Román Půjčované manželky 6 erotické povídky

Na pokoji u přátel

Pepa usrkl už z druhé skleničky a tlumeným hlasem začal: "S Jirkou ses bavila viď, líbí se ti?"
"No, tak normálně," odpověděla Jana, "je milý, velmi galantní, to je hezké. Je něco jako ty dřív."
"Já?" ohradil se Pepé, "já nebalil cizí ženy na potkání!"
"On mě nebalí, je jen galantní," zasmála se Jana, "a neříkej, po mně jsi koukal a ještě jsi byl ženatý!"
Pepa jen mávl rukou a naklonil se blíž k manželce: "Mluvil jsem o tom s Milenou a měl jsem pravdu. Oni to dělají, ty výměny partnerů."
"Ona se ti líbí, Pepo? Ty s ní chceš něco mít?" trošku pichlavě se zeptala Jana.
"Ale ne, teda ano, je hezká, ale ty jsi hezčí. Já myslel kvůli tobě. Přijde mi, že jestli to chceme zkusit, tak tohle je úplně ideální příležitost to vyzkoušet. Jak jsme o tom přemýšleli... Tady nás nikdo nezná, oni nejsou z našeho okolí, ale určitě to jsou lidi na úrovni! Do takového hotelu se jen tak někdo nedostane. A hlavně, mají to vyzkoušené, to je dobře, že to znají."
"Já nevím, Pepo."
"O nic nejde Jani, můžeme to jen společně probrat. Jsme k nim dnes večer pozvaní a můžeme si o tom s nimi popovídat."
Jana jen pokrčila rameny, sklonila hlavu zpět k talíři a prohodila: "Když myslíš, dobře."
Ovšem na pokoji začala s přípravou už v půl osmé! Pepa viděl, jak nervózně vtrhla do koupelny. Do šumění vody ze sprchy zaslechl i cinkání předmětů na poličce.
"Ona si snad vyholuje klín?" prohodil polohlasem.
Za chvíli vyšla Jana ven, zabalená do osušky a celá voňavá. Na postel položila dvoje šaty🡕 , oboje úzké koktejlky. Jedny zářivě růžové a druhé dece🡕 ntně modré. K tomu vytáhla ze skříně několikery podprsenky a kalhotky.

"Ty se parádíš," poznamenal Josef.
"Když sis to vymyslel, musím nějak vypadat!" odsekla nervózně Jana, ale smířlivě dodala, "budu se líp cítit, když mi to bude slušet."
"Tak to se neboj, vypadáš fantasticky!" upřímně jí pochválil Pepa.
Jana zrovna odložila osušku a začala si oblékat vybrané prádlo. Bílé s květinovým potiskem. Horní polovina košíčků podprsenky byla průsvitná a olemovaná jemnou krajkou. Její plná prsa v ní vypadala úžasně a částečně z nich byly vidět i dvorce. Jana zamyšleně sáhla po růžových šatech🡕 , které se barevně hodily k potisku prádla. Zarazila se ale, a odložila je. Oblékla ty modré, natočila se k Pepovi a lehce zavrtěla boky.
"Dobrý?" zeptala se.
"Skvělý!" rychle jí ujistil Pepé.
Šaty Janě opravdu slušely. Barevně podtrhovaly její blond vlasy a jejich střih zas štíhlou, ale vnadnou postavu.
"Můžeme vyrazit," dodal Josef a obul si polobotky, ač chtěl původně jít jen v pantoflích.
Šli totiž jen o patro výš.
"Tady jsou jen tři pokoje?" vydechla Jana a rozhlédla se po chodbě.
"Budou to asi apartmány, ty jsou velké... Musí mít peníze," zafuněl Pepa, "Milena vypadá jako advokátka, právník a ten Jirka asi podniká."
Přistoupil ke dveřím s číslem, které mu Milena řekla, a zaťukal.
"Dále! Pojďte!" ozvali se jejich noví přátelé společně.
Josef vešel první a Jana za ním.
"Dobrý večer,"pozdravil.
Hned si všiml, jak Jiří hladově kouká na Janu za ním.
"Pojďte dál, posaďte se," vybídla je Milena, "chcete něco napít?"
"Já už měla!" lehce se zasmála Jana.
Milena se na ní pátravě zadívala, široce se usmála a otočila se k Josefovi: "Myslím, že bude nejlepší, když my zůstaneme tady a Jana s Jirkou půjdou vedle, když si popovídáme, jako dopoledne na výletě, probereme to každý zvlášť. Jen si popovídáme"
Posunula se na sedačce a dlaní ukázala Pepovi, aby si sedl vedle ní. Josef si všiml, jak rychle se z ní zvedl Jirka a vzal Janu za ruku, aby jí odvedl do druhého pokoje.
"Podle našich zkušeností je lepší probrat to zvlášť," konejšivě prohodila Milena, "není tam ten vzájemný partnerský stud."
"Aha," vydechl Josef a trochu nejistě se usmál.
"Dáte si koňak?" zeptala se Milena a rovnou vzala skleničku.
"Já už taky měl... ale tak ještě jednu... Jsou tam nějak potichu, nepovídají si?"
"Je to poprvé," usmála se Milena, " to je vždy trochu nervózní, nejisté, buď se shodnou, nebo se Jana vrátí, nebojte..."
Oba se ale ohlédli ke dveřím pokoje. Ozval se z něj Jirkův tlumený, ale zřetelný hlas: "Ou! No to je nádhera... Takový prsa!"
"Už se domluvili," poznamenala Milena.
Pepa přikývl a zkoumavě se na Milenu zadíval. Z myšlenek ho ale vytrhlo Janino zasténání! Zřejmě do ní Jiří už přímo vstoupil. Josefovi zrudly tváře. Z počátku krátké a tlumené vzdechy jeho manželky se začaly prodlužovat a nabírat na hlasitosti i vášni. Změnily se ve sténání ženy, která se ráda miluje, nebo se dlouho nemilovala. Podle zabarvení Janina hlasu Pepa poznal, že už se zcela ponořila do slasti, a že se blíží její vrchol.

"Je to zvláštní takhle slyšet svou ženu že?" tiše se zeptala Milena.
"Jo," vydechl Pepa a odevzdaně se opřel do sedačky.
"Jak to na vás působí?" ozvala se Milena.
Naklonila se k němu a položila dlaň na jeho stehno.
"Je to... docela rajcovní," zafuněl Pepé.
"Tak to je dobře, kdyby vám to bylo nepříjemné, tak bychom to ukončili," zašeptala Milena a jemně se o Josefa opřela.
Z pokoje zaslechli opět Jirku: "Já už asi budu... Mam ho vytáhnout?"
Odpovědí bylo pouhé Janino zakňourání, víc nebylo rozumět.
Jiřího zvolání ale vše osvětlilo: "To je úžasný! Že to do tebe můžu pustit!"
Navíc se začaly ozývat Janiny výkřiky, které Pepa znal. Ohlašovaly její orgasmus.
Josef hleděl omámeně ke dveřím, z levé strany zaslechl šepot: "Ať z toho taky něco máme..."
Podíval se dolů, kde jako hebký, světlý had, vyjela Milenina ruka k jeho poklopci.
"Uf!" vydechl a začal jí chvatně pomáhat se stažením svých kalhot.
Nejistě se ale usmál a zafuněl: "Mileno... já mam už ty problémy..."
Ta se jen zaculila a sklouzla do kleku mezi jeho stehna. Stáhla z nich jeho kalhoty🡕 i s trenýrkami až ke kotníkům a zašeptala: "Já si poradím."
Pepa sledoval tu pohlednou tvář, pěstěné vlasy sestříhané do elegantního účesu, jak to vše mizí dole pod jeho břichem. A najednou ucítil její rty na varlatech, a jak jedno vsávají.
"Huůůů ůů!" zaskučel, "Jana taky pusou... ale koule necucááá!"
Z jeho klína zaznělo jen tlumené pff, připomínající zasmání.
"To je jak chůze po ostří nožééé!" zasténal znova Josef.
Snad proto Milena opustila jeho varlata a Pepa ucítil její horká vlahá ústa kolem penisu.
Ooch, to je... nádhera," spokojeně zafuněl, překvapený tím, jak hravě a mazlivě se mu Milena věnuje.
Její snažení a šikovnost, nezůstaly bez odezvy.
"Na mě už to jde," zahekal.
Milena to slyšela a vůbec jí to nevadilo, naopak. Ještě intenzivněji začala klouzat rty po jeho penisu a při tom ho ještě v ústech třít jazykem.
"Milííí... Krásááá!" zasténal Josef a jeho tvář prozrazovala, s jakou úlevou a slastí vypouští vše do jejích úst.

Milena se po chviličce narovnala a stále klečící vzala ze stolku skleničku.
"Musím to trochu zapít," vydechla, "bylo toho docela dost."
To už se ale otevřely dveře pokoje a v nich se objevila Jana s Jirkou. Oba opět oblečení, jen Jana trošku rozcuchaná. Pepa si všiml, jak se trochu nejistě usmívá, ale ve tváři byla zřetelně vidět její spokojenost. Ani sám nevěděl, proč vyhrkl: "Jaké to bylo? My si povídali..."
Na to se Jana rozesmála: " Ano, je to vidět, máš dole kalhoty🡕 !"