně před půlnocí, ležel jsem v posteli, sledoval telku a pomalu se chystal usnout, když se rozsvítil displej mobilu. Podíval jsem se směrem ke světlu a vteřinu poté: "Píp, píp", oznámení o přijetí SMS. Hnedka jsem skočil po mobilu. Je to ona! Lenka mi píše! Mobil se mi podařilo odemknout až na třetí pokus, jak se mi klepaly ruce od přílivu adrenalinu. Otevřel jsem zprávu a začetl se do ní.

Psala následující: "Ahoj Tomášku, ještě jednou děkuju za tu jízdu. Ráda bych se zase někdy projela. Myslíš, že bys mi doma pomohl napravit nějaké resty?". Byl jsem z toho zmatený. Čekal jsem všechno možný, ale tímhle mě opravdu překvapila. "To jako abych jí teďko doma spravoval dřez, nebo co? Ale zase píše, že by se ráda někdy projela ... proč to nemůže napsat normálně?", blesklo mi hlavou. "Píp, píp", druhá zpráva: "Tak co ty na to sportovče? Hodili by se mi dvě šikovný chlapský ruce!". "Sotva jsem dočetl, ta je nějaká nedočkavá. A co si o tom mám zase myslet? Nejdřív sportovče a pak hledá hodinového manžela, nebo co?", běžely mi myšlenky v hlavě. "Ale zase jsem už viděl hromadu porna, kde přijel chlápek na servis pračky a skončili spolu v posteli. Co když to myslela takhle?", napadlo mě. "No, ale jestli chce opravdu jenom opravit nějaký světlo, tak jí nemůžu psát o další vykouření, to by bylo trapný", přišla další myšlenka. "Proč prostě nenapsala, že se chce se mnou vyspat proboha??", nechápal jsem. "Ale tak zase nejsem úplně marnej na kutilské práce. Něco málo s elektrikou, utěsnit kohoutek, nebo opravit vysavač zmáknu. A třeba se mi potom bude chtít revanšovat nějakou hoňkou, nebo striptýzkem ...".

Začal jsem psát zprávu: "Ahoj Leni, no můžu zkusit, co svedu. Kdy a kde?", byla moje opatrná reakce. Bleskově přišla odpověď: "No, kdybys jsi mohl už dneska. Koukám na hodiny a bylo deset minut po půlnoci. Po čtvrté bych měla být doma, tak třeba na pátou", a zatím doplnila adresu. Hnedka jsem si adresu zadával do map. Byl to rodinný domek na druhém konci města. "Oki, přijdu", odepsal jsem. Pak přišla poslední zpráva: "Moc děkuju. Těším se, až se svezu", a za tím smajlík se svatozáří. "Tak teďko opravdu netuším, co od ní můžu čekat". V hlavě guláš a po tomhle zkus usnout ...
Nakonec se mi povedlo zabrat, ale stejně jsem toho moc nenaspal. Dal jsem si sprchu pro strýčka příhodu, sednul do auta a vyrazil. Měla otevřenou bránu, tak jsem zajel až na příjezdovou cestu. Bylo za šest minut pět hodin. Otevřel jsem dveře od auta a v tom se otevřelo okno v pokoji, z něj vykoukla Lenka a mávala na mě. Zamknul jsem auto a ona už stála ve dveřích. Měla přes sebe přehozený růžový župan a vlasy měla stažené do culíku. Takhle jsem jí viděl snad poprvé, vždycky si nechávala vlasy rozpuštěné.

Zavedla mě do obývacího pokoje a ptala se, jestli si dám něco k pití, nebo tak. Já slušně odmítnul a přemýšlel co má za lubem. Měla to doma pěkně a podle mě i vcelku nově zařízený a já přemýšlel, s čím že teda chce asi pomoct. "No Leni, a co jsi myslela, že máš za resty, když jsi mi psala?", zeptal jsem se. "Máš to tady pěkný", dodal jsem. Ona přicházela z kuchyně a pomalu si rozvazovala uzel na županu. Došla až přede mě, roztáhla župan a nechala si ho sklouznout po zádech na zem. Já byl úplně mimo. Přede mnou stála Lenka oblečená jako malá školačka. Bílé podkolenky, červená sukýnka sotva pár centimetrů pod rozkrok, bílé tílko🡕 do půlky břicha, perfektně vykreslující obrys jejích prsou s vystupujícíma bradavkami, protože bylo alespoň o dvě, nebo tři čísla menší, než by potřebovala a v tu chvíli už mi dával smysl ten culík, kterým mě hned na začátku překvapila. Já měl pusu dokořán a nevěděl kam dřív s očima. Ona nohou odsunula župan na stranu, zkřížila nohy, ruce stydlivě spojila v klíně a jemný hláskem dodala: "Studijní resty pane učiteli. Stále si neplním svoje povinnosti", a dívala se na mě s pohledem štěněte přistiženého při činu. Mě ztuhla krev v žilách a už v tuhle chvíli jsem věděl, že na to co přijde, do konce života nezapomenu.

"Půjdeme do sborovny? Pane učiteli?", zeptala se mě a vzala mě za ruku. Vedla mě ke schodišti do patra a šla přede mnou. Sukýnka zakrývala opravdu jenom nejnutnější minimum a tak jí vykoukli bílá tanga. V patře měla tři pokoje. Na dveřích do toho posledního byla nalepená izolepa v úrovni očí, na které bylo fixou napsáno: SBOROVNA. Uvnitř pokoje bylo množství sportovního náčiní, rohový gauč, na stěně žebřiny a pod střešním oknem široký stůl připomínající učitelskou katedru a u něj dřevěná čalouněná židle🡕 . Zaklapla dveře, posadila se do křesla proti stolu a dívala se směrem ke stolu. Já se posadil za stůl a začínal se vžívat do svojí učitelské role. Uprostřed stolu ležela žákovská knížka nadepsaná jejím jménem. Na okraji stolu pak leželo dlouhé dřevěné pravítko, na jednom konci opatřené kaženým madlem. Dále pak kožená plácačka a prezervativ. "Sakra, ta to má ale parádně vymyšlený", říkal jsem si nadšeně. Sáhl jsem po žákovské knížce a nalistoval první list se zápisy, jehož obsah zakrýval přicvaknutý lístek s vytištěným textem.

"Neustále neplní svoje povinnosti, při výuce opakovaně vyrušuje a nedbá napomenutí. Žádám Vás tímto o povolení využití výchovných trestů a to vč. tělesných. Děkuji. S úctou, ředitel školy". Pod vytištěným textem a podpisem ředitele bylo rukou dopsáno: "Tímto Vám uděluji povolení k využití všech potřebných nápravných prostředků.". "Tak to je fakt hustý", byla moje první myšlenka, ohnul jsem lístek za roh a začetl se do poznámek. Vždy zhruba v polovině každé stránky byla čára oddělující obsah a mě došlo, že jsme si také takto oddělovali jednotlivé týdny. Pak jsem si všimnul, že v daných částech se známky vždy stupňují od jedniček a pochval v pondělí a úterý, až po čtyřky, pětky a poznámky v pátek. Na konci týdne pak byl podepsán vyučující a připsána poznámka jak výchovný zásah proběhl a mě v tu chvíli všechno docvaklo. "Ona si vždycky vymyslí celý týden, aby pak mohla být o víkendu potrestaná". Proskákal jsem několik stránek a sledoval, jak se mění podpisy vyučujících a také výchovné metody. Četl jsem poznámky jako: "Dostala na zadek, klečela v koutě, ošukána, výprask", a mnoho dalších, než jsem nalistoval poslední stranu, na které byly jednotlivé předměty, známky, které dostala, poznámka psána červenou propiskou a na konci čekalo prázdné políčko pro podpis vyučujícího a metody, čekající na můj zápis. "Takže žádnej hodinovej manžel, ona chce seřezat prdel", rozsvítilo se mi v hlavě a začal jsem cítit krásnej pocit dominance. Ona stále jako myška koukala do země a občas se na mě podívala provinilým pohledem.

Pak jsem na ní promluvil: "Takže co se tebou provedeme?". "Vlastivěda za jedna, to máš pěkný", řekl jsem přívětivě a ona se na mě usmála. "Ten zeměpis za dva se ti taky docela povedl", byla moje druhá poznámka, načež se rovněž usmívala. "No ale co ten diktát za tři? Co s tím budeme dělat?". Její úsměv zcela zamrznul, ona vstala a přistoupila ke stolu. Vzala si ruky pravítko a natáhla se mým směrem se slovy: "Musíte mě potrestat", a když jsem pravítko uchopil, přehnula se přes stůl a vyšpulila zadek. Když jsem vstával ze židle🡕 , tak ještě dodala: "Většinou dostávám pět a dvacet". Položil jsem jí ruku na záda a druhou rukou poprvé plácnul přes její zadek a cítil jsem, jak se chvěje. Pak podruhé, potřetí, počtvrté, popáté a vždy jsem cítil, jak zadržela dech, když ucítila dopad. Byl to neskutečný pocit nadřazenosti. Ta moc, kterou mám nyní v rukou. Přidal jsem jí dalších pět a pak vyhrnul sukni🡕 přes záda. Měla naprosto vzorový zadek jako z katalogu a zaříznutá tanga zakrývala pouze nejnutnější minimum. Pohladil jsem jí po zadku a pak si odpočítal dalších deset plesknutí pravítka. Držela se rukama okraje pracovní desky a ani nedutala. Přejel jsem jí rukou ze zad přes bok, jel po břiše a pak jí chytil za prso. Ona se zhluboka nadechla a uspokojeně hlesla. Na to konto jsem jí naložil zbývajících pět ran a pak jsem pravítko odložil vedle ní na stůl. "Tak co tam máš dál?", zeptal jsem se jí a on se natáhla pro žákovskou knížku. "Dějepis za jedna", odpověděla mi. Já jsem k ní přistoupil ze zadu, objal jsem jí kolem hrudníku, chytil jí za prsa, začal je mačkat a při tom jsem jí potichu chválil. Ona se ke mně tiskla a tiše vzdychala. Chvilku jsem jí nechal takhle užívat a pak jsem se zeptal na další zápis.

"Pracovní činnosti za tři", byla její odpověď a pár vteřin poté dopadla moje ruka několikrát na její vyšpulený zadek. "A co ti nešlo?", zeptal jsem se. Ona se zamyslela a pak řekla: "Nebavilo mě okopávat záhonky", odpověděla. "Tak nebavilo jo?", odvětil jsem a s těmi slovy dostala další sérii dopadů mojí ruky. "A už tě to baví?", rýpnul jsem si. Okamžitě vypálila, že vůbec a na to konto jsem jí přidal zbývajících pět ran s mnohem větší intenzitou, až sykla a stáhla půlky k sobě. "Však uvidíš, že tě naučím to milovat", přidal jsem ironicky. Tak dál. Podívala se do knížky a sklopila hlavu. "No bude to", okřiknul jsem jí a plesknul přes zadek. "Já nechci", odvětila na odpor. Natáhl jsem pro žákovskou a pochopil. "Tak matematika za čtyři, holčičko", promluvil jsem přísným hlasem. "Tak se musíme naučit počítat. Stoupni si!", nakázal jsem. "Sukni dolů", a ona ihned uposlechla a odložila si jí na stůl. Položil jsem jí ruku na bříško a zároveň jí ve stoje začal vyplácet přes zadek novou sérii. "A pěkně počítej!", nařídil jsem jí. Několikrát jsem jí přejel rukou na podbřišek, nebo se dotýkal jejích prsou. Ona měla zavřené oči, zakloněnou hlavu a se vzdycháním počítala. Po poslední ráně jsem opět nakouknul do knížky. "Angličtina za čtyři, opravdu?", otočil jsem se na ní a ona jenom velice neochotně souhlasně přikývla.

"Však se neboj, to vychytáme", řekl jsem, přetáhnul jí tílko🡕 přes hlavu a odhalil její krásná prsa. Rozhlédl jsem se po pokoji a pak jí dovedl k žebřinám. "Předklonit a opřít", dostala příkaz. Chytila se jednoho stupně a já si došel pro koženou plácačku. Nápřah a plesk o její zadek, až se prohnula v zádech. "No no, koukej ho vyšpulit, nebo uvidíš. A počítat, víš, že jsi na tom s matikou bledě!", zněl můj povel. "Dvě", odpočítala si Lenka. "Něco tomu chybí", pronesl jsem nahlas a začal jí stahovat kalhotky k zemi. "A pěkně nohy od sebe", ještě jsem dodal, aby se mi naskytnul pohled na její buchtičku. Volnou rukou jsem jí sjížděl od podbřišku dolů, dokud jsem nenarazil na okraj jejích stydkých pysků a nezačal jí dráždit prstem. "Pět, osm, třináct, devatenáct, dvacet", počítala si dopady plácačky na svůj holý zadek. U jednadvacáté rány, jsem prstem zajel do jejích útrob. Znovu jsem jí plesknul a ona otočila hlavu mým směrem, s vyzývavým výrazem ve tváří, a říká: "dvacettři". "No počkej, holčičko, nemělo být dvacet dva? Víš, co se dělá, když se spleteš?", promluvil jsem na ní a stále jsem měl prst zastrčený hluboko uvnitř její vagíny. "Musí se začít od znova", s úsměvem na tváři mi odpověděla. "Tak ona mě bude ještě hecovat", prolítlo mi hlavou a přešel jsem z hraní na reálný výprask. Dopadlo několik prvních ran a ona začala mezi počítáním z hluboka oddechovat a hlasitě vzdychat. Chtěl jsem vytáhnout prsty, kterými jsem jí celou dobu škádlil, ale ona mě zastavila, držela mi ruku mezi nohama a já citil jak vlhne. Spolu s tím vyplácením mi to dělalo moc dobře i v trenkách. Padla poslední rána a já se šel podívat na další zápis.

Červená poznámka: "Opakované neuposlechnutí výzvy učitele". "Jakto, že neposloucháš učitele?", obrátil jsem se na ní a plesknul jí přes stále vyšpulený zadek. "To já nevím", zněla její odpověď. "Tak ty nevíš", a znovu jsem jí plesknul přes zadek. "Pojď sem", řekl jsem jí, posadil se do gauče a postavil jí před sebe. "Klekni si", přikázal jsem jí a rozepnul si knoflík od kalhot. Řekl jsem jí, aby pokračovala a ukazoval jsem na svůj rozkrok. Ihned pochopila. Rozepnula mi poklopec a stáhla kalhoty🡕 . Pak mi rukou zajela pod trenky a začala mi ho hladit prstama. "Už je to tady", měl jsem v hlavě a cítil, jak se mi prokrvuje penis a staví se do pozoru. To cítila i Lenka a stáhla mi trenky. Vzala si ho do ruky a párkrát pohonila, než se mi postavil úplně do pozoru. Klečela přede mnou, já si užíval výhled na její prsa. "Tak a teďko si ho strč do pusy", nakázal jsem. Ona se poslušně naklonila ke mně, začala mě orálně uspokojovat a já si to neskutečně užíval. "Ach bože co ta ženská umí s pusou". Oddával jsem se svým pocitům a pak si vzpomněl na ten kondom na stole. Přerušil jsem její počínání s tím, aby se postavila. Postavil jsem se před ní, zajel jí rukou mezi nohy a zašeptal jí do ucha: "Nasadíme čepičku".

Ihned pochopila, udělala dva kroky ke stolu a zuby roztrhla obal od kondomu. "Jejda, já jsem ho roztrhla, musíte bez čepičky, pane učiteli", řekla a s úsměvem vyplivla na zem kousek ukousnuté gumy. "Tak tohle ti nedaruju", byla moje reakce, chytil jsem jí vzadu na hlavě za cop, otočil čelem ke stolu a přehnul jí přes něj. "Nohy od sebe a drž", nařídil jsem, přistoupil k ní ze zadu a stehny jsem jí roztáhnul nohy do širokého véčka, a tak zůstala na břiše ležet na stole. Nejdřív jsem jí poškádlil prsty a cítil jsem jak je vlhká. "Když bez čepičky, tak bez čepičky", plácnul jsem jí po zadku a začal žaludem jezdit přes její pysky. Našel jsem to správné místečko a začal jsem ho zasouvat do její lasturky. Jel jsem pomalinku, dokud jsem ho neměl celého uvnitř. Pak jsem jí chytil za cop a přitáhnul k sobě. "Já tě naučím poslouchat učitele", pronesl jsem pevným hlasem naprosto oddán hraní svoje role. Z počátku jsem pomalu zajížděl dovnitř a ven, ale postupně jsem zrychloval tempo, stejně jako se zrychlovala intenzita a hlasitost jejího vzdychání.
Její pochva naprosto vyhovovala mému penisu a každé zasunutí mi působilo nepopsatelnou slast. Snažil jsem se přirážet vší silou, abych s ním zajel, co nejhlouběji to šlo. Ona mezi na mě mezi vzdechy volala: "Já už budu poslouchat, pane učiteli". Ale já jsem ještě přidal, až se stůl začínal trochu posouvat. Cítil jsem, že se blíží moje vyvrcholení. Silně jsem jí chytnul za cop a řekl: "Když bez čepičky, tak to tady máš". Pak jsem si jí za cop přitáhnul a strčil ho do ní až po koule. Zapřela se o stůl a křičela: "Ano, ano, stříkej, stříkej!", ale než to stihla doříct, už jsem do ní vypouštěl plnou dávku do poslední kapky, co jsem v sobě měl. Na to se jí podlomili kolena, položila se na stůl a změkla jako kostka másla na slunci.

Když jsem se do ní vypustil úplně všechno, nakázal jsem, aby si klekla a olízala mi ho, což s radostí provedla a všechno spolkla. Když byla hotová, posadil jsem se za stůl a podepsal se do žákovské knížky. Jako poznámku jsem dopsal: "výprask a šukačka". Jakmile jsem dokončil zápis, vystoupila Lenka ze svojí role. "Teda Tomáši, chvilkami jsem se tě až bála. Ještě že jsem učila já tebe", smála se a dala mi pusu na čelo. Já se obléknul, Lenka si natáhla jenom kalhotky a šli jsme dolů do obýváku. Chvilku jsme si ještě povídali, pak přes sebe Lenka přehodila župan a šla mě vyprovodit k autu. "Tak ti děkuju za další jízdu zlato", říkala mi, když jsem nastupoval. "Radši natankuj plnou, kdybychom zase někam jeli", ještě dodala a šibalsky na mě mrkala okem. Odjel jsem od jejího domu a ještě doma jsem byl zase naplněný várkou příjemných pocitů. "Jak to ta ženská dělá, že mě pokaždý takhle dostane". Nechápal jsem. "A jestli teďko psala o restech, tak co má sakra v plánu, když mám natankovat plnou?". A ozve se vůbec ???