Román Půjčované manželky 23 erotické povídky

Na srazu

Frantův záměr se vydařil. Černý Superb, přijíždějící k zamluvené kavárně, pozornost skutečně upoutal. Už se na ně čekalo, takže ve chvíli, kdy vůz zastavil a otevřely se jeho dveře, všichni sledovali, kdo vystoupí. První byla Dáša. Chtěla rychle obejít auto, aby pomohla vystoupit panu profesorovi, ale František jí předběhl. Dáša tedy zůstala stát a sledovala, jak její manžel pomáhá starému profesorovi. Na tváři měla zářivý úsměv, zřejmě cítila, že na ní všichni koukají. A bylo opravdu na co. Pod rozepnutým, elegantním kabát🡕 em měla černý korzet a černou minisukni! Snad to měl být trochu žert na třídní sraz. Dášino oblečení totiž připomínalo servírku, jen její ňadra byla v korzetu vystavená, jak u modelek pánských časopisů a očividně drahé lodičky s jehlovým podpatkem by servírka také neměla. Všichni se k ní nahrnuli. Spolužačky i spolužáci. Zdravili se s ní a chválili vzhled. Až, když byl z auta venku i pan profesor, poodstoupili a zdravili se i s ním. Starý profesor se také široce usmíval, potěšený, možná až dojatý zájmem bývalých studentů. Přesto bylo zřejmé, že nejvíc ho zajímá Dáša. Vedle stál její manžel, on jí ale vzal jemně za paži tak, aby se do něj zavěsila, ne do svého muže, ale do něj. Spolu vešli do kavárny. I personál zpozorněl a sledoval, kdo to přišel, kdo vyvolal takový rozruch.

Dáša se malinko ošila, až takovou pozornost zřejmě nechtěla. Viděla, kam se spolužáci i personál dívají. Všechny oči mířily na její prsa v korzetu. Ze spodu sevřená a zdvižená. Chtěla se trochu zakrýt kabát🡕 em, ale pan profesor ji najednou přidržel paži a tak mohla udělat pohyb jen jednou rukou. Vypadalo to, jako záměr, že se její učitel snad chce pochlubit tím, koho vede. Podobně se tvářil i její manžel, který šel za nimi. Franta se spokojeně usmíval a rozhlížel kolem. Zdálo se, že mu obdiv a zírání na jeho ženu lichotí. V tom začala hrát hudba. Zřejmě připravená na přivítanou panu profesorovi, nebo jeho sólo. Přistoupila k nim totiž ta Marcela, začala pomáhat Dáše z kabátu🡕 a volala na ostatní: "Pojďte! Uděláme kroužek, sólo pro pana profesora!" Dáša byla zaskočená, zato pan profesor se k ní hned natočil a přidržel jí v pase. "Zatančíme si, Dášenko?" culil se na ní, " jen musíme pomaličku a budu se vás držet, nevadí vám to?" "Jej... Já... Ano ráda," vyhrkla zaskočená Dáša a natočila se k profesorovi. Mírně se naklonila, aby jí mohl vzít, ale tím vystavila víc prsa učitelovým očím. Hned si všimla, jak mu v nich zajiskřilo a jak nezakrytě na ně kouká. Dáše ztuhl úsměv a tváře jí zčervenaly. "Tak... Můžeme, pane profesore?" hlesla do pomalé písničky. Ten znova zvedl oči a spojeně zakýval hlavou. Jemně Dášu přisunul k sobě a začal se s ní otáčet podle hudby. I ostatní začali tančit. Nikdo si tak asi nevšiml, jak pan profesor při otočce sevřel Dáše hýždi. "Ách!" vyjekla tlumeně a nervózně se po něm ohlédla. Starý pan učitel ale Dášu ještě pootočil a sám se přitiskl na její zadeček. N