Román Půjčované manželky 10 erotické povídky

Janin důchodce

Josef měl pravdu, po nedlouhé jízdě, je navigace zavedla do vilkové čtvrti jednoho malebného města.
"Támhle, to bude on!" zafuněl Pepa a dojel se svou limuzínou k dřevěnému plotu, před kterým postával jakýsi mužík s mrožím knírem. Široce se usmíval a zamával na ně rukou.
"Nevypadá tak špatně," poznamenala Jana.
"Už je v důchodu, ale on šel do předčasného," rychle vysvětlil Pepa.
Onen chlapík opravdu až s mladickým elánem přistoupil k jejich autu a galantně otevřel Janě dveře. V očích měl ale víc nedočkavost, než úslužnost. Janu trochu pobavilo i jeho typicky důchodcovské oblečení. Musela se pousmát nad flanelovou košilí a manšestráky.
"No teda!" Vy jste kočka, paní Jano! Na fotce jsem viděl, že jste hezká, ale takhle ve skutečnosti... Já jsem Vlastík, Vlastimil," chrlil ze sebe a podal Janě ruku.
Jana se polichoceně usmála a s jeho pomocí vystoupila. Otočila se ale zpátky do auta a sehnula se pro kabelku.
"Ty... vosku," vydechl Vlasta a až polekaně se podíval na Josefa.
Jak se Jana sklonila, letní šaty🡕 splývající přes její boky, vyrýsovaly mezi hýžděmi velmi vyzývavou mezírku.
"Máte tak krásnou paní,"zašeptal ještě.
Pepa se pyšně usmál a poklepal mu na rameno.
"To je dobře, že jste tak nadšený, my budeme rádi za přítele, který se jí bude věnovat, ale hlavně bude diskrétní a spolehlivý"
Vlasta se k němu rychle naklonil a zašeptal: "Takovou budu šukat od rána do večera!"
Pepa se až zarazil, ale to už se k nim otočila Jana, která zřejmě něco zaslechla.
"Co?" podívala se na ně s úsměvem, ale se zčervenalými tvářemi.
"Jste tak hezká, paní Jano," vyhrkl Vlasta, "tady ještě hezčí ženská nebyla! Né u mě doma, ale vůbec, do téhle ulice hezčí ještě nevstoupila!"
Sáhl po její tašce, aby pomohl, ale vůbec už neskrýval svůj pohled na Janina prsa v šatech🡕 bez ramínek. A bylo to pochopitelné. Sice šaty🡕 neměly ramínka, ale Janiny vnady byly určitě něčím přidržené, byly totiž vyloženě vystavené.

"Vy jste teda lichotník! Vy kecko jeden!" rozesmála se Jana, ale bylo zřejmé, že jí Vlastík padl do oka.
Natáhla se k němu a pohladila mu tvář. Ten se rozzářil jako sluníčko a vydechl: "Jéé... Pojďte dál, prosím."
Jana zavrtěla koketně boky a vešla do otevřených vrátek. Josef šel za ní. I on si všiml, že je jeho žena s novým přítelem spokojená, asi i proto, hned, jak vstoupili do domu, rovnou spustil: "Jana se sem těšila, a taky se na to oblékla! Pochlub se!" přitom jí ze zadu objal, prsty ale rychle zahákl za okraj šatů a shrnul je částečně z prsou.
"Teda Pepo! Co to děláš!" vyjekla Jana a otočila se k svému manželovi.
Její rozesmátá tvář ale prozrazovala, že ten uličnický kousek vzala také jako žert. Začala sice rovnat šaty🡕 , ale nechala Vlastovi dost času, aby si stihl všimnout, co podpíralo její prsa. Vlastík v upřímném údivu hleděl na ta plná ňadra v košíčcích červeného korzetu.
"Ty jsou!" vydechl, "to je nádhera... Paní Jano, mohla byste...můžete zůstat takhle? Já... sedneme si v obýváku, mam chlebíčky, udělám kafe..."
"Tady nás nikdo nevidí," zafuněl Pepa a znova položil ruce na Janu, "nestyď se Jani."
Začal jí stahovat šaty🡕 ještě níž a k Vlastovi prohodil: "Janě to nevadí! Může být takhle."
Zřejmě odhadl situaci a to, že Jana s novým přítelem souhlasí a je ochotná zajít dál. Ta skutečně neprotestovala a její pohled prozrazoval, že se Josef neplete. Rozepnula zip šatů, aby je mohl Josef stáhnout úplně a snad aby je nezmuchlal. Jen v korzetu a kalhotkách šla dál do obýváku. Vlasta teď hltal očima její hýždě. K jeho velkému potěšení se Jana uvelebila pohodlně na sedačce s pánví natočenou proti němu.

Navíc vesele prohodila: "Je to tu příjemné."
Asi tak chtěla dát najevo svůj souhlas. Pepa si rychle sedl k ní. Políbil manželce tvář a tiše se ptal: "Tak se ti tady líbí, Janinko?"
Ani nečekal na odpověď, ale hned stahoval košíčky korzetu už přímo z jejích prsou. Snad aby si to Jana nerozmyslela.
"Pepóó... To se nehodí," na oko zaprotestovala Jana.
"Uuuf," vydechl Vlastík, když uviděl obnažená ňadra, "to je nádhera, ne ne paní Jano, moc vám to sluší, jste krásná."
Sám si při tom chvatně rozepnul poklopec a strčil ruku dovnitř.
Josef se šibalsky zašklebil a chytil teď svými prsty její kalhotky.
"Jani, udělej Vlastíkovi radost, nech ho pokochat pohledem," zafuněl sám očividně vzrušený.
Začal je z ní tahat, ale při tom, snad nechtěně, Janu převrátil ze sedu do polohy vleže.
" Ale Pepo!" zvolala zas Jana a v hlase byla tentokrát slyšet trocha ostychu.
Když se ovšem přizvedla, usmívala se. Prsty zakryla klín, ale lehce jimi pohybovala, jakoby se hladila.
"Ty jsi zas úplně vyholená?" vydechl Pepa.
"Tak když jsme jeli sem, na návštěvu," zaculila se Jana a podívala se na Vlastu.
Na toho už bylo té podívané zřejmě příliš. Jako omámený, s rukou v trenýrkách, začal už bez studu onanovat.
"Mně ten můj z vás paní Jano, slintá jako blázen," zasípal.
"Chcete mi ho... přiložit na prsa? Josef to má rád," šeptla Jana a opřela se o polštář sedačky.
Vlastík vykulil oči. Chvějícíma rukama vytáhl penis úplně ven a přistoupil tak, aby ho mohl Janě přitisknout k ňadru.
"Hu úúú," zaskučel a rukou chtivě sevřel druhý prs.
" No teda," vydechla Jana, "on už je úplně tuhý?!"
Zřejmě nečekala takovou erekci. Na Vlastu toho bylo ale už opravdu hodně. Kluzkým penisem jezdil po plném prsu a druhý mnul jemně v ruce. Zasténal skoro jako raněné zvíře: "Janinkóó... já už to nevydržím, můžeme na to?"
"Vy jste ale chtivý," zašeptala Jana.
Její pohled ovšem prozrazoval, jak jí taková touha po ní těší.
"Proto jsme přijeli," vydechla ještě.
Natočila se pánví, přitáhla kolena k tělu a široce rozevřela stehna.
"Jóó... jóó," zasípal Vlastík a téměř na ní upadl.
Její vchod ale našel. Až překvapivě dychtivě, vzhledem k svému věku, začal přirážet mezi jejími stehny.
"To je něco! Být v takový kočce!" vykřikoval slastí, "já asi...budůů, nevadí?"
"Mám antikoncepci... nevadíí," zasténala Jana.
"Janinkoo!" zaryčel znova Vlasta, "jste tak úžasná... Já jsem tak šťastný, že se do vás můžu udělat! Do takové dámy, krásnýý!"
Jeho výkřiky prozrazovaly, že se tak právě děje. Přizvedl se, snad aby si mohl Janu prohlížet a s penisem stále v ní zasípal: Janičko, já jsem z vás tak nadržený, asi to bylo moc rychlé že? Ale když chvilku počkáte, tak můžeme znova, to do večera ještě i dvakrát stihneme."
"Opravdu?" vydechla Jana, "já jsem z toho taky tak... vydrážděná. Asi bych taky mohla."
Usmála se trochu nesměle nebo stydlivě, ale pohladila Vlastu po tváři a opřela se o lokty.
" Já se půjdu teda osprchovat a budeme si asi tykat, když už máš toho svého neposedu ve mně."usmála se.
"Jo jo," vyhrkl Vlasta.
Zvedl se a jeho penis s tím typickým mlasknutím vyklouzl z Jany. Vlastík se rozpačitě zatvářil, ale galantně pomohl vstát i Janě.

"V předsíni, to najdete, najdeš teda a dal jsem tam pro vás navíc ručníky."
Viděl, jak se Jana uculuje a tak se na ní také usmál. Jana už sundala korzet i lodičky, které ještě nestihla zout a odešla do koupelny.
Vlastík, zářící jak sluníčko, se otočil k Pepovi a vydechl: "To... To bylo něco! Já nevím, jak bych vám poděkoval, to bylo takový..."
Josef se zašklebil a spokojeně pokýval hlavou: "Já byl taky z Jany unešený, když jsem s ní byl poprvé v posteli... Ale vidět to takhle naživo, zblízka, to je taky něco! To je nejlepší porno, jaké jsem kdy viděl."
"Tak vám to opravdu nevadí? Že to dělám s vaší ženou?
Josef se malinko zarazil, ale zavrtěl hlavou. Natáhl k Vlastovi ruku a zachechtal se: "Nevadí a budeme si taky tykat, když už jsi mi vyšplíchal manželku!"
"Jéj to byl takový fofr, já neudělal ani to kafe," s úlevou se zasmál i Vlastík, "hned donesu chlebíčky a kafe.
Právě ve chvíli, kdy se vracel z kuchyně s kávou🡕 a talířem chlebíčků na podnosu, vešla Jana. Úplně nahá, tak jak odešla.
"Já si nevybalila župan," usmála se omluvně.
" To vůbec nevadí!" vyhrkl Vlastík hltající očima její štíhlé tělo a plná prsa, "jste, teda jsi Jani fakt kus! Tak krásná ženská... Janičko, co kdybys zůstala nahatá?"
"Co?" pobaveně vydechla Jana, "jako celý den? Já nevím... Je teplo... Tak asi můžu, jestli se ti to tak líbí."
"Jo! To bude nádhera! Dáme si to kafe a ty si ho dáš s námi nahatá, já po kafi asi zas budu moct!" chrlil ze sebe nadšeně Vlasta.
"Teda Vlastíku, ty ďáblíku jeden, vášnivej!" zaculila se Jana, "co tomu říkáš Pepo?"
Josef zřejmě postřehl výtku v jejím hlase, ale jen se zašklebil a potřásl hlavou: "Jani, jestli se ti tady teda líbí a jestli jsi spokojená, co kdybych odjel? A zas v neděli pro tebe přijedu. Potřeboval bych zítra ráno něco u nás zkontrolovat. Nevadí? Bude vše v pořádku?"
Pepa se teď podíval zkoumavě na Vlastimila
"Večer Janě zavolám, a když to hned nezvedne, jedem sem okamžitě policie!" zachechtal se na něj, ale v hlase bylo poznat, že to nemyslí jako žert.
"Ne né, chraň Bůh!" zvolal Vlasta, "vůbec se nemusíte bát, já budu Janičku nosit na rukou! Celý víkend!"