Román Půjčované manželky 19 erotické povídky

V archívu na půdě

Druhý den ráno Táňa vyšla do patra a na chodbě se zarazila. Před její kanceláří už postával ten mladý prak🡕 tikant. "Ty už jsi tady? Tak brzo? Dobré ráno," pozdravila ho překvapeně. "A... Ano," vykoktal ten hoch, "já se ptal a oni mi řekli, v kolik hodin chodíte, tak jsem přišel." "Aha, tak pojď," Táňa se lehce usmála a otevřela kancelář. Vešla, následována tím chlapcem, a stáhla kabátek🡕 , který si vzala kvůli rannímu dešti. Jak ho věšela, všimla si znova toho ohromeného chlapcova pohledu. Táně to ovšem toto ráno skutečně slušelo. Pod kabát🡕 kem měla halenku s krátkým rukávem a jemným proužkem. K tomu sukni🡕 do půl stehen se stejným proužkem. Bez kostýmku vynikla její skoro štíhlá, ale hlavně vnadná postava a hezké nohy. Navíc v té kratší sukni🡕 vypadala i mladší. Snad ten chlapcův obdivný pohled jí dovedl k tomu, co, udělala. Zvedla ještě ruce a rozvázala uzel z vlasů. Nechala je rozpuštěné, malinko rozcuchané, ale vlasy tak dokončili to omlazující kouzlo. Rychle si sedla do kancelářského křesla a natočila se k mladíkovi: "Ondro? Jsi Ondra viď?"

"A... Ano," vykoktal hoch. "Mám pro tebe, Ondro dnes takovou práci... Ten náš technik přijde zítra, naplánuje ti práci s počítači, ale dnes bych potřebovala, abys udělal pořádek na půdě." Všimla si, jak Ondřej teď hltá očima její nohy a zřejmě jí to lichotilo, narovnala je a natáhla směrem k němu. "Ale neboj, to není zaprášená půda s pavučinama, my tomu jen tak říkáme, je tam archív, tak podle toho starého filmu, tam měli katakomby, my máme půdu." Táňa se usmála a zvedla se z křesla."Pojď, já ti to ukážu," prohodila a vyšla z kanceláře. Společně vyšli do patra, které vypadalo, že už je poslední. Na obou koncích chodby byla ale vidět malá schodiště. Táňa vzala Ondru za paži a jemně ho přitiskla blíž k sobě."Uklízečkám se tam špatně chodí s mopem a vodou, tak bys tam mohl zamést a vytřít..." Táňa si všimla, jak se zachvěl a zčervenal. Zřejmě pochopila proč a samotné jí to bylo možná příjemné. Prs, kterým se dotýkala Ondrovi paže, ještě malinko přitiskla k němu."Napřed založíš šanony a pak tu podlahu," prohodila, jakoby nic, ale na hlase bylo znát, že se malinko přemáhá.

Pustila ho a vykročila do schodiště první. Vedle sebe by se nevešli. Jak vstoupili, Ondra se překvapeně rozhlédl. Archív opravdu půdu trochu připomínal. Měl nižší strop a malými okny pronikalo méně světla. Lehké šero a ticho, vyvolávalo zvláštní atmosféru. "Ty šanony co jsou vespod v regálech, ty jsou nezařazené," pokračovala Táňa a mávla před sebou rukou, "někdo je donesl, ale nezařadil podle data, nebo si je vypůjčil a nevrátil na místo." Otočila se k Ondrovi, ale ocitla se přímo proti němu. Chlapec stál zřejmě hodně blízko za ní. Táně to ale nijak nevadilo. Položila mu dlaně na ramena, jemně je začala hladit a tiše prohodila: "Tak se do toho můžeš pustit mladý muži." Možná ani sama Táňa nevěděla, zda tím objetím chtěla chlapce povzbudit, nebo podlehla kouzlu té chvíle. Nesundala prostě ruce z jeho ramen, ale přivinula ho k sobě. Jak se dotkla jejich těla, Ondra se k ní prudce přitiskl! "Paní Táňo!" zavzlykal, "vy jste tak krásná, nejkrásnější žena, co znám! Jste hezčí, než všechny herečky ve filmech!" "Och," vzdychla Táňa a na hlase bylo poznat její vzrušení, "ty lichotníku, ty si vymýšlíš, ty si hodně vymýšlíš vid?" Snad aby to ještě odlehčila, pobaveně prohodila: "Ty máš v kapse mrkev?" "Já, jak na vás myslím, tak to samo" vydechl Ondra. "Teda, no manžel dřív jednou týdně, teď už jen jednou měsíčně..."zašeptala Táňa. "Já na vás myslím často a vždycky mi u toho stojí... Jáá!" vyjekl Ondra.

Táňa sjela rukou z jeho ramene mezi jejich těla, až na chlapcův poklopec. "Hmm, to je jak kost!" vydechla překvapeně. Očividně už podlehla vzrušení té chvíle. Rozepnula zip a z kalhot doslova vyskočil ztopořený, tuhý penis. Ohnutý jako roh, trčící vzhůru. "Ty nemáš pod kalhotama nic?" zašeptala Táňa. "Mam slipy... mam ho z nich venku," špitl stydlivě Ondra. Táňa už ale ani moc neposlouchala, rychle sevřela ten úd a přes mokrou špičku sjela po jeho těle. Zvědavě, možná i chtivě. Znova po něm přejela, ale ozvalo se chlapcovo zasténání: "Hýýjááj uuu!" Snad chtěl varovat, před tím, co následovalo, ale už to nestihl. Z jeho penisu vylétla první dávka až na Táninu tvář a dopadla na halenku na ňadra. Druhá dávka, která hned následovala, mířila přímo na ně. Další už jen vyvěraly na její ruku.

"Paní Táňo! Já..." vyhrkl skoro až plačtivě, "já nechtěl! To..." "To nevadí," konejšila ho Táňa, "mam doma také puberťáka, vím, že se vám to stává." Začala rozepínat halenku, aby odtáhla její látku a očistila jí od té nadílky. Všimla si při tom, jak Ondrovi hned sjely oči a jak jimi hltá ňadra v bílé podprsence. "Mohl bys v pátek přijít ke mně," začala tiše, "můžeme probrat ty... vaše klučičí starosti, popovídat si." "K vám?" nevěřícně vyhrkl Ondřej. "Dám ti adresu, manžel nebude doma, odjíždí se synem na závody," dodala rychle Táňa a zkoumavě se na chlapce podívala. Možná si sama v duchu říkala, co to provádí, ale v očích měla napětí, touhu.