Síla myšlenky 3 erotické povídky

Síla myšlenky, část 3.

VIII. Zítra domů Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo. ..

Chvilku poté se otevřely dveře a vešla sestra s obědem na vozíčku - Tak jsem slyšela, že to asi bude váš poslední oběd u nás, prý jste se nám zázračně uzdravil. Mírný tón zklamání v jejím hlase se nedal přeslechnout. Soustředil jsem se na její myšlenky a hned bylo všechno jasné. Už to tak vypadá, a na důkaz jsem vyskočil z postele jako mladík. Sakra, on si zítra odejde a já si s ním ani nezašukala, to je teda pech. .. Nemáte kousek papíru a tužku? zeptal jsem se zdánlivě bez souvislosti. Trošku se zarazila, ale zalovila v kapse a podal mi lísteček papíru a propisku. Napsal jsem své jméno, adresu a číslo na mobil, a podal lísteček sestře. Kdykoliv budete ode mě cokoliv chtít nebo potřebovat. .. - juknul jsem na jmenovku - . ..Jituško, stavte se nebo zavolejte. Usmál jsem se při tom co nejlíbezněji. Trošku se začervenala. Opravdu cokoliv? Přikývnul jsem - Naprosto. Olízla si rty, trošičku se jí jakoby zamžil zrak, mimoděk si rukou přejela přes prsa. .. V další chvilce jakoby procitla ze sna a vydechla - Beru vás za slovo, ale aby to nevadilo vaší ženě? S tím si nedělejte starosti, mojí ženě určitě nebude vadit vůbec nic, odpověděl jsem s naprostou jistotou. Možná budete i překvapená, dokončil jsem s mnohoslibným úsměvem. Teď bych ale potřeboval něco od vás já, zaprosil jsem a odkryl jsem přikrývku, pod kterou se objevilo prostěradlo zkrášlené lepkavou skvrnou. Potřeboval bych vyměnit prostěradlo, měl jsem malou. .. nehodu, pokračoval jsem naoko provinile. Jitka se podívala nejdřív na postel, pak na mě, prstem nabrala trošku spermatu z prostěradla, přičichla, usmála se a labužnicky prst olízla. Tak nehodu, říkáte? Jediná nehoda je, že jsem u toho nebyla já, dodala zasněně. Oba jsme se ohlédli k otevřeným dveřím na chodbu, kde vládl klasický polední ruch a pak se naše smutné pohledy setkaly. Tak asi přece jen budu muset někdy zavolat, co? Doufám, že to nebudete dlouho odkládat, budu se na setkání s vámi moc těšit. Usmála se, jedním pohybem stáhla prostěradlo z postele a ve chvilce zmizela. Až teď jsem si všimnul, že mi ocas zase už pěkně trčí. Skoro mě to už začínalo obtěžovat, ale přece jen lepší stojící než visící. Zašel jsem na záchod a v minutce bylo největší napětí pryč. Když jsem se vrátil, Jitka právě povlékala čisté prostěradlo a moc krásně při tom vrtěla zadečkem. Tomu prostě nešlo odolat. Přivřel jsem dveře a levou rukou jí pohladil vystrčenou sedínku. Zachichotala se, předklonila se ještě víc, až kraťounká sukýnka odkryla maličké kalhotky, krásně zaříznuté mezi půlky. Pokračoval jsem v pohybu rukou a odhrnul látku kalhotek stranou. Druhou rukou jsem pohladil hlaďoučkou kundičku, která se pod nimi objevila. Ukazováčkem jsem nahmátl poštěváček a zároveň palcem zajel do dobře navlhčené pičky, kde jsem podvědomě narazil na tu zvláštní fazolku, o které se tak často zmiňuje odborná sexuologická literatura. Po pár vteřinách ze Jitčina prdelka začala chvět a ve chvilce jsem měl ruku zmáčenou až po zápěstí. Chvění ještě zesílilo a Jitka se svezla na zpola povlečenou postel, přičemž vystrčila zmáčenou kundu ještě výš za důrazného přirážení proti mé ruce. Celé to trvalo snad pouhou minutu a jen polštář ztlumil výkřik rozkoše. Další dvě tři minutky jsem laskal vlhké pysky než se Jitka konečně pohnula.

Teda, ty jsi kouzelník, takhle rychle se nedokážu udělat ani sama, přešla přirozeně na tykání. Kdybys jen tušila, co všechno dokážu, pomyslel jsem si. Nahlas jsem však neřekl nic, jen jsem se usmál. Vlastně jsem to ještě netušil ani já. Jitka si po chvilce urovnala kalhotky a sukýnku, dokončila povlékání postele a než zamířila ke dveřím, přisála se k mým ústům ve vlhkém polibku. Pak už jen s povzdechem vyběhla z pokoje. Ještě ve dveřích zamávala lístečkem s mou adresou a telefonem. .. Večer mě čekala ještě jedna příhoda. Už jsem skoro usínal s vědomím, že to je moje poslední noc v nemocnici (doufám, že na hodně dlouho, nejlépe napořád) když se zlehýnka otevřely dveře a nakoukla povědomá, nakrátko ostříhaná blonďatá hlavička sestřičky Ivy. Můžu na vteřinku? a aniž by se dočkala mé odpovědi, už za sebou zavírala dveře. Dneska bohužel nemám čas na radovánky, máme hodně práce, ale s holkama jsme se dohodly, že ti dáme něco na rozloučenou, a s těmi slovy mi podala malý plochý balíček, převázaný mašličkou. Ale chtěly bysme, abys to rozbalil až doma. Otočila se a než jsem stačil něco říct, byla pryč. No co, tak dáreček rozbalím až doma. Uložil jsem ho do šuplíku nočního stolku a během chviličky usnul.

IX. Přiznání Ráno jsem se probudil s pocitem, že bych mohl skály lámat a s jední kusem skály mezi nohama. Ten jsem zrovna lámat nehodlal, naštěstí po vypuštění močového měchýře se konzistence změnila na méně pevnou, takže se mi celkem bez problémů podařilo zapnout poklopec kalhot, tentokrát ale už civilních. Mému propuštění po formální vizitě nestálo nic v cestě. Zavolal jsem tedy Kamile, aby pro mne přijela a šel se rozloučit s personálem oddělení. Loučení s lékaři a zřízenci bylo rychlé, ale na sesterně jsem strávil poměrně dost času. Nebýt ranního frmolu, asi bych se šukačce nevyhnul, takhle jsem se dočkal jen roztoužených vzdechů, mnoha doteků mnoha ženských rukou v mém rozkroku, vřelých polibků a ňader, otírajících se o mou hruď. I nějaká slzička se v koutku oka zaleskla. Ale to už se ve dveřích objevila Kamila a s chápavým úsměvem si mě odvedla k autu. Ještě jsem zamával do oken a pak už jsme frčeli k domovu. Tak jak jste se měly u Ivy? nedala mi zvědavost. No, skoro jsem měla strach, že po tom zážitku už nebudu chlapa asi nikdy potřebovat, odpověděla Kamila škádlivě. Ale neboj, za pár hodin mě to přešlo a začala jsem se na tebe docela těšit, dodala teď už se smíchem. Ale je pravda, že tak intenzivní sex jsem ještě nezažila. Taky nás na to bylo pět! Pět? No tedy, ta Iva se nezdá. Kde vzala tolik kamarádek na lesbický grupáč? To jsem se taky ptala. Jednu prý poznala přes inzerát a ty dvě zbývající jsou kamarádky ze zdrávky, bydlely spolu na jednom pokoji na intru a takhle řádily už od patnácti let. Všechny jsou teď vdaný nebo mají přítele, ale jednou za čas se takhle sejdou a vzpomínají na mládí. Hm, ta představa mě rajcuje. Páni, pět bab najednou! Ty kaňoure, myslíš, že bys nás všechny dokázal zvládnout? Nepřeceňuješ se trošku? Vyzkoušej a uvidíš, odpověděl jsem sebevědomě. Jestli tě to teda potěší, s Ivuškou jsme navrhly, že si tě na příští setkání pozveme, holky nic nenamítaly, takže se asi máš na co těšit. Ale dneska s tebou mám úplně jiné plány, dneska si tě chci užít sama. Nebo máš něco proti? Ani náhodou, odpověděl jsem a zajel rukou Kamile mezi nohy. Neblázni, nebo se vybouráme, za deset minut jsme doma. To už snad vydržíš, ne? No nevím, pokusím se. Ale bude to těžký. Však já už mám kalhotky taky pěkně promáčený, zachytil jsem Kamilinu myšlenku. Za pár minut jsem už odemykal vchodové dveře našeho činžáku a hned u schránek jsme narazili na sousedku. Ahoj Františku, jsem moc ráda, že tě zas vidím živého a zdravého, zašveholila sousedka. Ahoj Adélko, taky jsi mi chyběla, oplatil jsem pozdrav a mimoděk jsem si vzpomněl na dávný úlet, který jsme spolu spáchali.

No, no, naoko se zlobila Kamila, abyste se na sebe tady nevrhli, dodala už se smíchem. Jo, to bych moc ráda, dodneška vzpomínám na tu dávnou příhodu, dolétla ke mně Adélčina myšlenka. Asi by to stálo za zopakování, odpověděl jsem jí mimoděk svojí myšlenkou. Adélka se zarazila, zkoumavě na mě pohlédla, pak zatřásla hlavou a omluvila se, že spěchá. Když za ní zaklaply dveře, Kamila se na mě podezíravě podívala - Přiznej se, že vy jste spolu něco měli? V současné situaci nemělo cenu zapírat a tak jsem svůj dávný hřích přiznal. A nejen ten, i všechny ostatní, i když jich bylo vlastně jen pár. Podle očekávání se Kamila jen usmála - Fajn, příležitostně ti popovídám o svých tajemstvích, ale od teď mi slib, že pokud budeš podnikat ‚výlety‘ mimo manželství, pokud to bude možné, budu u toho. Slibuješ? Pokud to bude jen trošku možné, tak určitě, slíbil jsem s ulehčením. Teď mě tak napadlo, co někdy poslat děti k babičce a pozvat třeba zrovna Adélku? Nevím proč, ale mě napadla to samé, překvapeně odpověděla Kamila. Jsem všema deseti pro, ale dneska tě chci mít jen pro sebe, tak si koukej pospíšit, ať něco stihnem, než se děti vrátí ze školy. Během chvilky jsme vyběhli do druhého patra, odemkli dveře bytu a během další chvilky jsme dováděli nastřídačku po celém bytě. Po asi dvou hodinách, nesčetných orgasmech a mnoha polohách a místech jsme skončili v objetí vysílení na koberci uprostřed obýváku. Tak to bylo něco, po chvilce vydechla Kamila. Něco takovýho jsem ještě nezažila! Dokonce mi přišlo, že ten tvůj utahovák byl nějak větší nebo co, anebo se mi dírka za tu dobu smrskla, smála se.

Blesklo mi hlavou, jestli není správná chvíle jít s pravdou ven. Stejně bych své nově nabyté schopnosti asi dlouho neutajil. .. Víš, asi bych ti měl něco říct, ale připrav se, že to pro tebe zpočátku bude asi těžko k uvěření. Tázavě se na mě podívala. Když říkám, že tomu budeš těžko věřit, tak chci, abys věděla, že zatím ani já sám moc nechápu co se děje a jak k tomu došlo. Předpokládám, že to nějak bylo způsobeno tím mým úrazem hlavy. Asi poškozením mozku došlo k nějaké změně, nějakému uvolnění funkcí mozku, které normálně člověk nemůže nebo nedokáže používat. .. Otazníky v očích mé ženy se ještě zvětšili - Povídej, to mě zajímá. No zatím jsem zjistil v podstatě jen dvě, i když vlastě tři věci, které dokážu a všechny jsou víc než k neuvěření. Sakra, nenapínej mě už, vyhrkla Kamila se znatelným vzrušením v hlase. No dobře. Tak tedy. .. objevila se u mě schopnost telepatie, prostě mimosmyslové komunikace. .. Počkej, počkej, pomalu. To jako že umíš číst myšlenky? Nejen to, ale umím i myšlenky cíleně vysílat, a co je zvláštní, příjemce mých myšlenek se dokonce podle nich chová. Dlouze a podezíravě se na mě podívala. Začínám mít nějaké tušení, že to moje sexuální probuzení nebylo jen tak, co? Přiznej se, ty zločinče! Zahleděl jsem se jí do očí a ke své úlevě jsem tam uviděl náznaky smíchu a pobavení. Abych se přiznal, trošku jsem tomu pomoh, ale mám pocit, že ti to snad až tolik nevadí, nebo se pletu? Že bych teda byla nadšením bez sebe, že mi vidíš do mozku, to zrovna nejsem. Ale ten zbytek. .. ten je docela fajn, nemyslíš? To už se zase usmívala. A ještě mi řekni, to slyšíš všechny myšlenky všech lidí, nebo jak to funguje? Pokud jsem vypozoroval, tak zřejmě ano, ale dokážu si určit, koho zrovna v té chvíli chci poslouchat a koho ne, jinak by to asi byl pěknej chaos. Tak schválně, na co teď myslím já. ..?

To je ta nejjednodušší věc na světě, zasmál jsem se, říkáš si, že ještě zbývá dost času, ještě si trošku zašukat, než přijdou děti ze školy. .. Naprosto přesně, vyhrkla a než jsem se vzpamatoval, ležel jsem na zádech a Kamila, napíchnutá na mém čuráku, vzdychal vzrušením. Za chvíli se svezla vedle mě na koberec, a jelikož byla tentokrát hotová dřív než já, dokonala ještě pusinkou, co nestihla kundičkou. Po spolknutí toho, co jsem jí nadělil do tlamičky, se slastně usmála a řekla - Ale jestli se nepletu, mluvil jsi dalších věcech, které dokážeš. Tak co ještě? Ta další věc je ještě neuvěřitelnější, než ta první. Dokážu libovolně měnit proporce a podobu svého těla a dokonce si i vyléčit zranění nebo nemoc jen pouhou myšlenkou. To bylo vlastně to moje zázračné uzdravení. Teď na mě Kamila zůstala zírat s otevřenou pusou. To přece nejde, anebo snad. .. a její pohled zamířil mezi moje nohy. Přesně tak, přikývnul jsem, ten tvůj dojem byl naprosto správný, o pár cenťáčků jsem si ho zvětšil. A to jako můžeš i víc? Samozřejmě, jak si budeš přát, a na důkaz jsem si ho prodloužil o pět centimetrů. To je nádhera, vydechla Kamila a nevěřícně si ho vzala do ruky. Samozřejmě že jsem ihned zareagoval. Ještě zbývá ta třetí věc. .. prohodil jsem jakoby mimochodem. A to je? zeptala se a jen násilím odtrhla oči od topořícího se macíka. ...že vlastně můžu skoro pořád, a tentokrát jsem povalil na koberec já ji. Jenom vyjekla, když jsem do ní zabořil svůj vylepšený nástroj, ale vzápětí mi vyšla prudký přírazem vstříc, až jsem skoro bolestivě narazil na dno její jeskyňky. Následovala série dalších, čím dál prudších, přírazů. Bylo vidět, že tahle velikost bude pro kundu mojí kočičky přesně ta správná.

Než jsem naplnil tu nenasytnou díru semenem, udělala se dvakrát a měl jsem pocit, že by klidně dokázala pokračovat, ale pohled na hodiny nás vrátil do reality. Stihli jsme se akorát vysprchovat a byt vrátit jakžtakž do původního stavu a byl právě tak čas zajet do školy pro naši malou princezničku. .. X. Plán na víkend Dalších pár dní jsem si užíval rodinného života a tvářil se jako rekonvalescent. I když jsem byl víc než zdráv, přece jen jsem si ještě nechal neschopenku. Práce není zajíc a doma teď bylo pořád co ‚dělat‘. Kamila si, pod záminkou péče o nemocného, vzala dovolenou a tak jsme měli každé dopoledne a větší část noci na to, co nás teď bavilo ze všeho nejvíc - živočišné, místy skoro zvířecké mrdání. Jednou odpoledne, když jsme se vraceli z nákupu a já opět vláčel do schodů plnou tašku ananasových kompotů, potkali jsme na schodech sousedku Adélku. Kamila do mě nenápadně šťouchla. Ahoj, pozdravil jsem sousedku. Tak jsem si s Kamčou říkali, jestli bys nechtěla někdy zajít na návštěvu, uvaříme kafe, otevřeme lahvi🡕 nku, pokecáme. .. co ty na to. Adélka se pousmála - Copak, já bych zašla, ale abych nerušila. Co ses vrátil z nemocnice, jsou od vás každou noc slyšet dóóóst podezřelé zvuky, dodala se smíchem Taky jsem při tom už párkrát dostala chuť, že jsem si musela díru protáhnout robertkem, zachytil jsem její nevyřčenou myšlenku. Klidně přijď, prohodila Kamila, a že bys rušila, to se bát nemusíš. Řekla to takovým téměř vyzývavým tónem, že si nás Adélka začala podezřívavě prohlížet. Má to znamenat to co si myslím? Pokud ano, nebylo by to vůbec na škodu. Doma to stejně vypadá na rozvod, ten hajzl už má zase nějakou novou a doma se zas dobu ani neukázal.

Co je to sex, to už nevím pár měsíců. .. A František je moje tajná láska už od té doby, co ho znám. Jen nevím, jak do toho zapadá Kamča. Ale ta narážka byla od ní, tak že by. ..? To by ale vůbec nebylo špatný, nějakou zkušenost už bych měla, je to na svůj věk nádherná ženská, i když o takových deset let starší než já, ale to vůbec nevadí. No, tohle se nedá odmítnout, četl jsem její myšlenky. Tak podívejme, Adélka už má taky zkušenosti s jinou kundičkou, no, o to to bude snazší, pomyslel jsem si. Tak jestli nemáš v pátek nic důležitějšího. .. tak v osm u nás? Proč ne, budu se těšit, odpověděla Adélka a vesele na nás zamrkala. Na Kamilu možná trochu veseleji. My taky, rozloučili jsme se. Babička nadšeně souhlasila, že k ní přijede její milovaná vnučka, takže si pro Barunku sama přijela hned v pátek po obědě. Jirka odjížděl na víkend s partou někam na chatu, a tak jsme měli celý víkend volné pole působnosti. Po Jirkově odjezdu jsme zjistili, že do osmi je ještě fůra času, tak jsme si chvíli užívali sexyhrátek. Jak jsem tak narážel žaludem na dno kundy, napadlo mě, že by možná bylo dobré jeho velikost uvést do původního stavu. Jednou jsem si s Adélkou zašukal, sice to bylo už asi před osmi lety, ale přece jen by si mohla něčeho všimnout. Zmínil jsem se o tom Kamile. Ta sice uznala důvod, proč to chci udělat, ale tvářila se při tom hodně nešťastně. A nešlo by nechat aspoň tu velikost, cos měl při návratu z nemocnice, zaprosila. Tak jo, ale víc raději ne. Vidíš, ty kanče, kdybys s ní nezahejbal, mohly jsme teď mít obě pořádnýho čuráka na hraní, dodala naoko vyčítavě. No, myslím, že tě někdy budu muset asi pořádně vyzpovídat ohledně tvých avantýr, co ty na to?

Až bude příležitost, klidně, odpověděla Kamila. Ale připrav se, že budeš žárlit. Nebudu, já tě totiž za každýho tvýho milence pořádně ošukám. Tak jo! vyjekla nadšeně, ale to si je musím sepsat, abych na žádnýho nezapomněla. A myslím, že si jich ještě pár vymyslím. .. Ale teď už mě nezdržuj, musím si ještě oholit kundičku aby hezky mlaskala, a zamířila do koupelny. Ve dveřích se otočila a zeptala se - Nechtěl by sis ho taky oholit? Mě by se to moc líbilo. Proč ne, ale budeš mi ho muset oholit ty, líp na to uvidíš, odpověděl jsem. Tak víš co, tak na oplátku, jo? Ty mě a já tobě, a to už mě táhla za sebou do koupelny. Po skončení procedury jsme se shodli, že to takhle budem dělat pravidelně. Jak říkala Kamila, bylo to mnohem lepší, než když si jí holí sama. Já neměl srovnání, holil jsem se v těch místech poprvé, ale musel jsem uznat, že sám bych si ho při tom asi nevykouřil. Po osprchování jsme se oblékli jenom hodně lehce. Já si vzal tenkou košili🡕 a šortky🡕 , samozřejmě naostro a Kamila na sebe hodila poloprůsvitné minišaty, pod kterými neměla nic zbytečného, to znamená vůbec nic. Sedli jsme k televizi a čekali na dohodnutou hodinu. Po chvíli Kamila zadumaně pronesla - Tak jsem tak přemýšlela, že jsme ani dál nezkoumali ty tvoje schopnosti, víš, jestli třeba nedokážeš i něco víc. Jak myslíš víc? No, napadlo mě, jestli to, jak dokážeš změnit svoje tělo, nemůže fungovat i na jiné lidi nebo věci. Počkej, ty jako myslíš, že bych dokázal třeba přidělat Adélce čuráka, abys měla dva, nebo tak něco? No tohle konkrétně jsem na mysli neměla, i když. .. ale ne, já spíš myslela tak nějak na sebe, třeba zpevnit bříško, vyhladit vrásky, trošku zpevnit prsa nebo tak něco. Já ti nevím, ale. .. mám to tedy zkusit? Myslím, že bys moh, třeba zrovna to bříško, a vyhrnula si šaty🡕 .

Podle mého názoru měla bříško vzhledem na čtyři křížky na krku a po dvou porodech naprosto báječný, ale když to tak chce. Pomyslel jsem na dokonale pevná břicha mladých modelek z časopisů a. .. zrovna takové jsem během chvilky viděl před sebou. Paráda, neudržela se Kamila, ono to funguje! Nejdřív jsem byl sám překvapený, ale pak jsem si řekl proč ne, když to funguje u mě. .. Tak co to bude dál, milostivá? a s úsměvem jsem před Kamilou vysekl číšnickou úklonu. Ta už stála bez šatů před zrcadlem a kriticky měřila každý kousek těla, na který si viděla. Chtělo by to ještě jedno zrcadlo. ..! Tak víš, jak to uděláme? pronesl jsem při pohledu na její nerozhodnost. Zavřeš oči, já to zhodnotím, upravím na tobě pár detailů a pak se uvidí, souhlasíš? Tak jo, zkusíme to, a postavila se doprostřed pokoje s poctivě zavřenýma očima. Párkrát jsem ji obešel kolem dokola a ve chvilce bylo rozhodnuto. Nejdřív jsem jí opravil mírnou skoliózu páteře, která jí často trápila coby bolesti zad. Maličko jsem zmenšil a zpevnil zadeček, naopak maličko zvětšil a také zpevnil prsa, vyhladil pár faldíků a vrásek a o jedno číslo zmenšil nožky. Sice si bude muset nakoupit nové boty🡕 , ale to určitě, jak ji znám, nebude problém. Tak hotovo, račte se podívat, zakončil jsem jako holič po skončení úpravy účesu. Vrhla se k zrcadlu a pár minut se zmohla jen na nadšené výkřiky. Ty moje zlatíčko, ty jsi ze mě udělal úplnou dvacítku, to je nádhera. .. Chvíli jsem ji nechal ještě jásat, ale pak jsem ji musel upozornit, že Adélka tu může být každou chvilku.

Hodně neochotně se nasoukala do šatů, které jí najednou tak úplně neseděly. Přes zadeček jí byly trošku volnější, ale zato kozičky se do nich nechtěly nějak vejít. S povzdechem jsem si uvědomil, že boty🡕 nebude to jediné, co si bude muset nakoupit nového.