Román Půjčované manželky 25 erotické povídky

Odjezd ze srazu

Kavárna zářila do noci svými okny i světýlky, kterými byla ozdobená kvůli srazu. Ještě se z ní ozývala hudba a zábava, ale Dáša s profesorem už scházela ze schodů ven na ulici. "Manžel hned přijede," prohodila rozjařeně Dáša, "bylo to fajn, takhle se zas vidět, tak trochu se vrátil čas že?" "Dášenko!" zasmál se profesor, "já ty roky už cítím pořád, ale vás vidět, to bylo krásné, jak se z rozpustilé studentky stala tak krásná žena... A to vaše oblečení, ani nevíte, jak jste mě tím potěšila!"

Vzal jí za paži, výš, aby se hřbetem ruky zas dotýkal jejího prsu přes kabát🡕 . Dáše to už zřejmě vůbec nevadilo. Sama se k němu natočila a přivinula "Vy mi lichotíte," zašvitořila, "ale je to hezké, když jsme byli mladí, tak jsme se vás trošku báli, byl jste přísný, i já se bála, ale tušila jsem, že mě máte asi rád..." Dáša se rozverně přitiskla boky na svého učitele a jednou rukou ho chytla za ramena. Snad trochu rozveselená alkohol🡕 em. Pan profesor to ale zřejmě pochopil jako výzvu. Nečekaně chtivě a s vervou Dášu přitiskl k sobě a přisál se ústy. Ta jen vzdychla, nebo vydechla překvapením a jakoby jí povolila kolena. Lehce se o něj opřela a začala se s ním líbat. Na chvilku se ústy odtrhla. "Tohle by mě nikdy nenapadlo," zašeptala, "je to takové... zvláštní, ale hezké." "A víte jak pro mě je to krásné, když mi z rozpustilé, oblíbené studentky vyroste tak výstavní modelka? Je to, jak zázrak a moc mě to těší. I kvůli vám Dášenko." zašeptal pan profesor.

"Opravdu se vám tak líbím?" zaculila se Dáša.
"Divila byste se, na co myslím, když se na vás dívám," zasmál se tiše starý učitel.
Dáša se na něj zkoumavě podívala a pak se znova přitiskla. Začala ho líbat, dost intimně a do polibků zavzdychla: "To je takové zvláštní... Jsem z toho vzrušená... asi jsem opilá..."

Vedle nich ovšem zastavilo černé auto. Na straně spolujezdce sjelo okýnko a ze vnitř se ozval lehce nervózní Frantův hlas: "Tak jsem tady... Z dálky vypadáte, jako milenci!" Pár se hned oddělil. Pan profesor se tvářil trochu nejistě, ale Dáša se jen bezstarostně, nebo spíš lehce opile zasmála: "To mi jen tak, my vzpomínali na školu!" Sama otevřela svému učiteli dveře vzadu, obešla vůz a posadila se k němu. František se rozjel, a za ním se ještě ozvala Dáša: "Jeď k nám zlato, my si budeme s panem profesorem chvíli povídat... Já mam nápad! Už je pozdě, můžete u nás dneska i přespat! Frantovi to vadit nebude, on je ten tolerantní." Františkovi došlo, že konec patřil profesorovi. Nic tedy neodpověděl, jen přidal plyn. Ulice byly už prázdné a cesta byla díky tomu krátká. Za chvíli Franta dojel před garáž vedle jejich domku. První z auta vystoupila opět Dáša.

"Zlato?" naklonila se ke dveřím řidiče, "uložím pana profesora v obýváku, my si budeme ještě asi chvilku povídat." Aniž čekala na manželovu odpověď, otočila se ke svému učiteli, který už také vystoupil. Lehce se do něj zavěsila a společně šli ke dveřím domu. Uvnitř, na chodbě, začala Dáša stahovat svůj kabát🡕 a pan profesor přispěchal, aby jí pomohl. Neopomněl znova pohladit její hýždě. Tentokrát už otevřeně a se zalíbením.

"Máte hezkou mašličku na korzetu," zafuněl ještě. "To je jen na ozdobu, to šněrování. Zapínání je vpředu!" zasmála se Dáša a šla dál, do obývacího pokoje. Tam vzala velký polštář ze sedačky a otočila se na pana profesora: "Bude vám to takhle stačit? Když dám pryč ty polštáře, nebo to roztáhneme? "To bohatě stačí, Dášenko, sám se tady vejdu," rychle odpověděl starý pán, ale zkoumavě se na Dášu podíval. Ta jen přikývla. Přendala polštáře ze sedačky na křesla a otočila se k velké televizi na nízkém, moderním nábytku. "Budete chtít pustit ještě telku, pane profesore?" zeptala se a vypadala, jakoby nevěděla, zda večer ukončit, nebo ještě ne. Snad mimoděk, natočila boky tak, že učitelovi oči sklouzly hned na její oblý zadeček. "Jste jak krásná broskvička," vydechl pan profesor a sedl si, "tak krásně oblá, hebká a úplně záříte!" "Och děkuju," prohodila Dáša. Zdálo se, že chce ještě něco říct, ale neví jak, nebo co. V očích měla radost a snad až štěstí z toho, jak je z ní její učitel unešený. Navíc se prohnula v bocích, jakoby se chtěla vystavit pohledu pana profesora. Na něm bylo vidět, že se mu její hýždě moc líbí. Dáša se teď otočila čelem. Se zářivým úsměvem, který díky lesklé rtěnce opravdu svítil, vesele rozpřáhla ruce.

"Je to takové zvláštní viďte, ale hezké. Jsem ráda, že jsme se setkali, že jste tady u nás," vyhrkla nadšeně. Její učitel vydechl. Vypadal jako ochrnutý a jen oči se mu pohybovaly. Kroužili po Dáše, od lesklých rtů přes obě dokonale vyholená podpaží na její baculatá prsa vykukující z korzetu... I Dáša ztichla, zřejmě opravdu nevěděla, jak pokračovat, co dál s večerem. Otočila se zpátky k televizi a klekla si přímo na čtyři před ní. Pokusila se o lhostejný tón, ale bylo slyšet, že se přemáhá: "Pane profesore, já vám pustím nějaký film, než půjdete spát." Učitel se pohnul. Naklonil se dopředu, zřejmě aby lépe viděl. Jak se totiž klečící Dáša prohnula, vyšpulila svůj zadeček výš, až se jí vyhrnula krátká sukně🡕 . Jako když se zvedne opona. Pod okrajem sukně🡕 se objevily hýždě mladé ženy a zařízlé černé kalhotky. Po nich vyjely učitelovi oči zpět na Dášin zadeček. Podíval se znova i na její prsa a vlasy. Snad chtěl něco říct. Ale Dáša hleděla do obrazovky. Jen tedy zafuněl a svezl se dolů do kleku. Za Dášu. Chytil její za boky a přitiskl se.

"Dášenko... Vy jste taková kočka!" zahekal. Trošku těžkopádně na ní ještě nalehl, opřel se o jednu ruku a druhou chytil její prsa. Dáša se prohnula pod jeho bříškem a zavzdychala. Překvapením, vzrušením? Pan profesor se tiskl a třel. Rukou se snažil dostat do korzetu na prsa, ale najednou přestal. "Ty moje kolena,"zasípal omluvně, "já se musím posadit." "Jej... Já vám pomůžu, pane profesore," vyhrkla Dáša. Otočila se k němu, zvedla se, ale učitel se už sám vysoukal na sedačku. Přistoupila tedy blíž a pobaveně prohodila: "To zapínání je na háčky." Přímo před jeho překvapenýma očima začala rozepínat korzet. Ještě se trochu provokativně nahnula blíž, takže učitel mohl rozeznávat žilky jejích ňader. Jeho ohromené oči po nich začaly běhat, a když Dáša korzet rozevřela, její prsa na něj přímo vypadla. Pan profesor jen zahekal a rychle vsál naběhlou bradavku s roztomilým menším dvorcem. Rukou rychle sevřel druhý prs. Začal olizovat a jemně okusovat ňadro a druhé mačkat. "To jsou kozy," zamumlal do toho okusování, "Dášenko, vy jste tak krásná! Ukažte se mi celá, prosím." Sám rychle přesunul ruce pod sukni🡕 a chytil jí za hýždě, prsty začal hledat okraj kalhotek. "Pfů," vzdychla Dáša.

S přivřenými víčky a pootevřenými ústy se rukama opřela o jeho ramena a nechala si stáhnout kalhotky pod kolena. Asi jí napadlo, že profesor bude se sukní zápasit, jako s korzetem. Narovnala se totiž a sáhla za sebe. Rozepnula zip sukně🡕 a zřejmě to nebyl stud, spíš mimoděk se natočila bokem a sama stáhla sukni🡕 i s kalhotkami z nohou. Podívala se po panu profesorovi. Ten hltal očima její obnaženou postavu stojící teď z profilu před ním. Snad i on jednal podvědomě, ale jeho oči jezdily po ní sem tam a rukou si náruživě mačkal poklopec. "To je nádhera," zasípal, když si všiml, že se na něj Dáša podívala, "ty prsa a i ta prdelka, vážně jste jak krásná broskev! Pojďte ke mně." Natáhl k ní ruce, ale nepřivinul k sobě. Za boky jí jemně postrkoval do kleku, na rozloženou sedačku. Dáša se tomu trochu zasmála. Klečela na posteli a sundala ze sebe rozepnutý korzet. "To je krásnej zadek!" zafuněl za ní pan profesor a... pleskl důrazně Dášu! Snad už neovládl vzrušení, ale na její hýždi zůstal červený otisk. Dáša vyjekla. Nevypadala ovšem, že by jí to rozčílilo. Možná naopak. Jak sebou z plácnutí škubla, opřela se rukama o zeď a zůstala tak. Trochu prohnutá, s nastaveným zadečkem. Jen ještě vzdychla. Pan profesor to tak zřejmě pochopil, že se Dáša nastavuje. Taky klekl na postel. Stahoval kalhoty🡕 a zároveň se po sedačce přisunul až k Dáše. Chytil jí v pase a druhou si přidržel menší, ale ztopořený penis. "Dášenkoo," zasípal, "uděláme si hezky, uděláš mi hezky, pojď!"

Dáša jen zasténala do zdi a zvrátila hlavu. Pan profesor jí teď chytil za prsa a překvapivě náruživě na svůj věk do ní vstoupil. Hned začal i přirážet "Ou! No teda... Nenechte se rušit!" Byl to František! A určitě nepřišel z garáže. Měl totiž na sobě už pyžamo. Ohromeně sledoval manželku klečící na posteli. Jak je opřená rukama o stěnu a její poskakující ňadra. "To je pohled! Je to tak... vzrušující... Vypadáš úžasně, Dášenko!" rychle oba uklidňoval a pokýval hlavou. Snad aby je pobídl k pohybu a znova se tak rozhoupala Dášina prsa. Došel k sedačce, sklonil se ke své ženě a políbil jí do vlasů. "Miláčku jsi tak sexy!" zašeptal. Dáša se nejistě usmála. Možná to bylo i úlevou, že to Františkovi nevadí. Jak vzhlédla k manželovi, trochu se napřímila a tím zřejmě víc sevřela učitelův penis. Ten jí pevněji sevřel v pase a zahekal: "Úh to je ono! Já za chvíli uuž..." I Dáša to víc cítila, slastně vyjekla a nechala se držet napřímená. Pan profesor s hekáním začal znova dorážet svou pánví.

"To je něco," zafuněl Franta, "je to fakt dráždivý... Vidět tě takhle, při souloži." S ohromeným pohledem zacouval ke křeslu. Vytáhl už na půl ztopořený penis z pyžama a dosedl. S očima hltajícíma souložící manželku, začal onanovat. Jak zrychloval učitel přírazy do jeho ženy, mimoděk zrychloval i on svou masturbaci. To už se ale ozval pan profesor: "Dáší...Tys mi dala...Huh... Uuu!" Funící a oddychující se svalil na sedačku vedle klečící Dáši. František omámeně zíral, jakoby potřeboval chviličku, než si uvědomil, že je konec. Pak se zvedl a přistoupil k sedačce. "Dášenko, pomůžeš mi? Doděláš mě?" Ta se na něj podívala, červená vzrušením. Její pohled a úsměv prozrazoval, že asi také ještě úplně nevnímá. "Dáši můžeš pusou?" sípavě zaškemral Franta. Dáše zmizel z tváře úsměv a s trochu nejistým výrazem se otočila k manželovi. Posadila se na sedačce a opřela se rukama za sebou. Františkovi sjely oči na její prsa. Ta totiž vypadala až naběhlá, jakoby zpevněná. Zdála se baculatější než normálně. Snad to bylo Dášiným vzrušením a jejich prokrvením. Když se podíval níž, uviděl, jak pod proužkem chloupků z jejího klína vytéká táhla kapka spermatu. "Pfůů!" zafuněl. Rukama zajel chvatně do Dášiných vlasů, přidržel její hlavu a chtivě zasunul penis mezi pootevřené rty. Začal i kopulovat. Tentokrát se z pana profesora stal zaujatý divák. Zvedl hlavu, aby viděl, a když František začal chrčet a ejakulovat do Dášiných úst, nadšeně zašeptal: "Vidět to takhle naživo, z blízka... To je fakt něco!" "Joo... je to fakt podívaná," zaúpěl František a pustil Dášu.

Ta si musela trošku odkašlat a chtěla si prsty utřít bradu, ale její učitel byl rychlejší. Kdoví odkud, zřejmě z pohozených kalhot, vykouzlil kapesníček a láskyplně jí utřel. Nadšeně se podíval na Frantu a vyhrkl: "Dášenka asi ještě nebyla, neuděláme jí společně?" "Já asi za hodinu budu moct..." vydechl trochu překvapeně František. "Já možná taky, myslel jsem teď, aby si to taky... prožila, společně jí hladit, laskat..." "Aha... Ano," zafuněl Franta, "chceš Jani?" Jeho žena jen něco vzdychla a položila se. Ještě se lehce prohnula, snad vzrušením, nebo to měla být výzva. Její prsa jakoby opravdu volala touhou a jak rozevřela stehna, boky vypadaly také širší."Vy nahoře a já dole ano?"chlípně zašeptal pan profesor.