Tomášův kamarád a jeho matka erotické povídky

Dům ztichl krátce po půlnoci.
Eliška ležela v ložnici v patře, ale spánek nepřicházel. Otevřeným oknem proudil dovnitř chladný noční vzduch a pohyboval světlou záclonou. Někde v zahradě šustilo listí, zatímco staré hodiny na chodbě odměřovaly čas až příliš hlasitým tikáním.

Když zaslechla cvaknutí dveří a tlumený smích, sevřel se jí žaludek obavou. Tomáš s Petrem se konečně vrátili.
Podle nejistých kroků na dlažbě poznala, že oba pili. Nebylo to poprvé, co se její syn vrátil z večírku pozdě, ale tentokrát byl v domě i jeho kamarád. Petr měl přespat u Tomáše, aby nemusel v noci cestovat.

Eliška poslouchala, jak se dole šeptem dohadují, kdo půjde první do koupelny. Za chvíli zašuměla sprcha. Potom se domem rozlehlo vrznutí dveří do Tomášova pokoje a opět nastalo ticho.
Už se chtěla uklidnit a zavřít oči, když voda začala téct podruhé.

Posadila se na posteli. Bylo po jedné hodině a ona potřebovala vědět, zda jsou oba v pořádku. Přehodila si přes ramena lehký župan, ale nezavázala jej, a pomalu sešla po schodech.
V přízemí panovalo modravé přítmí. Měsíc kreslil přes vysoká okna bledé obdélníky na podlahu a z koupelny pronikal úzký pruh teplého světla. Dveře zůstaly nedovřené.

Eliška přistoupila blíž.
"Tomáši?" zavolala tiše.

Odpověděl jí pouze pravidelný hukot vody. Opatrně nahlédla dovnitř — a vzápětí poznala, že se sprchuje Petr.
Přes zamlžené sklo rozeznávala široká ramena a pevnou siluetu mladého veslaře. Jeho pohyby působily klidně a přirozeně. Voda dopadala na dlaždice v pravidelném rytmu, téměř jako déšť. Eliška chtěla okamžitě odejít, ale na nepatrný okamžik zůstala stát.
Překvapila ji síla vlastního pocitu.

Deset let žila sama. Zvykla si rozhodovat o všem, opravovat, co bylo potřeba, a v noci usínat na své straně postele, zatímco druhá zůstávala dokonale hladká. Přesvědčovala samu sebe, že jí nic podstatného nechybí. Teď však ucítila dávno zapomenuté teplo, které jí vystoupalo od žaludku až do tváří.
Zastyděla se. Tiše ustoupila a odešla do kuchyně.

Nalila si vodu, opřela dlaně o chladnou pracovní desku a několikrát se zhluboka nadechla. Na skle okna se odrážela její postava v tenké noční košili. Bylo jí dvaapadesát, ale její tělo si stále uchovávalo měkké ženské křivky. Přesto se na sebe už dávno nepodívala očima někoho, kdo by po ní mohl toužit.
Sprcha utichla.

Když Petr vyšel na chodbu, měl na sobě tmavé trenýrky a volné tričko. Mokré vlasy mu padaly do čela a na krku mu zůstalo několik kapek vody. Jakmile Elišku zahlédl, zastavil se.
"Vzbudili jsme vás?" zeptal se.
"Trochu." Přitáhla si župan těsněji k tělu. "Chtěla jsem se jen ujistit, že jste v pořádku."
"Jsme. Tomáš už spí."

Petr otevřel dveře jeho pokoje a nakoukl dovnitř. Tomáš ležel napříč přes postel, jednu ruku spuštěnou k podlaze. Jeho hluboké, pravidelné oddechování bylo slyšet až na chodbu.
"Ten se nevzbudí ani při bouřce," poznamenal Petr.

Eliška se pousmála. Napětí v ní na okamžik povolilo.
"Dáš si se mnou něco k pití? Vodu nebo čaj," nabídla. "Alkoholu jste už měli dost."
Petr se trochu provinile usmál. "Čaj bych si dal."

V obývacím pokoji rozsvítila jen malou lampu v rohu. Její medové světlo dopadalo na sedačku a police s knihami, zatímco zbytek místnosti zůstával ponořený do šera. Eliška přinesla dva hrnky a posadila se do opačného rohu pohovky.
Chvíli mluvili o hudbě na diskotéce, o závodech a o dlouhých ranních trénincích na řece. Petr už nepůsobil opile, jen unaveně a nezvykle otevřeně.

"A byly tam alespoň nějaké hezké dívky?" zeptala se Eliška s lehkým úsměvem.
"Byly," připustil. "Ale většina mi připadala moc mladá."
Eliška pozvedla obočí. "Moc mladá? Tobě je dvacet."
"Právě." Zahleděl se do hrnku. "S holkami v mém věku si často nemám co říct."
"A s kým si tedy co říct máš?"
Petr k ní zvedl oči. Jeho pohled byl najednou vážný.

"Spíš se mi líbí dospělé ženy. Takové, které vědí, kdo jsou."
Ticho mezi nimi zhoustlo. Z kuchyně se ozývalo slabé hučení lednice a venku projelo vzdálené auto. Eliška cítila vlastní tep až v konečcích prstů.
"Například?" zeptala se, přestože tušila odpověď.

Petr se nadechl. "Například vy."
Slova mezi nimi zůstala viset jako něco křehkého a nebezpečného. Eliška odložila hrnek na stolek.

"Petře, jsi synův kamarád."
"Já vím."
"A pil jsi."
"Taky vím." Odmlčel se. "Proto nechci udělat nic, čeho bychom ráno litovali."
Jeho odpověď ji překvapila. Nebyla v ní netrpělivost ani mladická troufalost. Jen upřímnost, která jí připadala mnohem přitažlivější než jeho svalnatá postava.

"Víš vůbec, co říkáš?" zeptala se tiše.
"Ano." Jeho pohled zůstal pevný. "Líbila jste se mi už dávno před dnešním večerem."
Eliška ucítila, jak se v ní střetává rozum s touhou být po dlouhé době opět viděna jako žena. Petr se nepohnul. Nechal rozhodnutí na ní.
Pomalu se posunula blíž. Vnímala teplo jeho těla, vůni sprchového gelu i sotva znatelný chlad, který stále ulpíval na jeho vlhkých vlasech.

"Kdybych řekla, že máš jít spát?" zašeptala.
"Tak půjdu."

"A kdybych řekla, že tady ještě chvíli můžeš zůstat?"
"Zůstal bych."

Eliška mu položila dlaň na tvář. Pod jejími prsty bylo cítit jemné strniště. Petr zavřel oči, ale ani teď se k ní nenaklonil, dokud sama nepřekonala posledních několik centimetrů.

Jejich první polibek byl krátký a opatrný.
Druhý už nikoli.

Petr ji objal, jemně, navzdory síle svých paží. Eliška cítila, jak se její dlouho střežená samota na okamžik rozpouští. Přitiskla se k němu a poslouchala jeho zrychlený dech, který se mísil s jejím vlastním. Látka její noční košile tiše zašustila, když jí přejel rukou po zádech.
Odtrhli se od sebe jen natolik, aby si mohli pohlédnout do očí.

A pak se Petr osmělil, vytrhl se jí z náruče a klekl si k ní a jemně jí roztáhnul nohy od sebe. Opatrně jí vyhrnul noční košilku a nemohl se vynadívat na její pipinku. Byla hladce oholená a zevnitř jí vykukovaly ven malé pysky. Bylo vidět, jak se jí tam leskne její touha, byla dlouho bez chlapa a přítomnost Petra jí spustila dole vodopád. Nahnul se k ní a lehce jí olízl. Jen sebou trhla. Pak jazykem začal lehce přejíždět přes její poštěváček. Bylo to pro ni k zbláznění. Voněla mu nádherně (to si uvědomil Petr). Eliška začala vzdychat a tlačit si Petrovu hlavu víc do rozkroku. Bylo vidět, že je Eliška dlouhodobě neukojená, protože jí to trvalo sotva pár minut, než na ni přišel orgasmus. Celá se vzpínala a zatínala nehty do Petrových vlasů. Bylo to extrémně silné až Petr musel trochu hlavu oddálit, jinak by ho snad udusila. Petr dál už na nic nečekal a rychle si sundal trenýrky....

Chcete pokračování? Máte rádi když je zralá žena s mladším mužem?