Román Půjčované manželky 24 erotické povídky

Frantův záměr se vydařil. Černý Superb, přijíždějící k zamluvené kavárně, pozornost skutečně upoutal. Už se na ně čekalo, takže ve chvíli, kdy vůz zastavil a otevřely se jeho dveře, všichni sledovali, kdo vystoupí. První byla Dáša. Chtěla rychle obejít auto, aby pomohla vystoupit panu profesorovi, ale František jí předběhl. Dáša tedy zůstala stát a sledovala, jak její manžel pomáhá starému profesorovi. Na tváři měla zářivý úsměv, zřejmě cítila, že na ní všichni koukají. A bylo opravdu na co.

Pod rozepnutým, elegantním kabát🡕 em měla černý korzet a černou minisukni! Snad to měl být trochu žert na třídní sraz. Dášino oblečení totiž připomínalo servírku, jen její ňadra byla v korzetu vystavená, jak u modelek pánských časopisů a očividně drahé lodičky s jehlovým podpatkem by servírka také neměla. Všichni se k ní nahrnuli. Spolužačky i spolužáci. Zdravili se s ní a chválili vzhled. Až, když byl z auta venku i pan profesor, poodstoupili a zdravili se i s ním. Starý profesor se také široce usmíval, potěšený, možná až dojatý zájmem bývalých studentů. Přesto bylo zřejmé, že nejvíc ho zajímá Dáša. Vedle stál její manžel, on jí ale vzal jemně za paži tak, aby se do něj zavěsila, ne do svého muže, ale do něj. Spolu vešli do kavárny. I personál zpozorněl a sledoval, kdo to přišel, kdo vyvolal takový rozruch. Dáša se malinko ošila, až takovou pozornost zřejmě nechtěla. Viděla, kam se spolužáci i personál dívají. Všechny oči mířily na její prsa v korzetu. Ze spodu sevřená a zdvižená. Chtěla se trochu zakrýt kabát🡕 em, ale pan profesor ji najednou přidržel paži a tak mohla udělat pohyb jen jednou rukou. Vypadalo to, jako záměr, že se její učitel snad chce pochlubit tím, koho vede. Podobně se tvářil i její manžel, který šel za nimi. Franta se spokojeně usmíval a rozhlížel kolem. Zdálo se, že mu obdiv a zírání na jeho ženu lichotí.

V tom začala hrát hudba. Zřejmě připravená na přivítanou panu profesorovi, nebo jeho sólo. Přistoupila k nim totiž ta Marcela, začala pomáhat Dáše z kabátu🡕 a volala na ostatní: "Pojďte! Uděláme kroužek, sólo pro pana profesora!" Dáša byla zaskočená, zato pan profesor se k ní hned natočil a přidržel jí v pase. "Zatančíme si, Dášenko?" culil se na ní, " jen musíme pomaličku a budu se vás držet, nevadí vám to?" "Jej... Já... Ano ráda," vyhrkla zaskočená Dáša a natočila se k profesorovi. Mírně se naklonila, aby jí mohl vzít, ale tím vystavila víc prsa učitelovým očím. Hned si všimla, jak mu v nich zajiskřilo a jak nezakrytě na ně kouká. Dáše ztuhl úsměv a tváře jí zčervenaly. "Tak... Můžeme, pane profesore?" hlesla do pomalé písničky. Ten znova zvedl oči a spojeně zakýval hlavou. Jemně Dášu přisunul k sobě a začal se s ní otáčet podle hudby. I ostatní začali tančit. Nikdo si tak asi nevšiml, jak pan profesor při otočce sevřel Dáše hýždi.

"Ách!" vyjekla tlumeně a nervózně se po něm ohlédla. Starý pan učitel ale Dášu ještě pootočil a sám se přitiskl na její zadeček. Naklonil se k její tváři a polohlasně, aby Dáša slyšela přes hudbu, zafuněl: "Dášenko, z vás vyrostla tak nádherná žena! Jako studentka jste byla taková hezká holčička ale tohle... Je to jak zázrak, opravdu." Dáša se chtěla otočit. Usmívala se a zřejmě chtěla odpovědět na kompliment, ale jen překvapeně vydechla. Pan profesor ji dlaní přejel prs! Instinktivně se malinko odtáhla a podívala se na něj. Červená a snad zapřemýšlela, zda to byla náhoda, nebo úmysl. Učitel to hned objasnil. S širokým úsměvem prohodil: "Dášenko, na takový prsa byste měla mít zbrojní pas." Znova natáhl ruku, jakoby snad chtěl prs ještě pohladit, ale zarazil se. Pohladil Dáše obnažené rameno, a malinko se uklonil. "Děkuju, Dášenko, za moc hezký tanec, já si musím sednout, tak vás nechám ostatním nápadníkům." Ta jen přikývla, snad nevěděla co říct, nebo nemohla popadnout dech z překvapení. Ale sotva pan profesor poodstoupil, objevili se u ní hned dva spolužáci a ona už neměla čas nad tím přemýšlet. Odtančila dvě písničky a rozhlédla se po manželovi. Nerozloučil se s ní, tak ho hledala. Objevil se sám, přímo za ní. Vzal jí jemně za loket a naklonil se k její tváři.

"Dáši? Musím ti něco říct, mam novinu."
Dovedl ji k baru a usmál se na ní.
"Jsi vážně sexy," přejel dlaní její pas až na bok a dodal, "vážně ti to sluší, moc."
"Jo?" Dáša se nejistě usmála.

Možná přemýšlela, jestli si její muž nevšiml, kde se jí při tanci pan profesor dotýkal. František ale nevypadal nijak naštvaně, sice se zatvářil vážně, ale to kvůli svému proslovu.

"Mluvil jsem s tvým profesorem," začal, "víš, jak tam u nich mají ty městské lázně? Chtějí je rozšiřovat, nejen činnost, ale i přistavět další objekty. Hledají někoho, kdo by to dokázal řídit. Navíc, mohl by do rozšířené společnosti vstoupit i finančně, být spolumajitel!"

"Aha," vydechla trošku nechápavě Dáša.
"Profesor to navrhl mně!"
František se významně usmál.
"On je v dozorčí radě, za nějakou organizaci se tam dostal, prý by získal i další hlasy a mohl bych to být já..."
"Ty chceš podnikat, Franto?" vyhrkla překvapením Dáša.
"Tohle je skvělá příležitost!" zvolal nadšeně František, "být spolumajitel firmy, kterou dotuje město... To je to nejlepší, co může být! Profesor, asi jak viděl naše auto, tak si myslí, že na to máme peníze a asi i kvůli tobě, řekl bych, že z tebe nespustil oči a asi jsi byla opravdu jeho oblíbenkyně, pořád má pro tebe slabost."
"Ale prosím tě," Dáša mávla rukou a přistoupila k manželovi blíž.
Pohladila jeho tvář a povzbudivě řekla: "Taky si myslím, že se na to hodíš, věřím, že ano, věřím ti."
František se na ní vděčně podíval a přikývl hlavou.
"Dobře, děkuju... Nechám tě tu se spolužáky, ať se pobavíš... Vážně ti to sekne!"
I jemu sjely oči na Dášina baculatá prsa v korzetu. Lehce jí objal a políbil na tvář.
"Až budete odcházet, zavolej mi a já pro vás přijedu," dodal.