Sraz po pětadvaceti letech erotické povídky

Katka byla moje první láska. Srdce mi ukradla už ve školce, přestože tehdy nejspíš vůbec netušila, že ho má. Celou základní školu jsem do ní byl s několika krátkými přestávkami zamilovaný. Ona byla jedničkářka, vzorná holka a oblíbenkyně učitelů. Já byl ten grázlík ze zadní lavice, jehož jméno se v kabinetu vyslovovalo zásadně unaveným hlasem.

Zatímco Katka mířila do poslucháren dobrých škol, já měl podle některých učitelů namířeno spíš do lavice obžalovaných. Kdybychom tehdy začali chodit, polovině pedagogického sboru by to pravděpodobně způsobilo infarkt.

Což bych tenkrát považoval za příjemný bonus.

Jenže já se nikdy k ničemu neodhodlal. Dokázal jsem se poprat se staršími kluky, hádat se s učiteli a provést téměř jakoukoliv pitomost, která mě napadla. Ale pozvat Katku ven? To bylo nad moje síly.

Roky ubíhaly a život si s každým z nás pohrál po svém. Odstěhoval jsem se z Česka, několikrát změnil práci i zemi a na žádný třídní sraz jsem se nedostal. Až teď, pětadvacet let po konci základní školy, jsem stál před vinárnou v rodném městě a připadal si skoro stejně nervózní jako první den v nové škole.

Díky naší třídní skupině na Facebooku jsme přibližně věděli, jak kdo vypadá. Nemusel jsem se proto bát, že místo spolužáka srdečně obejmu cizího hosta. Přesto bylo zvláštní otevřít dveře a spatřit tolik známých tváří poznamenaných čtvrtstoletím života.

Po několika pozdravech a jednom pečlivě odměřeném setkání s učitelkou, která mě dodnes nejspíš podezírala ze založení požáru v chemické laboratoři, jsem se posadil ke své staré partě.

Následovala obvyklá srazová inventura. Práce, děti, svatby, rozvody, hypotéky a bolavá záda. Po několika skleničkách se vzpomínky začaly stávat zábavnějšími, spolužáci hezčími a historky výrazně hrdinštějšími, než jak jsem si je pamatoval.

"Ahoj."

Ten hlas se ozval těsně za mnou.

Otočil jsem se a uviděl ji.

Katka.

Z drobné dívky se stala sebevědomá žena. Měla na sobě jednoduché tmavé šaty, které jí dokonale seděly, a kolem očí jemné vrásky od smíchu. Byla jiná, než jakou jsem si ji pamatoval, a přesto jsem ji poznal okamžitě. Především podle očí. Pořád v nich měla stejnou jiskru, kvůli které jsem jako kluk celé noci přemýšlel, jestli si ke mně o přestávce sedla náhodou, nebo to něco znamenalo.

"Ahoj, Kačko."

Vstal jsem a políbil ji na tvář. Když jsem se odtáhl, na okamžik jsme zůstali stát blíž, než bylo nutné.

"Tak ses přece jen ukázal," usmála se.

"Trvalo mi to jen pětadvacet let."

"Vždycky jsi byl trochu pomalejší."

"Jen v některých věcech."

Podívala se mi přímo do očí a její úsměv se nepatrně změnil.

Pozval jsem ji na skleničku. Jedna se změnila ve dvě a z krátkého rozhovoru byly celé hodiny. Lidé k nám přicházeli, přidávali se do hovoru a zase odcházeli. My dva jsme se však od sebe téměř nevzdálili.

Vyprávěla mi o vysoké škole, práci a manželství, které skončilo před dvěma lety. Bez sebelítosti a bez hořkosti. Řekla jen, že se jednoho dne přestali těšit jeden na druhého a příliš dlouho předstírali, že se to spraví samo.

Já jí na oplátku vyprávěl o životě v zahraničí, nepovedených vztazích a všech těch odbočkách, které vypadají jako chyby, dokud člověka nepřivedou někam, kde chce zůstat.

"Víš, že jsem do tebe byl celou školu zamilovaný?" přiznal jsem nakonec.

Katka se pousmála a napila se vína.

"Vím."

"Věděla jsi to?"

"Samozřejmě."

"A nemohla jsi mi to tehdy říct?"

Naklonila se ke mně tak blízko, že jsem ucítil její parfém.

"Čekala jsem, jestli jednou sebereš odvahu."

Ta věta mě zasáhla víc, než bych chtěl přiznat.

"Možná jsem ji právě sebral."

"Možná už je trochu pozdě."

Řekla to s úsměvem, ale pohledem neuhnula.

"A možná není."

Když se večer chýlil ke konci, postupně jsme se rozloučili s ostatními. Některé staré lásky se znovu probouzely, jiné už měly dost alkoholu na to, aby si svou minulost raději nepamatovaly.

Katce jel poslední vlak až za hodinu. Nabídl jsem jí, že ji doprovodím na nádraží, přestože jsme oba věděli, že na něj nijak nespěcháme.

Šli jsme pomalu prázdnými ulicemi. Ramena se nám občas dotkla a ani jeden z nás neudělal krok stranou. Povídali jsme si dál, ale mezi větami přibývalo ticha. Nebylo nepříjemné. Bylo plné všeho, co jsme zatím neřekli.

U nádraží jsme se zastavili.

"Takže zase za pět let?" zeptala se.

"Tentokrát bych to mohl zvládnout o něco dřív."

Naklonil jsem se, abych ji políbil na tvář. V poslední chvíli ale otočila hlavu a moje rty se dotkly jejích.

Překvapeně jsem ucukl.

Katka zůstala stát těsně přede mnou. Dívala se na mě klidně, skoro vyzývavě.

"Tohle byl omyl?" zeptal jsem se.

"Z tvé strany možná."

"A z tvé?"

"Já vím přesně, co jsem udělala."

Tentokrát jsem ji políbil vědomě. Nejdřív opatrně, jako bychom oba potřebovali zjistit, jestli jsme si ten okamžik celé roky jen nepředstavovali. Pak mě chytila za límec a přitáhla si mě blíž.

Líbala mě bez zaváhání. Nebyla tou nesmělou dívkou, kterou jsem nosil ve vzpomínkách. Věděla, co chce, a dávala mi to najevo každým pohybem. Moje ruce spočinuly na jejím pase. Když jsem ji pohladil po zádech, tiše vydechla do mých rtů.

"Tohle jsme měli udělat už dávno," zašeptal jsem.

"Před pětadvaceti lety bychom vůbec nevěděli, co děláme."

"A teď to víme?"

Usmála se.

"Můžeme to zjistit."

Podívala se směrem k nástupišti a potom zpátky na mě.

"Kde bydlíš?"

"V hotelu. Asi deset minut odsud."

Katka mi přejela prsty po hrudi a na okamžik se zarazila. Nebyla to nejistota. Spíš poslední vědomá kontrola rozhodnutí, které už dávno udělala.

"Tak ten vlak nechám ujet."

Cestou do hotelu jsme se drželi za ruce jako dva teenageři. Jen jsme už nebyli děti a oba jsme dobře věděli, kam jdeme. To vědomí mezi námi vytvářelo napětí, kvůli kterému mi deset minut připadalo jako hodina.

Jakmile se za námi zavřely dveře hotelového pokoje, Katka se o ně opřela. Chvíli se na mě jen dívala. Z vinárny zmizel hluk, smích spolužáků i poslední zbytky předstírání, že mezi námi jde pouze o nevinné vzpomínání.

"Tak co, grázlíku?" zeptala se. "Pořád se mě bojíš?"

Přistoupil jsem k ní, ale zastavil se těsně před ní.

"Trochu."

"Dobře."

Chytila mě za košili a přitáhla si mě k sobě.

Políbila mě první. Tvrdě, hladově a bez nejmenšího zaváhání. Jednou rukou mě držela za zátylek, druhou mi vklouzla pod košili a přejela nehty po zádech. Přitiskl jsem ji ke dveřím a cítil, jak se její tělo napjalo proti mému.

Celou cestu do hotelu jsem se snažil udržet ruce na slušných místech. Teď mi Katka sama položila dlaň na svůj bok a pomalu ji posunula níž.

"Tady ji můžeš nechat," zašeptala.

Sevřel jsem jí zadek přes šaty a Katka se mi s tichým povzdechem přitiskla k rozkroku. Musela cítit, jak jsem tvrdý. Schválně se o mě otřela ještě jednou, pomaleji, a koutky úst se jí zvedly do spokojeného úsměvu.

"Takže ses mě opravdu bál oslovit?" zeptala se.

"Kdybys tohle udělala tehdy, asi bych omdlel."

"Tehdy bych tohle neuměla."

Znovu se o mě otřela.

"Teď už ano."

Rozepnula mi košili knoflík po knoflíku. Nespěchala. Dívala se mi přitom do očí, jako by si vychutnávala, co se mnou její prsty dělají. Když mi přejela dlaní po nahé hrudi až k opasku, chytil jsem ji za zápěstí.

"Jsi si jistá?" zeptal jsem se.

Její výraz na okamžik změkl.

"Kdybych si nebyla jistá, nejsem tady."

Vyprostila ruku z mého sevření, rozepnula mi opasek a přitiskla dlaň na ztopořený penis pod kalhotami.

"A ty?" dodala.

Místo odpovědi jsem ji políbil.

Rukama jsem jí přejel po bocích a pomalu vyhrnul šaty. Katka mi pomohla a přetáhla si je přes hlavu. Zůstala přede mnou v černé podprsence a kalhotkách. Nepokoušela se zakrývat břicho ani plné boky. Jen tam stála a nechala mě, abych se na ni díval.

Nebyla dokonalá jako ženy na upravených fotografiích. Byla mnohem přitažlivější. Skutečná, sebevědomá a nádherně ženská.

"Řekni něco," pobídla mě.

"Snažím se pochopit, jak jsem mohl čekat pětadvacet let."

"Protože jsi byl idiot."

"To bude ono."

Rozesmála se, ale smích se změnil v zasténání, když jsem ji políbil na krku. Rozepnul jsem jí podprsenku a nechal ji spadnout na zem. Vzal jsem její prsa do dlaní a palci přejel přes ztvrdlé bradavky.

Katka zaklonila hlavu. Z jejích rtů unikl tichý vzdech a já cítil, jak se proti mně znovu pohnula boky. Sevřel jsem jednu bradavku mezi rty a pomalu ji sál, zatímco druhou jsem dráždil prsty.

"Do prdele," vydechla a zabořila mi prsty do vlasů.

Její reakce mě vzrušovala víc než samotný pohled na její nahé tělo. Chtěl jsem slyšet každý její vzdech a zjistit, po jakém doteku přestane hlídat hlas.

Klesl jsem před ní na kolena.

Prsty jsem zachytil lem jejích kalhotek a podíval se nahoru. Katka neuhnula pohledem. Zvedla jednu nohu a opřela ji o okraj postele, aby mi usnadnila práci.

"Tak na co čekáš?" zeptala se.

Stáhl jsem jí kalhotky přes stehna. Byly vlhké.

Políbil jsem ji nejdřív na vnitřní stranu jednoho stehna, potom druhého. Katka se zachvěla netrpělivostí a pokusila se přitáhnout moje ústa blíž.

"Ty si to užíváš," řekla.

"Čekal jsem na to od základky. Dej mi chvíli."

"Jestli mě budeš ještě dlouho napínat, tak tě kopnu."

Usmál jsem se a konečně jsem přitiskl ústa k její kundičce.

Její tělo sebou škublo. Jednou rukou se opírala o stěnu, druhou mě pevně držela za vlasy. Jazykem jsem přejel mezi jejími pysky a ochutnal její vlhkost. Začal jsem pomalu, dlouhými tahy, a poslouchal, jak se mění její dech.

Když jsem našel klitoris, Katka mi sevřela vlasy silněji.

"Jo. Přesně tam."

Kroužil jsem jazykem kolem něj, potom ho jemně sevřel mezi rty. Přidržel jsem ji za boky, protože se mi začala pohybovat proti obličeji. Už se nesnažila být tichá. Sténala s každým dalším dotekem a sama si určovala rytmus.

Vsunul jsem do ní prst. Byla rozpálená a tak mokrá, že do ní vklouzl téměř bez odporu. Přidal jsem druhý a zakřivil je proti místu, při jehož podráždění se její stehna okamžitě sevřela kolem mé hlavy.

"Nepřestávej," vydechla. "Prosím, nepřestávej."

Nepřestal jsem.

Lízal jsem ji přesně tím tempem, které si sama našla, a prsty ji hladil uvnitř. Její pohyby byly čím dál prudší, dech roztřesenější. Nakonec vykřikla moje jméno a celým tělem se proti mně napjala.

Držel jsem ji, dokud chvění nepovolilo.

Když otevřela oči, chvíli na mě hleděla, jako by se potřebovala vrátit zpátky do pokoje. Potom mě chytila za ruku a vytáhla na nohy.

Políbila mě a bez rozpaků ochutnala sama sebe na mých rtech.

"Tohle ses naučil v zahraničí?" zeptala se zadýchaně.

"Mám ti ukázat i zbytek vzdělání?"

"Nejdřív chci zjistit, jestli ses jen nevytahoval."

Zatlačila mě na postel. Rozepnula mi kalhoty, stáhla je i s boxerkami a chvíli si prohlížela mého tvrdého ptáka. Přejela po něm prsty od kořene až ke špičce a palcem rozetřela kapku, která se na ní objevila.

"Katko..."

"Co je?" zeptala se nevinně a znovu ho pomalu sevřela.

"Jestli budeš pokračovat, skončí to rychle."

"Tak se budeš muset ovládat."

Klekla si mezi moje nohy a olízla špičku. Nespustila přitom oči z mého obličeje. Potom mě vzala do úst, nejdřív jen mělce, jako by zkoušela moji reakci. Jazykem pomalu kroužila kolem žaludu a rukou mě pevně držela u kořene.

Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči.

"Dívej se na mě," řekla.

Otevřel jsem je.

Přesně to chtěla. Vzala mě hlouběji a sledovala, jak se snažím udržet kontrolu. Pokaždé, když cítila, že se blížím k hranici, zpomalila nebo se úplně odtáhla. Hrála si se mnou a očividně ji bavilo, že teď rozhoduje ona.

Nakonec jsem ji chytil za ruku.

"Počkej."

"Už nemůžeš?"

"Můžu. Ale nechci se udělat takhle."

Natáhl jsem se ke kalhotám, vytáhl z peněženky kondom a roztrhl obal. Katka mi ho vzala z ruky.

"Já."

Nasadila mi ho pomalu, oběma rukama. Pak si na mě obkročmo sedla. Její mokrá kundička se otřela o můj penis a mně uniklo zasténání.

"Takže já jsem ta, které ses celou školu bál?" zeptala se.

"Právě teď docela oprávněně."

Usmála se, nadzvedla boky a navedla si mě ke vchodu. Chvíli mě držela přesně tam, aniž by mě pustila dovnitř.

"Kačko..."

"Co?"

"Nedělej mi to."

Naklonila se až k mému uchu.

"Řekni, že mě chceš."

"Chci tě."

"Jak moc?"

"Tak moc, že jestli si mě okamžitě nevezmeš, přestanu za sebe ručit."

"Tak to jsem chtěla slyšet."

Pomalu na mě dosedla.

Sledoval jsem, jak se jí při prvním průniku pootevřely rty. Byla úzká, horká a nádherně mokrá. Zastavila se, když mě měla celého v sobě, a několik vteřin se ani nepohnula.

"Jsi v pořádku?" zeptal jsem se.

Přikývla.

"Jen si to chci chvíli užít."

Položil jsem jí ruce na boky. Katka se začala pohybovat pomalu, dlouhými pohyby, při kterých mě pokaždé téměř nechala vyklouznout, než znovu dosedla až ke kořeni.

Nemohl jsem z ní spustit oči. Z jejích pohupujících se prsou, z pootevřených rtů ani z výrazu ženy, která se nestydí za vlastní rozkoš. Jednu ruku si položila na moje břicho, druhou mezi stehna. Začala si při jízdě dráždit klitoris.

"Jsi nádherná," řekl jsem.

Tentokrát se neusmála. Jen se na mě zadívala s překvapivou zranitelností.

Natáhl jsem se k ní a pohladil ji po tváři.

"Myslím to vážně."

Naklonila se a políbila mě. Její pohyby ztratily pravidelný rytmus. Držel jsem ji za zadek a pomáhal jí přirážet, zatímco si dál mnula klitoris.

"Už zase budu," zašeptala mi do úst.

"Udělej se na mně."

Její tělo se napjalo. Přitiskla čelo k mému, několikrát prudce dosedla a potom se celá rozechvěla. Uvnitř mě rytmicky svírala a já musel sevřít zuby, abych se k ní okamžitě nepřidal.

Zhroutila se mi na hruď. Objímal jsem ji a cítil její srdce, které tlouklo stejně rychle jako moje.

"Tohle jsem si představovala trochu jinak," zamumlala po chvíli.

"Hůř?"

"V šestnácti letech rozhodně méně zkušeně."

Převalil jsem ji pod sebe.

"Ještě jsme neskončili."

Roztáhla nohy a pustila mě mezi ně. Tentokrát jsem do ní vnikl pomalu a díval se jí přitom do očí. Omotala mi nohy kolem pasu a přitáhla si mě hlouběji.

Začal jsem přirážet. Ne tvrdě, ale pravidelně, až jsme našli společný rytmus. Líbala mě na krku a šeptala mi, co chce.

"Rychleji."

Poslechl jsem.

"Ještě."

Přitáhla si mě nehty za zadek a já do ní vnikal hlouběji. Postel pod námi začala pravidelně narážet do zdi. Katka sténala nahlas a já už nedokázal myslet na nic jiného než na její stehna sevřená kolem mého těla a kundičku, která mě s každým přírazem těsně obepínala.

"Udělej se," zašeptala. "Chci tě cítit."

Ještě několikrát jsem do ní hluboko přirazil a potom mě zaplavila vlna rozkoše. Zabořil jsem obličej do jejího krku a udělal se do kondomu, zatímco mě Katka držela nohama i rukama pevně u sebe.

Chvíli jsme se ani jeden nepohnuli.

Když jsem z ní vyklouzl, lehl jsem si vedle ní. Katka si položila hlavu na moji hruď a přehodila přes mě nohu. Prsty mi bezmyšlenkovitě kreslila obrazce na kůži.

"Tak co?" zeptala se. "Pořád lituješ, že ses tehdy neodhodlal?"

"Po dnešku ještě víc."

"Možná to takhle bylo lepší."

"Jak to myslíš?"

"Tehdy bychom se někde za školou dvě minuty nervózně osahávali a dalších deset let se před sebou styděli."

"Dvě minuty?" ohradil jsem se.

Zvedla hlavu.

"Dobře. Tři."

Rozesmál jsem se a políbil ji do vlasů.

Po chvíli její ruka sklouzla níž a lehce mě sevřela. Překvapeně jsem se na ni podíval.

"Myslel jsem, že potřebuješ odpočívat."

"Já ano," odpověděla. "Ty máš ale pořád co napravovat."

Stáhla se pod peřinu a její rty se znovu sevřely kolem mého ptáka. Tentokrát nikam nespěchala. Lízala mě pomalu a trpělivě, dokud jsem pod jejími doteky znovu neztvrdl.

Pak si lehla vedle mě a položila mi ruku na zátylek.

"Pojď ke mně."

Líbali jsme se pomaleji než předtím. Hladil jsem její prsa, břicho a boky, zatímco mi navedla ruku mezi stehna. Byla pořád vlhká a na můj dotek zareagovala tichým zasténáním.

Tentokrát nešlo o netrpělivost ani o dohánění promarněných let. Poznávali jsme se. Katka mi ukazovala, co se jí líbí, a já si ukládal do paměti každý její pohyb a zvuk. Když mi zašeptala, že mě chce znovu v sobě, nemusela to opakovat.

Milovali jsme se podruhé pomaleji. Ležela na boku zády ke mně a já do ní pronikal zezadu, zatímco jsem ji jednou rukou objímal a druhou hladil mezi stehny. Katka mi propletla prsty s rukou položenou na jejím břiše.

"Takhle," šeptala. "Přesně takhle."

Líbal jsem ji na šíji a přirážel v rytmu, který si určovala pohyby boků. Tentokrát nepotřebovala nic dokazovat. Zavřela oči a dovolila si jen cítit. Když se znovu udělala, stiskla mi ruku tak silně, až mě zabolely prsty.

Ale nepustila mě.

Ještě chvíli jsme leželi vedle sebe, zadýchaní a propletení. Katka měla hlavu položenou na mé hrudi a konečky prstů mi líně přejížděla po břiše.

Políbil jsem ji do vlasů a přitáhl si ji blíž. Nevěděl jsem, co přesně tahle noc znamená ani co bude následovat. Věděl jsem jen jedno.

Po pětadvaceti letech jsem se konečně přestal trápit tím, co všechno mezi námi mohlo být.

Teď jsem se těšil na to, co mezi námi teprve bude.

A hlavně na chvíli, kdy ji zase uvidím.