Román Půjčované manželky 5 erotické povídky

Společný výlet

Druhý den ráno vešli do jídelny a Jana se hned zvědavě rozhlédla po snídaňovém bufetu. Její úsměv a zdvižené obočí ukazovaly, že je s nabídkou spokojená. Pepa se zas rozhlédl po salonku, aby našel nějaké klidné místo. U jednoho stolu si všiml nových známých- těch od bazénu. Zarazil se, chtěl s Janou sedět sám, ale tohle byla zas příležitost k rozhovoru. Než se stačil rozmyslet, ta žena, Milena na něj sama zamávala.

"Dobré ráno, můžeme?" zafuněl Pepa, když došel k jejich stolu
"Jistě! Pojďte," s úsměvem přitakala Milena.
Její manžel Pepovi jen pokynul a vyhlížel, kde nechal Janu. Ta se objevila hned. S tácem plným talířků, ale na všech bylo něco zdravého. Oříšky, müsli, jogurty...
"Jej! Já zapomněla džus!" vyhrkla.
"Já vám pro něj dojdu! Sedněte si, paní Jano," rychle se nabízel Jiří.
Pepa viděl, jak Jirka, ač už nebyl žádný mladík, hbitě vstal a rychle odešel pro džus. Za chvíli byl zpět a hrdě hlásil: "Donesl jsem vám jablečný i pomerančový, nevím, jaký pijete."
"Jé to je milé, děkuju!" zašvitořila Jana a pohladila Jiřímu paži.
Ten se rozzářil, jako sluníčko. Pepu to nepřekvapilo, věděl, že to Jana dělává. Všiml se ale, jak se po něm pátravě podívala Milena. Ta se ho i zeptala: "Vybrali jste si už nějaký výlet? Tady jich je spousty. Jsou tu dva hezké zámky, pak procházka lesem, skálami..."
"Tam se chceme podívat, dneska," odpověděl Josef.
"Tak pojeďte s námi! My tam vyrážíme," ozval se dychtivě Jiří, " můžeme jet jedním autem, nebo jak chcete. Jede se do takového malého městečka, nebo je to vesnice, tam je parkoviště a pak se jde lesem, skálami, jsou tam takové ty lesní atrakce..."

Oba páry se shodly na společné cestě jedním autem. Praktická Jana mínila, že když neznají cestu, mohou se svést a Pepé rád ušetřil svou limuzínu cestování po vesnických silnicích. Domluvili se tedy, že se sejdou na hotelovém parkovišti a pojedou Jirkovým SUV-éčkem.
"Ou!" vyhrkl Jiří, když o chvíli později vyšel s Milenou z hotelu.
Na parkovišti už čekala Jana s Pepou a díky oblečení byla Jana opravdu nepřehlédnutelná.
"Vy se nám v lese neztratíte!" zasmála se Milena.
Jana měla totiž lehkou růžovou halenku bez rukávů a snad kvůli teplu pod ní neměla podprsenku. To na dálku nebylo poznat, ale pohupování jejích ňader, když se otočila, budilo pozornost. K halence měla tmavě růžové, džínové šortky🡕 a velmi krátké. Bylo to volnočasové, sladěné, k její blond hřívě se to hodilo. Jen na vycházku do lesa působilo oblečení hodně výrazně. Zvlášť vedle Pepy, který naopak vypadal jako skutečný tramp, trochu starší a obtloustlý, ale opravdový zálesák.

"Ztratit se opravdu nechci!" pohotově a také s úsměvem odpověděla Jana.
Pepa, snad aby podpořil manželku, rychle dodal: "Jana je ráda vždy elegantní, i v lese."
"Paní Janě to sluší," ozval se i Jiří, ale najednou mu došla řeč.
Stáli už u auta a on galantně otevřel Janě dveře. Jak se usadila, Jirka uviděl přes růžovou látku tmavší dvorce jejích prsů. Výrazné, se znatelnými bradavkami. Snažil se nedat na sobě nic znát, ale nedařilo se mu to. Všimla si toho i Milena a přestala se usmívat.
Pepa, který to zpozoroval, se pobaveně ušklíbl. Rychle ale vrátil kompliment, aby Milenu potěšil: "Ale vy jste, paní Mileno, taky elegantní a taky vám to moc sluší, opravdu!"
Josef nelhal. Jirkova žena, ač starší, byla velmi pohledná elegantní dáma. Hnědovláska s kratším sestřihem a velmi štíhlá. Na jejích ženských, hezkých rtech se mihl úsměv. Pepova lichotka pomohla a zpříjemnila atmosféru.

Cesta autem byla krátká. Vlastně jen projeli městem do další obce. Tam na parkovišti u lesa vystoupili. Po úzké cestě šli v párech za sebou. Vpředu Jana s Pepém a za nimi Milena s Jirkou. Občas prohodili nějakou větu, až došli cestičkou mezi skály k visuté lávce s lano🡕 vým zábradlím.
"Tam teda nejdu!" prohlásila s nervózním úsměvem Jana.
"Dá se to obejít! Nemusíme tudy! Ukážu vám, kudy můžeme jít." rychle se ozval Jiří.
Jana se k němu vděčně otočila a natáhla ruku.
"Vy to Pepo, zkusíte?" zasmála se Milena.
"Jestli mě to unese," zafuněl Josef, u kterého zvítězila klukovská zvědavost a touha po dobrodružství.
Hned jak přešel tu lesní atrakci, vítězně se ohlédl po Mileně. Ta uznale kývla hlavou, a když došla k němu, zeptala se: "Vy jste spolu už dlouho? S Janou?"
"Ne ne my jsme novomanželé!" zachechtal se Josef, " známe se teda dlouho, z práce, Jana je taková nepřehlédnutelná, ale vzali jsme se až teď."
Milena se poznámce o nepřehlédnutelnosti taky zasmála a dodala: "Ano, Jana se asi hodně líbí, že?"
"I vašemu manželovi viďte?" zkusil opatrně Pepa.
"No ano, vadí vám to hodně?" Milena se na něj zkoumavě podívala.
"Ne to ne, vyhrkl Josef, "já jen, že to nevadí ani vám, trochu mě to překvapilo."
"Víte, my to máme tak. Jiří je mladší a já nechci být sama. Tak mu dopřávám taková... dobrodružství. Je to zpestření, zábava trochu, on mě má za to rád a já si docela zvykla."
"Asi chápu," přikývl Pepa," my s Janou o něčem takovém taky uvažujeme... Ona má ty potřeby a mně už to tak nejde. Poslední dobou častěji to nejde, tak to chceme zkusit. Někoho k nám, pro ni."
"Opravdu?" Milena se znova na Josefa zadívala a pokračovala, " pokud vás to láká oba... Většinou partneři do toho manželky trošku nutí. Setkala jsem se i s ženami, které si to rády a hodně užijí, ale ty už to měly vyzkoušené, poprvé většinou manželé manželky trochu nutí."

"Jana s tím souhlasí! Jí to docela láká. Říkala, že to můžeme zkusit, když myslím."
"Takže to dělá také kvůli vám?" zasmála se Milena, ale na cestě si už všimla Jiřího s Janou, "víte co, přijďte v devět večer k nám, probereme to společně."
"Ano," přikývl Pepa, "v soukromí to bude lepší že, než tady."
Zbytek výletu došli páry prohozené. Milena s Pepém a Jirka s Janou. Konverzace byla ovšem nezávazná. Nikdo nemluvil o tom, co Josef probíral s Milenou.
Po návratu na hotel se noví přátelé rozešli. Jiří s Milenou zamířili k výtahu, ale Josef Janu zadržel.
"Jani? Počkej, pojď, dáme si malou večeři, v baru."
"Ty chceš už večeřet?" Jana se podívala překvapeně na Pepu.
Jen něco lehkého, na chuť a chci se s tebou domluvit Jani, pojď." Josef vesele mrkl na svou ženu a vzal jí za ruku.
Chtěl si dát panáka na povzbuzení před tím, než jí řekne o pozvání k přátelům a předpokládal, že i Jana po skleničce vína lépe stráví, co jí poví. Navíc věděl, že trocha alkoholu🡕 u ní zvyšuje chuť se bavit a sexuální touhy.