Teta Simona a stydlivý panic erotické povídky

Na dnešní den se Ondra těšil jako na smilování. Když jeho rodiče ráno opouštěli dům, trpělivě si vyslechl matku, která ho tradičně zahrnula nekonečným výčtem úkolů, připomínek, rad, zákazů a doporučení, že jenom trpělivě kýval a mile se na ni usmíval. Otec mezitím nervózně pobíhal kolem a nosil do auta objemná zavazadla a osobní věci. "Nezapomeň na pruty, tati," zavolal na něj starostlivě. Otec zaúpěl, spráskl ruce a hnal se zpátky do domu. Ondra ho s úsměvem pozoroval, zatímco ho matka hladila po vlasech a pokračovala ve svém nekonečném monologu, kterému s předstíraným zájmem suverénně nevěnoval pozornost. Stejný scénář se s železnou pravidelností opakoval už několik let a kdyby mu dala šanci, odříkal by všechny její repliky za ni, znal je totiž už nazpaměť. "Tak posloucháš mě vůbec?" Matčina přísná slova ho donutila vrátit se k ní zpět. "Ano, mami, samozřejmě," přitakal a pohladil ji po ruce. "Sekanou máš v lednici a nezapomeň nakrmit králíky..nebo to už jsem říkala?" zamyslela se a pak unaveně vzdychla. Mezitím otec se dvěma pruty a další nezbytnou rybářskou výbavou vyrazil z domu k autu, naložil věci do zavazadlového prostoru a poté se vítězoslavně usmál. "Tak teď už máme opravdu vše, odjíždíme!" zahlaholil, pak přistoupil k Ondrovi, významně ho poplácal po zádech a sdělil mu, že na týden je dům jenom jeho a ať nedělá žádné vylomeniny. Matka ho s útrpným výrazem políbila na čelo a když nasedala do auta, mávala mu se slzami v očích. Jako každý rok odjížděli na deset dní na Sázavu, jeho otec byl vášnivý rybář a matka si aspoň odpočinula a zrelaxovala od všedních starostí a povinností, jakých bylo kolem domu nepočítaně. Bydleli v malebné vesnici ve Středočeském kraji, v malé sousedské komunitě, kde se znal každý s každým a lidé si tu viděli takříkajíc do talíře.

Sotva postarší Renault jeho rodičů zmizel v zatáčce za posledním domem v ulici, Ondra se blaženě usmál a dlouze vydechl nosem. Právě nastávalo jeho nejoblíbenější období v roce, deset dní sladké svobody, srpen se přehoupl do své druhé poloviny a v zahradě za domem zrály třešně a hrušky máslovky a koruny nízkých jabloní byly natolik obtěžkány, že se jejich větve prohýbaly až téměř k zemi. Tento rok byl ale mnohem důležitější než ty předchozí. Ondra byl ve svých dvaceti letech ještě stále panic, ale to se mělo už zakrátko změnit. Před týdnem mu Jituna, která byla o sedm let starší než on, slíbila, že ho jeho trápení nadobro zbaví a až rodiče odjedou na dovolenou, ať se jí ozve a že se u něj zastaví. Jituna byla mladá žena s postavou krev a mlíko, měla dlouhé zrzavé copy, výrazná ústa a pálila po ní většina chlapů ve vsi. Pracovala v hospodě na návsi, kde vypomáhala hostinskému a roznášela pivo. A bylo veřejným tajemstvím, že s jeho tichým souhlasem obsluhovala každou druhou středu v měsíci po zavíračce nahoře bez nejvěrnější štamgasty ve vsi. A že když se napije, vodí si chlapy do malého kumbálu v patře a je jí úplně jedno koho, takže si prý přišel na své i osmdesátiletý vdovec Alois, který bydlel v sám domku na okraji vesnice. Jituna tak často mívala rozepře s místními ženskými, kterým během svých nahých radovánek stačila svést manžela. Ondra se pomalu vracel do domu a myslel jenom na to, jak se zastaví za Jitunou v hospodě a řekne jí tu úžasnou novinu, že jeho rodiče konečně odjeli a on má celý dům jen pro sebe. "Tak co, už jsou pryč?" zavolala na něj sousedka z vedlejší zahrady. Stála ohnutá v pase na dvorku jen v silonové květované zástěře a umývala si vlasy pod rezavým kohoutkem na betonovém plácku vedle kůlny. Ondra přešel k plotu a opřel se rukama o jednolitou řadu lakovaných dřevěných latí. "Ano, teto, už jsou pryč, zrovna odjeli," přitakal a přeměřil si ji zkoumavým pohledem. Nebyla to jeho teta v pravém slova smyslu, ale znal ji prakticky celý život a říkal jí tak, což mělo současně demonstrovat, jak dobré sousedské vztahy mezi sebou obě rodiny měly. Co si pamatoval, Simona byla vždycky pohledná, byl to ten typ ženské s živýma očima a šibalským úsměvem.

Vitální padesátnice, starostlivá máma dvou dospělých dcer a čerstvě i dvojnásobná babička tu dlouhodobě platila za místní krasavici. Měla promelírované vlasy s tmavými odrosty, velké hnědé oči a žensky plné tvary. Napřímila se, podala si ručník a prodrbala si mokré vlasy. "Tak to jsi rád, ne?" usmála se na něj a zamotala si ručník kolem hlavy. Silonová zástěra ji těsně obepínala a ve výstřihu se jí rozpíjely mokré mapy, způsobené předchozím důkladným mytím. Ondra rychle zamrkal očima a pak cudně odvrátil zrak stranou. Ztopořené bradavky jejích velkých prsou se napínaly proti tenké látce zástěry, rozdrážděné předchozím proudem studené vody. "Tak já už musím," řekl a rychle odcházel do domu. V kastrůlku si na plotně ohřál houbovou polívku, z bochníku sekané si odkrojil dva poctivé plátky silné akorát tak na dva prsty a snědl je s čerstvým chlebem a kyselými okurkami. Pak se podíval na velké hodiny v kuchyni na stěně. Bylo něco po jedné odpoledne, když celý natěšený vyrazil k hospodě na návsi s cílem vyhledat tam zrzavou Jitunu.

Když konečně dorazil do hospody, zrzavou servírku tam ale ke svému rozčarování nenašel a začal být poněkud rozmrzelý. Hostinský točil pivo pro pár hostů v nálevně a když ho Ondra uviděl, hned se k němu hrnul a ptal se na ni. "Jituna má teď přestávku," řekl unaveně a podrbal se na zpoceném zátylku. "Ale někde tu určitě bude. Asi je vzadu," a ukázal hlavou do chodby za výčepem. Ondra poděkoval a hned tam spěšně zamířil. A opravdu ji tam našel. Ale nebyla sama. Do výstřihu se jí dobýval opálený hromotluk s tmavými kudrnatými vlasy a vzrostlým plnovousem. Byl čas sklizně a z vedlejší vesnice sem každým rokem přijížděli zemědělci, aby pomohli s prací na polích. Jituna se tlumeně chichotala a vypadala, že si jeho pozornost náležitě užívá. Ondra to z dálky smutně pozoroval a když si ho konečně všimla, podrážděně si natáhla pracovní košili zpět na ramena a houkla na něj: "Co čumíš? Běž si po svým!" Opálený hromotluk se tomu jen uchechtl a znovu se na ni vrhl, objal ji rukama kolem pasu a zabořil jí obličej do výstřihu. Jituna zaklonila hlavu a dál se tomu hlasitě chichotala a vískala ho ve vlasech. Ondra vyrazil z hospody jako střela a běžel rovnou domů. Nasupeně rozrazil branku na zahrádce před domem a když se dostal dovnitř, vztekle ji za sebou přibouchl a stejně tak i dveře domu. Sousedka Simona, která vedle za plotem opečovávala své milované záhony růží se napřímila a otřela si čelo zahradnickou rukavicí. Několikrát zapérovala v prstech ostrými zahradnickými nůžkami a pak se vydala zadem k zahradě sousedního domu. Od Ondrovy matky předem obdržela jasné instrukce, aby na něj po čas jejich nepřítomnosti dohlédla.

Ondra se zastavil uprostřed kuchyně a přerývaně dýchal. Ještě pořád nedokázal zradu zrzavé servírky Jituny adekvátně vstřebat. Hodiny na stěně tlumeně tikaly a on mimoděk pohlédl na nádobí ve dřezu a pomalu k němu přešel. Matka si ho za ta léta společného života přirozeně vycepovala, takže pustil vodu a začal ho bezmyšlenkovitě umývat. O několik okamžiků později si ale všiml, že voda neodtéká jak by měla a zanedlouho už dosahovala k samému okraji dřezu. Vypnul vodu a zamračil se. Tohle mu ještě scházelo. Podrbal se ve vlasech a vzápětí ho z myšlenek vytrhlo důrazné zaklepání na dveře vedoucí do zahrady za domem. Když je otevřel, stála za nimi Simona a on jí ochotně pustil dovnitř. Svlékala si zahradnické rukavice🡕 a hned se zajímala, co ho tak rozrušilo a Ondra mlčky ukázal hlavou na dřez v kuchyni plný napěněné vody a zbytků od oběda. "To je maličkost, pomůžu ti s tím," usmála se na něj Simona a požádala ho o kýbl a sadu nářadí, které jeho otec uchovával ve skříni na chodbě před garáží. Její manžel byl kutil, který s drobnými opravami vypomáhal sousedům v celé vesnici a ona se tak od něj za ta léta mnohé přiučila. Když se Ondra vrátil zpět do kuchyně, klečela na všech čtyřech u otevřených dveří skříňky pod dřezem a připravovala se rozmontovat ucpaný sifon. Na chvíli se zarazil a pozorně si ji prohlížel. Květovaná silonová zástěra ji nedostatečně obepínala v bocích a vyhrnula se jí tak skoro do půli vystrčeného zadku a on se dychtivě vpíjel očima do jejích bílých bavlněných kalhotek s modrými puntíky, prosvítajících jí mezi kyprými stehny. Zpod nich se po obou stranách draly ven zakroucené tmavé chloupky. Ondra ztěžka polkl a přitom cítil, jak na to jeho čurák okamžitě reaguje. Uprostřed kalhotek se jí vyjímala tenká promáčená skvrna, přesně tam, kde těsně obepínaly oblý bochánek její kundy. Natáhla ruku za sebe a chtěla, aby jí podal kýbl. Přistoupil k ní a ona omylem nahmatala jeho rozkrok a sevřela v dlani jeho ztopořený klacek. Ondra tlumeně zaúpěl a kýbl mu v příští vteřině vypadl z ruky. Hřmotně se kutálel po podlaze v kuchyni a Simona se rychle napřímila. Zůstala sedět na patách na zemi a překvapeně civěla na jeho bouli v rozkroku. "Omlouvám se," vykoktal a sklopil oči do podlahy. "To ty tvoje kalhotky.." "Moje kalhotky?" houkla na něj podrážděně a Ondra mezitím rozpačitě těkal očima po kuchyni. "Když Jituna mi slíbila.." "Jituna?" zasyčela vztekle Simona. "Od ní se drž dál, rozumíš? Takový hodný mladý muž jako jsi ty není nic pro ni!" "Ale ona mi slíbila, že mi pomůže.." "Jituna? A s čím, prosím tě?" Ondra šle🡕 hl pohledem po svém vybouleném rozkroku a Simona vzápětí pochopila. "Ty jsi ještě neměl ženskou, že ne?" A Ondra nedobrovolně pokýval hlavou. Simona se zvedla z podlahy a pomalu přešla k němu. "Pro ni by tě byla škoda," zašeptala a pohladila ho po tváři, "na poprvé si zasloužíš něco lepšího."

Zajela si rukama do vlasů, ze zástěry vytáhla gumičku a rychle si upravila vlasy do culíku. Pak si klekla před něj, zvolna mu stáhla kraťasy🡕 pod kolena a po tváři jí přelétl spokojený úsměv. Ondrův čurák se jí vyhoupl do tváře a zacukal se jí před očima, jeho obnažený žalud se leskl šťávou a ona mu přes něj několikrát přetáhla předkožku. Klacek měl teda pořádný, uculila se, vzrušeně vydechla nosem a pak si olízla dlaň a důkladně ho promasírovala. Vtom Ondra tlumeně zaúpěl a o několik okamžiků později ji pokryly husté cákance semene. Měla ho na tváři, ve vlasech i ve výstřihu a musela se tomu upřímně zasmát. Ale kupodivu Ondrův čurák zůstal napnutý jako struna. Simona si otřela obličej dlaněmi a všechno semeno ochotně spolykala. Pak si rozepnula knoflíčky na zástěře a odhalila mu tak pohled na svou nahou kůži. Ondra dychtivě pozoroval její obrovská, povislá prsa protkaná řečištěm modrých žil a rozměrné břicho pokryté vybledlými striemi s měkkým lemem přesahujícím přes její klín a třásl se po celém těle.

Simona ho uchopila pevně za zadek a hltavě ho vtáhla do úst. Byl tak tvrdý a horký a ona si ho s tlumeným mručením užívala. Přitom mu pomalu vsunula svůj prstík do řiti a Ondra vzrušeně vykřikl. "O ženskou se musíš postarat, rozumíš?" "Ano, teto," vyrážel ze sebe se zavřenýma očima. Chytil ji pevně za vlasy a tlačil jí čuráka hluboko do krku. Šukal ji tvrdě do úst, až tlumeně chroptěla a slintala na jeho varlata. O chvíli později už mu masírovala klacek mezi prsy, potřebovala si na chvilku vydechnout. Temperament jejího mladého milence ji mile překvapil. Klekla si na kolena na podlahu a nechala ho, aby ji svlékl kalhotky. Pak ho navedla mezi své zpocené půlky a on se mezi ně lačně přisál a střídavě ochutnával její chlupatou kundu i tmavou, pevně semknutou řiť. Dychtivě nasával její pach a Simona se přitom dráždila v kundě a nadobro ztrácela zábrany. Chtěla, aby jí už pořádně vymrdal a když si ji pak Ondra vzal zezadu na podlaze v kuchyni, pronikavě vykřikla a šoustala ho jako smyslů zbavená. Nadržená žena v letech mu dokonale posloužila a po chvíli už se oba blížili k vrcholu. Těsně předtím než se znovu vystříkal, si ho nacpala do pusy a vyždímala ho do poslední kapky. Ochotně jí pak olízal tekoucí kundu a poprvé ochutnal její horkou šťávu. Znovu a znovu na ni dorážel a musela mu slíbit, že ji může příště vymrdat do análu.

Když se Ondrovi rodiče vrátili z dovolené na Sázavě, zajímali se, jak se tady měl. "Ale znáte to," mávl znuděně rukou. "Nuda, co jinýho by se tady taky dalo čekat." Simona za plotem věšela prádlo a spiklenecky se na něj usmála. Řiťka jí po mrdu s mladým sousedem ještě pálila a nemohla se dočkat, až si to spolu znovu rozdají. Přece ho nenechá té zrzavé dorotě z hospody. To v žádném případě.